Příznaky

Bezvědomí je porucha vědomí, při které dochází ke ztrátě schopnosti vnímat vnější podněty. U mnoha zdravotních rizik je bezvědomí považováno za akutní a život ohrožující stav. Jaké jsou příznaky bezvědomí a jak správně poskytnout první pomoc?

Každý den jsme svědky různých konfliktů mezi lidmi a v médiích pravidelně slýcháme o ohavných činech, které páchá člověk na člověku. Lidská agresivita a zloba je v nás od nepaměti a má přímý dopad na jednotlivce i celou společnost. Po staletí je příčinou ozbrojených konfliktů a válek. Lidstvo se vyvíjí kupředu, ale některé přirozené lidské vlastnosti, které jsou pro nás typické, nám zůstávají dodnes.

Nejvyšší zastoupení má pravděpodobně alergická reakce. Následně zánět. Ale časté jsou také úrazy oka. Svědění oka je opět jedním z příznaků, které se nevyplatí podceňovat. Dlouhodobé potíže mohou vyvolat trvalé následky a zhoršení zraku.

Snížené slzení a suché oko jsou v dnešní době aktuální problémy, které z dlouhodobého hlediska výrazně škodí oku. Znáte příčiny a příznaky?

Zrak je jedním z nejdůležitějších vjemů. Jeho ztrátou nastává stav zvaný slepota. Ta může být úplná nebo částečná. Na příčině může být onemocnění, úraz, ale také genetická chyba.

Šilhání je porucha hybnosti očí. Jejich postavení při pohybu je rozdílné. Fixace zraku na předmět probíhá pouze jedním okem. Tato porucha má za následek poruchy zraku. Důležité je jeho včasné vyšetření a léčení.

Ptóza nebo také spadlé a povislé víčko není pouze estetickým problémem. Základ může mít i v závažnějším onemocnění nervového či cévního charakteru.

Oční víčka jsou citlivá na zánět. Kromě bolesti je snadno patrný i otok, jiný příznak může být zarudnutí. Místo očního víčka je citlivé a jeho onemocnění člověk citlivě také vnímá. Za otokem mohou být různé příčiny, nikoli jen zánět.

Slepota na jedno oko je příznakem, který může značit závažné ohrožení kvality zraku nebo také zdraví a života obecně.

I bez zřejmé chorobné příčiny občas vzniká stav, kdy nastanou mžitky před očima. Nebo se vyskytuje jiný zrakový vjem. Fosfeny, jak se vjemům odborně říká, vznikají i při útlaku oka, po úrazu, při únavě, ale i při nízkém krevním tlaku. Někdy jsou příznakem onemocnění.

Mohou být příznakem chronické únavy, poruch spánku či spánkové apnoe. Vznikají při hypertyreóze, nedostatku železa, ale i při pedikulóze (zavšivení). Často jsou následkem úrazu či jiného poškození mozku. Velkou část tvoří psychické poruchy, ADD či ADHD.

Paranoia je porucha, která může být jako samostatná jednotka, ale i jako součást jiné psychiatrické poruchy. Člověk se projevuje rysy, jako jsou přehnaná žárlivost, prosazování vlastního ega, přehnané obavy o svou osobu, stihomam a pocit ohrožení. Zakládá neověřené konspirační teorie, ale může mít i pocit přehnané potřebnosti a důležitosti pro okolí a svět.

Vyskytuje se také jako příznak onemocnění. A to hlavně při poruchách endokrinního systému či poškození mozku v oblasti termoregulace. Ta je řízena z hypotalamu. Velmi často je snížení tělesné teploty samozřejmě vyvoláno okolním prostředím. Při dlouhém trvání a nízkých hodnotách tělesné teploty ohrožuje zdraví a život. Své využití nicméně našla také v lékařství.

Může se vyskytnout po těžké fyzické aktivitě, stresu, ale i při dehydrataci. Pokud přetrvává a přidružují se jiné příznaky, je třeba myslet na onemocnění. Od nervového systému přes endokrinní, srdečně-cévní, respirační až po vylučovací. Je přítomna při chřipce, lehkých zánětech horních cest dýchacích, ale i při závažných onemocněních.

Třes je stav třesení či pocit vnitřního chvění těla. Často souvisí se zvýšenou tělesnou teplotou a horečkou. Vyskytuje se ovšem i bez teploty.

Třes je popsán jako mimovolní a rytmický pohyb, který postihuje jednu či více částí těla. Zasahuje horní končetiny, ruce, prsty, hlavu, trup či nohy.

Vědomí je to, co nás určuje. Čím jsme schopni vnímat sebe a své okolí. Je projevem činnosti centrální mozkové soustavy. Probíhají v něm psychické procesy, naše myšlení, paměť. Někdy dochází k stavům, které jeho funkci naruší, a nastává jeho porucha. Ta může být krátkodobá i dlouhodobá. Kromě toho jsou poruchy rozděleny na kvalitativní či kvantitativní.

Vyskytuje se u dětí, dospělých i ve stáří. Ztráta paměti může být krátkodobá, dlouhodobá, částečná nebo úplná. Nastává po úrazu, při psychické poruše nebo je příznakem onemocnění.

Poznáme ji oslabením části těla, poruchou hybnosti končetiny nebo jedné strany těla. Může být částečná nebo úplná, dočasná či trvalá. Postihuje jeden nerv, ale při některých onemocněních i více. Je následkem méně závažného, ale i závažného onemocnění. Hlavní zásada je tento příznak nepodcenit a při jeho výskytu okamžitě vyhledat odborné vyšetření.

Mravenčení se často vyskytuje v horních či dolních končetinách, obličeji, rtech. Může doprovázet chvilkové utlačení nervu nebo akutní onemocnění i chronický problém. Příčin je více.