Zpomalený tep – co znamená nízký tep pod 60 (50)? Může být nebezpečný?

Zpomalený srdeční tep (bradykardie) se vyskytuje za dvou okolností. První je fyziologická forma, která nemá chorobnou příčinu. Druhou skupinu tvoří patologická (chorobná) bradykardie.

Normální hodnota pulsu = 60–100 tepů za minutu.
Někteří autoři uvádějí hodnotu od 50 až do 100 za minutu.

Činnost srdce je zajištěna vlastním automatizovaným systémem. Tvorba vzruchu, který určuje frekvenci, vychází ze sinoatriálního uzlu.

Sinoatriální uzel udává rychlost 60–100 impulzů za minutu.

Částečně je srdce ovlivněno i nervovým systémem, přesněji sympatikem a parasympatikem.

Sympatikus zvyšuje srdeční činnost.
Parasympatikus zpomaluje srdeční činnost.

Samotná rychlost srdeční činnosti je ovlivněna více činiteli, jako je věk, trénovanost člověka, denní doba, fyzická či psychická aktivita, tělesná teplota a jiné vlivy organismu (autonomní řízení sympatikem a parasympatikem).

Příklad...

Při fyzické aktivitě nebo při stresu a psychickém vypětí činnost srdce stoupá, a to i nad 120 pulsů za minutu.

Naopak...

Pokles srdeční činnosti je normální (fyziologický) během spánku, v klidu (například i po obědě).

Zrychlený puls se označuje jako tachykardie – tachyarytmie.
Zpomalený srdeční tep jako bradykardie – bradyarytmie.

Stává se, že v noci během spánku klesne frekvence pod 40 pulzů za minutu.

Bradykardie u trénovaných lidí a sportovců?

Trénovaní lidé, profesionální sportovci, vrcholoví atleti mají nižší frekvenci pulsu, a to i pod 50 pulzů.

Bradykardie je v tomto případě normální a běžná.
Není projevem onemocnění či srdeční choroby.
Jedná se o variantu normální frekvence.

Časté dotazy:

Mám tep pod 50, je to v pořádku?

Odpověď je ve formě další otázky:

Nejste sportovec? Pokud ano, nemáte se proč obávat. Nízký puls v tomto případě není nebezpečný.

Další otázka zní: Je nízký puls nebezpečný?

Ano, může být. Toto platí v případě patologické (chorobné) příčiny.

Bradykardie jako arytmie

Arytmie je odborné označení pro odchylku srdeční činnosti od normálu. Nemusí označovat pouze snížení či zvýšení frekvence, ale i odchylku od pravidelnosti.

Arytmie = dysrytmie = porucha srdečního rytmu.
Bradykardie – z řeckého brady (pomalý) a cardia (srdce).

Při dysrytmii, jak se arytmie jinak označuje, je třeba vyšetření, aby se našel pramen problému. Následně se k tomu přizpůsobí léčba.

Primární pacemaker, tedy tvůrce impulsu pro srdeční činnost, je sinoatriální uzel. Jako sekundární pacemaker se označuje junkční rytmus.

V případě, že selžou oba pacemakry, úlohu přebírá třetí (terciální) pacemaker. Tím jsou srdeční komory. Ty produkují rytmus 20–40 pulzů za minutu. Označuje se také jako idioventrikulární rytmus.

Stává se tak, pokud na komory nepřechází žádný impuls z oblasti síní.

Junkční rytmus nastupuje v případě, že se vyskytne porucha tvorby nebo vedení vzruchu pro srdeční činnost v oblasti srdečních síní a sinoatriálního uzlu. Tvoří se v oblasti síňově-komorové junkce (spojení/rozdělení, v místě atrioventrikulárního uzlu a Hisova svazku).

V tomto případě je srdeční rytmus asi 40–60 pulsů za minutu.

U bradykardie jsou dále známy pojmy jako sinusová bradykardie, AV blokáda (I., II., či III. stupně) či Sick Sinus Syndrome (SSS), tedy onemocnění sinoatriálního uzlu.

Asystolie = zastavení činnosti srdce.

Příčiny poruchy srdečního rytmu jsou různorodé. Mohou vyplývat z organického onemocnění srdce. V některých případech vznikají bez poškození struktury srdce a srdečního vodivého systému. Podle toho se rozdělují na vnitřní a vnější.

Tabulka uvádí rozdělení na vnitřní a vnější příčiny vzniku bradykardie

Nejčastější příčinou poruchy srdečního rytmu je nedokrvení srdečního svalu a sinoatriálního uzlu (místa tvorby pravidelného srdečního rytmu). Především jde o ischemickou chorobu srdeční.

Ischemická choroba srdeční je dlouhodobá forma ischemie (sníženého a nedostatečného prokrvení srdečního svalu). Probíhá chronicky.

Akutní formou ischemie (nedokrvení) je infarkt srdečního svalu.

Mezi ostatní příčiny dysrytmií patří:

• odchylky hladiny iontů – vápníku, hořčíku, draslíku
• porucha acidobazické rovnováhy – ve zkratce v článku Tvrzení o překyselení je nesmysl
• onemocnění srdečního svalu (myokardu) – kardiomyopatie
• porucha rovnováhy vegetativního nervového systému – úzkost, stres, šok
• látky vyvolávající arytmie – drogy, alkohol, kofein, léky, adrenalin, digoxin, diuretika, antiarytmika
• onemocnění jiných systémů – endokrinní poruchy (štítná žláza)
• hypotermie (podchlazení)
• a jiné

Jak se projevuje a jaký má průběh?

Bradykardie může probíhat asymptomaticky. Člověk nemá žádné potíže.

Druhou formu tvoří bradykardie s příznaky. Přítomny jsou příznaky, jako je únava, nevýkonnost.

Člověk se spíše unaví a není schopen vykonávat fyzickou aktivitu. Při snížení prokrvení a při nedostatečném prokrvení mozku následuje pocit na omdlení až omdlení.

Příznaky zpomalení tepu:

• slabost
• únava
• nevýkonnost
• dušnost, zadýchávání se
• pocit bušení srdce (palpitace), pocit vynechávání srdce, nepravidelné bušení srdce
• pocit na omdlení, mdloba, synkopa
• opakovaný kolaps
• nízký tlak krve až šokový stav
• stenokardie (bolest na hrudi)
• náhlá srdeční smrt

Diagnostika

V první řadě se odebírá anamnéza. Člověk popisuje své obtíže. Následně je zapotřebí fyzikální vyšetření, to zahrnuje měření tlaku, pulsu a jiné. U pulsu se hodnotí jeho frekvence, pravidelnost, kvalita a zda je na obou končetinách stejný.

Následují speciální vyšetření, tedy EKG a EKG Holter (24hodinový záznam). EKG slouží ke zhodnocení funkčnosti a elektrické činnosti srdce, tedy srdečního převodového systému.

Jaká je léčba?

Léčba závisí na vyvolávající příčině. Ta může být reverzibilní (zvratná), jako je například odchylka v iontech/minerálech, podchlazení organismu či předávkování léky na arytmii (digoxin, betablokátory).

Druhou skupinu tvoří nezvratná (ireverzibilní) příčina, jako je organické poškození či porucha sinoatriálního uzlu.

Možnosti léčby jsou:

• změna životosprávy
• farmakologická léčba – léky na úpravu srdeční činnosti
• dočasná a trvalá kardiostimulace – přístroj, který nahradí přirozený pacemaker
  • implantace kardiostimulátoru nebo kardioverteru - defibrilátoru

Zajímavé informace naleznete i v článcích:

• Měření tlaku, tepu či dechu doma. Jak se vyznat v hodnotách?
• Přehledná tabulka: jaké hodnoty má nízký, normální a vysoký krevní tlak?
• Jak na prevenci kardiovaskulárních onemocnění?
• Jaké jsou nejčastější příčiny bušení srdce?
• První pomoc při infarktu myokardu
• Štítná žláza a příznaky problémové činnosti