Zpomalený tep – co znamená nízký tep pod 60 (50)? Může být nebezpečný?

Zpomalený tep – co znamená nízký tep pod 60 (50)? Může být nebezpečný?
Zdroj fotografie: Getty images

Zpomalený srdeční tep se označuje jako bradykardie. Dělí se na fyziologický, když není jeho příčinou onemocnění, a patologický, který už je příznakem onemocnění.

Zpomalený srdeční tep, nebo odborně bradykardie, se vyskytuje za dvou okolností. První je fyziologická forma, která nemá chorobnou příčinu. Druhou skupinu tvoří patologická, tedy chorobná bradykardie.

Normální hodnota pulsu = 60–100 tepů za minutu.
Někteří autoři uvádějí hodnotu od 50 až do 100 za minutu.

Činnost srdce je zajištěna vlastním automatizovaným systémem. Tvorba vzruchu, který určuje frekvenci, vychází z SA uzlu (sinoatriálního uzlu).

SA uzel udává rychlost 60–100 impulzů za minutu.

Částečně je srdce ovlivněno i nervovým systémem, přesněji sympatikem a parasympatikem.

Sympatikus zvyšuje srdeční činnost.
Parasympatikus zpomaluje.

Samotná rychlost srdeční činnosti je ovlivněna více činiteli, jako je věk, trénovanost člověka, denní doba, fyzická či psychická aktivita, tělesná teplota a jiné vlivy organismu (autonomní řízení sympatikem a parasympatikem).

Příklad...

Při fyzické aktivitě nebo při stresu a psychickém vypětí činnost srdce stoupá, a to i nad 120 pulsů za minutu.

Naopak...

Pokles srdeční činnosti je normální, a tedy fyziologický, během spánku, v klidu (například i po obědě).

Zrychlený puls se označuje jako tachykardie – tachyarytmie.
Zpomalený srdeční tep jako bradykardie – bradyarytmie.

Stává se, že v noci během spánku klesne frekvence pod 40 pulzů za minutu.

Bradykardie u trénovaných lidí a sportovců?

Trénovaní lidé, profesionální sportovci, vrcholoví atleti mají nižší frekvenci pulsu, a to i pod 50 pulzů.

Bradykardie je v tomto případě normální, běžná.
Není projevem onemocnění či srdeční choroby.
Jedná se o variantu normální frekvence.

Časté dotazy:

Mám tep pod 50 nebo mám nízký tep pod 60, je to v pořádku?

Odpověď je ve formě další otázky:

Nejste sportovec? Pokud ano, nemáte se proč obávat. Nízký puls v tomto případě není nebezpečný.

Další otázka zní: Je nízký puls nebezpečný?

Ano může být. Toto platí v případě patologické, chorobné příčiny.

Bradykardie jako arytmie

Arytmie je odborné označení pro odchylku srdeční činnosti od normálu. Nemusí označovat pouze snížení či zvýšení frekvence, ale i odchylku od pravidelnosti.

Arytmie = dysrytmie = porucha srdečního rytmu.
Bradykardie – z řeckého brady = pomalý a cardia = srdce.

Při dysrytmii, jak se arytmie jinak označuje, je třeba vyšetření, aby se našel pramen problému. Následně se k tomu přizpůsobí léčba.

Primární pacemaker, tedy tvůrce impulsu pro srdeční činnost, je SA uzel. Jako sekundární pacemaker se označuje junkční rytmus.

V případě, že selžou oba pacemakry, úlohu přebírá třetí (terciální) pacemaker, a tím jsou komory. Ty produkují rytmus 20–40 pulzů za minutu. Označuje se také jako idioventrikulární rytmus.

Stává se tak, pokud na komory nepřechází žádný impuls z oblasti síní.

Junkční rytmus, který nastupuje v případě, je-li porucha tvorby nebo vedení vzruchu pro srdeční činnost v oblasti srdečních síní a SA uzlu. Tvoří se v oblasti síňově-komorové junkce (spojení/rozdělení, v místě AV uzlu a Hisova svazku).

V tomto případě je srdeční rytmus asi 40–60 pulsů za minutu.

U bradykardie jsou dále známy pojmy jako sinusová bradykardie, AV blokáda (I., II., či III. stupně) či Sick Sinus Syndrome – SSS, tedy onemocnění sinoatriálního uzlu.

Asystolie = zastavení činnosti srdce.

Příčiny poruchy srdečního rytmu jsou různorodé. Mohou vyplývat z organického onemocnění srdce, nebo vznikají bez poškození struktury srdce a srdečního vodivého systému. Podle toho se rozdělují na vnitřní a vnější.

Tabulka uvádí rozdělení na vnitřní a vnější příčiny vzniku bradykardie

Vnitřní Vnější
Chronická ischemická choroba srdeční
nebo
infarkt srdečního svalu
Léky a jejich vedlejší účinky,
hlavně při předávkování,
to může být náhodné či úmyslné
Záněty srdce (myokarditida, perikarditida) Elektrolytové poruchy
Infiltrativní onemocnění (amyloidóza, leukémie) Endokrinní onemocnění,
v případě bradykardie
hypotyreóza (snížená funkce štítné žlázy)
Idiopatická degenerace Intrakraniální hypertenze
Muskuloskeletální onemocnění Reflexní příčiny – parasympatické dráždění,
zvýšený tonus, hypersenzitivita karotického sinu,
kašel, kýchání, močení, tlak na stolici,
vazovagální reakce
Autoimunitní onemocnění Syndrom spánkové apnoe
Mechanické poškození srdce při kardiochirurgii
Infekce
Vrozené, genetické predispozice

Nejčastější příčinou poruchy srdečního rytmu je nedokrvení srdečního svalu a SA uzlu (místa tvorby pravidelného srdečního rytmu). Především jde o ischemickou chorobu srdeční (ICHS).

ICHS je dlouhodobá forma ischemie, tedy sníženého a nedostatečného prokrvení srdečního svalu, probíhá chronicky.

Akutní formou ischemie, neboli nedokrvení, je infarkt srdečního svalu.

Mezi ostatní příčiny dysrytmií patří:

  • odchylky hladiny iontů – vápníku, hořčíku, draslíku
  • porucha acidobazické rovnováhy – ve zkratce v článku Tvrzení o překyselení je nesmysl
  • onemocnění srdečního svalu (myokardu) – kardiomyopatie
  • porucha rovnováhy vegetativního nervového systému – úzkost, stres, šok
  • látky vyvolávající arytmie – drogy, alkohol, kofein, léky, adrenalin, digoxin, diuretika, antiarytmika
  • onemocnění jiných systémů – endokrinní poruchy (štítná žláza)
  • hypotermie - podchlazení
  • a jiné

Jak se projevuje a jaký má průběh?

Bradykardie může probíhat asymptomaticky. Člověk nemá žádné potíže.

Druhou formu tvoří bradykardie s příznaky. Přítomny jsou příznaky, jako je únava, nevýkonnost.

Člověk se spíše unaví a není schopen vykonávat fyzickou aktivitu. Při snížení prokrvení a při nedostatečném prokrvení mozku následuje pocit na omdlení až omdlení.

Příznaky zpomalení tepu:

  • slabost
  • únava
  • nevýkonnost
  • dušnost, zadýchávání se
  • pocit bušení srdce – palpitace, pocit vynechávání srdce, nepravidelné bušení srdce
  • pocit na omdlení, mdloba, synkopa
  • opakovaný kolaps
  • nízký tlak krve až šokový stav
  • stenokardie – bolest na hrudi
  • náhlá srdeční smrt

Diagnostika

V první řadě se odebírá anamnéza, čili člověk popisuje své obtíže. Následně je zapotřebí fyzikální vyšetření, to zahrnuje měření tlaku, pulsu a jiné. U pulsu se hodnotí jeho frekvence, pravidelnost, kvalita a zda je na obou končetinách stejný.

Následují speciální vyšetření, tedy EKG a EKG Holter – 24hodinový záznam. EKG slouží ke zhodnocení funkčnosti a elektrické činnosti srdce, a tedy srdečního převodového systému.

Jaká je léčba?

Léčba závisí na vyvolávající příčině. Ta může být reverzibilní, tedy zvratná, jako je například odchylka v iontech/minerálech, podchlazení organismu či předávkování léky na arytmii (digoxin, betablokátory).

Druhou skupinu tvoří nezvratná příčina, tedy ireverzibilní, jako je organické poškození či porucha SA uzlu.

Možnosti léčby jsou:

  • změna životosprávy
  • farmakologická léčba – léky na úpravu srdeční činnosti
  • dočasná a trvalá kardiostimulace – přístroj, který nahradí přirozený pacemaker
    • implantace kardiostimulátoru nebo kardioverteru - defibrilátoru

Zajímavé informace naleznete i v článcích:

fsdílet na Facebooku

Zajímavé zdroje informací

Cílem portálu a obsahu není nahradit odborné vyšetření. Obsah má pouze informativní a nezávazný charakter, nikoli poradní. V případě zdravotních potíží doporučujeme vyhledat odbornou pomoc, navštívit nebo kontaktovat lékaře, lékárníka.