Podchlazení organismu – jaké má příčiny, jak se projevuje a co způsobuje?

Podchlazení nebo odborným názvem hypotermie se definuje jako stav organismu, kdy je jeho teplota pod úrovní nižší, než je potřebná pro jeho běžný metabolismus a fungování.

Jinými slovy, teplota je tak nízká, že organismus a jeho systémy nejsou schopny plnit své funkce tak, jak je potřeba.

Tělesná teplota se u člověka udržuje na potřebné úrovni díky termoregulaci. Ta je řízena z termoregulačního centra v hypotalamu. Je to malé tělísko nacházející se ve spodní části mozku.

Samotná termoregulace by se dala popsat jako udržení tělesné teploty navzdory podmínkám okolního prostředí.

Zajišťuje rovnováhu mezi příjmem, výdejem a výrobou tepla v organismu.

Jak funguje termoregulace?

Všechno se to děje na základě záporné zpětné vazby v hypotalamu. Sem přicházejí signály z termoreceptorů nacházejících se na povrchu organismu. Blíže řečeno v jeho kůži.

Rozdělují se receptory pro vnímání tepla a chladu. Konkrétně na teplo reagují receptory na teplotu o něco vyšší, než je tělesná teplota, a na chlad zase na o něco nižší.

Chladových receptorů je o 4–10krát více než receptorů pro vnímání tepla. Ty reagují na teplotu v rozmezí 10–38 °C. Tepelné receptory zase v rozmezí 30–45 °C.

Tepelné podněty se stávají bolestivými až při teplotě 45 °C, kdy dochází k poškození kožní tkáně.

Na základě vyhodnocování signálů z termoreceptorů je v organismu kontrolována produkce a výdej tepla.

Člověk je tvor homoiotermní, tedy teplokrevný. Jeho tělesné jádro si tedy i při vnějších výkyvech teploty udržuje víceméně stálou teplotu.

Naproti tomu jeho akrální – periferní – části se chovají poikilotermně. To znamená studenokrevně. Tedy přizpůsobují svoji teplotu okolnímu prostředí. Zabraňují těm vysokým ztrátám tepla.

Za tím vším je snaha organismu udržet ideální teplotu životně důležitých orgánů. Tehdy mohou plnit svoji funkci.

Tělesná teplota je v průměru 36,6 až 37 °C. Je to za ideálních podmínek. Ty mohou být narušeny například těmito vlivy:

• cirkadiánní rytmus, tedy biorytmus
• menstruační cyklus
• fyzická zátěž
• příjem potravy
• věk
• okolní prostředí

Dále se v článku dočtete:
Jak funguje termoregulace?
Podchlazení organismu, jeho příčiny a důsledky.

Popišme si tedy práci termoregulace.

Je nám známo, že pro udržení ideální teploty organismu je to nejdůležitější.

V již zmiňovaném hypotalamu se nacházejí centrální termoreceptory. Z nich na teplo reagují dvě třetiny. Zbylá třetina zůstala na chladové podněty. Zde se tedy vyhodnotí signály přicházející z periferních částí organismu. Tam se nacházejí periferní termoreceptory. Konkrétně v kůži a v míše. Chladových je desetkrát více než tepelných.

Snížení teploty organismu

Je-li organismus vystaven vlivu vysokého tepla, začne stoupat jeho teplota. Termoregulace se snaží o její snížení takzvanými regulačními mechanismy. Díky nim se zvyšuje odtok tepla do okolí.

Základní regulační mechanismy pro snížení tělesné teploty:

• vazodilatace – je to rozšiřování cév, přičemž normálně proudí do kůže 5 % srdečního výdeje a za těchto okolností až 30 %
• zvýšené pocení - nastává při teplotě organismu 37 °C
• omezení produkce tepla

I toto má ovšem své limity. Při delším vystavování se teplotě vyšší než 30 °C dochází k přehřívání organismu i za nechtěné pomoci zvýšeného mechanismu výdeje tepla.

Zvýšení teploty organismu

Pokud je organismus vystaven nízké teplotě, termoregulace zasáhne opačně než v předchozím případě. Snaží se snížit odtok tělesného tepla do okolí a zvýšit jeho produkci.

Základní regulační mechanismy pro zvýšení tělesné teploty:

• vazokonstrikce – je to zúžení cév na periferii
• zvýšení produkce tepla
• termogeneze – je to vědomím neovladatelný svalový třes
• zvýšení metabolismu
• vznik takzvané husí kůže

Podchlazení organismu

Lidský organismus má zpravidla lepší odolnost vůči nízkým teplotám než opačně.

Organismus je schopen po prvotním ochlazení o několik stupňů a následném návratu do normálního prostředí spontánního zvýšení vlastní teploty. Zůstává tak bez poškození.

Pokud ovšem teplota tělesného jádra klesne pod 28 °C, je to bez cizí pomoci a opětovného externího ohřívání organismu prakticky nemožné.

Nejvíce jsou podchlazení náchylní novorozenci. Je to způsobeno jejich relativně velkým povrchem těla. Mají také malé množství podkožního tuku a ještě nevyvinutou termoregulaci.

Je možné podchladit se i v létě?

Samozřejmě je to možné.

Například chce-li se člověk osvěžit ve vodě. Ta odvádí teplo až 27krát rychleji než vzduch. Delší pobyt v ní může způsobit podchlazení organismu.

Tepelná izolace

Kůže, podkoží a tuk jsou tepelnými izolátory. Chrání tedy organismus před přímými ztrátami tepla.

Takovou funkci velmi dobře plní i takzvaný protiproudý mechanismus. Zahřátá krev proudící v tepnách směrem z jádra na periferii prodává teplo krve proudící v žilách opačným směrem.

Vhodně zvolené oblečení dokáže snížit ztráty tepla až na polovinu. Speciální zase až na jednu šestinu. Důležité je oblečení vrstvit. Lépe izoluje více tenkých vrstev než jedna silná.

Mokré oblečení naopak zvyšuje ztráty tepla až 20krát.

Organismus ztrácí svoji teplotu různými mechanismy. Z tohoto pohledu je dělíme na přímé a nepřímé.

Mechanismy ztrát tepla uvádíme v tabulce

Příčiny a důsledky podchlazení

Pokud klesne teplota tělesného jádra pod 35 °C, mluvíme o podchlazení organismu. Děje se tak vlivem chladného vnějšího prostředí, kterému je vystaven.

Může se tak dít při náhlé a krátkodobé expozici, například ve studené vodě nebo při sportování, či jiné činnosti v extrémně nízkých venkovních teplotách.

Na podchlazení se však často nemyslí tehdy, když je člověk vystavován dlouhodobě teplotě ne až tak nízké. Stačí pobyt například v domě, kde je teplota kolem 15 °C. Při snížené fyzické aktivitě a sníženém metabolismu hrozí nebezpečí podchlazení organismu stejně, ba dokonce s většími důsledky.

Hypotermie, tedy nízká tělesná teplota, má vliv na celý organismus. Nejvíce však na srdečně cévní systém a centrální nervový systém. Zkráceně řečeno srdce a mozek a věci s tím související.

Podchlazení způsobuje v organismu různé závažné stavy:

• bradykardii – snížení srdeční frekvence, která nereaguje na léčbu
• klesá srdeční výdej, tedy srdce pracuje méně, než by bylo třeba
• způsobuje srdeční arytmie
• utlumuje centrální nervový systém
• zpomaluje metabolismus
• utlumuje životní funkce

Příčiny hypotermie

Bývají různé, ale zpravidla jsou vyvolány čtyřmi faktory.

Hlavní a nejčastější je zvýšení ztrát tepla. Může se tak udat náhodně, například ve vodě nebo ve sněhu. Patří sem ztráty tepla v chladném prostředí, ale i přehnaná léčba úpalu. Když se tělo ochlazuje více, než by se mělo, nebo velmi rychle, může to vést k podchlazení organismu.

Dalšími základními příčinami jsou snížení tvorby tělesného tepla, poruchy termoregulace nebo jiné příčiny.

Nejvíce jsou nízké teplotě vystavováni lidé bez domova. V jejich případě lze mluvit o chronické hypotermii.
Další skupinou jsou lidé pracující venku nebo sportovci.
Staří lidé a děti jsou rovněž ohroženi. U nich se podchlazení často projevuje jen změnami psychického stavu.

Mírnou hypotermii 32 až 35 °C je většina lidí schopna tolerovat bez vážnějšího zdravotního poškození.

Příznaky podchlazení organismu

Hypotermie má různé projevy. Vše záleží na jejím stupni, tedy na momentální tělesné teplotě.

Některé příznaky bývají zavádějící a podobají se příznakům při jiných zdravotních potížích.

Při mírné hypotermii mohou být v popředí dušnost, zmatenost nebo závratě.

Při těžším stupni se vyskytuje porucha řeči nebo koordinace pohybů.

V tabulce uvádíme příznaky hypotermie podle jejího stupně závažnosti

V těžkých případech podchlazení organismu je třeba okamžitě volat odbornou pomoc.

Prevence podchlazení

Často lze podchlazení předcházet.

Prevence je velmi důležitá, zvláště pokud člověk dopředu ví, že budeme vystaven chladu.

Je třeba se přiměřeně oblékat. Platí, že je lepších více tenkých vrstev, než jedna nebo dvě tlusté.

Při pobytu v chladném prostředí je požívání alkoholu absolutně vyloučeno. Působí vazodilatačními účinky. Tedy roztahuje cévy, čímž se odvádí tělesné teplo do okolního prostředí.

Důležitý je přísun energie v krátkých intervalech. Třeba konzumovat například čokoládu nebo sušené ovoce. Jako nápoj je vhodný teplý čaj.

Přečtěte si také článek o otužování, jako vhodné prevenci před podchlazením.

Zdroj zajímavých informací

• solen.sk - REPETITORIUM URGENTNÍ MEDICÍNY Podchlazení, Viliam DobiášLife Star Emergency, s.r.o., Limbach
• mayoclinic.org - Hypothermia
• betterhealth.vic.gov.au - Hypothermia