Měření tlaku, tepu či dechu doma. Jak se vyznat v hodnotách?

Domácí měření životních funkcí má význam hlavně pro lidi, kteří trpí dlouhodobým onemocněním srdečně-cévního systému, ale ne pouze pro ně.

Dobrým příkladem je vysoký krevní tlak

Vysoký krevní tlak = hypertenze.

Hypertenze probíhá v začátcích nepozorovaně, přičemž již v tomto období může nadělat škody napříč celým naším organismem. Neprospívá samotnému srdci, cévám, očím a také ledvinám.

Podobně je to se srdeční arytmií.

Zejména u seniorů se může nečekaně vyskytnout fibrilace síní. Jedná se o poruchu, při které se svalovina síně srdce stahuje chaoticky a nepravidelně.

A právě takové chaotické chování síní srdce je základem vzniku krevních sraženin. Ty mohou být kdykoli doslova vystřeleny ze srdce do celého velkého krevního oběhu.

V tomto momentě je jednou z možností zanesení volně putující krevní sraženiny neboli embolu do mozkové tepny (arterie).

Po ucpání mozkové arterie nastává nedokrvení části mozku. Embolizace tímto mechanismem se označuje jako kardio-embolický mozkový infarkt.

Určitě jste už slyšeli o cévní mozkové příhodě, jak ji včas rozpoznat?

Věděli jste?
Mozkový infarkt = mrtvice = ischemická cévní mozková příhoda.
Kardioembolický infarkt = asi 15–30 %.
Aterosklerotický infarkt asi 25 %.
Kryptogenní infarkt = s neobjasněnou příčinou asi 20–40 %.
Ostatní příčiny infarktů asi 5 %.

V dnešní době jsou dostupné různé přístroje a zařízení, která umožňují změřit si některé životní funkce jednoduše a v pohodlí domova.

Ale i na pracovišti či na veřejnosti.

Sebekontrola, samoměření, v anglickém jazyce a moderně také selfmonitoring nebo obyčejně domácí měření.

Sportovně založení lidé používají ke sledování rychlosti tepu různé náramky, hodinky a aplikace. Jejich pomocí si odkontrolují svoji aktivitu, přibližné množství výdeje energie.

Tato forma měření je vhodná i pro lidi, kteří mají srdečně-cévní problémy.

Puls lze odměřit i hmatem, nicméně nezkušený člověk může cítit svůj tep. Měření je v takovém případě chybné.

Kromě tlaku a pulsu existují i ​​jiné životní funkce, které je čas od času dobré měřit a znát jejich správnou hodnotu.

Člověk se může ocitnout v rozličných životních okolnostech, když si nevzpomene na správné hodnoty základních životních funkcí. I proto přinášíme přehlednou tabulku.

Správné hodnoty tlaku, tepu, dechu, tělesné teploty či cukru na jednom místě. 
Chcete vědět víc?
Čtěte s námi.

Základní životní funkce jsou...

Mezi základní životní funkce se řadí vědomí, krevní oběh, tj. krevní tlak s pulsem, dýchání, tělesná teplota.

Krevní tlak

Srdce je svalová pumpa, která pracuje neustále, bez přestávky. Nasává krev z organismu, žene ji přes plíce, kde se okysličuje, a následně ji tlačí zpět do celého těla.

Krevní tlak je hydrostatický tlak, který vytváří krev na stěny cév. Základem jeho přítomnosti je tedy srdeční činnost.

Nejvyšší je v aortě – srdečnici.

Od tlaku v tepnách je odvozen systolický krevní tlak. Známý je také pod označením horní tlak. Za jeho vznikem je stažení srdce a vypuzení krve do srdečnice.

Druhou hodnotou je diastolický krevní tlak. Ten odpovídá tlaku v tepnách při ochabnutí srdce. Hovorově se označuje také jako srdeční spodní tlak.

Krevní tlak ovlivňuje například:

• objem krve v krevním oběhu
• pružnost cév
• viskozita krve, hovorově její hustota
• věk
• tělesná hmotnost
• fyzická a psychická (emocionální) zátěž
• pohlaví
• denní doba
• úraz
• onemocnění
• léky
• vnější prostředí

Při odchylce tlaku vznikají různé stavy, které jsou rizikové z pohledu aktuálního a akutního či také chronického časového horizontu.

Vysoký krevní tlak se vyvíjí již od mládí. Jeho základem je většinou ateroskleróza a jiné multifaktoriální vlivy, životní styl, kouření či životní prostředí.

I když je lepší mít nižší krevní tlak, hypotenze je také stavem, který umí potrápit. Náhlé nedokrvení mozku má za následek kolaps – mdlobu.

Při pádu těla na zem hrozí úraz hlavy.

Měření tlaku má také své zásady, aby byly naměřené hodnoty správné. Může se měřit vleže či vsedě. Ne ve stoje a bezprostředně po fyzické námaze.

V dnešní době jsou dobře rozšířené digitální tlakoměry.

Moderní způsoby ale naznačují, že orientační hodnotu bude možné získat i bez tlakoměru, a to pomocí mobilního chytrého telefonu, případně hodinkami. Aplikace umožní i záznam hodnoty, což může pomoci při sledování v delším časovém horizontu.

Ve zkratce je nutno myslet na to, že ideální hodnota krevního tlaku by se měla pohybovat v rozmezí:

Systola = horní krevní tlak - 100 až 139.
Diastola = spodní hodnota, srdeční tlak - 60 až 89.

Detailní pohled na hodnoty krevního tlaku uvádíme v článku: 
Přehledná tabulka s hodnotami krevního tlaku. 

V případě odchylky během delšího časového období nebo po opakovaném měření tlaku je třeba vyhledat odbornou pomoc.

Přečtěte si o souvisejících onemocněních, jako je:

• Ischemická choroba srdeční
• Angina pectoris
• Infarkt srdečního svalu
• Srdeční selhávání
• Kardiomyopatie
• Onemocnění aorty
• Onemocnění mozkových cév

Puls

Puls známe také pod označením tep. Odvíjí se od rychlosti srdeční činnosti. To, jak rychle srdce pracuje, můžeme sledovat na některých tepnách.

Ve zkratce a jednoduše je tep...

Puls je vlnění stěn tepen, které vzniká při nárazu krve na stěnu cévy při jejím vypuzení ze srdce.

V klidu se při jedné kontrakci srdečního svalu vypudí přibližně 70 % objemu srdce. Označuje se také jako ejekční frakce srdce.

A srdeční činnost může být zrychlená či zpomalená. Ale také nepravidelná.

V klidu srdce pracuje pomaleji.
Za jednu minutu přepumpuje asi 4 až 6 litrů krve.

Při fyzické námaze, kdy je potřeba dodat do svalů více kyslíku a živin, se zvyšuje i srdeční činnost. Zrychlení srdeční činnosti naplňuje zvýšenou potřebu pro práci organismu.

Změna rychlosti pulsu a srdeční činnosti pro fyzickou námahu, nadměrné psychické zatížení, ale i během odpočinku či spánku je fyziologická.

Fyziologický = normální stav životních projevů.

Opakem jsou chorobné, tedy patologické situace, kdy se srdeční činnost a puls chová nepřirozeně. V tom případě jde o srdeční arytmii.

Při zastavení činnosti srdce není přítomen ani puls.

Rychlost činnosti srdce ovlivňuje například:

• věk
• pohlaví
• fyzická a psychická námaha, stres, strach či úzkost
• úraz a krvácení
• bolest
• zvýšená tělesná teplota
• léky
• stimulancia, káva, drogy, kouření

Získání hodnoty pulsu je jednodušší. Stačí přiložit tři prsty (ukazováček, prostředník a prsteníček) ruce na zápěstí, do oblasti tepny, a můžeme hmatat tep.

Pokud nicméně měříme puls někomu druhému, můžeme cítit vlastní tepání pulsu v bříškách prstů.

Na těle existuje několik míst, kde lze změřit puls. A to všude tam, kde jsou tepny – arterie – dostupnější na pohmat. Na zápěstí, ruce, podél ramenní kosti, na krku, pod kolenem, na spánku a jinde.

Měření tepové frekvence lze provést moderními prostředky, hodinkami, telefony s aplikacemi či fitness náramky. Tyto možnosti znají hlavně sportovci a dnešní generace dětí a mladých.

Měří si tep při běhu, cvičení, během sportovních aktivit.

Stačí si pamatovat, že puls může být rychlý, je-li nad 90 tepů za minutu, nebo naopak, pomalý tep je v případě, že je pod 60 úderů za minutu.

Norma je 60–90 pulsů za minutu.
Méně než 60 = bradykardie, zpomalená frekvence.
Více než 90 = tachykardie, zrychlená činnost

Pozor!

Sportovci mívají v klidu tep nižší než 60 za minutu. Jejich srdečně-cévní systém si tak zvykl na pravidelnou aktivitu a přizpůsobil se.

Samozřejmě tep 33 za minutu bude nízký i pro cvičence.
Takto nízký puls je nebezpečný.

Kromě rychlosti je nutno si všímat i pravidelnosti tepu. Je-li přítomno vynechávání či nepravidelný puls, je třeba jít na odborné vyšetření.

Činnost srdce si za normálních okolností v klidu neuvědomujeme. Pocítit ji můžeme při zátěži, a to fyzické či psychické.

+

Při arytmii se vyskytuje bušení srdce = příznak, který je třeba vyšetřit.

Dýchání

Dýchání je zapotřebí pro stálý přívod kyslíku do organismu. Kyslík pohání buňky, které jej potřebují pro svou činnost.

Asi jste už slyšeli, že na dostatek kyslíku v krvi jsou citlivé hlavně buňky mozku či srdce.
Vdechovaný vzduch má 21 % kyslíku a malé množství oxidu uhličitého.
Vydechovaný vzduch má 16 % kyslíku a přibližně 4 % oxidu uhličitého.

Nádech a výdech se střídá pro zachování života. Přičemž i tento děj probíhá automaticky. A rovněž počet dechů stoupá při námaze či psychickém vypětí.

A v klidu dýcháme pomaleji.

Rychlost dýchání umíme ovlivnit.

Ani příliš rychlé, ani pomalé dýchání není dobré.

Při pomalém dýchání, ale také v případě nedostatku kyslíku ve vdechovaném vzduchu, klesá nasycení krve a následně také jeho nedostatek v buňkách. Projevem bude porucha mozkové a srdeční činnosti.

Rizikem je úmrtí organismu.

Se zrychleným dýcháním se v běžném životě setkáváme zejména při psychickém vypětí. V těchto případech se po určité době přidává také brnění těla, prstů, úst a celková nevolnost či slabost.

Přečtěte si také o:
Hyperventilaci a hyperventilační tetanii.

Zrychlené dýchání může být příznakem jiného onemocnění.

Frekvence dechů je u:
dospělých 15–20 dechů,
u dítěte 25–30 dechů,
u novorozence 40–45 dechů za minutu.

Hodnocení frekvence dýchání:

• eupnoe = klidové dýchání 15–20 nádechů za minutu
• tachypnoe = zrychlení dýchání nad 25 za minutu
• bradypnoe = zpomalené dýchání, pod 12 za minutu
• apnoe = nepřítomnost – zastavení dýchání
• dyspnoe – dušnost, subjektivní či objektivní (ortopnoe) zhoršené dýchání
  • ortopnoe = těžká dušnost, při které člověk nedokáže ležet
    • nutí člověka sedět nebo stát
    • lze vidět, jak se člověk zapírá rukama o podložku, aby mohl lépe dýchat

Co může ovlivnit rychlost dýchání:

• fyzická aktivita
• psychická, emocionální zátěž, strach, stres, úzkost, nervozita či hněv
• věk
• životní styl
• léky
• nadmořská výška – nižší koncentrace kyslíku ve vdechovaném vzduchu = rychlejší dýchání

V klidu se nadechneme asi 15krát.
Během minuty se jedná o 5 až 8 litrů vzduchu.
Jeden nádech obsahuje přibližně 300–500 ml vzduchu.
Při zátěži se množství zvyšuje, a to několikanásobně.

Vitální kapacita plic – maximální nádech + maximální výdech =
u žen přibližně 2000 ml,
u mužů asi 2500 ml,
u trénovaných lidí a sportovců může být vyšší.

+

Kromě rychlosti je možné si na dechu všímat jeho hloubky, mělkosti, zvuků při dýchání, pachu či rytmu (pravidelnosti).

U miminek je rizikem náhlé zastavení dýchání během spánku.
Proto je rozšířeno používání podložek pro monitorování dechu. 
Čtěte například syndrom náhlého úmrtí kojenců SIDS.

Saturace kyslíku SpO2, nebo pulzní oxymetrie, je metoda rychlého určení nasycení krve kyslíkem. V dnešní době jsou dostupné i saturační přístroje, které orientačně tuto hodnotu změří.

Ptáte se, jaká je normální hladina kyslíku v krvi?
Hodnota/Norma SpO2 je v rozmezí 92–100 %.
Optimální saturace kyslíku v krvi = 92 % a více.
A tedy, pokud vám saturační oxymetr ukáže nad 92, je to v pořádku.
Samozřejmě například takový kuřák toleruje i nižší hodnotu.

Jedná se o neinvazivní metodu měření, kdy se přístrojem měří nasycení hemoglobinu kyslíkem, a to na základě absorpce světla – remise světla. Senzor se přikládá na prst či ucho. Pulzní oxymetrie změří saturaci i tepovou frekvenci.

Vědomí

Naše vědomí a jeho stav je samozřejmě projevem života.

Je-li člověk v bezvědomí, není schopen reagovat na žádné vnější nebo vnitřní podněty, je ohrožen na životě.

Rizikem je porucha dýchání, ucpání dýchacích cest, a to cizím tělesem či obsahem vytékajícím ze žaludku.

V bezvědomí je proto důležitá správná poloha stranou, známá také pod označením stabilizovaná poloha. V případě přítomnosti dýchání je nutná kontrola čistoty ústní dutiny a správná poloha hlavy v mírném záklonu, kterou uvolníme dýchací cesty.

Zvratky mohou ucpat dýchací cesty úplně, nebo po proniknutí do plic vyvolají nebezpečný zápal plic. Uvádí se, že asi 85 % lidí v bezvědomí aspiruje obsah ze žaludku.

Samotná ztráta vědomí může mít závažnou příčinu. Často je jí opilost, intoxikace léky či drogami, úraz, stav po křečích těla, ale také nedostatek cukru v krvi nebo kyslíku.

Stejně nebezpečná je u dospělých či dětí.

U dětí se ovšem předpokládá většinou úrazový mechanismus. A u malých dětí je třeba předpokládat i aspiraci a ucpání dýchacích cizím tělesem. Naopak, u mladých v pubertě požití alkoholu, drog či léků.

Pozor však na manipulaci s postiženým po úrazu.

Velký význam má první pomoc při jakékoli poruše vědomí a vyhledání či zavolání odborné pomoci.

Poruchy vědomí se dělí na dvě základní skupiny, a to i na základě projevů:

1. kvalitativní – když člověk nereaguje normálně, ale je:
   • zmatený
   • dezorientovaný
   • nevhodně či nesrozumitelně odpovídá
   • porušeno je myšlení, vnímání osoby
2. kvantitativní – porucha bdělosti, jasnosti a pozornosti
   • somnolence – stav přehnané spavosti
   • sopor – postižený reaguje pouze na bolestivé podněty
   • kóma – těžké bezvědomí
   • mdloba, kolaps – krátkodobá ztráta vědomí, kterou může zapříčinit náhlé nedokrvení mozku, například pro nízký krevní tlak

Pro potřebu určení hloubky poruchy vědomí byla určena Glasgowská škála – přesněji Glasgow Coma Scale se zkratkou GCS. Byla založena v roce 1974, jejími autory jsou Teasdale a Jennett.

Obsahuje 15 bodů pro zhodnocení vědomí a hloubky poruchy vědomí. Hodnotí oční, slovní a pohybovou reakci.

Tabulka uvádí Glasgowskou škálu poruch vědomí

Jiné důležité parametry

Důležité je i sledování tělesné teploty či cukru. Ne vždy a u všech. V určitých situacích je ovšem nutno znát i tyto parametry. 

Tělesná teplota

Správná tělesná teplota zajišťuje bezproblémový chod organismu. Člověk je teplokrevný tvor a lidský organismus udržuje vhodnou tělesnou teplotu termoregulací.

Normálně se hodnota drží v rozmezí 35,8 °C až 37,3 °C.

Tělesnou tepotu ovlivňuje například:

• metabolismus
• aktivita a svalová práce
• denní doba
• věk
• psychická aktivita
• hormony štítné žlázy a nadledvinek

Zvýšení tělesné teploty nad 37 ° C značí, že se v organismu něco děje. Příčinou může být přehřátí organismu, a tedy úpal či úžeh, častá chřipka, nastává například po úrazu či při cévní mozkové příhodě a pro jiné chorobné stavy.

Opakem je podchlazení pod 35,5 °C. S ním se setkáváme hlavně v případě působení vnějšího prostředí. Chlad, zima, pohyb v chladném prostředí, pád do vody, zasypání lavinou či jiné úrazové mechanismy.

K podchlazení může dojít i pro šokový stav, když je přítomno nedostatečné prokrvení organismu.

Pro měření tělesné teploty máme k dispozici různé formy měření.

Nejčastější místo pro měření tělesné teploty u větších dětí a u dospělých je:

• pod paží – axilární teplota
• v konečníku – rektální teplota má o 0,5 °C více
• na kůži čela či spánků
• v uchu
• v ústech a pod jazykem o 0,3 °C má více – orální teplota
• v pochvě – bazální teplota, o 1 °C vyšší

U malých dětí je nejvhodnější měřit teplotu v konečníku. Jelikož malé miminko nerozumí tomu, že má držet ruku při těle a při měření je důležité dodržovat určité zásady měření.

Nezapomínejte po změření teploty v rektu odečíst 0,5 °C.
Tím dostanete výslednou hodnotu.

Pro různá měření se používají i rozličné druhy teploměrů. Může jít o digitální, s ohebnou špičkou, rychloběžky – express, bezdotykové, bezrtuťové a jiné.

V minulosti se používaly rtuťové.
Avšak jejich prodej byl v roce 2009 zakázán Evropskou unií.
Rtuť je vysoce toxický a jedovatý kov – neurotoxin, který ovlivňuje funkci nervové soustavy.

I v tomto případě se můžete setkat s nabídkou aplikací, nicméně otázkou je jejich důvěryhodnost a výpovědní hodnota. 

Hodnoty tělesné teploty

Přečtěte si také: Zábal pomůže účinně snížit horečku.

Glykémie – cukr v krvi

Cukr je potřebný pro život člověka. A to hlavně pro mozek. Spolu s kyslíkem je jeho hlavní pohonnou silou.

Hladina cukru v krvi se udržuje více mechanismy. Pomáhá při tom hormon inzulín, glukagon, katecholaminy, glukokortikoidy a růstový hormon.

Cukr získáváme z potravy. Ten se pak následně vstřebává z trávicí soustavy. Zásoby glukózy jsou uskladněny ve svalech a v játrech.

Ukládá se ve formě glykogenu.

+ cukr si organismus mění v zásobu tuku.

Nebo se mění na mastné kyseliny a jiné formy tuku. Ty se následně ukládají ve formě, jak známe všichni. V podkoží, na břiše, hýždích stehnech a jinde.

Hodnota glykémie se drží v ideálním rozmezí:
3,3 až 5,5 mmol/l nalačno,
po jídle méně než 10 mmol/l.

Je-li hladina glykémie více než 10 mmol/l, nastupuje vylučování cukru do moči = glykosurie.

Dobře je pamatovat si:

Hypoglykémie nastupuje většinou rychle.
Mozek je velmi citlivý na nedostatek cukru.
Bez něho není schopen vykonávat svou funkci.

Projevem nízké hladiny cukru v krvi jsou potíže jako...

Od únavy, přes spavost, bledost a přílišné pocení až po dezorientaci a bezvědomí, které se označuje jako hypoglykemické koma.

Pozor:
Na pohled opilý člověk nemusel požít alkohol, ale je hypoglykemický.

Naopak...

Hyperglykémie většinou postupuje v delším časovém úseku.
Hodnota 30 mmol/l je rizikem nástupu bezvědomí.
Označuje se jako hyperglykemické koma.

Snížená hodnota cukru = hypoglykémie, a to pod 3,2 mmol/l.
Zvýšená hodnota cukru = hyperglykémie, a to při hodnotě nad 5,6 nalačno.

Zvýšená hodnota cukru je příznakem cukrovky - diabetes mellitus.

Oba stavy jsou pro člověka nebezpečné. Častěji se s nimi setkáváme právě u lidí, kteří jsou léčeni na cukrovku. Cukrovka má spoustu jiných komplikací.

Méně často jde o snížení hladiny cukru v krvi při nadměrné a dlouhotrvající vyčerpávající fyzické aktivitě nebo pro hladovění.

Přechodně zvýšená hladina cukru je u nediabetika (člověka, který se neléčí na cukrovku) po najedení se. Následně se během chvíle upraví, a to díky inzulínu a jiným mechanismům kontrolujícím glykémii.

Těhotenství se vyznačuje množstvím změn. Někdy se během něj vyvine i těhotenská cukrovka. Odborně se označuje jako gestační diabetes mellitus. Má přechodný charakter a po těhotenství většinou ustupuje.

Vyskytuje se až u 15 % těhotných žen.
Je riziková pro matku, ale více pro plod.

Proto je testování během těhotenství významné. Provádí ho odborný lékař, není zapotřebí domácí měření cukru.

K měření glykémie se používá přístroj, který se označuje jako glukometr. Kapka krve se nanese na úzký testovací proužek a za chvíli se ukáže hodnota.

Nejmodernější metody měření cukru v krvi slibují měření bez jehly a bolesti v podobě hodinek.

Pravidelná kontrola hodnoty cukru se vyžaduje hlavně u lidí s cukrovkou, kteří mají v léčbě inzulín. Může dojít k náhodnému navýšení dávky, opakovanému podání nebo se člověk po aplikaci zapomene najíst, zda nemůže přijmout potravu.

Plus, v některých situacích může být obvyklá dávka cukru nebo inzulínu nedostačující. Závisí to na momentálním stavu metabolismu, fyzické či psychické aktivity a jiných.

Zajímavé informace: Přehledná tabulka s hodnotami glykémie.

Tabulka zobrazuje životní funkce,
hodnoty krevního tlaku, frekvenci pulsu a dechu, tělesnou teplotu a glykémii

Pamatujte si:

Dítě není miniaturou dospělého.

Proto i při měření životních funkcí neplatí pro děti různého věkového období vždy stejné hodnoty jako pro dospělé. 

Zdroj informací

• wikiskripta.eu - odborný článek: Vitální funkce/SŠ (sestra)
• poznajpulz.sk - portál zaměřený na arytmii
• diabetik.sk - Samokontrola glykémie nebo selfmonitoring
• unipo.sk - prezentace o vitálních funkcích
• portal.jfmed.uniba.sk - Měření a záznam vitálních funkcí
• upjs.sk - Pulsní oxymetrie