Merení tlaku, tepu ci dechu doma. Jak se vyznat v hodnotách?

Domácí merení životních funkcí má význam hlavne pro lidi, kterí trpí dlouhodobým onemocnením srdecne-cévního systému, ale ne pouze pro ne.

Dobrým príkladem je vysoký krevní tlak

Vysoký krevní tlak = hypertenze.

Hypertenze probíhá v zacátcích nepozorovane, pricemž již v tomto období muže nadelat škody napríc celým naším organismem. Neprospívá samotnému srdci, cévám, ocím a také ledvinám.

Podobne je to se srdecní arytmií.

Zejména u senioru se muže necekane vyskytnout fibrilace síní. Jedná se o poruchu, pri které se svalovina síne srdce stahuje chaoticky a nepravidelne.

A práve takové chaotické chování síní srdce je základem vzniku krevních sraženin. Ty mohou být kdykoli doslova vystreleny ze srdce do celého velkého krevního obehu.

V tomto momente je jednou z možností zanesení volne putující krevní sraženiny neboli embolu do mozkové tepny (arterie).

Po ucpání mozkové arterie nastává nedokrvení cásti mozku. Embolizace tímto mechanismem se oznacuje jako kardio-embolický mozkový infarkt.

Urcite jste už slyšeli o cévní mozkové príhode, jak ji vcas rozpoznat?

Vedeli jste?
Mozkový infarkt = mrtvice = ischemická cévní mozková príhoda.
Kardioembolický infarkt = asi 15–30 %.
Aterosklerotický infarkt asi 25 %.
Kryptogenní infarkt = s neobjasnenou prícinou asi 20–40 %.
Ostatní príciny infarktu asi 5 %.

V dnešní dobe jsou dostupné ruzné prístroje a zarízení, která umožnují zmerit si nekteré životní funkce jednoduše a v pohodlí domova.

Ale i na pracovišti ci na verejnosti.

Sebekontrola, samomerení, v anglickém jazyce a moderne také selfmonitoring nebo obycejne domácí merení.

Sportovne založení lidé používají ke sledování rychlosti tepu ruzné náramky, hodinky a aplikace. Jejich pomocí si odkontrolují svoji aktivitu, približné množství výdeje energie.

Tato forma merení je vhodná i pro lidi, kterí mají srdecne-cévní problémy.

Puls lze odmerit i hmatem, nicméne nezkušený clovek muže cítit svuj tep. Merení je v takovém prípade chybné.

Krome tlaku a pulsu existují i ??jiné životní funkce, které je cas od casu dobré merit a znát jejich správnou hodnotu.

Clovek se muže ocitnout v rozlicných životních okolnostech, když si nevzpomene na správné hodnoty základních životních funkcí. I proto prinášíme prehlednou tabulku.

Správné hodnoty tlaku, tepu, dechu, telesné teploty ci cukru na jednom míste. 
Chcete vedet víc?
Ctete s námi.

Základní životní funkce jsou...

Mezi základní životní funkce se radí vedomí, krevní obeh, tj. krevní tlak s pulsem, dýchání, telesná teplota.

Krevní tlak

Srdce je svalová pumpa, která pracuje neustále, bez prestávky. Nasává krev z organismu, žene ji pres plíce, kde se okyslicuje, a následne ji tlací zpet do celého tela.

Krevní tlak je hydrostatický tlak, který vytvárí krev na steny cév. Základem jeho prítomnosti je tedy srdecní cinnost.

Nejvyšší je v aorte – srdecnici.

Od tlaku v tepnách je odvozen systolický krevní tlak. Známý je také pod oznacením horní tlak. Za jeho vznikem je stažení srdce a vypuzení krve do srdecnice.

Druhou hodnotou je diastolický krevní tlak. Ten odpovídá tlaku v tepnách pri ochabnutí srdce. Hovorove se oznacuje také jako srdecní spodní tlak.

Krevní tlak ovlivnuje napríklad:

• objem krve v krevním obehu
• pružnost cév
• viskozita krve, hovorove její hustota
• vek
• telesná hmotnost
• fyzická a psychická (emocionální) zátež
• pohlaví
• denní doba
• úraz
• onemocnení
• léky
• vnejší prostredí

Pri odchylce tlaku vznikají ruzné stavy, které jsou rizikové z pohledu aktuálního a akutního ci také chronického casového horizontu.

Vysoký krevní tlak se vyvíjí již od mládí. Jeho základem je vetšinou ateroskleróza a jiné multifaktoriální vlivy, životní styl, kourení ci životní prostredí.

I když je lepší mít nižší krevní tlak, hypotenze je také stavem, který umí potrápit. Náhlé nedokrvení mozku má za následek kolaps – mdlobu.

Pri pádu tela na zem hrozí úraz hlavy.

Merení tlaku má také své zásady, aby byly namerené hodnoty správné. Muže se merit vleže ci vsede. Ne ve stoje a bezprostredne po fyzické námaze.

V dnešní dobe jsou dobre rozšírené digitální tlakomery.

Moderní zpusoby ale naznacují, že orientacní hodnotu bude možné získat i bez tlakomeru, a to pomocí mobilního chytrého telefonu, prípadne hodinkami. Aplikace umožní i záznam hodnoty, což muže pomoci pri sledování v delším casovém horizontu.

Ve zkratce je nutno myslet na to, že ideální hodnota krevního tlaku by se mela pohybovat v rozmezí:

Systola = horní krevní tlak - 100 až 139.
Diastola = spodní hodnota, srdecní tlak - 60 až 89.

Detailní pohled na hodnoty krevního tlaku uvádíme v clánku: 
Prehledná tabulka s hodnotami krevního tlaku. 

V prípade odchylky behem delšího casového období nebo po opakovaném merení tlaku je treba vyhledat odbornou pomoc.

Prectete si o souvisejících onemocneních, jako je:

• Ischemická choroba srdecní
• Angina pectoris
• Infarkt srdecního svalu
• Srdecní selhávání
• Kardiomyopatie
• Onemocnení aorty
• Onemocnení mozkových cév

Puls

Puls známe také pod oznacením tep. Odvíjí se od rychlosti srdecní cinnosti. To, jak rychle srdce pracuje, mužeme sledovat na nekterých tepnách.

Ve zkratce a jednoduše je tep...

Puls je vlnení sten tepen, které vzniká pri nárazu krve na stenu cévy pri jejím vypuzení ze srdce.

V klidu se pri jedné kontrakci srdecního svalu vypudí približne 70 % objemu srdce. Oznacuje se také jako ejekcní frakce srdce.

A srdecní cinnost muže být zrychlená ci zpomalená. Ale také nepravidelná.

V klidu srdce pracuje pomaleji.
Za jednu minutu prepumpuje asi 4 až 6 litru krve.

Pri fyzické námaze, kdy je potreba dodat do svalu více kyslíku a živin, se zvyšuje i srdecní cinnost. Zrychlení srdecní cinnosti naplnuje zvýšenou potrebu pro práci organismu.

Zmena rychlosti pulsu a srdecní cinnosti pro fyzickou námahu, nadmerné psychické zatížení, ale i behem odpocinku ci spánku je fyziologická.

Fyziologický = normální stav životních projevu.

Opakem jsou chorobné, tedy patologické situace, kdy se srdecní cinnost a puls chová neprirozene. V tom prípade jde o srdecní arytmii.

Pri zastavení cinnosti srdce není prítomen ani puls.

Rychlost cinnosti srdce ovlivnuje napríklad:

• vek
• pohlaví
• fyzická a psychická námaha, stres, strach ci úzkost
• úraz a krvácení
• bolest
• zvýšená telesná teplota
• léky
• stimulancia, káva, drogy, kourení

Získání hodnoty pulsu je jednodušší. Stací priložit tri prsty (ukazovácek, prostredník a prstenícek) ruce na zápestí, do oblasti tepny, a mužeme hmatat tep.

Pokud nicméne meríme puls nekomu druhému, mužeme cítit vlastní tepání pulsu v bríškách prstu.

Na tele existuje nekolik míst, kde lze zmerit puls. A to všude tam, kde jsou tepny – arterie – dostupnejší na pohmat. Na zápestí, ruce, podél ramenní kosti, na krku, pod kolenem, na spánku a jinde.

Merení tepové frekvence lze provést moderními prostredky, hodinkami, telefony s aplikacemi ci fitness náramky. Tyto možnosti znají hlavne sportovci a dnešní generace detí a mladých.

Merí si tep pri behu, cvicení, behem sportovních aktivit.

Stací si pamatovat, že puls muže být rychlý, je-li nad 90 tepu za minutu, nebo naopak, pomalý tep je v prípade, že je pod 60 úderu za minutu.

Norma je 60–90 pulsu za minutu.
Méne než 60 = bradykardie, zpomalená frekvence.
Více než 90 = tachykardie, zrychlená cinnost

Pozor!

Sportovci mívají v klidu tep nižší než 60 za minutu. Jejich srdecne-cévní systém si tak zvykl na pravidelnou aktivitu a prizpusobil se.

Samozrejme tep 33 za minutu bude nízký i pro cvicence.
Takto nízký puls je nebezpecný.

Krome rychlosti je nutno si všímat i pravidelnosti tepu. Je-li prítomno vynechávání ci nepravidelný puls, je treba jít na odborné vyšetrení.

Cinnost srdce si za normálních okolností v klidu neuvedomujeme. Pocítit ji mužeme pri záteži, a to fyzické ci psychické.

+

Pri arytmii se vyskytuje bušení srdce = príznak, který je treba vyšetrit.

Dýchání

Dýchání je zapotrebí pro stálý prívod kyslíku do organismu. Kyslík pohání bunky, které jej potrebují pro svou cinnost.

Asi jste už slyšeli, že na dostatek kyslíku v krvi jsou citlivé hlavne bunky mozku ci srdce.
Vdechovaný vzduch má 21 % kyslíku a malé množství oxidu uhlicitého.
Vydechovaný vzduch má 16 % kyslíku a približne 4 % oxidu uhlicitého.

Nádech a výdech se strídá pro zachování života. Pricemž i tento dej probíhá automaticky. A rovnež pocet dechu stoupá pri námaze ci psychickém vypetí.

A v klidu dýcháme pomaleji.

Rychlost dýchání umíme ovlivnit.

Ani príliš rychlé, ani pomalé dýchání není dobré.

Pri pomalém dýchání, ale také v prípade nedostatku kyslíku ve vdechovaném vzduchu, klesá nasycení krve a následne také jeho nedostatek v bunkách. Projevem bude porucha mozkové a srdecní cinnosti.

Rizikem je úmrtí organismu.

Se zrychleným dýcháním se v bežném živote setkáváme zejména pri psychickém vypetí. V techto prípadech se po urcité dobe pridává také brnení tela, prstu, úst a celková nevolnost ci slabost.

Prectete si také o:
Hyperventilaci a hyperventilacní tetanii.

Zrychlené dýchání muže být príznakem jiného onemocnení.

Frekvence dechu je u:
dospelých 15–20 dechu,
u dítete 25–30 dechu,
u novorozence 40–45 dechu za minutu.

Hodnocení frekvence dýchání:

• eupnoe = klidové dýchání 15–20 nádechu za minutu
• tachypnoe = zrychlení dýchání nad 25 za minutu
• bradypnoe = zpomalené dýchání, pod 12 za minutu
• apnoe = neprítomnost – zastavení dýchání
• dyspnoe – dušnost, subjektivní ci objektivní (ortopnoe) zhoršené dýchání
  • ortopnoe = težká dušnost, pri které clovek nedokáže ležet
    • nutí cloveka sedet nebo stát
    • lze videt, jak se clovek zapírá rukama o podložku, aby mohl lépe dýchat

Co muže ovlivnit rychlost dýchání:

• fyzická aktivita
• psychická, emocionální zátež, strach, stres, úzkost, nervozita ci hnev
• vek
• životní styl
• léky
• nadmorská výška – nižší koncentrace kyslíku ve vdechovaném vzduchu = rychlejší dýchání

V klidu se nadechneme asi 15krát.
Behem minuty se jedná o 5 až 8 litru vzduchu.
Jeden nádech obsahuje približne 300–500 ml vzduchu.
Pri záteži se množství zvyšuje, a to nekolikanásobne.

Vitální kapacita plic – maximální nádech + maximální výdech =
u žen približne 2000 ml,
u mužu asi 2500 ml,
u trénovaných lidí a sportovcu muže být vyšší.

+

Krome rychlosti je možné si na dechu všímat jeho hloubky, melkosti, zvuku pri dýchání, pachu ci rytmu (pravidelnosti).

U miminek je rizikem náhlé zastavení dýchání behem spánku.
Proto je rozšíreno používání podložek pro monitorování dechu. 
Ctete napríklad syndrom náhlého úmrtí kojencu SIDS.

Saturace kyslíku SpO2, nebo pulzní oxymetrie, je metoda rychlého urcení nasycení krve kyslíkem. V dnešní dobe jsou dostupné i saturacní prístroje, které orientacne tuto hodnotu zmerí.

Ptáte se, jaká je normální hladina kyslíku v krvi?
Hodnota/Norma SpO2 je v rozmezí 92–100 %.
Optimální saturace kyslíku v krvi = 92 % a více.
A tedy, pokud vám saturacní oxymetr ukáže nad 92, je to v porádku.
Samozrejme napríklad takový kurák toleruje i nižší hodnotu.

Jedná se o neinvazivní metodu merení, kdy se prístrojem merí nasycení hemoglobinu kyslíkem, a to na základe absorpce svetla – remise svetla. Senzor se prikládá na prst ci ucho. Pulzní oxymetrie zmerí saturaci i tepovou frekvenci.

Vedomí

Naše vedomí a jeho stav je samozrejme projevem života.

Je-li clovek v bezvedomí, není schopen reagovat na žádné vnejší nebo vnitrní podnety, je ohrožen na živote.

Rizikem je porucha dýchání, ucpání dýchacích cest, a to cizím telesem ci obsahem vytékajícím ze žaludku.

V bezvedomí je proto duležitá správná poloha stranou, známá také pod oznacením stabilizovaná poloha. V prípade prítomnosti dýchání je nutná kontrola cistoty ústní dutiny a správná poloha hlavy v mírném záklonu, kterou uvolníme dýchací cesty.

Zvratky mohou ucpat dýchací cesty úplne, nebo po proniknutí do plic vyvolají nebezpecný zápal plic. Uvádí se, že asi 85 % lidí v bezvedomí aspiruje obsah ze žaludku.

Samotná ztráta vedomí muže mít závažnou prícinu. Casto je jí opilost, intoxikace léky ci drogami, úraz, stav po krecích tela, ale také nedostatek cukru v krvi nebo kyslíku.

Stejne nebezpecná je u dospelých ci detí.

U detí se ovšem predpokládá vetšinou úrazový mechanismus. A u malých detí je treba predpokládat i aspiraci a ucpání dýchacích cizím telesem. Naopak, u mladých v puberte požití alkoholu, drog ci léku.

Pozor však na manipulaci s postiženým po úrazu.

Velký význam má první pomoc pri jakékoli poruše vedomí a vyhledání ci zavolání odborné pomoci.

Poruchy vedomí se delí na dve základní skupiny, a to i na základe projevu:

1. kvalitativní – když clovek nereaguje normálne, ale je:
   • zmatený
   • dezorientovaný
   • nevhodne ci nesrozumitelne odpovídá
   • porušeno je myšlení, vnímání osoby
2. kvantitativní – porucha bdelosti, jasnosti a pozornosti
   • somnolence – stav prehnané spavosti
   • sopor – postižený reaguje pouze na bolestivé podnety
   • kóma – težké bezvedomí
   • mdloba, kolaps – krátkodobá ztráta vedomí, kterou muže zaprícinit náhlé nedokrvení mozku, napríklad pro nízký krevní tlak

Pro potrebu urcení hloubky poruchy vedomí byla urcena Glasgowská škála – presneji Glasgow Coma Scale se zkratkou GCS. Byla založena v roce 1974, jejími autory jsou Teasdale a Jennett.

Obsahuje 15 bodu pro zhodnocení vedomí a hloubky poruchy vedomí. Hodnotí ocní, slovní a pohybovou reakci.

Tabulka uvádí Glasgowskou škálu poruch vedomí

Jiné duležité parametry

Duležité je i sledování telesné teploty ci cukru. Ne vždy a u všech. V urcitých situacích je ovšem nutno znát i tyto parametry. 

Telesná teplota

Správná telesná teplota zajištuje bezproblémový chod organismu. Clovek je teplokrevný tvor a lidský organismus udržuje vhodnou telesnou teplotu termoregulací.

Normálne se hodnota drží v rozmezí 35,8 °C až 37,3 °C.

Telesnou tepotu ovlivnuje napríklad:

• metabolismus
• aktivita a svalová práce
• denní doba
• vek
• psychická aktivita
• hormony štítné žlázy a nadledvinek

Zvýšení telesné teploty nad 37 ° C znací, že se v organismu neco deje. Prícinou muže být prehrátí organismu, a tedy úpal ci úžeh, castá chripka, nastává napríklad po úrazu ci pri cévní mozkové príhode a pro jiné chorobné stavy.

Opakem je podchlazení pod 35,5 °C. S ním se setkáváme hlavne v prípade pusobení vnejšího prostredí. Chlad, zima, pohyb v chladném prostredí, pád do vody, zasypání lavinou ci jiné úrazové mechanismy.

K podchlazení muže dojít i pro šokový stav, když je prítomno nedostatecné prokrvení organismu.

Pro merení telesné teploty máme k dispozici ruzné formy merení.

Nejcastejší místo pro merení telesné teploty u vetších detí a u dospelých je:

• pod paží – axilární teplota
• v konecníku – rektální teplota má o 0,5 °C více
• na kuži cela ci spánku
• v uchu
• v ústech a pod jazykem o 0,3 °C má více – orální teplota
• v pochve – bazální teplota, o 1 °C vyšší

U malých detí je nejvhodnejší merit teplotu v konecníku. Jelikož malé miminko nerozumí tomu, že má držet ruku pri tele a pri merení je duležité dodržovat urcité zásady merení.

Nezapomínejte po zmerení teploty v rektu odecíst 0,5 °C.
Tím dostanete výslednou hodnotu.

Pro ruzná merení se používají i rozlicné druhy teplomeru. Muže jít o digitální, s ohebnou špickou, rychlobežky – express, bezdotykové, bezrtutové a jiné.

V minulosti se používaly rtutové.
Avšak jejich prodej byl v roce 2009 zakázán Evropskou unií.
Rtut je vysoce toxický a jedovatý kov – neurotoxin, který ovlivnuje funkci nervové soustavy.

I v tomto prípade se mužete setkat s nabídkou aplikací, nicméne otázkou je jejich duveryhodnost a výpovední hodnota. 

Hodnoty telesné teploty

Prectete si také: Zábal pomuže úcinne snížit horecku.

Glykémie – cukr v krvi

Cukr je potrebný pro život cloveka. A to hlavne pro mozek. Spolu s kyslíkem je jeho hlavní pohonnou silou.

Hladina cukru v krvi se udržuje více mechanismy. Pomáhá pri tom hormon inzulín, glukagon, katecholaminy, glukokortikoidy a rustový hormon.

Cukr získáváme z potravy. Ten se pak následne vstrebává z trávicí soustavy. Zásoby glukózy jsou uskladneny ve svalech a v játrech.

Ukládá se ve forme glykogenu.

+ cukr si organismus mení v zásobu tuku.

Nebo se mení na mastné kyseliny a jiné formy tuku. Ty se následne ukládají ve forme, jak známe všichni. V podkoží, na briše, hýždích stehnech a jinde.

Hodnota glykémie se drží v ideálním rozmezí:
3,3 až 5,5 mmol/l nalacno,
po jídle méne než 10 mmol/l.

Je-li hladina glykémie více než 10 mmol/l, nastupuje vylucování cukru do moci = glykosurie.

Dobre je pamatovat si:

Hypoglykémie nastupuje vetšinou rychle.
Mozek je velmi citlivý na nedostatek cukru.
Bez neho není schopen vykonávat svou funkci.

Projevem nízké hladiny cukru v krvi jsou potíže jako...

Od únavy, pres spavost, bledost a prílišné pocení až po dezorientaci a bezvedomí, které se oznacuje jako hypoglykemické koma.

Pozor:
Na pohled opilý clovek nemusel požít alkohol, ale je hypoglykemický.

Naopak...

Hyperglykémie vetšinou postupuje v delším casovém úseku.
Hodnota 30 mmol/l je rizikem nástupu bezvedomí.
Oznacuje se jako hyperglykemické koma.

Snížená hodnota cukru = hypoglykémie, a to pod 3,2 mmol/l.
Zvýšená hodnota cukru = hyperglykémie, a to pri hodnote nad 5,6 nalacno.

Zvýšená hodnota cukru je príznakem cukrovky - diabetes mellitus.

Oba stavy jsou pro cloveka nebezpecné. Casteji se s nimi setkáváme práve u lidí, kterí jsou léceni na cukrovku. Cukrovka má spoustu jiných komplikací.

Méne casto jde o snížení hladiny cukru v krvi pri nadmerné a dlouhotrvající vycerpávající fyzické aktivite nebo pro hladovení.

Prechodne zvýšená hladina cukru je u nediabetika (cloveka, který se nelécí na cukrovku) po najedení se. Následne se behem chvíle upraví, a to díky inzulínu a jiným mechanismum kontrolujícím glykémii.

Tehotenství se vyznacuje množstvím zmen. Nekdy se behem nej vyvine i tehotenská cukrovka. Odborne se oznacuje jako gestacní diabetes mellitus. Má prechodný charakter a po tehotenství vetšinou ustupuje.

Vyskytuje se až u 15 % tehotných žen.
Je riziková pro matku, ale více pro plod.

Proto je testování behem tehotenství významné. Provádí ho odborný lékar, není zapotrebí domácí merení cukru.

K merení glykémie se používá prístroj, který se oznacuje jako glukometr. Kapka krve se nanese na úzký testovací proužek a za chvíli se ukáže hodnota.

Nejmodernejší metody merení cukru v krvi slibují merení bez jehly a bolesti v podobe hodinek.

Pravidelná kontrola hodnoty cukru se vyžaduje hlavne u lidí s cukrovkou, kterí mají v lécbe inzulín. Muže dojít k náhodnému navýšení dávky, opakovanému podání nebo se clovek po aplikaci zapomene najíst, zda nemuže prijmout potravu.

Plus, v nekterých situacích muže být obvyklá dávka cukru nebo inzulínu nedostacující. Závisí to na momentálním stavu metabolismu, fyzické ci psychické aktivity a jiných.

Zajímavé informace: Prehledná tabulka s hodnotami glykémie.

Tabulka zobrazuje životní funkce,
hodnoty krevního tlaku, frekvenci pulsu a dechu, telesnou teplotu a glykémii

Pamatujte si:

Díte není miniaturou dospelého.

Proto i pri merení životních funkcí neplatí pro deti ruzného vekového období vždy stejné hodnoty jako pro dospelé. 

Zdroj informací

• wikiskripta.eu - odborný clánek: Vitální funkce/SŠ (sestra)
• poznajpulz.sk - portál zamerený na arytmii
• diabetik.sk - Samokontrola glykémie nebo selfmonitoring
• unipo.sk - prezentace o vitálních funkcích
• portal.jfmed.uniba.sk - Merení a záznam vitálních funkcí
• upjs.sk - Pulsní oxymetrie