Srdeční selhání: Co je to srdeční selhání a jak se projevuje?

Srdeční selhání: Co je to srdeční selhání a jak se projevuje?
Zdroj fotografie: Getty images

Srdeční selhání: Stav, kdy srdce není schopno zajistit přečerpávání krve do organismu a zásobovat orgány či tkáně kyslíkem a živinami.

Vlastnosti

Srdeční selhání je situace, která vede k nedostatečnému přečerpávání krve do těla, tkání, orgánů.

Srdeční funkce z nějakého důvodu není dostačující a nesplňuje aktuální potřebu organismu pro zásobení kyslíkem a důležitými živinami.

Nejčastěji vás zajímá:
Co je to za onemocnění a proč srdce selhává?
Na kolik procent pracuje a co je norma?
Co je to levostranné a co pravostranné selhávání?
Odpovědi na tyto otázky a další zajímavé informace v článku.

Srdeční nedostatečnost, jak se jinak označuje stav selhávání, není zastavení činnosti srdce, ale znamená snížení výkonu vzhledem k momentální potřebě lidského těla.

V naší zemi trpí srdečním selháním minimálně 100 000 lidí, v Evropě přibližně 14 milionů. Počet nemocných tímto onemocněním narůstá.

Postihuje starší lidi, a to zejména nad 65 let, přičemž rozdíl v pohlaví v tomto věku není významný. Uvádí se, že je nejčastější příčinou hospitalizace v tomto životním období.

Výskyt srdečního selhávání je přibližně 20 až 30% u lidí ve věku 70–80 let.
Postihuje přibližně 1 % populace.
Je častou příčinou nemocnosti a smrti ve vyspělých zemích.

Nárůst výskytu je i díky zvyšování průměrného věku života.

Příčinou jsou i jiná přítomná onemocnění srdečně-cévního systému. Jako je například vysoký krevní tlak, prodělaný infarkt srdečního svalu či ischemická choroba srdeční.

Podle Evropské kardiologické společnosti je výskyt přibližně:

  • u 1 % lidí nad 65 let
  • 7 % pro lidi nad 75 let
  • a 15 % ve věku nad 85 let

Srdeční selhání se vyskytuje i u mladších ročníků nad 40 let, k čemuž přispívá vysoký krevní tlak či infarkt srdce.

Srdce je svalová pumpa, jejímž úkolem je pumpovat krev do krevního oběhu, a tedy do celého těla. Na krevní zásobení je nejvíce citlivý mozek, ale i samotný srdeční sval.

Zdravé srdce je schopno se přizpůsobit nároku organismu na zvýšený přísun krve do těla. Zvyšuje se takzvaný minutový objem srdce, což je množství vypuzené krve během jedné minuty.

Stává se tak hlavně při zvýšené fyzické námaze.

Srdce dokáže na určitou dobu zvýšit svou činnost až 5násobně.

Klidový minutový objem srdeční je přibližně 5 litrů – při zátěži může být až 20 litrů.

Jeho hodnota závisí na věku, pohlaví, ale i kondici člověka. Přibližně 13 % klidového objemu udržuje krevní zásobení mozku.

Tabulka uvádí rozdíl u netrénovaného a trénovaného člověka

Netrénovaný člověk Trénovaný člověk
systolický objem v klidu
v mililitrech krve
60–80 100
Maximálně
150 200
minutový objem srdce
5 litrů 5 litrů
Maximálně
20–25 litrů 35–40 litrů

Poznámka k tabulce: Trénovaní lidé, sportovci mají za normálních okolností v klidu nižší tepovou frekvenci.

Model krevního oběhu
Srdce pumpuje krev do celého těla. Nejdůležitější je zachovat krevní oběh pro životně důležité orgány: mozek a srdce. Foto: Getty images

Známe různé druhy srdečního selhání

Srdeční selhání se dělí zejména podle časového údaje.

Může být buď akutní nebo chronické. Časový údaje je důležitý a významný hlavně z hlediska rozdílů v léčbě.

Akutní vzniká náhle na základě jiného nového onemocnění, jako je například infarkt srdečního svalu, ale i při příliš vysokém krevním tlaku – hypertenzní krizi. Příčinou může být i dekompenzace, tedy zhoršení již probíhajícího chronického srdečního selhání.

Chronické má naopak dlouhodobý průběh.

Zhoršení zdravotního stavu může zapříčinit například nadměrná – nepřiměřená – fyzická, ale i psychická zátěž, porušení a nedodržení léčebného režimu, jiné již existující onemocnění, jakož i náhlý výstup vysokého krevního tlaku.

Příklady ostatních klasifikací a dělení srdečního selhání:

  • akutní, vzniká náhle
  • chronické, probíhá dlouhodobě
  • levostranné – selhání funkce levé komory srdeční
  • pravostranné – selhání funkce pravé komory
  • oboustranné – pokud selhává funkce obou komor, většinou v následné době selhávají obě komory srdce
  • systolická dysfunkce – když není srdeční komora schopná dostatečné systoly, tedy stažení se a vypuzení dostatečného množství krve do krevního oběhu
    • může vést k dilataci srdce, tedy rozšíření srdečního svalu
  • diastolická dysfunkce – nastává tehdy, když sval srdce není schopen dostatečné diastoly, čili uvolnění se a naplnění se dostatečným množstvím krve
    • hlavně při hypertrofii srdce, tedy jeho zvětšení

Klasifikace podle NYHA – což je zkratka New York Heart Association:

  1. NYHA I – člověk nepociťuje potíže ani při fyzické námaze, avšak výsledky vyšetření nejsou v normě
  2. NYHA II – potíže se vyskytují při vyšší fyzické námaze
  3. NYHA III – omezení činnosti již při malé námaze, potíže ustupují v klidu
  4. NYHA IV – pokojové potíže, kdy je vyloučená jakákoliv tělesná aktivita

Uvádí se i takzvaná Killip klasifikace při akutním srdečním selhání pro infarkt myokardu:

  • Killip I – bez známek srdečního selhání
  • Killip II - chrůpky slyšitelné při vyšetření nad bází plic (spodní část plic)
  • Killip III – srdeční plicní edém
  • Killip IV – kardiogenní šok
Starší pán má srdeční problémy při chůzi
NYHA II - omezuje vyšší zátěž, při NYHA III dělá problém i delší chůze. Foto: Getty images

Ptáte se: Jak dlouho trvá selhání srdce?

Odpověď:
Podle toho, zda jde o akutní, nebo chronické selhání.

Akutní selhání srdce

Akutní, náhlá forma se vyvíjí rychle, a to během minut, hodin, někdy dnů.

Vyznačuje se prudkým průběhem, kdy se vyskytnou závažné příznaky. Organismus nemá dostatečný čas na přizpůsobení se a kompenzaci. Nejzávažnější je dušnost (ostatní potíže uvádíme v části o příznacích).

Tento stav ohrožuje život člověka.

Při tomto druhu je nutný okamžitý odborný zásah. Velmi důležitý je v tomto okamžiku totální fyzický, ale i psychický klid postiženého člověka.

Co to znamená?

  • člověk sedí nebo je uložen v polosedě
  • a už neudělá ani krok!
  • zbytečně nebude ani mluvit
  • pro dušnost nemusí být řeči ani schopen
  • stejně důležité je zachovat klidnou atmosféru i v jeho okolí
  • zavoláme pomoc, čili záchrannou zdravotní službu – číslo tísňového volání 155 
    • s operátorem tísňové linky 155 spolupracujeme
    • odpovídáme mu na otázky klidně
    • neprodlouží se tím celkový čas dojezdu pomoci

Číslo 112 slouží jako číslo tísňového volání integrovaného záchranného systému IZS.
Voláme ho například v případě dopravní nehody, kdy se vyžaduje přítomnost složek IZS – hasičů, policie a záchranné služby.

Akutní forma se definuje jako náhle vzniklá porucha srdeční funkce, která vede k nedostatečnému přečerpávání krve.

Krev se hromadí v plicním řečišti nebo v těle, následně jsou orgány, jako hlavně mozek či srdce, nedostatečně zásobené krví, a tedy kyslíkem i ostatním živinami.

Kongestivní srdeční selhání:
Hromadění krve – stáza či stagnace...
Odborně také kongescia.
To je latinsky – nahromadění krve v orgánech.

Vzniká na základě jiného onemocnění kardiovaskulárního systému, ischemické choroby srdeční, vysokého krevního tlaku nebo infarktu srdce. Jiným mechanismem vzniku může být akutní zhoršení již vyskytujícího se chronického srdečního selhání.

Příčina ale může být i nekardiální, tedy mimo srdce a srdečně-cévní systém.

Chronické srdeční selhání

Jeho průběh je dlouhodobý, přičemž trvá měsíce či roky.

Lidský organismus má schopnost – a v tomto případě i dostatečný čas – kompenzovat, tedy přizpůsobit se, stav nedostatečné funkce srdce. Tento typ je častější a vzniká hlavně na základě ischemické choroby srdeční či po prodělaném infarktu srdce.

Srdce postupně přichází o svou schopnost pumpovat krev dostatečně, vyčerpává se a slábne.

Snížený vypuzený objem krve se snaží dohnat zvýšenou prací, tedy zvýšením srdeční frekvence. Přítomný je zrychlený puls. To opět způsobuje oslabení srdečního svalu.

Úmrtnost na srdeční selhání je přitom vyšší ve srovnání s některými onkologickými onemocněními. Uvádí se, že až polovina postižených s chronickým srdečním selháním umírá v průběhu 4 let. Přispívají tomu vyšší věk, přidružená cukrovka či jiné srdeční problémy.

Selhání funkce levého srdce

Levostranné srdeční selhání nebo selhání levé srdeční komory – problém je v přečerpávání krve z plicního řečiště, přes levé srdce až do tělového krevního oběhu.

Krev se hromadí v plicích.

Stáza krve v plicích může být stav, kdy krevní tlak převyšuje schopnost plicních cév zadržet tekutinu, což se projeví zaplavením plicních sklípků tekutinou.

Nastává plicní edém, tedy otok plic.

Ten je důvodem dušnosti.

Při odborném vyšetření je slyšet přítomnost tekutiny v plicích - chrůpky, bublání vody.
Označují se jako vedlejší zvukové fenomény při dýchání.

Mírnější forma se projevuje obtížemi při námaze. Tehdy je důležitý klid, po kterém se mohou problémy zmírnit.

V pozdější fázi nastává dušnost i při mírné námaze, chůzi na malou vzdálenost nebo vleže. Postižený udává, že nemůže ležet. Spí v polosedě, vsedě. V noci se vleže přidružuje klidová dušnost.

Závažná forma může mít dramatický a rychlý průběh. Přítomna je výrazná dušnost a dušení postiženého.

Obtíže tehdy nastupují náhle a přítomnost vody v plicích je slyšet i na dálku.

Zvukové fenomény nemusí být vyšetřeny fonendoskopem, ale jdou slyšet i distančně – na dálku – bublání tekutiny z plic při dýchání.

Postupem času je přetížena i pravá komora a nastává oboustranné selhání srdce. Důvodem je městnání – stáza krve v cévách plic, což zvyšuje tlak i v pravé části srdce.

Pravostranné srdeční selhání

Selhání funkce pravého srdce má za následek hromadění krve před srdcem, tedy v těle. Jako první jsou při chronickém průběhu viditelné otoky dolních končetin. Nejdříve se hromadící tekutina projeví jako otok kotníků, později postupuje výše na holeň.

Při srdečních potížích jsou otoky přítomny na obou dolních končetinách a ve stejném rozsahu. Otok pouze jedné dolní končetiny značí problém v žilách, jako například zánět či křečové žíly.

V závažnějším případě se vyskytuje i otok břicha – ascites – a celého těla – anasarka. Zvýšený tlak krve v portálním oběhu se projeví zvětšením jater.

Při akutním selhání pravého srdce se otoky v tomto rozsahu nestíhají vyvinout. Projeví se dušností.

Příčiny

Proč vzniká?

Příčiny jsou různorodé. Mohou pramenit v srdci, cévách či srdečních chlopních. Existují i mimosrdeční příčiny, takzvané nekardiální příčiny.

Nejčastější příčinou je ischemická choroba srdeční – ICHS (70 %) a stav po infarktu srdečního svalu. Po 10 % jsou zastoupeny kardiomyopatie a také chlopenní vady.

Příkladem může být i nedůsledná spolupráce pacienta s lékařem, nedostatečná nebo vynechaná léčba. Podobně i příliš vysoký příjem tekutin u lidí se slabým srdcem.

Tabulka uvádí některé příčiny srdečního selhání

Hlavní kategorie Podrobněji
Chronické srdeční selhání
  • akutní dekompenzace dlouhodobého stavu
  • akutní srdeční selhání
Koronární syndrom
  • akutní infarkt myokardu
  • nestabilní angina pectoris
Hypertenze
  • nebezpečná je hypertenzní krize
Poruchy srdečního rytmu
  • komorová tachykardie
  • komorová fibrilace
  • fibrilace síní
  • flutter síní
Chlopenní vady
  • mitrální nedostatečnost
  • endokarditida
  • stenóza chlopní – zúžení
Hemodynamická příčina
  • aortální či mitrální stenóza – zúžení
  • disekce aneurysmatu
Myokarditida
  • zánět srdečního svalu
Kardiomyopatie
  • hypertrofie
  • dilatace
  • kardiomyopatie po porodu
Extrakardiální příčiny Uvedené jsou příčiny mimo srdce nebo zhoršující faktory, které zapříčiní srdeční selhání
  • cukrovka
  • nadměrný příjem tekutin, nebo jiné objemové přetížení
    • i jako nadměrná intravenózní léčba
    • akutní selhání ledvin
    • plíce a dýchací systém
      • astma
      • CHOPN
      • pneumonie
      • plicní embolie
    • špatná spolupráce pacient-lékař
      • nedostatečná léčba
      • vynechání léků
    • těžký chirurgický zákrok
    • intoxikace 
      • alkohol, alkoholismus
      • drogy
      • léky
    • těžké poškození mozku
    • feochromocytom
Syndrom vysokého výdeje
  • thyreotoxická krize
  • anémie
  • septikémie – otrava krve, při infekci

Srdeční selhání má také dopad na celý organismus. Zhoršuje se prokrvení orgánů. Samozřejmě, na prokrvení je nejvíce citlivý mozek, ale i srdeční sval samotný. Ke správné funkci potřebují nepřetržité zásobování kyslíkem a živinami.

Kde můžeme očekávat dopad srdečního selhání:

  • CNS – mozek, poruchy funkce, intelektu, paměti a jiné
  • ledviny – retence – zadržování vody v těle 
    • zhoršují se otoky
  • játra – hepatomegalie neboli zvětšení
  • svalová únava
  • poruchy srdečního rytmu, zejména fibrilace síní, tachykardie 
    • zvýšené riziko embolizace (CMP, infarkt srdce)
  • otoky dolních končetin, ascites, anasarka
    • edém plic
    • hydrothorax, voda v hrudní dutině
  • dušnost

Příznaky

Jak se projevuje srdeční selhání?

Symptomy vyskytující se při selhávání vedou k formě srdečního selhávání. Přítomny jsou také všeobecné příznaky, jako je svalová slabost, únava či nevýkonnost.

Dušnost

Nebo i dyspnoe, jak se odborně označuje, nastává nejdříve při námaze.

Jak ji uvádí klasifikace NYHA výše, nejdříve může být pouze při těžší zátěži, později se vyskytuje i při mírné zátěži, při chůzi či po ujetí pár metrů. Omezuje kvalitu života. V nejtěžších případech je přítomna klidová dušnost.

Poloha a dýchání...
Lidé s ischemickou chorobou srdeční a s chronickým o srdečním selháním poznají, že musí ležet ve zvýšené poloze až v polosedě. Na noc si podkládají více polštářů pod záda a hlavu.

Varovným signálem je totální omezení polohy v polosedě a nucení do sedu – do ortopnoické polohy.

Ortopnoe je těžká porucha dýchání, kdy je postižený nucen do změny polohy, nedokáže ležet.

Musí minimálně sedět či stát. Rukama se často podpírá například o stůl.

Často se dušnost a klidová dušnost dostaví v noci nebo nad ránem. Proto je u kardiaků, tedy lidí léčených na srdce, právě tento druh dušnosti alarmující. Potřebné je odborné vyšetření a léčba.

Otok – edém

Otoky jsou přítomny s rozdílem podle toho, zda jde o selhání pravé, nebo levé části srdce. Rozdíl je také v tom, zda jde o akutní nebo chronickou formu.

Příznakem selhání levé strany srdce je, pokud se otok projeví na plicích, spolu s dušností. V případě akutního selhání pravého srdce se otok nestihne rozvinout. Jako první nastupuje dušnost.

Levá strana srdce a otok

Při levostranném selhání je stáza krve v plicích. Pokud tlak krve, který vyvíjí pravá komora srdce, převyšuje určitou hranici, tekutina z krve prostupuje do plicních sklípků.

V tomto případě záleží na závažnosti.

Mírná forma otoku nastupuje postupně – dlouhodobě. Lékař slyší při vyšetření fonendoskopem auskultační fenomény – chrůpky, bublání vody. Nejdříve v nižších částech plic, tedy na bázích plic.

V souvislosti se selháním srdce uvádí i pojem Asthma cardiale - což je záchvatovité kašlání, a to zejména v noci.

Při těžkém a akutním průběhu může nastat závažný plicní edém, který postupuje rychle. Bublání vody z plic může být přítomno na dálku – distanční chrůpky.

Člověk kašle, vykašlává růžové, krví zbarvené zpěněné hleny.

Člověk je ohrožen na životě. Bez rychlé a odborné léčby umírá na levostranné selhání srdce.

Pravá strana srdce a edém

Při pravostranném srdečním selhání je voda zadržována v celém těle, před srdcem a před plícemi.

Prvotně se vyskytuje nárůst váhy.

Později se nalévají vodou kotníky. V následné době otok pokračuje na bérce. Důležité je si všímat, že jsou oteklé obě dolní končetiny stejně.

Při otoku pouze jedné nohy je třeba myslet na jinou příčinu.

Pokud postupuje, otéká i břicho, zvětšují se játra, přítomna je bolest břicha a bolest v pravém boku. Otéct mohou i horní končetiny a celé tělo – tehdy mluvíme o anasarce.

Ostatní příznaky

Organismus se snaží kompenzovat zhoršené prokrvení životně důležitých orgánů (mozku a srdce). Důsledkem je pokles prokrvení ostatních částí těla.

Jako první to pocítí ledviny a jejich snížená funkce, což zhoršuje retenci vody v organismu.

Svalová slabost je příčinou sníženého prokrvení svalů. Nastupuje únava, nevýkonnost, ale i celková slabost.

Přidružuje se porucha srdečního rytmu, která se projevuje například bušením srdce (palpitace). Přítomná fibrilace síní či jiná arytmie je rizikem vzniku embolie – krevní sraženiny. Tu srdce vypudí do těla, často tímto mechanismem vzniká cévní mozková příhoda.

Kromě dušnosti člověka v noci může budit časté noční močení – nykturie.

K dušnosti se váže i modré zbarvení kůže – cyanóza. Nejvýraznější je na prstech a rtech.

Projevem závažnosti jsou také symptomy jako:

  • neklid
  • strach ze smrti
  • bolest na hrudi, při probíhajícím infarktu srdce nebo plicní embolii
  • studený pot
  • bledost pokožky
  • suchý kašel 
    • později zmíněné vykašlávání růžové pěny
  • schvácenost
  • zmatenost
  • zvýšená náplň krčních žil
  • nízký krevní tlak
  • tachykardie, tedy zrychlený puls

Ostatní potíže, které se mohou vyskytnout:

  • závratě
  • kolaps
  • chladné – studené končetiny
  • poruchy intelektu z důvodu sníženého prokrvení mozku
  • snížené močení – oligurie
  • zadržování vody v břišní dutině 
    • nechutenství
    • nevolnost
    • zácpa
    • nadýmání
    • nažloutlá pokožka, z důvodu poruchy funkce jater
KPR - resuscitace - stlačování hrudníku
Selhávání neznamená zastavení činnosti srdce. Při zastavení je nutné provádět stlačování hrudníku a přivolat pomoc - 155. Na lince 155 poradí co dělat. Foto: Getty images

Diagnostika

Při diagnostice se využívá hlavně anamnéza a fyzikální vyšetření.

To zahrnuje například známý a důležitý poslech dýchání fonendoskopem. V případě srdečního selhání se hodnotí přítomnost auskultačních dýchacích fenoménů - chrůpky, bublání. Následně i srdeční činnost, jakož i její pravidelnost.

Důležitý je i poklep, který může určit přítomnost tekutiny v dutině hrudníku. Pohledem je viditelná i zvýšená náplň krčních žil. Pohmatem se hodnotí zvětšení jater, ale také kvalita a pravidelnost pulsu.

Měří se krevní tlak, puls či saturace kyslíku v krvi, tedy nasycení hemoglobinu kyslíkem. Norma je nad 97 %. Při plicním edému klesá hluboko pod 90 %.

Mezi důležité zobrazovací metody patří ECHO – echokardiografie.

Hodnoty ejekční frakce levé komory srdeční:

Určuje se jí také ejekční frakce srdce.
Za normální se pokládá více než 50 %.
Lehká dysfunkce je při hodnotách od 50 do 40 %.
Při 30–40 % jedná o střední dysfunkci.
Jako těžká dysfunkce se označuje při méně než 30 procentech.

Možná jste také slyšeli:
Říká se tehdy také, že srdce pracuje na 40 či 30 procent.

Dále se provádí RTG hrudníku, kdy se hodnotí velikost srdce, ale i přítomnost výpotku v plicích či pohrudniční dutině. Případně se může doplnit SONO ledvin a břicha.

V případě chronického selhávání je důležitá denní kontrola tělesné hmotnosti. Ta ukazuje míru zadržování tekutin v organismu.

Laboratorní vyšetření krve obsahuje například krevní obraz, jaterní testy a mineralogram. Plus se vyšetřují i ostatní krevní parametry.

Typicky se při srdečním selhání vyskytuje zvýšená hladina natriuretického peptidu BNP, či troponinu.

EKG – elektrokardiogram

Při srdečním selhání nemusí být na EKG žádný patologický nález. Situace se nicméně mění, pokud je přítomna bolest na hrudi.

Tehdy je nutné zjistit, zda jde o stenokardii při akutním infarktu srdce se selháním srdce, nebo plicní embolii, kdy může selhat pravá srdeční komora.

EKG odhalí i poruchy rytmu, jako je například fibrilace síní, kdy je důležitá antikoagulační léčba.

Doplňuje se například i CT a CMR, což je cardiac magnetic resonance. Tato vyšetření jsou důležité pro získání obrazu o tom, v jakém stavu je srdce či cévy.

Diferenciální diagnostika

Tato část se má postarat o odlišení potíží, které mohou značit jiná onemocnění a potíže.

Příkladem je:

  • arytmie
  • stenóza mitrální chlopně
  • plicní embolie
  • pneumothorax - tedy vzduch v pohrudniční dutině
  • fluidothorax - tekutina v pohrudniční dutině
  • plicní onemocnění, CHOPN, fibróza, astma, pneumonie
  • metabolická onemocnění, urémie, ketoacidóza
  • anémie
  • psychiatrické poruchy, úzkost, panická neuróza, hyperventilace

Průběh

Průběh onemocnění závisí na jeho formě – chronické srdeční selhání je typické zdlouhavým průběhem, a to během měsíců až let. Komplikované bývá akutním zhoršením a srdečním selháním.

Člověk s tímto onemocněním je opakovaně, a to i vícekrát ročně, hospitalizován na interním nebo kardiologickém oddělení. Nemocniční léčba je při akutním zhoršení nezbytná.

Ze začátku je typická únava, svalová slabost. Stoupá tělesná hmotnost, z důvodu zadržování tekutin v těle. Později se objevuje nalévání kotníků a bérce na obou končetinách vodou.

Po zatlačení na pokožku kotníku nebo bérce prstem zůstávají jamky, které pouze pomalu splývají s povrchem kůže.

Otok břicha je doprovázen bolestí břicha, zvětšení jater citlivé na pohmat v pravém podžebří. Břicho je nafouknuté, člověku nechutná jíst. V pozdější fázi se projeví ascitem. Závažný projev je otok celého těla.

Dýchání se zhoršuje zejména při zátěži. Problém dělá chůze do schodů. Následně zkracování délky ušlých metrů značí zhoršování chronické formy.

Starší žena sedí na lavičce, zažívá srdeční potíže.
Zátěž vyvolá potíže - při odpočinku naopak ustupují. To nicméně neplatí při závažném průběhu. Foto: Getty images

Poloha je pro nemocné se srdečním selháním klíčová.

Spánek je možný pouze v polosedě, později pouze úplně vsedě se spuštěnými dolními končetinami. V tomto okamžiku se doporučuje odborné léčení, čekání na zlepšení stavu je rizikem.

V noci se kromě dušení a asthma cardiale vyskytuje časté močení, které se odborně označuje jako nykturie.

Vysoký krevní tlak je často vodítkem ke zhoršení srdečního selhání. Přičemž naopak nízký krevní tlak značí sníženou funkci srdce. Tehdy už stoupá srdeční činnost, jako kompenzační mechanismus.

Akutní forma srdečního selhání se vyznačuje rychlým průběhem.

Není výjimečné, že ke zhoršení zdravotního stavu dochází během několika minut.

Přítomna je hlavně dušnost, přidružit se může kašel s vykašláváním růžové pěny.

Klidová dušnost, dušení se, zrychlené dýchání, nemožnost řeči a pohybu, strach o život, bledost, nízký krevní tlak, zrychlený puls, studený pot, modrá pokožka (cyanóza) rtů, prstů, nosu, až mramorová kůže schvácenost = kardiogenní šok.

Ten označuje nejzávažnější formu srdečního selhání. Prognóza je velmi špatná.

Jak ho léčit? Uvádíme v části o léčbě.

Jak se léčí: Srdeční selhání

Léčba srdečního selhání: Důležité léky i režimová opatření

Zobrazit více

O kardiálním selhání ve videu

fsdílet na Facebooku

Zajímavé zdroje informací

  • ikem.cz – IKEM o onemocnění
  • presrdce.eu – portál Unie pro zdravější srdce
  • alphamedical.sk – odborný článek MUDr. Mokáně
  • kardio-cz.cz - odborný článek v pdf – Doporučený postup České kardiologické společnosti pro diagnostiku a léčba chronického srdečního Selhání z roku 2011