Modrá kůže: Co značí zmodrání kůže (cyanóza) rukou, nohou, rtů či obličeje?

Modrá kůže (odborně i cyanóza) je pojmenování příznaku modrého zbarvení kůže. Kůže může mít tmavomodrou až modrofialovou barvu. Toto namodralé zbarvení kůže je příznakem pro několik onemocnění.

Co je cyanóza?

Cyanóza (z řeckého kyanos = modrý) je modré až fialové zbarvení kůže a sliznic. Vzniká jako důsledek nedostatečného okysličení krve. Vzniká při zvýšené koncentraci redukovaného (neokysličeného) hemoglobinu v krvi.

Hemoglobin, na který je vázán kyslík (O₂), je označován jako oxyhemoglobin (oxyHb). Jedna molekula hemoglobinu je schopna na sebe vázat 4 molekuly kyslíku. Po uvolnění O₂ se z něj stává deoxyhemoglobin (deoxyHb), jinak i redukovaný hemoglobin.

Cyanóza vzniká přibližně při hodnotě deoxyHb 50 gramů na litr.

Jak se cyanóza rozděluje?

Cyanóza se rozděluje na tři skupiny. Na centrální cyanózu, periferní cyanózu a methemoglobinovou cyanózu. Každý typ má svá specifika.

Obecně cyanózu umíme nejlépe rozpoznat na:

• na konečcích prstů a zejména na nehtových lůžkách
• na rtech
• na ušním boltci
• sliznicích
• a v místech, kde je kůže tenká

Centrální cyanóza se projevuje zmodráním kůže rovnoměrně na celém těle, nikoliv pouze na periferii. A to hlavně na těchto částech:

• rty
• jazyk
• sliznice dutiny ústní
• na obličeji v oblasti lící
• trup
• končetiny, nehtová lůžka

Periferní cyanóza se projevuje zejména na koncových neboli akrálních částech těla. I proto se označuje jako akrální cyanóza. Viditelná je hlavně na:

• konečky prstů a nehtová lůžka
• rty
• špička nosu
• ušní boltec

Známe i methemoglobinovou (metHb) a sulfhemoglobinovou cyanózu. Methemoglobinová cyanóza vzniká, pokud se ve zvýšené míře tvoří methemoglobin. Dochází k tomu při hodnotě více než 15 g/l. Její zvláštností je to, že má zvláštní nahnědlé zbarvení.

Co je příčinou cyanózy?

Vznik cyanózy podmiňuje mnoho faktorů. Některé jsou chorobné, ale jiné ne. Může jít o příznak podchlazení. Případně, pokud jsou do modra zbarvené konce končetin, velmi pravděpodobně je na vině nízká tělesná teplota. V tomto případě pomůže jejich zahřátí.

Zmodrání kůže ale může znamenat i závažné problémy v organismu. Ať už v rámci oběhové soustavy, srdečních problémů, nebo problém s plícemi a nedostatkem kyslíku. Samotné modré zbarvení je tedy způsobeno převahou hemoglobinu v krvi, který na sebe nemá navázaný kyslík.

Cyanóza se neprojeví u osob s těžkou anémií.

V krvi je tedy málo kyslíku, což se následně na povrchu pokožky projevuje celkovým zmodráním. Na příčině tohoto stavu se podílejí například plíce, srdce a cévní systém.

Modré zbarvení kůže se vyskytuje při různých srdečních vadách. Například při defektu přepážky mezi síněmi a komorami srdce. Dochází k míchání odkysličené krve z pravého srdce a okysličené krve z levého srdce.

Podobně i při koarktaci aorty, což je vrozená vývojová vada srdce a velkých cév. Jde o zúžení aorty (hlavní tepny, která vede krev ze srdce do organismu). Zde je cyanóza přítomna hlavně v dolní části těla.

I onemocnění tepen a žil se projevují tak, že má postižený člověk modrou pokožku. Například při Fallotově tetralogii nastávají například i mdloby, problémy s dýcháním a celkové neprospívání organismu. Jde o komplexní onemocnění srdce a velkých srdečních cév. To vyžaduje komplexní kardiochirurgický zákrok.

Také při různých plicních onemocněních a poruchách nastávají problémy s modrým zabarvením kůže v důsledku nedostatku kyslíku v organismu. Jde například o plicní emfyzém, což je onemocnění způsobující destrukci plicních tkaní.

Případně o pneumokoniózy, což jsou různá plicní onemocnění. I plicní embolie, při které nastává překážka v plicním krevním řečišti, způsobuje nedokysličení organismu a cyanózu.

Modrou kůži může způsobit i běžný zánět průdušek a zápal plic. Dochází k zánětu výstelky a sliznice dýchacích cest v dolních dýchacích cestách a v plicích. Jde zejména o případy, kdy nastává současně i selhávání pravé srdeční komory.

Při epiglotitidě nebo laryngitidě u malých dětí. Epiglotitida je zánět hrtanové příklopky a laryngitida zánět hrtanu. K modrému zabarvení kůže dochází tehdy, pokud je zúžený až zablokovaný prostor na přechod vzduchu do plic ve vrchních částech dýchacích cest.

Někdy se může také zánět žil projevovat zmodráním, zejména končetin. Při zánětu potom dochází ke snížení průtoku krve a nedokrvení tkání. Mnohdy ale za modrou kůži mohou také různé formy otravy. A to zejména dusitany a dusičnany či sloučeninami síry, které snižují vazbu kyslíku na hemoglobin.

Problémy s dýcháním mají i epileptici při křečích těla. Dochází k tomu při epileptickém záchvatu, kdy kromě kosterních svalů jsou postiženy křečemi i dýchací svaly. Cyanóza je ovšem pouze přechodný příznak, který po odeznění záchvatu ustupuje.

Příčiny centrální cyanózy

Tento typ cyanózy se projevuje rovnoměrným zbarvením kůže i sliznic. To znamená, že do modra jsou zbarvené rty, jazyk, sliznice dutiny ústní a i kůže na hrudníku, končetinách a také na akrách. Dobře patrné je zbarvení nehtových lůžek či ušních boltců.

Vznik tohoto typu cyanózy podmiňuje:

• nedostatek kyslíku ve vdechovaném vzduchu, například i ve vysokých nadmořských výškách
• nedostatek přívodu kyslíku do plic, při obstrukci dýchacích cest, jako například při:
  • vdechování cizího tělesa
  • zánětech (při epiglotitidě a laryngitidě)
  • laryngospasmu (stažení hrtanu)
  • při otoku dýchacích cest, jako například při alergické reakci, angioedému
  • chronické obstrukční plicní nemoci
  • astmatu
• ARDS (syndrom akutní respirační tísně)
• plicní edém
• zápal plic
• tonutí
• plicní embolie
• při vrozených srdečních vadách, uváděná Fallotova tetralogie, ale i jiné pravolevé srdeční zkraty
• pneumotorax (vzduch v pleurálním prostoru)
• sarkoidóza
• plicní fibróza
• rakovina plic a metastázy do plic
• otrava oxidem uhelnatým, kyanidem
• hypoventilace, a to i po úrazech hlavy, hrudníku, po krvácení do mozku, při sepsi

Diferencovaná cyanóza je typ cyanózy, při níž je přítomno zmodrání jen dolních končetin. Jak bylo uvedeno u postižených s ductus arteriosus patens, při plicní hypertenzi a při pravolevém srdečním zkratu. Cyanóza horní poloviny těla vzniká při transpozici velkých tepen.

Proč vzniká periferní cyanóza

Při tomto typu je namodralé zbarvení přítomné pouze na kůži. Nejsou postiženy sliznice. Je to zejména kůže na koncových částech těla. A to nehtová lůžka, špička nosu, ušní boltce, rty. Vzniká při sníženém průtoku krve a při stažení cév. Jak je to například v případě:

• srdeční selhání
• vady srdečních chlopní
• šok
• při ucpání tepen a žil
• při zánětu cév, tromboflebitidě
• působení chladu, podchlazení, studené vody či vzduchu
• Raynaudův syndrom a jiná nervově-cévní onemocnění