Anémie, chudokrevnost: Co je, jaké má příčiny a příznaky? + Typy

Anémie – chudokrevnost, anemický syndrom. Co je nedostatek krve a proč vzniká, jak se projevuje?

Lidská krev obsahuje tři typy krvinek, které se tvoří v kostní dřeni tzv. hematopoézou.

Bílé krvinky slouží k boji proti infekcím, krevní destičky zastavují krvácení a červené krvinky přenášejí kyslík z plic do zbytku těla a oxid uhličitý z těla zpět do plic.

Chudokrevnost neboli anémie je patologický stav charakterizovaný poklesem počtu červených krvinek (tzv. erytrocytů) a hemoglobinu pod normální fyziologickou hodnotu.

Anémie je klinicky prezentována jako anemický syndrom. Vedoucími příznaky jsou bledost pokožky a sliznic, únava a celková slabost.

Anémie je definována jako nízká hladina hemoglobinu, červených krvinek a hematokritu.

Je to stav, při kterém chybí dostatečné množství zdravých červených krvinek, které zajišťují přenos kyslíku do všech orgánů a tkání lidského těla. Klinickým projevem anémie je tzv. anemický syndrom, jehož vedoucím příznakem je únava a slabost.

Existuje několik typů anémie. Každý jeden typ má svou vlastní příčinu.

Anémie může být akutní, dočasná nebo chronická. Může se prohloubit do několika stupňů, od mírné až po těžkou anémii, která vyžaduje léčbu krevními transfuzemi.

Nejdůležitějším znakem potvrzujícím anémii je nízká hladina hemoglobinu.

Hemoglobin (Hg) je krevní barvivo, které propůjčuje krvi červenou barvu. Nachází se v červených krevních buňkách (erytrocytech). Hemoglobin je hemoprotein bohatý na železo a tvoří 35 % obsahu erytrocytu.

Hemoglobin je schopen vázat v plicích kyslík, který dýcháme, a oxid uhličitý, který následně dechem vylučujeme.

Takto je zajištěn přívod kyslíku ke všem buňkám a odvod přebytečného oxidu uhličitého, který vzniká jako odpad při biochemických dějích ve tkáních.

Obsah hemoglobinu v erytrocytech je rozdílný u mužů a u žen.

Hladina hemoglobinu pod 135 g/l u mužů a pod 120 g/l u žen se považuje za patologickou, tedy anémii.

Většina krvinek, včetně červených krvinek, se pravidelně tvoří v kostní dřeni – houbovité kostní tkáni, která se nachází v dutinách velkých kostí.

Anémie můžeme rozdělit na základě patologického vzhledu erytrocytu (tzn. morfologicky) nebo na základě mechanismu vzniku anémie (podle etiologie).

Morfologická klasifikace zahrnuje normocytovou anémii, kdy se v krvi nachází málo erytrocytů, avšak normálního tvaru. Druhým typem je makrocytová anémie, tedy anémie s velmi velkými erytrocyty. Třetím typem je mikrocytová anémie, při které se v krvi nacházejí příliš malé erytrocyty.

Zvláštním typem anémie je srpkovitá anémie, při které jsou erytrocyty ve tvaru půlměsíčku.

Podle charakteristického patologického tvaru erytrocytu umíme posoudit, jakým mechanismem k anémii došlo.

Mezi normocytové anémie patří:

• Akutní posthemoragická anémie
• Hemolytická anémie
• Anémie při chronických chorobách
• Anémie při infiltraci kostní dřeně
• Hypoplastické anémie

U těchto typů anémií se v erytrocytu nachází normální množství hemoglobinu. Proto se nazývají normocytové a normochromní anémie.

Makrocytové anémie zahrnují:

• Megaloblastové anémie
• Anémie při zvýšené erytropoéze, tedy rychlé syntéze krvinek v kostní dřeni při akutních ztrátách (krvácení, rozpad krvinek), kdy se organismus snaží rychle nahradit krevní deficit.

Erytrocyty u tohoto typu anémie obsahují příliš velké množství hemoglobinu, proto se nazývají hyperchromní.

Mezi mikrocytové anémie řadíme:

• Sideropenická anémie
• Hemoglobinopatie (talasemie)
• Anémie při chronických ztrátách krve
• Sideroblastová anémie

Obsah hemoglobinu a železa v erytrocytu při mikrocytových anémiích je snížen, proto je nazýváme mikrochromní anémie.

Anémie může být přítomna již při narození (tzv. vrozená anémie) nebo se může rozvinout kdykoli během života (tzv. získaná anémie).

Situace, kdy se v krvi nenachází dostatek červených krvinek, může nastat proto, že:

• tělo nevytváří dostatek červených krvinek
• ztráta červených krvinek je rychlejší než mechanismy náhrady, např. při krvácení
• tělo ničí červené krvinky

Typy anémií podle příčiny vzniku

1. Anémie z nedostatku železa

Tento typ anémie se nazývá sideropenická anémie a patří mezi nejčastěji vyskytující se anémie. Její příčinou je nedostatkem železa v těle.

Kostní dřeň, ve které se produkují červené krvinky, potřebuje železo k tvorbě hemoglobinu. Bez potřebného množství železa se nevytvoří potřebné množství hemoglobinu pro červené krvinky.

Příčiny nedostatku železa:

1. Ztráta krve – V krvi se nachází velké množství železa obsažené v červených krvinkách. Pokud dochází ke krevním ztrátám (krvácení), ztrácí se z těla i železo. Například ženy, které mají příliš silné menstruační krvácení, jsou ohroženy anémií z nedostatku železa.

K nenápadným ztrátám krve dochází při pomalém, chronickém (tzv. skrytém) krvácení – například ze žaludečního nebo duodenálního vředu, hiátové kýly, polypu tlustého střeva nebo z kolorektálního karcinomu.

Takové krvácení je známé jako okultní krvácení a lze jej vyšetřit jednoduše ze vzorku stolice. Je poměrně častou příčinou chronické anémie z nedostatku železa.

Gastrointestinální krvácení ze žaludeční sliznice může způsobit i pravidelné užívání některých volně prodejných antiflogistik a léků proti bolesti.

2. Nedostatek železa ve stravě – hlavním zdrojem železa pro lidské tělo je potrava. Příkladem surovin bohatých na železo je na prvním místě maso, vejce a listová zelenina.

Největší požadavky na přísun železa má rostoucí organismus. Proto je vyvážená strava důležitá zejména v období kojence a v dětském věku.

3. Neschopnost absorbovat železo – Z potravy se železo vstřebává do krve v tenkém střevě. Střevní onemocnění, jako je např. celiakie, nebo zánětlivá onemocnění negativně ovlivňují schopnost střeva správně absorbovat všechny živiny z potravy.

Pacienti po operačním odstranění části tenkého střeva mohou trpět anémií o něco častěji.

4. Těhotenství – těhotenství je období, kdy má organismus zvýšené požadavky na všechny důležité živiny a stopové prvky. Patří mezi ně i železo.

Těhotné ženy by měly užívat doplňky stravy obohacené o železo. Jinak se u nich může rozvinout anémie, která je nebezpečná pro vyvíjející se plod. Ženy v tomto období mají zvýšený vlastní objem krve, a navíc produkují hemoglobin i pro rostoucí plod.

Prevence nedostatku železa v těle

Nejúčinnějším způsobem, jak se vyhnout nedostatku železa v těle, je výběr kvalitních potravin s vysokým obsahem tohoto prvku.

Potraviny bohaté na železo:

• Červené maso, vepřové maso a drůbež
• Mořské plody
• Luštěniny jako fazole a hrách
• Tmavě zelená listová zelenina, například špenát
• Sušené ovoce, jako jsou rozinky a meruňky
• Cereálie

Tělo nejlépe absorbuje železo z masa jako z rostlinných zdrojů. Vegetariáni by měli kromě bohaté rostlinné stravy zařadit do diety také luštěniny, cereální výrobky a doplňky stravy ve formě tablet.

Ke správnému vstřebávání železa ze stravy významně přispívá vitamín C, proto je důležité přijímat potravu obohacenou o tento vitamín.

Potraviny obsahující vitamín C ke zvýšení absorpce železa:

• citrusy a citrusové šťávy jako pomeranč, grapefruit, mandarinky
• brokolice
• kiwi, jahody, meloun
• listová zelenina
• papriky a rajčata

Prevence anémie z nedostatku železa u kojenců

Rychle rostoucí organismus vyžaduje vysoký příjem železa ve stravě. Dítě přijímá železo první rok života z mateřského mléka nebo umělou výživou obohacenou o železo.

Kravské mléko není dobrým zdrojem železa. Pro nevhodný poměr bílkovin, kaseinu a syrovátky se pro kojence ani nedoporučuje. Po dovršení 6 měsíců se kojenec začíná přikrmovat masovými pyré alespoň dvakrát denně, aby se příjem železa zvýšil.

2. Anémie z nedostatku vitamínů

Kromě železa potřebuje tělo k produkci dostatečného množství zdravých červených krvinek také folát a vitamín B12. Pokud strava neobsahuje dostatek těchto vitamínů, může být produkce červených krvinek zpomalena nebo omezena.

Někteří lidé konzumují dostatek vitamínu B12, avšak jejich tělo není schopno tento vitamín správně absorbovat. Takový stav vede k anémii z nedostatku vitamínu B12, která je známá také jako perniciózní anémie.

Nedostatek vitamínu B12 může být způsoben:

1. Dieta – Vitamín B12 se nachází hlavně v mase, vejcích a mléce. Z toho důvodu by vegani a vegetariáni, kteří nejedí tyto druhy potravin, měli užívat doplňky s obsahem vitamínu B12. Kromě živočišných výrobků jsou dobrým zdrojem vitamínů skupiny B také potravinářské kvasnice a výrobky z nich.

2. Operace žaludku – Po chirurgických operacích, kdy je odstraněna část žaludku nebo tenkého střeva, je následkem omezena schopnost těla vstřebávat B12. Tělu chybí tzv. intrinsic faktor nebo vnitřní faktor, který je esenciální pro správné vstřebávání vitamínu B12 v tenkém střevě.

3. Střevní choroby – Crohnova choroba a celiakie ztěžují absorpci vitamínu B12. Vstřebávání vitamínů omezují i ​​paraziti ve střevech, např. tasemnice, kterou se člověk nakazí např. konzumací syrových kontaminovaných ryb.

Nedostatek kyseliny listové:

Kyselina folová neboli folát, známý také jako vitamín B9, je živina nacházející se hlavně v tmavě zelené listové zelenině a v živočišných játrech.

Potíže s absorpcí folátů se vyskytují při těchto stavech:

1. Střevní onemocnění, jako například celiakie
2. Chirurgické odstranění nebo bypass velké části střev
3. Nadměrná konzumace alkoholu
4. Některé léky, např. léky proti záchvatům
5. Těhotné ženy a ženy, které kojí, mají zvýšené nároky na příjem kyseliny listové
6. Lidé s onemocněním ledvin a podstupující dialýzu

Potraviny s bohatým obsahem vitamínu B12:

• Hovězí maso, játra, kuřecí maso a ryby
• Vejce
• Mléko, sýr a jogurt

Doporučená denní dávka vitamínu B12 pro zdravého člověka je 2,4 mikrogramů.

U výše zmíněných chronických onemocnění je nutná násobně vyšší doporučená denní dávka.

Nedostatek vitamínu B12 se kromě makrocytové anémie může projevit i jinými příznaky. Časté jsou poruchy nervového systému, jako je přetrvávající brnění v rukou a nohou nebo problémy s rovnováhou. Také se mohou vyskytnout psychické změny či zapomínání.

Perniciózní anémie, která vzniká při nedostatečném vstřebávání vitamínu B12, zvyšuje riziko výskytu rakoviny žaludku nebo střev.

Nedostatek kyseliny listové zejména v období před početím a během těhotenství může způsobit vrozené vady plodu. Jde zejména o defekty neurální trubice, které se projevují jako vrozené vady mozku a míchy, např. anencefalie, myelomeningokéla nebo meningokéla.

Jistá spojitost s nedostatkem kyseliny listové se dokázala i při výskytu vrozených vývojových vad srdce či Downova syndromu.

Účinnou prevencí vrozených vývojových vad plodu je užívání kyseliny listové v podobě suplementů, a to již 3 měsíce před plánovaným těhotenstvím, během celého těhotenství a minimálně 6 týdnů po porodu nebo po celou dobu laktace a kojení.

Doporučená dávka je 400 mikrogramů denně. Pokud se v rodině vyskytla vrozená vada neurální trubice, prevencí rekurence (opakovaného výskytu) je užívání 10násobně vyšší dávky kyseliny listové (4–5 miligramů denně).

Potraviny s vysokým obsahem folátů:

• brokolice, špenát, chřest a fazole
• pomeranče, citrony, banány, jahody a melouny
• játra, ledviny
• kvasnice, houby
• ořechy, arašídy

3. Anémie při chronických onemocněních

Některá těžká chronická onemocnění negativně ovlivňují proces tvorby červených krvinek a mohou způsobovat jejich dřívější zánik nebo podmiňují krevní ztráty.

Jde zejména o onkologická onemocnění, HIV/AIDS, zánětlivá onemocnění, jako je revmatoidní artritida, onemocnění ledvin, Crohnova choroba či ulcerózní kolitida a jiné.

4. Aplastická anémie

Tento typ anémie patří mezi vzácnější příčiny chudokrevnosti. Jedná se však o život ohrožující anémii.

Kmenové buňky nacházející se v kostní dřeni produkují tři druhy krvinek – červené krvinky, bílé krvinky a krevní destičky.

Při aplastické anémii dochází k poškození těchto kmenových buněk, což způsobí "nefunkčnost" kostní dřeně. Ta se stává prázdnou neboli aplastickou nebo obsahuje jen málo krvinek (je hypoplastická).

Nejčastější příčinou aplastické anémie je boj vlastního imunitního systému proti kmenovým buňkám v kostní dřeni – autoimunitní reakce.

Další rizikové faktory, které mohou způsobit aplastickou anémii:

1. Onkologická léčba – chemoterapie a radiační terapie – kromě rakovinových buněk se mohou poškodit i zdravé buňky, a to včetně kmenových buněk v kostní dřeni
2. Toxické látky a chemikálie – expozice pesticidům a insekticidům či přísadám, které se přimíchávají do benzinu, se pojí s vývojem aplastické anémie
3. Užívání některých léků, například k léčbě revmatoidní artritidy, a některých antibiotik
4. Výskyt jiných autoimunitních onemocnění je rizikový pro vznik autoimunitně podmíněné aplastické anémie
5. Virové infekce, zejména viry způsobující hepatitidu, virus Epsteina-Barrové, cytomegalovirus, parvovirus B19 a HIV
6. Těhotenství
7. Neznámé faktory – někdy lékaři nedokážou určit přesnou příčinu aplastické anémie, tehdy se nazývá idiopatická aplastická anémie

5. Anémie při onemocněních kostní dřeně

Onemocnění jako např. leukémie nebo myelofibróza jsou příčinou anémie, která může být až život ohrožujícím stavem.

6. Hemolytická anémie

Tento typ anémie vzniká v situacích, kdy jsou červené krvinky zničeny rychleji, než je stíhá nahrazovat kostní dřeň produkcí nových krvinek.

Zvýšená destrukce červených krvinek je způsobena některými dědičnými onemocněními, jako je např. vrozená porucha membrány erytrocytů, nebo při defektu enzymů potřebných pro správnou funkci erytrocytu.

Taková anémie, která vznikla v důsledku chybné červené krvinky, se nazývá korpuskulární hemolytická anémie. Avšak hemolytická anémie může vzniknout, i když je problém mimo erytrocyt. Tehdy se nazývá extrakorpuskulární hemolytická anémie.

Příkladem jsou autoimunitní reakce proti červeným krvinkám, lymfoproliferativní onkologická onemocnění, monoklonální gamapatie či užívání některých léků, např. methyldopa – centrálně působící antihypertenzivum.

Dědičné anémie

1. Srpkovitá anémie

Jedná se o dědičnou formu hemolytické anémie. Způsobena je mutací genu, který je zodpovědný za tvorbu proteinu bohatého na železo v červených krvinkách – hemoglobinu.

Úkolem hemoglobinu je přenášet kyslík z plic do celého těla. Mutovaný gen vytváří hemoglobin s chybnou strukturou. Proto vytvořené erytrocyty nemají diskovitý bikonkávní tvar, ale prodlužují se do tvaru srpu.

Takto deformované erytrocyty se tvoří zejména při deoxygenaci, tedy po předání kyslíku tkáním.

Při reverzibilní formě onemocnění se umí erytrocyty při oxygenaci znovu změnit do normálního tvaru. Naopak při ireverzibilní formě zůstávají erytrocyty ve tvaru srpu nastálo, bez ovlivnění kyslíkem.

Srpkovité červené krvinky mají odlišné reologické vlastnosti, jsou lepkavější a mají tendenci k ucpávání cév. Slezina takové vadné erytrocyty detekuje a zničí – nastává hemolýza a prohlubuje se anémie.

2. Talasemie

Talasemie je dědičné onemocnění zařazované mezi hemoglobinopatie, podobně jako srpkovitá anémie. Jedná se tedy o tvorbu porušeného hemoglobinu – červeného krevního barviva.

Molekuly hemoglobinu se skládají ze dvou řetězců zvaných alfa a beta řetězce. Při talasémii je snížena produkce buď alfa, nebo beta řetězce. Podle typu porušeného řetězce se rozlišuje alfa-thalasemie nebo beta-thalasemie.

Při poruše jednoho z řetězců dochází ke zvýšené tvorbě jiného řetězce hemoglobinu. Výsledkem je erytrocyt, který obsahuje nefunkční hemoglobin a mnoho zbytkových jiných řetězců, které jsou v erytrocytu uskladněné a zbytečné.

Taková buňka rychleji podléhá destrukci (hemolýze), která způsobí anémii a hepatosplenomegalii (zvětšená játra a slezina v důsledku hromadících se zničených erytrocytů).

Symptomy anémie se liší v závislosti na příčině vzniku stupně a závažnosti anémie.

Všechny příznaky mohou být od lehkých až po závažné a život ohrožující.

Obecně se za nejčastější příznaky anémie považují tyto:

• Únava
• Slabost
• Bledá nebo nažloutlá pokožka
• Nepravidelný tlukot srdce – arytmie
• Potíže s dýcháním a lapavé dýchání
• Závratě nebo točení hlavy
• Bolesti na hrudníku
• Studené ruce a nohy
• Bolesti hlavy
• Lámavé nehty
• Neobvyklá chuť na nevýživné látky, jako je led, hlína nebo škrob
• Nechutenství, zejména u kojenců a dětí s anémií z nedostatku železa
• Častá, opakující se nebo dlouhotrvající infekční onemocnění
• Nevysvětlitelné a lehce tvořící se modřiny
• Časté krvácení z nosu a krvácení dásní
• Nezastavitelné krvácení z ran, např. při pořezání
• Změna psychického stavu
• Zapomnětlivost
• Hučení v uších
• Brnění v rukou a nohou

Důležitou součástí diagnostiky je anamnéza onemocnění. Lékař se bude ptát na váš zdravotní stav, zvýšenou únavu, neurologické projevy či projevy zvýšené krvácivosti, jako je prodloužené krvácení při menstruaci či krev ve stolici nebo ve zvratcích.

Z rodinné anamnézy se bude zajímat o výskyt vrozených typů anémií nebo dědičných krvácivých onemocnění.

Při osobní anamnéze je důležitý údaj o častých infekčních onemocněních, problémech s chrupavkami či ledvinami. Podstatným údajem jsou i léky, které užíváte, či expozice chemikáliím nebo nadměrná konzumace alkoholu.

Z laboratorních vyšetření je základem kompletní krevní obraz. Krevní obraz je vlastně sčítání počtu krvinek ze vzorku odebrané venózní krve. O anémii informuje hladina červených krvinek (hematokrit) a hodnota hemoglobinu v krvi.

Hranice anémie je určena hladinou hemoglobinu a je závislá na věku i pohlaví (tabulka)

Závažnost anémie podle hladiny hemoglobinu:

• lehká anémie (pokud hemoglobin neklesne pod 100 g/l)
• středně těžká anémie (hemoglobin 80–100 g/l)
• těžká anémie (hemoglobin pod 80 g/l)

Tyto hodnoty mohou být nižší i u zdravých lidí, např. u těch, kteří se věnují intenzivní fyzické aktivitě, v těhotenství nebo u lidí ve vyšším věku. Kouření a pobyt ve vysoké nadmořské výšce naopak zvyšuje počet erytrocytů.

Dalším parametrem, který umíme vyšetřit v krevním obraze, je velikost červených krvinek. Kromě velikosti se posuzuje i neobvyklý tvar červených krvinek a jejich podobnost, např. anizocytóza (nestejná velikost erytrocytů) nebo poikilocytóza (nestejný tvar erytrocytů)

V krevním obraze však nesledujeme pouze červenou složku krve, ale i ostatní krevní buňky a částice. Důležitý je počet leukocytů, neutrofilů a počet trombocytů.

Esenciálním laboratorním vyšetřením při diagnostice jakékoli anémie je sedimentační a chemické vyšetření moči či analýza stolice.

Další diagnostické testy v závislosti na typu anémie:

• vyšetření metabolismu železa z krve (stanovení koncentrace sérového železa a sérového transferinu či solubilního transferinového receptoru)
• vyšetření kostní dřeně
• imunohematologická vyšetření (krevní skupina, antiglobulinové testy)
• vyšetření hladiny imunoglobulinů
• hodnoty enzymů erytrocytů
• markery hepatitidy a jiných virových onemocnění
• onkomarkery
• revmatologické vyšetření
• endokrinologické vyšetření
• gastroenterologické vyšetření

Průběh anémie závisí na vyvolávající příčině.

Některé anémie jsou dědičné a jsou přítomny již od narození. Získané anémie, např. anémie při chronických chorobách nebo perniciózní anémie, jsou charakteristické pomalým prohlubováním nedostatku červených krvinek, a tedy i pozvolnějším zhoršením klinického stavu.

Akutní průběh mají anémie při masivních a rychlých krevních ztrátách, např. následkem úrazu.