Ischemická choroba srdeční: Příčiny a příznaky koronární choroby?

Ischemická choroba srdeční: Příčiny a příznaky koronární choroby?
Zdroj fotografie: Getty images

Ischemická choroba srdeční, známá také pod označením ICHS, nás trápí nedostatečným prokrvením srdce. Důvodem je zejména postižení srdečních, čili koronárních cév. Může mít akutní nebo chronickou formu. Pod akutní typ se řadí také obávaný infarkt srdečního svalu.

Vlastnosti

Ischemická choroba srdeční, označuje se také zkratkou ICHS, je onemocnění, pod které se zařazuje několik chorobných stavů.

Dělí se na dvě hlavní formy.

A to akutní či chronickou. Jejich rizikem je poškození části srdce, které může být ireverzibilní nebo reverzibilní.

ICHS je celosvětově nejčastější příčinou smrti, a to zejména ve vyspělých zemích.

Ireverzibilní, nevratné poškození vzniká například při akutním infarktu srdečního svalu, jehož výsledkem je odumření určité části srdečního svalu. Tím nastává i porucha funkčnosti.

Důležitá je proto rychlá reakce na vzniklé potíže a včasná odborná léčba.

Často vás zajímá:
Co je to ischemická/koronární choroba srdeční?
Na jaké formy se dělí?
Jaké má příčiny a jak se projevuje?
Jaká je její prevence, léčba, pomůže změna stravování?

Reverzibilní, tedy zvratné změny a obtíže vznikají při angině pectoris. Ta může mít stabilní nebo nestabilní formu. Důsledkem je částečná a krátkodobá porucha prokrvení určité oblasti srdce, která je zásobena postiženou koronární tepnou.

Podstatou ICHS je tedy nedostatečné prokrvení srdečního svalu, čili ischemie.

Ischemie se dá popsat jako stav nerovnováhy – nepoměru mezi potřebou a dodávkou kyslíku do určité tkáně. Při srdeční ischemii je to nedostatečné prokrvení srdečního svalu, myokardu.

ICHS = ischemická choroba srdeční.

Příčinou nedokrvení je zejména chorobný proces ukládání určitých látek do cévní stěny známý pod názvem ateroskleróza. Mezi tyto látky patří hlavně tuky (lipoproteiny), ale i bílé krvinky, trombocyty a jiné složky krve.

Ve stěnách cév se vytvářejí aterosklerotické pláty, vnitřní průměr cévy se zmenšuje, a to negativně ovlivňuje proudění krve v cévách.

Jiný mechanismus nedokrvení srdečního svalu nastává jako důsledek spasmu, čili zúžení koronárních cév.

Jako je to například při užití kokainu.

Dalším příkladem může být embolie do koronárních cév, disekce aneurysmatu aorty, zánět srdečních cév - Kawasakiho nemoc – či některé vrozené vady koronárních cév.

Tabulka uvádí akutní a chronické formy ICHS

Akutní forma ICHS Chronická forma ICHS
akutní infarkt myokardu (AIM) stabilní angina pectoris
nestabilní angina pectoris Prinzmetalova angina pectoris
náhlá srdeční smrt koronární syndrom X
souhrnný název je znám také jakoAKS – akutní koronární syndrom němá ischemie myokardu
ICHS se srdečním selháním
ICHS se srdeční arytmií
stav po prodělaném infarktu myokardu (IM)

Příčiny

Příčina ischemie srdce spočívá v nepoměru mezi potřebou a přívodem kyslíku do srdečního svalu, tedy myokardu.

V převažující většině, přibližně v 90 % případů, je podkladem aterosklerotická choroba koronárních cév.

Příčinou ischemie myokardu mohou být tyto důvody:

  • zvýšená potřeba kyslíku srdečním svalem během námahy
    • přičemž důsledkem zátěže je tachykardie
    • může být tělesná, tedy fyzická
    • ale i psychická, jako je emocionální rozrušení, stres, hádka
  • snížený obsah kyslíku v krvi
    • vrozené srdeční vady
    • plicní onemocnění
    • těžká anémie
    • otrava CO, CO2
    • hypotenze
    • šok, jako například i anafylaktický šok
  • snížený průtok krve zúženou srdeční tepnou
    • ateroskleróza
    • spasmus tepny
    • zánět koronární arterie

Ateroskleróza je nejčastější příčinou sníženého průtoku krve přes koronární tepny (arterie). Způsobuje zúžení průsvitu cévy, což je vnitřní průměr. Takto změněnou cévou hůř proudí krev.

Problematický je zejména stav zvýšeného nároku srdce na kyslík a živiny. Jak je to během námahy.

Koronarografie, angiografie, ucpání koronárních cév
Koronarografie znázorňuje stav srdečních tepen. Zdroj foto: Getty images

Fyzická nebo i psychická zátěž zvyšuje srdeční činnost, frekvenci, a tím i nárok na dodávku krve do srdečního svalu.

Pokud je tato poptávka neuspokojená, nastává ischémie. Ta se může projevit bolestí na hrudi. Tato bolest se označuje také jako stenokardie.

Při ateroskleróze mohou vznikat dva druhy aterosklerotických plátů, a to:

  1. stabilní fibromuskulární plát, který má pevnou fibromuskulární čepici a málo tuků
    • postupem času narůstá
    • je méně náchylný na komplikace
    • příčinou chronické ICHS či stabilní anginy pectoris (SAP)
  2. nestabilní lipidový plát, který má slabou čepici s nadbytkem tuků, kašovitá konzistence
    • je rizikový pro vznik komplikací
    • většinou náhlé změny
    • častou komplikací je AKS (IM či nestabilní anginy pectoris, čili NAP)

Aterosklerotické pláty zmenšují vnitřní průřez koronární tepny. Přičemž hemodynamické změny vytváří plát, který zabírá 40 % a více průsvitu cévy.

Závažné hemodynamické problémy vytváří plát, který uzavírá 60–70 % lumenu (vnitřního průměru) cévy.

Při vzniku ischemické choroby srdeční se spolupodílejí různé rizikové faktory, jako je například:

  • vysoký krevní tlak (arteriální hypertenze)
  • poruchy metabolismu tuků, dyslipidémie
  • cukrovka (diabetes mellitus)
  • obezita
  • kouření
  • alkoholismus
  • snížená míra pohybové aktivity, sedavý způsob života
  • nevhodné stravování a nedostatek zeleniny a ovoce ve stravě
  • špatný životní styl
  • nadměrný stres
  • vyšší věk
  • mužské pohlaví
  • rodinný výskyt, dědičnost
  • genetická predispozice

Příčiny ischemické choroby srdeční ve zkratce uvádí tabulka

Příčina Popis
Infarkt myokardu (IM)
  • vzniká následkem náhlého omezení průtoku krve koronární arterií
  • nestabilní aterosklerotický plát
  • ruptura aterosklerotického plátu a závažné hemodynamické změny průtoku krve cévou
  • následná trombóza, nasedání krevních destiček
  • spasmus koronárních arterií
  • typicky se projevuje bolestí na hrudi, dušností a změnami na EKG
Nestabilní angina pectoris (NAP)
  • za jejím vznikem je rovněž závažné omezení průtoku krve
  • nestabilní aterosklerotický plát
  • průtok krve je zachován v takové míře, že nedochází k IM
  • změněná, zhoršená stabilní angina pectoris
  • klidová angina pectoris
  • potíže ustupují po aplikaci nitrátů (NTG, nitroglycerinu)
  • trvání většinou do 20 minut
  • ústup po snížení nároku srdce na prokrvení, po zklidnění, přerušení námahy
  • zvýšenou námahu může představovat i mluvení, člověk není schopen déle mluvit bez zadýchání se a vzniku potíží
  • změny na EKG
  • bolest na hrudi
Náhlá srdeční smrt
  • zejména jako následek rozsáhlého IM s poruchou rytmu (maligní arytmií)
  • jako první projev ICHS
  • smrt nastává okamžitě nebo do 1 hodiny od vzniku obtíží
  • postižení přibližně 40 % a více svaloviny srdce
Stabilní angina pectoris (SAP) 
  • opakované krátkodobé a reverzibilní stavy ischemie srdečního svalu
  • potíže vyvolává zejména zvýšený nárok srdce na prokrvení
  • při námaze, fyzické či psychické zátěži
  • stabilní aterosklerotický plát
  • únava a zadýchání při zvýšené námaze či delší chůzi nebo chůzi po schodech
  • při rozčilení se a stresu
  • bolest na hrudi, stenokardie
  • nebo jen dušnost bez stenokardie
  • bolest ustupuje po aplikaci nitrátů (NTG)
  • a po uklidnění se a přerušení zátěže
  • a to většinou po pár minutách (5–15 minut)
  • pokud obtíže neustupují nebo se zhoršují, je třeba myslet na AKS
Printzmetalova angina pectoris
  • označuje se také jako variantní – vasospastická AP
  • přechodný stav ischemie srdce
  • vyskytuje se v klidu
  • příčinou je spasmus, tedy stažení cév
  • vzácně může být příčinou AIM, hlavně po požití kokainu
Koronární syndrom X
  • také námahové potíže
  • neobjeví se stenóza a ani aterosklerotické změny cév
  • pravděpodobné mikrovaskulární změny (na úrovni malých cév)
  • označují se i jako small vessel disease
ICHS se selháním srdce
  • stav, kdy není srdce schopno přečerpávat krev vzhledem k potřebě organismu
  • nejčastější příčinou srdečního selhání je právě ICHS
  • čím větší je poškození srdečních cév, tím je významnější selhávání funkce srdce
  • dlouhodobé poškození srdečního svalu a omezení jeho funkce
  • nemusí se projevovat stenokardie
  • vyskytuje se zejména dušnost, únava, nevýkonnost, otok
ICHS s poruchami rytmu
  • arytmie může být prvním projevem ICHS
  • příkladem je i fibrilace síní srdce
  • základem je důsledná léčba arytmie, a hlavně její příčiny, čili ICHS
  • komplikace tromboembolizace, závažná je zejména cévní mozková příhoda
Stav po prodělaném infarktu srdce
  • ICHS se neztratí ani po překonání IM
  • rizikový stav
  • možné komplikace
Tichá ischemická choroba srdeční
  • probíhá bez projevů
  • většinou se diagnostikuje náhodně při EKG
  • i přítomností arytmie srdce

Příznaky

To, jaké příznaky se vyskytnou při ischemické chorobě srdeční, závisí i na její formě. A tedy zda probíhá akutně nebo chronicky.

V některých případech probíhá skrytě, čili bez jakýchkoli příznaků.

Celkovou ischemii, a tedy i přítomné potíže, ovlivňuje i místo zúžení srdečních cév. Potom je to i rozsah postižené oblasti, což závisí na rozsahu uzávěru koronární tepny. Následně má na průběh vliv i momentální stav srdce a kolaterální oběh, čili stav okolní cévní sítě.

Příznaky ICHS ovlivňují tyto faktory:

  1. místo uzávěru, a tedy oblast postiženého srdce
  2. rozsah uzavření cévy
  3. momentální stav myokardu
  4. kolaterální oběh
  5. délka uzávěru nebo omezení průtoku
  6. zátěž myokardu

Ve většině případů se první příznaky ICHS vyskytnou při zvýšené zátěži. Námaha může být fyzická nebo psychická. V tomto okamžiku se stupňují nároky organismu na dodávku krve, tedy prokrvení. Srdce zrychluje svou aktivitu, stoupá srdeční činnost a nastupuje tachykardie.

I srdce, čili jeho svaly, tkáně, buňky (kardiomyocyty) potřebují pro tuto nadměrnou námahu větší prokrvení, a tedy dostatečnou dodávku kyslíku a živin a také odtok produktů metabolismu. Pokud není požadavek splněn, nastupují potíže.

Většinou tyto akutní potíže ustupují v klidu, po přerušení aktivity nebo zklidnění po duševní námaze. Pokud příznaky přetrvávají, je třeba myslet na infarkt srdce nebo nestabilní anginu pectoris. V každém případě je důležité okamžité vyhledání odborné pomoci.

Při ischemické chorobě srdeční se mohou vyskytnout tyto příznaky:

  • dušnost
  • únava
  • nevýkonnost
  • bolest na hrudi (tlak, pálení, svírání, pocit tíhy, diskomfort – jako neurčitý pocit) 
    • čili stenokardie
    • angina pectoris – SAP nebo NAP
    • označuje se také jako bolestivá forma ICHS
  • bolest vyzařující do ramen, krku, horní končetiny, mezi lopatky a kolem čelisti
  • bolest v horní části břicha, pod hrudní kostí (v epigastriu)
  • nevolnost
  • pocit na zvracení (nauzea) až zvracení (vomitus)
  • krátkodobá ztráta vědomí – kolaps, synkopa
  • mdloby
  • pocení, studený pot
  • bledost
  • otoky
  • poruchy srdečního rytmu
  • selhání srdce až kardiogenní šok
  • úzkost
  • náhlý průjem

Ischemie myokardu může být jen krátkodobá či přechodná.
Obtíže se opakují nebo jsou trvalé.
Rovněž i intenzita potíží může být mírná, a naopak velmi silná.

Poškození srdečního svalu může být malé, takzvaná mikroischemie, nebo rozsáhlé, kdy zasahuje celou levou komoru, následkem čehož vzniká například i levostranné srdeční selhání.

Nebolestivá forma ICHS se při krátkodobých záchvatech ischemie neprojeví bolestí. Zapříčinit ji může i neuropatie při cukrovce.

Označuje se také jako tichá forma ICHS.

Diagnostika

Při diagnostice ischemické choroby srdeční se využívá zejména důkladné odebrání anamnézy a přítomný klinický obraz onemocnění. V anamnéze se zjišťují příznaky, a to zejména anginózní bolesti (ischemické svíravé bolesti) na hrudi, dušnost, únava, netečnost a námahové potíže.

Následně se při určování diagnózy využívají i laboratorní vyšetření krve, měření krevního tlaku, pulsu. Ale i EKG, ECHO či RTG a sonografie. Plus se provádějí zátěžové testy, jako je například zátěžové EKG při cyklistické ergometrii. Využívá se i 24hodinové EKG, tedy EKG Holter.

EKG - STEMI - známky ST elevácie a infarktu srdcového svalu
EKG známky infarktu myokardu. Zdroj foto: Getty images

Při diagnostice se může využít i diagnosticko-léčebná metoda, a to koronarografie (angiografie). Při té se do větší periferní cévy zavádí katetr a při RTG kontrole se vpravuje kontrastní látka. Ta následně vykreslí stav koronárního řečiště a případnou poruchu prokrvení srdce.

Léčebná metoda následně zahrnuje angioplastiku a známé balónkování se zavedením stentu pro rozšíření postižené srdeční cévy. Toto katetrizační vyšetření má důležitý význam zejména u akutního koronárního syndromu, čili při infarktu srdce a při nestabilní angině pectrois.

Určuje se také funkční třída onemocnění podle Kanadské klasifikace:

  • I. třída – tolerance jakékoliv námahy
  • II. třída – toleruje chůzi po rovině na 200 metrů nebo výstup po schodech do 2. patra
  • III. třída – toleruje pouze minimální námahu
  • IV. třída – bolest na hrudi i v klidu

Důležitá je diferenciální diagnostika a odlišení od jiných onemocnění. Jako je například bolest páteře či pálení žáhy, ale i psychické potíže, jako je úzkost.

Průběh

Průběh onemocnění může být akutní či chronický. Tak jako příznaky, i postup onemocnění závisí na faktorech, jako jsou místo postižení cévy, rozsah jejího uzavření a celkový čas.

Onemocnění může probíhat dlouho asymptomaticky.

Prvním příznakem bývá intolerance námahy, zátěže, zvýšená únavnost. Člověk se unaví, či dokonce zadýchá při aktivitě, když déle chodí nebo jde po schodech. Může se objevit bolest na hrudi.

Následně v klidu potíže do pár minut ustupují.

Opakem je klidová bolest na hrudi či dušnost. Výstrahou jsou také změněné a zhoršené potíže stabilní anginy pectoris.

Stejně tak stav, kdy nezabírá podání nitroglycerinu.

Tehdy třeba myslet na akutní koronární syndrom.

Samozřejmostí je okamžité odborné vyšetření. V tomto okamžiku je zaručeně vhodné volat 155, čili záchrannou zdravotní službu.

Následnou prognózu ovlivňují tři faktory, které uvádíme v tabulce

Faktor Popis
stav systolické funkce levé komory srdeční jak srdce dokáže vypuzovat krev do krevního oběhu, do organismu
rozsah ohroženého myokardu a souvislost s rozsahem a závažností ischemie
arytmogenicita poruchy srdečního rytmu

Preventivní opatření při ICHS

Prevence má významné postavení ve všech případech, stejně i při ischemické chorobě srdeční.

Důležité je myslet na tato opatření již před vznikem či před diagnostikováním onemocnění. Samozřejmě, ještě podstatnější roli má změna režimových opatření po výskytu obtíží.

Tabulka uvádí významná preventivní a režimová opatření

Opatření Popis
Pohybová aktivita pravidelný pohyb, a to alespoň 30 minut denněnebo aktivitu s vyšší intenzitou během týdnerychlá chůze, plavání, cyklistikave vyšším věku postačují pravidelné procházky
Redukce tělesné hmotnosti BMI 18–25na redukci hmotnosti je potřebný vhodný dietní režimspolu s dostatečnou pohybovou aktivitoua to alespoň 60 minut denně
Omezení tuků zejména nasycených mastných kyselin, smaženého a uzeného
Snížení příjmu soli méně než 6 g NaCl za den
Strava s vysokým obsahem zeleniny a ovoce zvýšit příjem zeleniny a ovocezároveň i zdravých tuků, ryby, olivový, lněný olej, ořechyvlákniny (plus obilniny, luštěniny)vitaminů, minerálů
Dostatečný příjem tekutin u zdravého člověka více než 2 litry za denindividuálnív teplém a suchém prostředí, v létě je nutné navýšení
Omezení příjmu alkoholu muži méně než 30 ml ethanolu za dencož je 0,7 litru piva či 3 dcl vínaženy méně než 15 ml ethanolu za dennejlepší je úplná abstinence
Omezení kouření i v tomto případě bývá nejlepší úplná abstinence

Jak se léčí: Ischemická choroba srdeční

Jak se léčí ischemická choroba srdeční: Léky, angioplastika, bypass?

Zobrazit více

Obecně o ischemii

fsdílet na Facebooku

Zajímavé zdroje informací