Ischemická choroba srdeční: Příčiny a příznaky koronární choroby?

Ischemická choroba srdeční, označuje se také zkratkou ICHS, je onemocnění, pod které se zařazuje několik chorobných stavů.

Dělí se na dvě hlavní formy.

A to akutní či chronickou. Jejich rizikem je poškození části srdce, které může být ireverzibilní nebo reverzibilní.

ICHS je celosvětově nejčastější příčinou smrti, a to zejména ve vyspělých zemích.

Ireverzibilní, nevratné poškození vzniká například při akutním infarktu srdečního svalu, jehož výsledkem je odumření určité části srdečního svalu. Tím nastává i porucha funkčnosti.

Důležitá je proto rychlá reakce na vzniklé potíže a včasná odborná léčba.

Často vás zajímá:
Co je to ischemická/koronární choroba srdeční?
Na jaké formy se dělí?
Jaké má příčiny a jak se projevuje?
Jaká je její prevence, léčba, pomůže změna stravování?

Reverzibilní, tedy zvratné změny a obtíže vznikají při angině pectoris. Ta může mít stabilní nebo nestabilní formu. Důsledkem je částečná a krátkodobá porucha prokrvení určité oblasti srdce, která je zásobena postiženou koronární tepnou.

Podstatou ICHS je tedy nedostatečné prokrvení srdečního svalu, čili ischemie.

Ischemie se dá popsat jako stav nerovnováhy – nepoměru mezi potřebou a dodávkou kyslíku do určité tkáně. Při srdeční ischemii je to nedostatečné prokrvení srdečního svalu, myokardu.

ICHS = ischemická choroba srdeční.

Příčinou nedokrvení je zejména chorobný proces ukládání určitých látek do cévní stěny známý pod názvem ateroskleróza. Mezi tyto látky patří hlavně tuky (lipoproteiny), ale i bílé krvinky, trombocyty a jiné složky krve.

Ve stěnách cév se vytvářejí aterosklerotické pláty, vnitřní průměr cévy se zmenšuje, a to negativně ovlivňuje proudění krve v cévách.

Jiný mechanismus nedokrvení srdečního svalu nastává jako důsledek spasmu, čili zúžení koronárních cév.

Jako je to například při užití kokainu.

Dalším příkladem může být embolie do koronárních cév, disekce aneurysmatu aorty, zánět srdečních cév - Kawasakiho nemoc – či některé vrozené vady koronárních cév.

Tabulka uvádí akutní a chronické formy ICHS

Příčina ischemie srdce spočívá v nepoměru mezi potřebou a přívodem kyslíku do srdečního svalu, tedy myokardu.

V převažující většině, přibližně v 90 % případů, je podkladem aterosklerotická choroba koronárních cév.

Příčinou ischemie myokardu mohou být tyto důvody:

• zvýšená potřeba kyslíku srdečním svalem během námahy
  • přičemž důsledkem zátěže je tachykardie
  • může být tělesná, tedy fyzická
  • ale i psychická, jako je emocionální rozrušení, stres, hádka
• snížený obsah kyslíku v krvi
  • vrozené srdeční vady
  • plicní onemocnění
  • těžká anémie
  • otrava CO, CO2
  • hypotenze
  • šok, jako například i anafylaktický šok
• snížený průtok krve zúženou srdeční tepnou
  • ateroskleróza
  • spasmus tepny
  • zánět koronární arterie

Ateroskleróza je nejčastější příčinou sníženého průtoku krve přes koronární tepny (arterie). Způsobuje zúžení průsvitu cévy, což je vnitřní průměr. Takto změněnou cévou hůř proudí krev.

Problematický je zejména stav zvýšeného nároku srdce na kyslík a živiny. Jak je to během námahy.

Fyzická nebo i psychická zátěž zvyšuje srdeční činnost, frekvenci, a tím i nárok na dodávku krve do srdečního svalu.

Pokud je tato poptávka neuspokojená, nastává ischémie. Ta se může projevit bolestí na hrudi. Tato bolest se označuje také jako stenokardie.

Při ateroskleróze mohou vznikat dva druhy aterosklerotických plátů, a to:

1. stabilní fibromuskulární plát, který má pevnou fibromuskulární čepici a málo tuků
   • postupem času narůstá
   • je méně náchylný na komplikace
   • příčinou chronické ICHS či stabilní anginy pectoris (SAP)
2. nestabilní lipidový plát, který má slabou čepici s nadbytkem tuků, kašovitá konzistence
   • je rizikový pro vznik komplikací
   • většinou náhlé změny
   • častou komplikací je AKS (IM či nestabilní anginy pectoris, čili NAP)

Aterosklerotické pláty zmenšují vnitřní průřez koronární tepny. Přičemž hemodynamické změny vytváří plát, který zabírá 40 % a více průsvitu cévy.

Závažné hemodynamické problémy vytváří plát, který uzavírá 60–70 % lumenu (vnitřního průměru) cévy.

Při vzniku ischemické choroby srdeční se spolupodílejí různé rizikové faktory, jako je například:

• vysoký krevní tlak (arteriální hypertenze)
• poruchy metabolismu tuků, dyslipidémie
• cukrovka (diabetes mellitus)
• obezita
• kouření
• alkoholismus
• snížená míra pohybové aktivity, sedavý způsob života
• nevhodné stravování a nedostatek zeleniny a ovoce ve stravě
• špatný životní styl
• nadměrný stres
• vyšší věk
• mužské pohlaví
• rodinný výskyt, dědičnost
• genetická predispozice

Příčiny ischemické choroby srdeční ve zkratce uvádí tabulka

To, jaké příznaky se vyskytnou při ischemické chorobě srdeční, závisí i na její formě. A tedy zda probíhá akutně nebo chronicky.

V některých případech probíhá skrytě, čili bez jakýchkoli příznaků.

Celkovou ischemii, a tedy i přítomné potíže, ovlivňuje i místo zúžení srdečních cév. Potom je to i rozsah postižené oblasti, což závisí na rozsahu uzávěru koronární tepny. Následně má na průběh vliv i momentální stav srdce a kolaterální oběh, čili stav okolní cévní sítě.

Příznaky ICHS ovlivňují tyto faktory:

1. místo uzávěru, a tedy oblast postiženého srdce
2. rozsah uzavření cévy
3. momentální stav myokardu
4. kolaterální oběh
5. délka uzávěru nebo omezení průtoku
6. zátěž myokardu

Ve většině případů se první příznaky ICHS vyskytnou při zvýšené zátěži. Námaha může být fyzická nebo psychická. V tomto okamžiku se stupňují nároky organismu na dodávku krve, tedy prokrvení. Srdce zrychluje svou aktivitu, stoupá srdeční činnost a nastupuje tachykardie.

I srdce, čili jeho svaly, tkáně, buňky (kardiomyocyty) potřebují pro tuto nadměrnou námahu větší prokrvení, a tedy dostatečnou dodávku kyslíku a živin a také odtok produktů metabolismu. Pokud není požadavek splněn, nastupují potíže.

Většinou tyto akutní potíže ustupují v klidu, po přerušení aktivity nebo zklidnění po duševní námaze. Pokud příznaky přetrvávají, je třeba myslet na infarkt srdce nebo nestabilní anginu pectoris. V každém případě je důležité okamžité vyhledání odborné pomoci.

Při ischemické chorobě srdeční se mohou vyskytnout tyto příznaky:

• dušnost
• únava
• nevýkonnost
• bolest na hrudi (tlak, pálení, svírání, pocit tíhy, diskomfort – jako neurčitý pocit) 
  • čili stenokardie
  • angina pectoris – SAP nebo NAP
  • označuje se také jako bolestivá forma ICHS
• bolest vyzařující do ramen, krku, horní končetiny, mezi lopatky a kolem čelisti
• bolest v horní části břicha, pod hrudní kostí (v epigastriu)
• nevolnost
• pocit na zvracení (nauzea) až zvracení (vomitus)
• krátkodobá ztráta vědomí – kolaps, synkopa
• mdloby
• pocení, studený pot
• bledost
• otoky
• poruchy srdečního rytmu
• selhání srdce až kardiogenní šok
• úzkost
• náhlý průjem

Ischemie myokardu může být jen krátkodobá či přechodná.
Obtíže se opakují nebo jsou trvalé.
Rovněž i intenzita potíží může být mírná, a naopak velmi silná.

Poškození srdečního svalu může být malé, takzvaná mikroischemie, nebo rozsáhlé, kdy zasahuje celou levou komoru, následkem čehož vzniká například i levostranné srdeční selhání.

Nebolestivá forma ICHS se při krátkodobých záchvatech ischemie neprojeví bolestí. Zapříčinit ji může i neuropatie při cukrovce.

Označuje se také jako tichá forma ICHS.

Při diagnostice ischemické choroby srdeční se využívá zejména důkladné odebrání anamnézy a přítomný klinický obraz onemocnění. V anamnéze se zjišťují příznaky, a to zejména anginózní bolesti (ischemické svíravé bolesti) na hrudi, dušnost, únava, netečnost a námahové potíže.

Následně se při určování diagnózy využívají i laboratorní vyšetření krve, měření krevního tlaku, pulsu. Ale i EKG, ECHO či RTG a sonografie. Plus se provádějí zátěžové testy, jako je například zátěžové EKG při cyklistické ergometrii. Využívá se i 24hodinové EKG, tedy EKG Holter.

Při diagnostice se může využít i diagnosticko-léčebná metoda, a to koronarografie (angiografie). Při té se do větší periferní cévy zavádí katetr a při RTG kontrole se vpravuje kontrastní látka. Ta následně vykreslí stav koronárního řečiště a případnou poruchu prokrvení srdce.

Léčebná metoda následně zahrnuje angioplastiku a známé balónkování se zavedením stentu pro rozšíření postižené srdeční cévy. Toto katetrizační vyšetření má důležitý význam zejména u akutního koronárního syndromu, čili při infarktu srdce a při nestabilní angině pectrois.

Určuje se také funkční třída onemocnění podle Kanadské klasifikace:

• I. třída – tolerance jakékoliv námahy
• II. třída – toleruje chůzi po rovině na 200 metrů nebo výstup po schodech do 2. patra
• III. třída – toleruje pouze minimální námahu
• IV. třída – bolest na hrudi i v klidu

Důležitá je diferenciální diagnostika a odlišení od jiných onemocnění. Jako je například bolest páteře či pálení žáhy, ale i psychické potíže, jako je úzkost.

Průběh onemocnění může být akutní či chronický. Tak jako příznaky, i postup onemocnění závisí na faktorech, jako jsou místo postižení cévy, rozsah jejího uzavření a celkový čas.

Onemocnění může probíhat dlouho asymptomaticky.

Prvním příznakem bývá intolerance námahy, zátěže, zvýšená únavnost. Člověk se unaví, či dokonce zadýchá při aktivitě, když déle chodí nebo jde po schodech. Může se objevit bolest na hrudi.

Následně v klidu potíže do pár minut ustupují.

Opakem je klidová bolest na hrudi či dušnost. Výstrahou jsou také změněné a zhoršené potíže stabilní anginy pectoris.

Stejně tak stav, kdy nezabírá podání nitroglycerinu.

Tehdy třeba myslet na akutní koronární syndrom.

Samozřejmostí je okamžité odborné vyšetření. V tomto okamžiku je zaručeně vhodné volat 155, čili záchrannou zdravotní službu.

Následnou prognózu ovlivňují tři faktory, které uvádíme v tabulce

Preventivní opatření při ICHS

Prevence má významné postavení ve všech případech, stejně i při ischemické chorobě srdeční.

Důležité je myslet na tato opatření již před vznikem či před diagnostikováním onemocnění. Samozřejmě, ještě podstatnější roli má změna režimových opatření po výskytu obtíží.

Tabulka uvádí významná preventivní a režimová opatření