Nízký krevní tlak: Jaké jsou příznaky a rizika hypotenze? Je 90/60 málo?

Nízký krevní tlak: Jaké jsou příznaky a rizika hypotenze? Je 90/60 málo?
Zdroj fotografie: Getty images

Nízký krevní tlak je stav, kdy krevní tlak klesne pod hranici 100/60. Odborně mu říkáme i hypotenze. Jeho příčina není zcela objasněna, nebo vzniká jako následek jiného onemocnění.

Nízký krevní tlak se odborně označuje jako hypotenze či hypotonie. Označuje stav, kdy krevní tlak klesne pod hranici 100/60 mmHg.

Často se ptáte:
Je tlak 90/60 málo?
Jaká rizika má hypotenze a může za infarkt?
Pomůže magnézium, citron, bylinky či jiné babské rady na nízký krevní tlak?

Krevní tlak – stručně

Krevní tlak je hydrostatický tlak a ten je vytvářen krví, která proudí v cévách. Do krevního oběhu ji tlačí, vhání, vystřeluje srdce. To pracuje jako svalová pumpa.

Tvoří ji tlak proudící krve na stěnu tepen. Je závislý na síle kontrakce, čili stažení komor, a odporu cév či objemu cirkulující krve.

U krevního tlaku známe dva pojmy.

A to je systolický krevní tlak (STK), který vytvoří srdeční komora při kontrakci (systole), čili při vymrštění krve do tělního oběhu. Je to nejvyšší hodnota krevního tlaku.

A diastolický krevní tlak (DTK), jenž je přítomen během uvolnění srdečního svalu (diastoly), když srdce do pravé části nasává neokysličenou krev z těla. Je to nejnižší hodnota krevního tlaku.

Zobrazení na tlakoměru je následující:

Systolický krevní tlak před lomítkem – 120/80 – za lomítkem diastolický krevní tlak.

Označuje se v jednotkách mmHg. Co jsou milimetry rtuťového sloupce. Z minulosti je známo i označení v jednotkách torr.

V roce 1896 lékař Scipione Riva Rocci publikoval práci o měření krevního tlaku sphygomanometrem – tlakoměrem.
Metodu zdokonalil ruský chirurg Nikolai Korotkov, podle kterého jsou pojmenovány i Korotkovovy fenomény.

Tlakoměr naměřil hypotenzi
Systola 96 mmHg / Diastola 54 mmHg a puls 78 za minutu. Foto Getty images

Jaký krevní tlak je nízký?

Jako nízký krevní tlak se označuje tehdy, pokud poklesne tlak krve pod 100/60 mmHg. Nicméně, může být i nižší.

Jeho dlouhodobý výskyt se označuje také jako chronická arteriální hypotenze. V některých případech nastává jako krátkodobý stav – ten je přechodný.

Hodnoty normálního a nízkého krevního tlaku uvádíme v tabulce

Název Systolický krevní tlak Diastolický krevní tlak
Normální 120 75–80
Nižší normální 90–110 60–75
Nízký 70–90 40–60
Velmi nízký 50–70 35–40
Extrémně nízký méně než 50 méně než 35
Hraniční tlak krve u dětí a dospívajících
potom už hovoříme o prehypertenzii
120 90
Normální tlak u dětí 100 70
Normální tlak u kojenců 80 60

Uvádí se, že normální a nižší krevní tlak působí preventivně před vznikem srdečně-cévních onemocnění. Naopak rizikem je vysoký krevní tlak. Příkladem je ateroskleróza, infarkt myokardu či cévní mozková příhoda.

Rozdělení hypotenze

Hypotenze může být primární, tedy esenciální. Tehdy je její příčina neznámá. Druhou je sekundární, která má základ v jiném onemocnění. Je jeho průvodním příznakem.

Jiná forma ji dělí na ortostatickou a habituální.

Ortostatická vzniká při náhlé změně polohy. A to zejména z polohy vleže – hned do vzpřímené polohy – hned na nohy. Krevní tlak velmi rychle klesne a organismus nestihne zareagovat. Klesne o 20 mmHg či více. Nebo je systolický krevní tlak nižší než 90 mmHg.

V tomto okamžiku se projeví akutně vzniklými obtížemi, jako je například náhlá slabost, točení – motání hlavy, návaly horka či černo před očima.

Člověk může na krátkou dobu ztratit vědomí. Příčinou je nedostatečné prokrvení mozku. Ve vodorovné poloze se stabilizuje krevní tlak a prokrvení mozku.

Člověk se probírá k plnému vědomí. Případně může přetrvávat slabost a únava.

Rizikem tohoto ortostatického kolapsu – synkopy – je úraz.

Habituální se vyskytuje bez známé sekundární příčiny. Vyskytuje se hlavně při změně regulačních mechanismech.

Existuje i takzvaná postprandiální hypotenze, která označuje snížení systolického krevního tlaku o 20 mmHg po příjmu jídla. Přesný mechanismus není objasněn. Vyskytuje se zejména u starších lidí.

Jaké jsou příčiny nízkého krevního tlaku?

Primární nebo také esenciální hypotenze nemá přesně známou příčinu.

Sekundární, označovaná také jako symptomatická, je příčinou jiného onemocnění.

Mnohdy se s nižším krevním tlakem setkáváme u mladých lidí.

Nižší krevní tlak mají většinou dospívající dívky a mladé ženy.
Mohou za to hormony či menstruační cyklus a krevní ztráty.

Nízký krevní tlak mívají i starší lidé. Příčinou v tomto období je hlavně snížený příjem tekutin, čili dehydratace, a současný vliv léků na hypertenzi.

Zajímavé informace v sekci choroby:
Vysoký krevní tlak
Nízký krevní tlak

Chronický snížený krevní tlak se vyskytuje i u lidí, kteří mají změněnou hormonální nervovou a cévní regulaci tlaku. Příkladem jsou astenici či vagotonici. Jim klesá tlak například i při stresu.

Astenik – po psychické stránce uzavřený, introvertní, citlivý, ale vnitřně bohatě prožívající člověk.

Vagotonici jsou lidé s převahou působení parasympatického nervového systému, jehož součástí je nervus vagus.

Na rozdíl od ortostatické hypotenze, se snížené hodnoty krevního tlaku vyskytují i vleže. Nevzniká na základě jiné patologické příčiny.

Ortostatická hypotenze - točení hlavy a slabost po změně polohy

Za jejím vznikem je krátkodobé snížení krevního tlaku po změně polohy, a to zejména z polohy vleže do stoje. Krevní oběh nestihne zareagovat, krev se hromadí v dolních končetinách, klesá krevní tlak.

Pokud se krevní tlak nestihne zvýšit, mozek je nedostatečně zásobený krví a kyslíkem. Nastupují potíže jako slabost, závratě až mdloba, synkopa - kolaps.

Po stabilizaci krevního tlaku a prokrvení mozku se postižený člověk probere k vědomí.

Mladé ženě se točí hlava a bolí ji, má zavřené oči a drží si spánky
Bolest hlavy a závratě často u mladých žen pro hypotenzi. Foto Getty images

Ostatní příčiny hypotenze

Hypotenze vzniká i na základě jiných mechanismů, léčby či onemocnění. Příkladem je i hypotenze u žen během těhotenství.

Některé sekundární příčiny nízkého krevního tlaku v tabulce

Hlavní kategorie Příčina
Endokrinní hypotenze
Neurologické onemocnění
  • polyneuropatie
    • při cukrovce
    • nebo alkoholismu
  • úraz mozku a míchy
  • cévní mozková příhoda
  • Parkinsonova choroba
  • organické poškození mozku
  • nádor mozku
  • roztroušená skleróza
Onemocnění ledvin
  • renální ztráta sodíku a tekutin
  • nefrotický syndrom
Kardiovaskulární hypotenze
Hypovolemická hypotenze při nedostatečném objemu tekutin v krevním oběhu
  • dehydratace, zvracení, průjmy
  • krvácení vnější, do orgánů
  • šokové stavy
    • traumatický šok
    • popáleniny
    • krvácení do trávicí soustavy
    • dehydratace
Anafylaktická -
alergická reakce
přehnaná alergická reakce organismu na alergen
  • lék
  • potravinu
  • poštípání hmyzem
nejtěžší forma anafylaktický šok
Infekční a toxická hypotenze
  • při infekcích a působení toxinů
  • septický šok
Jako následek léčby
  • při užívání léků na krevní tlak a srdeční onemocnění
    • betablokátory
    • ACE inhibitory
    • diuretika
    • vazodilatancia
    • nitráty, NTG – nitroglycerin
  • jiné léky, jako jsou antidepresiva
  • nevhodná léčba, špatně nastavená léčba
  • intoxikace léky
    • náhodně
    • úmyslně
Jiné příčiny
  • alkoholismus
  • cukrovka
  • podvýživa
  • nedostatek vitamínů
  • stres
  • těhotenství

Těhotenství a hypotenze

V období těhotenství se vyskytuje nízký tlak krve hlavně v prvních měsících. Důvodem je i vyšší nárok krevního oběhu na práci srdce.

Nicméně, ve třetím trimestru může přidružit problém s názvem syndrom dolní duté žíly.

Důvodem je, že zvětšující děloha s plodem tvoří útlak velkých cév, a to hlavně dolní duté žíly, která vede krev ze spodní části těla zpět do srdce.

Vyskytuje se při poloze těhotné vleže. A tedy zejména během spánku či odpočinku. Proto se doporučuje během tohoto období poloha vleže na levém boku.

Těhotná pociťuje při tomto syndromu potíže jako například:

  • bušení srdce pro zrychlení frekvence srdce – tachykardii
  • pocení
  • nevolnost
  • je bledá
  • klesá jí krevní tlak

Rizikový je tento stav i z pohledu plodu, který je ohrožen sníženým zásobením kyslíkem.

Rizika dlouhodobé hypotenze

Chronická hypotenze je problém hlavně z pohledu vzniku komplikací. Dlouhodobé snížení krevního tlaku, a tím pádem i snížené prokrvení orgánů, má za následek různé problémy.

Pokud je krevní tlak dlouhé období příliš nízký, může být za vznikem organického poškození mozku. Mozek je na správné prokrvení citlivý. Mozkové buňky vyžadují neustálé zásobení kyslíkem a živinami.

V roce 1960 lékaři George Milton Shy a Glenn Albert Drager spojovali hypotenzi s degenerativním poškozením CNS. Popsali ji jako multisystémová atrofie – MSA. Je to raritní onemocnění.

Jak se projevuje hypotenze?

Samotná hypotenze se vyskytuje jako příznak při různorodých problémech. Člověk při nízkém tlaku může pociťovat rozličné subjektivní potíže, nebo jsou na něm navenek znát jisté změny.

Při hypotenzi se vyskytují tyto obtíže nebo jejich kombinace:

  • únava, malátnost
  • celková slabost
  • svalová slabost
  • bolest hlavy
  • závratě, motání hlavy
  • pocit na omdlení
  • studená pokožka
  • chladná kůže
  • zimomřivost – pocit chladu
  • pot – studený pot
  • nadměrné pocení
  • návaly horka
  • nevolnost
  • záblesky před očima a porucha vidění, rozmazané vidění či černo před očima
  • hučení nebo šum v uších
  • zrychlené dýchání
  • zrychlení pulsu, a tedy srdeční činnosti
  • třes těla
  • mravenčení po těle
  • pocit úzkosti, strach
  • mdloba, kolaps – synkopa

Při kolapsu z důvodu hypotenze se vyskytuje krátkodobá ztráta vědomí. Pokud porucha vědomí přetrvává, je třeba hledat jinou příčinu.

Žena leží na zemi a je v bezvědomí. Druhá žena telefonuje pro pomoc
Při bezvědomí volejte pomoc - 155. Foto Getty images

Jak se diagnostikuje nízký krevní tlak?

Kromě toho, že se při pátrání po příčině odebírá anamnéza, používají se i jiné vyšetřovací metody.

Nejdůležitějším vyšetřením je měření krevního tlaku. Stejně jako při hypertenzi – nestačí pouze jedno měření. Pro určení diagnózy hypotenze je třeba opakované měření krevního tlaku.

Vhodnou volbou je tlakový Holter, což je měření tlaku v průběhu 24 hodin. Tlakoměr a manžeta jsou připevněny na těle a automaticky měří tlak během celého dne. Člověk vykonává běžné denní činnosti. Určité události, které mají na vliv tlaku, si zapisuje.

Při diferenciální diagnostice se provádějí i vyšetření jako EKG, Holter EKG, ECHO, sonografie, RTG, CT, MRI, laboratorní vyšetření krve či moči. Ale i jiná.

Při diagnostice spolupracují lékaři z několika oborů – praktické lékařství, u dětí pediatr, internista, kardiolog, nefrolog, endokrinolog případně jiný specialista.

Lékařka měří muži tlak
Vhodné je vyšetření pro možné různé příčiny. Foto: Getty images

Léčba – obecně

Léčba není medikamentózní, spíše režimová. Důležitá je úprava denního režimu, stravování a celkově životosprávy. Potřebné je dbát na dostatečný pitný režim.

Jaký je vhodný pitný režim, uvádíme v magazínovém článku.

Co se týče pitného režimu, tak ho mají upravený a přísně regulovaný lidé s některými onemocněními srdce či ledvin.

Uvádí se, že je vhodné zvýšit příjem soli ve stravě nebo sodíku (Na) či v podobě minerálních vod. Samozřejmě, při solení je třeba řídit rozumem a zbytečně to nepřehánět.

V případě lidí, kteří užívají léky na hypertenzi, případně také srdce, je nutná kontrola u lékaře. Jelikož příčinou může být dosavadní medikamentózní terapie. Není vhodné svévolně a bez vědomí lékaře vysadit léky.

Samozřejmě, důležitá je dlouhodobá léčba primárního onemocnění.

Prevence obtíží při hypotenzi

Při prevenci obtíží je nutné myslet i na takovou maličkost, jako je správná technika změny polohy.

Změnu polohy provádíme postupně:

  1. poloha vleže
  2. sednout si na posteli
  3. spustit dolní končetiny z lůžka
  4. vhodné je vypít sklenici vody
  5. pomůže zhluboka se nadechnout a vydechnout
  6. počkat několik sekund
  7. postavit se

Doporučuje se aplikace elastických ponožek nebo punčoch. Tytéž, co se používají při problémech se žilami dolních končetin. Pomáhají v návratu krve z nohou do horní poloviny těla.

Stravovací režim je nutné upravit tak, abychom nepřetěžovali organismus, a tedy trávicí systém, jídlem. Vhodné jsou menší porce a častěji během dne. Rozdělení na 5 chodů.

Omezení těžkých jídel, která mají nadměrný obsah tuků a bílkovin. Káva či čaj (černý, zelený, urologický) podporují tvorbu moči. Což neznamená, že zvýší krevní tlak. Vhodné je zároveň vypít i sklenici vody.

Existuje i podpora v podobě vitamínů, a to zejména vitamin C a B komplex.

Pohybová aktivita je součástí. Dostatečný pohyb, cvičení, plavání, cyklistika či turistika a i procházky po čerstvém vzduchu jsou pouze ve prospěch.

Je také nutné myslet na dostatek odpočinku a spánku. Vyhýbání se stresujícím událostem a situacím.

TIP na závěr:

1. TIP

Zkuste sprchování se střídáním proudu studené a teplé vody. Postupujeme od končetin směrem k srdci. Sprcha je ukončena studenou vodou.

2. TIP

Pociťujete slabost? Ne všude lze si lehnout...

  1. překřížit dolní končetiny
  2. tlačit stehna o sebe
  3. napnout svaly dolních končetin
  4. případně výpony na špičkách a napínání svalů lýtka

Přečtěte si také:
Jak bojovat proti nízkému krevnímu tlaku životosprávou a jídlem?

Samozřejmě, i při hypotenzi je nutné odborné vyšetření a konzultace s lékařem.

fsdílet na Facebooku

Zajímavé zdroje informací

Cílem portálu a obsahu není nahradit odborné vyšetření. Obsah má pouze informativní a nezávazný charakter, nikoli poradní. V případě zdravotních potíží doporučujeme vyhledat odbornou pomoc, navštívit nebo kontaktovat lékaře, lékárníka.