Nádory srdce: Co je to nezhoubná i zhoubná rakovina srdce? Jak se projevuje?

Nádory srdce: Co je to nezhoubná i zhoubná rakovina srdce? Jak se projevuje?
Zdroj fotografie: Getty images

Nádory srdce ohrožují zdraví a život člověka několika komplikacemi. Mohou vyrůstat přímo ze srdce nebo do něj metastazují.

Vlastnosti

O nádorech a rakovině srdce se nemluví tak často jako o jiných onkologických onemocněních.

I když ty vyrůstající přímo ze srdce nejsou časté, mohou být závažné. Větší zastoupení tvoří metastázy jiné rakoviny do srdce.

Nádor může být zhoubný či nezhoubný. Podle čehož se dále hodnotí léčba a předpokládá prognóza. Přičemž při zhoubných formách je špatná.

Nezhoubné nádory jsou častější a jejich léčba je účinnější. Tedy i prognóza lepší.

Obecně je o nádorech známo, že jde o nekontrolovaný růst buněk, jejich bujení. Stejně to platí i při nádorech srdce, které mohou vyrůstat z jakékoliv jeho části.

O srdci

Srdce je dutý svalový orgán, který slouží jako pumpa. Přečerpává krev a ta je nosičem nezbytných látek pro život buněk, tkání či orgánů, plus transportuje odpadní látky určené k vyloučení z těla.

Srdce – latinsky COR. Řecky – kardia.

Srdce je uloženo v hrudníku v mediastinu (mezihrudí) za hrudní kostí (sternem). Nachází se přibližně ve středu, přičemž z části je napravo a větší úsek nalevo od středové čáry.

V jeho okolí jsou ze dvou stran plíce, hrudní koš, páteř a z dolní části bránice.

Hmotnost srdce:
U mužů 300–350 gramů,
u žen 250–300 gramů.

Uložené je ve vaku, který se označuje jako osrdečník, odborně perikard, což je vazivový obal.

Srdce je tvořeno třemi vrstvami, z vnitřku:

  • endokardem, to je tenká blána endotelových buněk, tvoří i srdeční chlopně
  • myokardem, čili svalovinou srdce, která je vytvořena ze specializovaného příčně pruhovaného svalstva
  • epikardem neboli vnější blánou

Srdeční sval je hlavní výkonnou jednotkou srdce.
Srdce se dělí na 4 dutiny a z toho levá komora má nejtlustší a nejmohutnější sval.

Srdce se rozděluje na dvě poloviny a 4 dutiny. Toto dělení má více významů. A podle toho se i krevní oběh rozlišuje na malý a velký.

Srdeční dutiny:

  1. pravá předsíň – atrium dextrum
  2. pravá komora – ventriculus dexter
  3. levá předsíň – atrium sinistrum
  4. levá komora – ventriculus sinister

Při rozdělení srdce na pravou a levou polovinu rozlišujeme srdeční přihrádky, tedy septum interatriale – předsíňová přihrádka – a septum interventriculare – komorová přihrádka.

Mezi síněmi a komorami se nacházejí srdeční chlopně, které slouží k usměrnění toku při proudění krve.

Srdeční chlopně brání zpětnému přesouvání krve při srdeční činnosti do předešlých srdečních oddílů.

Trojcípá chlopeň, tedy trikuspidální, je mezi pravou předsíní a komorou.
Dvojcípá, mitrální chlopeň, mezi levou předsíní a komorou.

Trojcípá chlopeň – valva tricuspidalis.
Dvojcípá chlopeň – valva bicuspidalis nebo valva mitrální.

Důležité jsou i plicní (valva trunc pulmonalis) a aortální chlopeň (valva aortae).

Plus...

K danému tématu je dobré zmínit i převodový systém srdce.

O co jde?

Vlastní převodový systém srdce je nezávislý na zbytku organismu a nervovém řízení mozku. Ne úplně, v určitých směrech a při jistých situacích se ovlivňují.

Svůj vliv má sympatikus a parasympatikus.

Impuls, tedy srdeční vzruch pro srdeční činnost, vzniká v sinusovém uzlu. Z tohoto místa se šíří dál na předsíně a prostřednictvím dokonalého systému i na komory.

Srdeční vzruchy nebo také akční potenciály zajišťují práci srdečního svalu.

Převodový systém srdce a srdeční vzruchy po jejich vytvoření postupují tak, aby byla činnost srdečního svalu vykonávaná rytmicky, v sledu.

Posloupnost stahování a uvolňování svalu jednotlivých částí srdce zajišťuje vyprazdňování a plnění jednotlivých oddílů srdce krví.

Při poruchách převodového systému vznikají arytmie – poruchy srdečního rytmu.

Krev je tak neustále směrována k životně důležitým orgánům, všem tkáním, strukturám a buňkám.

Přenáší kyslík, kromě jiných komponentů, a ten je důležitý pro práci všech buněk lidského organismu.

A to neustále bez přestávky.

Po jeho spotřebování musí znovu doplnit. K čemuž dochází v plicích.

Krev se z celého lidského těla dostává dvěma velkými žilami, neboli horní a dolní dutou žilou do pravé síně. A odtud...

Krev proudí:

  1. pravá předsíň
  2. pravá komora
  3. plicnice
  4. plíce
  5. plicní žíly
  6. levá předsíň
  7. levá komora
  8. aorta
  9. velký krevní oběh

Krevní oběh se odlišuje na malý (plicní) a velký (tělový) krevní oběh.

I samotné srdce, zejména srdeční sval, potřebuje kyslík. Krev do srdce přivádějí srdeční tepny, přesněji pojmenované jako věnčité tepny (koronární tepny – arteriae coronariae).

A krev ze srdce je odváděna žilami, do koronárního splavu, ten ústí do pravé síně.

Chcete vědět více o nádorech srdce?
Jaké formy známe?
Jaké jsou jejich projevy?
Nebo možnosti léčby?
Čtěte s námi dál.

Nádory srdce mohou být...

I když se nádory srdce vyskytují méně často, může jejich přítomnost vážně ohrozit zdraví a život člověka.

Přítomnost potíží a jejich závažnost závisí na několika skutečnostech.

Odlišujeme více forem a typů.

Základní dělení je na nezhoubné, čili benigní. V případě srdce však i tento druh může značit určité vážnější komplikace.

Opakem jsou zhoubné, tedy maligní nádory, označované i jako rakovina.

Jiným druhem je dělení podle toho, kde vznikají.

Primární nádory srdce, které vyrůstají přímo ze srdce.

Nebo.

Sekundární. Tento typ nádoru má původní nádorové ložisko jinde v těle, přičemž do srdce metastázovaly části tohoto nádorového bujení. A to buď krví, lymfou nebo přímo kontaktem z okolní oblasti.

Podle lokalizace se mohou nacházet v jakékoliv vrstvě srdce, od endokardu, chlopní, přes myokard, epikardu až po vnější obal srdce – perikard.

Bývají roztroušené s více ložisky – multifokální – nebo samotné – izolované.

Primární versus sekundární

Primární nádory vycházející ze srdce jsou méně časté a vzácné.

Uvádí se, že postihují přibližně 50 lidí z milionu.

Naopak...

Sekundární nádory, tedy nádorové buňky metastazované do srdce, se vyskytují mnohem častěji.

Sekundární nádory srdce jsou asi 40krát častější než primární.

Uvádí se, že 10–20 % případů u lidí s onkologickým onemocněním, které se rozšiřuje po těle, zasahuje i srdce.

Při sekundárním nádorovém onemocnění je uváděn přenos a rozšíření do těla, a tedy i do srdce, krevní nebo lymfatickou cestou.

Druhý způsob je kontaktem, čili infiltrací, průnikem a prorůstáním rakoviny z okolí.

Některé typy nádorových onemocnění zasahujících i srdce:

  • melanom
  • germinativní nádory
  • leukémie
  • lymfom
  • rakovina plic
  • sarkom
  • rakovina jícnu
  • rakovina ledvin
  • rakovina prsu
  • rakovina dutiny ústní a jazyka, hrtanu, štítné žlázy
  • rakovina dělohy
  • rakovina žaludku, tlustého střeva a konečníku
  • a jiné

Metastázy (MTS) z jiného nádorového onemocnění zasahující přímo a prvotně srdce nejsou časté. Dochází k nim většinou až při rozsáhlém rozsevu onkologického onemocnění po celém organismu.

MTS v srdci mohou probíhat bezpříznakově.
Následně se však projevují srdečními potížemi.
Proto u lidí s rakovinou,
kteří mají i kardiální potíže,
je třeba myslet i na sekundární onkologické onemocnění srdce.

Okolní nádorová tkáň může prorůstat do srdce. První bývá zasažen perikard. V tomto případě se tvoří perikardiální výpotek a může dojít i k tamponádě srdce.

Při tamponádě srdce se tekutina nebo i krev nahromadí v obalu srdce. Tím utlačuje srdce, které není schopné dostatečného roztažení a nasátí krve do svých dutin.

Následně prorůstá nádorové tkáně i do srdečního svalu – myokardu.

Jiným mechanismem je útlak srdce zvenčí. Jak nádor v hrudníku roste, časem utlačuje i srdce.

Při krevním přenosu se přes dolní dutou žílu dostávají nádorové buňky z jater, nadledvinek či ledvin i varlat. Z horní duté žíly při rakovině ústní dutiny či hrtanu.

Primární – benigní a maligní nádory

Primární nádory jsou takové, které vycházejí přímo ze srdeční tkáně, a to z kterékoliv vrstvy.

Tyto se dělí na:

  1. benigní – nezhoubné, neagresivní, avšak v oblasti srdce mohou být příčinou komplikací
  2. maligní – zhoubné, agresivní zasahující okolní tkáň

75 až 80 procent primárních nádorů je nezhoubných. Ze všech se nejčastěji vyskytuje myxom.

Až 88–94 % všech zhoubných nádorů představuje sarkom, s převahou v podobě angiosarkomu.

Tvrdí se o nich, že patří mezi ty nejagresivnější.

V době výskytu prvních příznaků a diagnostiky je potvrzeno metastazování do jiných částí těla až v 25–75 % případů.

Tabulka uvádí nezhoubné nádory srdce

Název Popis
Myxom
  • mesenchymální nádor
  • nezhoubný nádor z hlenové pojivové tkáně
  • často jako nádor kůže a podkoží, ale i s možným výskytem v srdci
  • nejčastější primární nezhoubný nádor srdce
  • kulovitý tvar, měkká rosolovitá konzistence
  • 80 % výskytu v srdci = v levé předsíni 
    • 15 % pravá předsíň
    • 5 komory
Fibrom
  • nezhoubný nádor z vazivové tkáně
Lipom
  • nezhoubný nádor z tukové tkáně
  • ostře ohraničený
  • nejčastěji v podkoží
  • ale i ve svalech či v trávicím traktu a jinde
Teratom
  • nádor ze zárodečných buněk
  • obsahuje tkáň ze všech tří zárodečných listů - tridermoma
Rhabdomyom
  • nádor vycházející ze svalu
  • vzácný
  • vyrůstá z příčně pruhované svaloviny
Cysty
  • perikardiální cysty
  • ohraničené duté a většinou vyplněné tekutinou

Tabulka uvádí některé zhoubné nádory srdce

Název Popis
Sarkom
  • zhoubný nádor z mesenchymální pojivové tkáně
    • může být cévní, svalový, kostní, chrupavčitý, vazivový a jiný
  • v srdci nejčastěji angiosarkom – 28 % sarkomů
    • častější u mužů a ve věku od 20–50 roků
    • hlavně pravá předsíň a perikard
    • cévní nádor
    • infiltrativní růst – prorůstání
    • zasahuje například i chlopně
  • rabdomyosarkom - 11 % vycházející ze svalu
    • také většinou u mužů
    • nejčastější maligní nádor srdce dětí
    • infiltrativní růst, poškozují okolní tkáň, často chlopně
    • špatná prognóza
  • ostatní méně časté sarkomy
    • fibrosarkom 
    • leiomyosarkom
    • myxosarkom
    • osteosarkom
    • hlavně v levé síni
Maligní mezoteliom
  • vyrůstá z perikardu
  • zasahuje srdeční svalovinu
  • utlačuje srdeční dutiny
Primární lymfom srdce
  • výjimečný
  • většinou v pravém srdci
    • a to v pravé předsíni
  • špatná prognóza

Příčiny

Nádorové bujení = nekontrolovaný růst buněk.

Nádorové buňky jsou buňky, které jsou abnormální, jejich růst není kontrolován, nadměrně se množí – dělí, a to bez specifického účelu.

Co je příčinou vzniku?
Existuje i rakovina srdce?

To, proč nádory a rakovina vznikají, je stále věcí výzkumu. Není objasněno, proč je tomu tak, co je přesná příčina.

Předpokládá se multifaktoriální působení. Přičemž se přikládá vina genetické predispozici, ale i jiným a mnohým ať už vnitřním nebo vnějším faktorům.

Mezi nejznámější faktory podporující vznik se předpokládá:

  • genetická a dědičná predispozice
  • obezita
  • kouření
  • jiné chemické vlivy karcinogenů
  • léky
  • alkoholismus
  • záření
  • infekce, nejznámější je asi HPV infekce
  • nadměrný stres
  • nesprávná životospráva
  • nesprávná strava
  • a jiné

Příznaky

Příznaky při srdečních nádorech závisí na několika skutečnostech. V tomto případě není ani tak důležité, o jaký nádor jde.

Důležitým faktorem je místo, kde se nachází, velikost a rozsah. Například tak, jak je to u útlaku okolní tkáně, při omezení průtoku krve v dutinách srdce, zasažení a prorůstání ostatními vrstvami či srdečních chlopní.

Tabulka uvádí příznaky nádorů srdce

Obecné příznaky nádorového bujení
  • únava
  • vyčerpání
  • nechutenství
  • hubnutí
  • noční pocení
  • kašel, ale i vykašlávání krve
  • svalová slabost, bolest
  • zvýšení tělesné teploty až horečka
  • anémie
Obstrukce
  • omezení průtoku krve
  • při lokalizaci, kdy nádor zasahuje dovnitř dutin
  • nebo v blízkosti chlopní – onemocnění srdečních chlopní
    • přítomnost šelestu
  • náhle a časté kolapsy – synkopy, ztráty vědomí
  • srdeční selhání 
    • dýchací potíže
    • otoky těla, prvotně dolních končetin, okolí kotníků
    • slabost
    • plicní otok
Arytmie
  • porucha srdeční činnosti
  • srdeční nepravidelnost
  • bušení srdce – palpitace
  • při prorůstání stěnou předsíně, komory
  • při zasažení místa vzniku vzruchů a jiných částí převodového systému srdce
  • jako tachykardie, extrasystoly, fibrilace, flutter, AV blok až po zastavení činnosti srdce – asystolii
Embolie
  • embolie je zanesení cizího předmětu krevním řečištěm do jiné části organismu
    • často krevní sraženinou nebo i nádorovými buňkami
  • při nádorech srdce může embolie nádorové buňky, ale také krevní sraženina – trombus – ten vzniká na nádorových buňkách
  • při embolizaci do mozku příznaky cévní mozkové příhody 
    • embolizace do ledvin, cév trávicího traktu či končetin
Dyspnoe
  • dušnost jako projev selhávání srdeční činnosti
    • zhoršené při aktivitě
  • při obstrukci nádorem, pokud brání proudění krve, nebo dostatečné činnosti srdce při plnění nebo stahování srdečního svalu
  • při embolizaci do plicnice a plic v případě nádoru v pravé polovině srdce
Bolest
  • bolest na hrudi – může znamenat několik problémů
  • příkladem je prorůstání nádoru přes perikard – osrdečník
  • bolest na hrudi při nádechu při perikardiálním výpotku 
    • při perikardiálním výpotku hrozí tamponáda
      • vyplnění perikardu tekutinou a neschopnost srdce vykonávat činnost pumpy z důvodu útlaku
  • bolest na hrudi při infarktu srdečního svalu, a to z důvodu
    • embolizace do srdečních tepen
    • útlaku a poškození srdečních tepen
Komplikace
  • ve smyslu embolizace do jiných částí těla jsou příčinou obtíží
  • příznaky typické pro nedokrvení dané části těla 
    • infarkt srdečního svalu
    • při ucpání cév oka – poruchu zraku jednoho oka
    • cévní mozková příhoda
    • trávicí obtíže a náhlá příhoda břišní, bolest břicha
    • selhání ledvin
    • erektilní dysfunkce
    • nedokrvení končetin, jejich bolest, slabost a porucha hybnosti, studená, bledá až fialová kůže

Diagnostika

V případě přítomnosti příznaků se odebírá anamnéza a subjektivní i objektivní příznaky. Doplní se fyzikální vyšetření, odběr krve na laboratorní testy.

Důležité jsou zobrazovací metody:

  • RTG
  • ECHO – TTE, tedy transesofageální ECHO
  • CT
  • MRI
  • PET – pozitronová emisní tomografie
  • EKG

Histologie se provádí většinou až posmrtně při pitvě (autopsii). Během života má totiž vysoké riziko komplikací.

Samozřejmě, důležitá je diferenciální diagnostika, která odhalí příčinu obtíží. Podle čehož se i řídí další postup a léčba.

Průběh

Průběh nádorového onemocnění závisí stejně jako i příznaky na lokalizaci, velikosti a rozsahu nádoru srdce.

Možností je bezpříznakový průběh – asymptomatický. V tomto stádiu se na tuto diagnózu přichází náhodně během jiného vyšetření.

Nicméně, potíže se mohou objevit náhle. V některých případech může být prvním projevem zastavení srdeční činnosti a náhlá smrt.

Zhoubné nádory jsou agresivní a přerůstají přes okolní tkáň. Takže časem se jejich přítomnost prokáže. Uvádí se, že v tomto období se mohou vyskytovat i jejich metastázy jinde v organismu.

Maligní nádory mají špatnou prognózu.
Sarkom srdce = nejagresivnější rakovina srdce.

Rychlost postupu následně ovlivňuje i průběh obtíží.

Při nezhoubných nádorech je sice prognóza lepší. Nicméně, v závislosti na místě a velikosti se může i jejich přítomnost vyznačovat dramatickým průběhem.

+

Při onkologických onemocněních je nutné myslet na sekundární nádory a rozšíření do srdce, pokud se přidruží srdeční potíže.

Metastázy v srdci se také ale nemusí vůbec projevit.

Jak se léčí: Nádory srdce

Jak se léčí nádor srdce? Operace jako základ

Zobrazit více
fsdílet na Facebooku

Zajímavé zdroje informací