Co signalizuje zvýšená tělesná teplota? Nejčastější příčiny

Zvýšená tělesná teplota se jinak nazývá i subfebrilie. Je to tělesná teplota v rozmezí od 37 do 38 stupňů Celsia. Zvýšená teplota se vyskytuje u více druhů onemocnění. Od běžného nachlazení, virového onemocnění dýchacích cest až po některá infekční a zánětlivá onemocnění.

Mnohdy ji doprovázejí i jiné symptomy, a tehdy by se mělo zvážit odborné vyšetření u lékaře. Pokud jde jen o krátkodobý stav, není třeba urgentní vyšetření. Subfebrilii lze sledovat i v domácím prostředí. A vyšetření se zvažuje podle výskytu přidružených příznaků.

Zvýšená tělesná teplota se projevuje více u onemocnění, která mají delší nebo volnější průběh. Horečka, což je teplota již nad 38 stupňů Celsia, značí vážnější onemocnění, obvykle bakteriálního původu.

Mnohdy je možné, že se nejprve vyskytne jako symptom nějaké nemoci zvýšení tělesné teploty. Později, v případě, není-li tato nemoc dostatečně léčena, přeroste tělesná teplota až do horečky. Ve vážných případech i nad 40 stupňů Celsia. V tom případě se mluví už o přehřátí organismu, takzvané hyperpyrexii.

Zvýšení tělesné teploty je charakteristické pro různá infekční onemocnění dýchacích cest, například při:

• chřipce
• zápalu plic
• zánětu nosohltanu
• angíně, tedy tonsilitidě
• zánětu dutin a vedlejších nosních dutin
• tuberkulóze
• nachlazení
• zánětu průdušek

Při různých infekčních a zánětlivých onemocněních horních nebo dolních cest dýchacích se objevuje zvýšená tělesná teplota spolu s jinými příznaky. Většinou jde o kašel, zahlenění, rýmu, bolest v krku.

Ke zvyšování tělesné teploty se typicky přidružuje také:

• třes, tedy zimnice, kterým se tělo snaží o zvýšení tělesné teploty
• únava
• slabost
• nechutenství
• bolest těla, a to hlavně svalů, kloubů
• bolest hlavy

Některé tyto problémy, například běžné nachlazení, lze zvládnout i bez ošetření u všeobecného lékaře. Ale pokud symptomy neustupují delší dobu, je nutné jít na vyšetření. Některé formy, jako je tuberkulóza nebo zápal plic, by mohly přejít do chronického stadia.

V tom případě již vážně ohrožují zdraví člověka a organismu. Proto je lepší zvýšenou teplotu nepodcenit, pokud jsou přítomny i jiné příznaky. Například trvá-li zvýšená tělesná teplota déle než půl roku.

Kdy se snižuje tělesná teplota?

Tělesná teplota se zvyšuje, neboť se tělo snaží bojovat proti cizorodému mikroorganismu. To se mu lépe daří, je-li tělesná teplota do hodnoty 38 stupňů Celsia. I proto se léčba tělesné teploty, její snižování, doporučuje až nad 38,5 stupňů Celsia. Tedy v případě horečky.

Léky, které se podávají proti horečce, se jmenují antipyretika. Tyto léky mají často kombinovaný účinek. Kromě snížení tělesné teploty tlumí i bolest. Mají také analgetický účinek.

Existují i jiné kombinované léky, kde se nachází několik účinných látek určených pro více symptomů. Ty mají za úkol snížit tělesnou teplotu, utlumit bolest. Následně stimulovat organismus nebo také uvolnit dýchací cesty. Toto je nicméně symptomatická léčba – léčí se příznak, a ne příčina.

Nejrychlejším způsobem snížení tělesné teploty je však fyzikální snížení. To znamená, že se na tělo aplikují zábaly. Nebo se člověk může vysprchovat nebo vykoupat ve vlažné lázni.

Více informací ohledně snížení tělesné teploty je uvedeno v magazínovém článku.

Tělesná teplota stoupá i při únavě

A to hlavně v případě, je-li spojena s nespecifickými symptomy. Nejčastěji s únavou, mírnými bolestmi hlavy, svalů nebo kloubů. V tomto případě může jít i o chronický únavový syndrom.

Nejlepší je odpočinout si a dopřát si pokojový režim. Nevykonávat namáhavé činnosti a vyhýbat se stresu. Pokud se dá, člověk by měl zvolnit i v pracovní oblasti a věnovat se odpočinku a regeneraci sil. Po určité době mohou tyto příznaky postupně odeznít.

Informativní tabulka o tělesné teplotě a jejích hodnotách

Onkologická onemocnění

Velmi často se jako jeden z příznaků uvádí zvýšená tělesná teplota i při rakovinových a nádorových onemocněních různého typu. Ta mohou vzniknout kdekoli v lidském těle.

Někdy nejde o souvislou zvýšenou teplotu. Mohou se objevovat období, kdy je bez vnější příčiny vyšší, a jindy zase nižší. Proto je třeba pozorovat i jiné příznaky, které jsou charakteristické pro konkrétní nemoc. Případně jít na vyšetření. Lékař provede různá krevní laboratorní nebo zobrazovací vyšetření.

Zvýšená tělesná teplota je například i při rakovině kostí, rakovině krve, která je známá pod názvem leukémie, rakovině hrtanu, rakovině štítné žlázy, rakovině jater, ale i při nádorech na tlustém střevě, v ústní dutině, slinivce břišní, žaludku, jícnu, ale také při rakovině plic a při jiných nádorových onemocněních.

Platí to pro benigní (nezhoubné) nádory, ale i pro jejich maligní formu. V tom případě jsou nádory zhoubné a dá se tedy mluvit o rakovinovém onemocnění v pravém smyslu.

Infekční příčiny

I při mnoha infekčních onemocněních se projevuje zvýšená tělesná teplota. Jde například o příušnice, zarděnky, infekční endokarditidu, spalničky, tetanus, dětskou obrnu nebo salmonelózu, objevuje se při žloutence a lymské borelióze. I enterobióza (roupy) se může projevit zvýšením tělesné teploty. Stejně je to i v případě vší.

Další typická dětská onemocnění, která postihují děti v mladém věku nebo v období po narození. V některých případech mohou postihovat i dospělé. A to tehdy, pokud během dětství nepřekonali některé z běžných infekčních onemocnění a nevytvořili si na něj protilátky. Což je typické pro plané neštovice.

Obecně platí, že při mnoha onemocněních infekčního charakteru bez ohledu na jejich typ a lokalizaci je přítomna vyšší tělesná teplota, později i horečka. Je tomu tak například při kapavce, kvasinkové infekci, chlamydiové infekci nebo i při syfilidě. Tedy i při pohlavně přenosných nemocech.

Případně je-li člověk nakažen virem HIV a má onemocnění AIDS. V tomto případě jde o získanou imunitní nedostatečnost. Člověk je náchylný na jakékoli infekční či zánětlivé onemocnění.

Je třeba vždy kromě zvýšené teploty pozorovat i jiné symptomy nebo změny na zdravotním stavu člověka. A podle toho vyhledat příslušné lékařské ošetření a odborníka. První volbou je praktický lékař pro děti nebo dospělé. Umí následně doporučit ostatní vyšetření.

Při jiných zánětech

Velmi časté je zvýšení tělesné teploty i při zánětech. Například při zánětu vaječníků, žil, prsní žlázy, zvukovodu nebo středního ucha. Také při zánětu slepého střeva, dělohy, močových cest, hrtanu, ledvin, při zánětu myokardu (srdeční svaloviny) nebo perikardu (srdeční blány).

I při zánětech tlustého střeva, žlučníku, ale například i u žlučníkových kamenů. Obecně se různé záněty v trávicí, vylučovací, cévní a pohlavní soustavě projevují zvýšením teploty.

Ostatní příčiny zvýšení tělesné teploty

Mnohdy se vyskytuje zvýšená teplota i při onemocněních, která se navenek projevují zcela jinými symptomy. Jedná se jen o sekundární příznak této nemoci. Častokrát se vyskytne až v pozdějším stadiu vývoje. Je tomu tak například při artritidě, zácpě, oparu nebo pásovém oparu. I u Crohnovy nemoci.

Lékař umí na základě odběru krve, moči nebo podle jiných příznaků či vyšetření (RTG, USG) určit možnou příčinu. Obecně reaguje tělo zvýšenou tělesnou teplotou na přítomnost nějakého parazita, zánětu, infekce nebo na změnu zdravotního stavu. Ta nemusí být na úvod hned viditelná. Probíhá ovšem uvnitř organismu.

Zvýšená tělesná teplota jako příznak těhotenství či během těhotenství?

Hormonální změny v těhotenství zvyšují bazální teplotu. Tělesná teplota změřená v pochvě (bazální) může být ráno zvýšená i o několik desetin stupně Celsia. Obvykle se pohybuje od hodnoty 36,7 až do 37,3 stupně Celsia.

Bazální teplota se zvyšuje také v období ovulace.

Mírné zvýšení tělesné teploty může být jedním z nejistých znaků těhotenství. Kromě toho se může přidružit únava, slabost, ranní nevolnost, zvracení.

Pravděpodobnost zvyšuje vynechání menstruace a pozitivní těhotenský test. Jako jistý příznak těhotenství je ale zachycení embrya nebo plodu na USG vyšetření.