Adenovirová infekce: Co je adenovirus, jaký je jeho přenos a příznaky?

Adenovirová infekce je akutní infekční onemocnění způsobené virem z čeledi Adenoviridae (adenoviry).

Adenovirová infekce je poměrně časté onemocnění, a to zejména u malých dětí.

Adenovirus napadá primární dýchací cesty, ale může postihovat i trávicí, vylučovací či pohlavní soustavu.

První příznaky nákazy, diagnostika, léčba, prevence, očkování a mnohé jiné zajímavé informace – to vše se dočtete v článku.

Co je to adenovirus?

Virus je drobná částice tvořená bílkovinným pouzdrem. Uvnitř obalu je uložena dědičná informace ve formě DNA nebo RNA.

Adenovirus je virus ze skupiny DNA virů. Je to neobalený dvouvláknový DNA virus ikozaedrového tvaru o průměru přibližně 60–90 nm. V současnosti je identifikováno až 50 různých podtypů adenoviru.

Pro rozmnožování potřebují viry jiné (cizí) živé buňky organismu.

Velká část adenovirů způsobuje právě respirační onemocnění, protože napadají dýchací cesty. Objevují se zejména příznaky jako kýchání, ucpaný nos, kašel, bolest v krku a zvýšená tělesná teplota.

I když je toto virové onemocnění typičtější pro chladnější měsíce v roce, může se vyskytovat i na jaře či začátku léta. Na rozdíl od jiných respiračních virů tak adenovirus není výhradně sezónní. Je poměrně rezistentní vůči různým povrchům a vnějšímu prostředí.

Adenoviry vektory patří k nejvíce využívaným nosičům genetického materiálu při genové terapii, studii genů a imunoterapii.

Při adenovirové infekci dochází k napadení zdravých buněk hostitele pro vlastní virové rozmnožování. V případě neléčení a zanedbání léčby hrozí rozšíření viru do jiných částí organismu a zdravotní komplikace, jako je například zápal plic či střevní infekce.

Adenoviry vyvolávají různé druhy infekcí, jako je onemocnění dýchacích cest, gastrointestinálního traktu, očních spojivek nebo méně často urogenitálního systému. Vzácné jsou i adenoinfekce nervové soustavy či rozšíření infektu do jiných orgánů.

Vyskytují se ve zvýšené míře u malých dětí, ale v ohrožené skupině se nacházejí jak dospělí, tak i starší jedinci.

Inkubační doba adenovirové infekce je obvykle od 5 dnů do 2 týdnů.

Zdrojem infekce je nakažený nemocný jedinec. Adenovirus se přenáší z člověka na člověka kapénkovým přenosem prostřednictvím sekretů, které se uvolňují zejména kašlem či kýcháním.

Adenovirus se tak přenáší zejména vzduchem, ojediněleji vodou a prostřednictvím infikovaných předmětů. Možný je i fekálně-orální přenos a přenos pohlavním stykem.

Klinické příznaky závisí na nákaze konkrétním typem adenoviru.

Adenovirová infekce se projevuje podle toho, o jaký sérotyp adenoviru se jedná. Ve většině respiračních případů jsou klinické příznaky podobné nachlazení. Je to zejména bolest v krku, kašel, rýma, zánět spojivek oka, únava a zvýšená tělesná teplota.

Při rozšíření viru může dojít k zánětu průdušek a plic. To s sebou přináší zhoršení dýchacích obtíží, dušnost, tlak na hrudi či kašel.

Poměrně častá je i adenovirová konjunktivitida postihující oční spojivky. Je vysoce infekční prostřednictvím mezilidského kontaktu.

V případě rozvoje infekce v trávicí soustavě je ovšem přítomna bolest břicha, nevolnost, problémy s vyprazdňováním (průjem) a zvracení. Častá je zvýšená tělesná teplota, horečka, nechutenství a malátnost.

Projevy adenovirové infekce obvykle nastupují poměrně rychle.

Kromě specifických projevů se objevují i ty méně specifické. Příkladem všeobecných projevů je nadměrná únava, celková slabost, bolest hlavy, bolest svalstva, malátnost a nechutenství k jídlu.

Časté příznaky adenovirové infekce:

• Bolest a zarudnutí hrdla
• Bolest při polykání
• Kašel
• Dušnost
• Zvětšení krčních mízních uzlin
• Zduření sliznic horních cest dýchacích
• Tvorba hlenu v nosu
• Kýchání a svědění nosu
• Zánět spojivek očí
• Otok víček a slzení
• Pálení a svědění očí
• Bolest hlavy a migréna
• Zvýšená únava
• Celková slabost a malátnost
• Zvýšená tělesná teplota
• Horečka a zimnice
• Bolest břicha
• Křeče v břiše
• Nevolnost a zvracení
• Problém s vyprazdňováním
• Průjem a vodnatá stolice
• Nechutenství k jídlu

Adenoviry a respirační systém

Onemocnění dýchacích cest při vhodně zvolené léčbě netrvá déle než 10 dní. Některé příznaky, jako je kašel či zvýšená únava, však mohou přetrvat i 4 týdny od propuknutí onemocnění.

Rizikem tohoto respiračního viru je rozšíření nákazy do nižších etáží, a to do průdušek a plic. Je proto nutné časné zahájení léčby.

Ruku v ruce s respiračním infektem dochází i k vzniku zánětu spojivek očí.

Adenoviry a konjunktivitida očí

Adenovirová konjunktivitida způsobuje lokální příznaky ve formě otoku víček, zvýšeného slzení, pálení a svědění oka. Typické je zarudnutí spojivek oka. Bývá přítomen i charakteristický výtok z oka.

Jedná se vysoce infekční typ virové konjunktivitidy. Přidruženy jsou častokrát i dýchací obtíže, a to zejména v důsledku otoku nosní sliznice.

Adenoviry a trávicí systém

Infekty gastrointestinálního traktu jsou doprovázeny zejména průjmy, vodnatou stolicí, zvracením, nevolností a bolestí v oblasti břicha.

Častá je i nechuť k jídlu. Nutná jsou časná režimová opatření, dostatečná hydratace organismu a dietní úprava stravy.

Střevní viróza: Jak dlouho trvá? Přichází rychle, ale trvá krátce

Adenoviry a vylučovací systém

Adenovirová infekce v méně častých případech napadá i oblast močově pohlavní soustavy.

Příznakem je časté močení, pálení a nepříjemný pocit při močení a bolest v oblasti podbřišku. Možné je zakalení moči a přítomnost krve v moči. Nutná je tak diagnostika urologem.

Zánět močových cest: Jaké má příznaky a příčiny? + Prevence

Diagnostika virových onemocnění je prvotně založena na odebrání komplexní anamnézy pacienta a posouzení klinických příznaků.

Lékař provede fonendoskopem poslech hrudníku (srdce a plíce).

V rámci respiračních onemocnění lékař vyšetřuje pohledem horní dýchací cesty a pohmatem velikost lymfatických krčních uzlin.

Virus lze prokázat prostřednictvím mikrobiologického vyšetření krevního vzorku (případně jiného vzorku). Je následně prokázána přítomnost antigenu nebo viru.

Častý je také odběr vzorku sputa (hlenu) z hrdla a nosu.

Při podezření na rozsáhlost viru je možné absolvování zobrazovacího vyšetření plic a průdušek ve formě RTG snímku.

V rámci konkrétního typu adenoinfekce je možné, že pacient bude obecným lékařem doporučen na pneumologii, gastroenterologii, urologii, oční oddělení a jiné příslušné segmenty.

Adenovirové infekce u dětí

Průběh

Akutní respirační infekce patří mezi nejčastější onemocnění dětského věku. ARI se v prvních pěti letech života dítěte podílejí na asi 50 % běžných onemocnění. A to zejména těch respiračních.

Inkubační doba adenovirové infekce je přibližně 2 až 12 dní, přičemž průměr je 5–8 dní. Onemocnění obvykle začíná akutně.

Prvním příznakem je zvýšení celkové tělesné teploty těla. První dny teplota postupně stoupá a může dosahovat maxima 39 °C (zřídka až 40 °C).

Od prvních dnů respiračního onemocnění je v nosu přítomen výtok (sopel). Sliznice nosu je oteklá, a nosní dýchání je tak ztíženo. Hrdlo je mírně oteklé a zarudlé. A to zejména oblast mandlí a předního patrového oblouku. Je možná přítomnost bílého povlaku.

Na co dát pozor?

Mezi hlavní respirační potíže patří dušnost a ztížené dýchání, což u malých dětí představuje závažnější příznak. Varovným rizikovým příznakem dýchacích potíží je cyanóza – modravé zbarvení kůže a sliznic.

Rizikovým příznakem je abnormálně spavé chování, těžké probouzení dítěte, záchvaty a tachykardie (zvýšená tepová frekvence).

Rodič by měl pozorovat neobvyklé varovné signály a včas navštívit pediatra. Úkolem lékaře je vyloučit riziko závažného onemocnění pomocí vyšetření a posouzení celkového stavu dítěte. Volí odbornou léčbu pod odborným dohledem nebo samoléčbu v domácím prostředí.

Léčba

Léčba adenovirové infekce u dětí se léčí zejména symptomaticky. Uvolňování nosní sliznice pomocí kapek s obsahem mořské soli určených pro děti.

Ulevování od kašle zase dostatečnou hydratací, zvlhčováním okolního vzduchu, udržováním tepla a případným podáváním léků pro děti předepsaných lékařem.

Během ARI je důležitá dostatečná hydratace dítěte ve formě čisté vody, dětských čajů a čajů slazených medem. V případě horečky je vhodné podat léky s obsahem paracetamolu a ibuprofenu, a to zejména ve formě čípků nebo tablet (podle věku dítěte).

Dávku antipyretik je však třeba přizpůsobit věku a hmotnosti jedince. Je tak nutná konzultace rodiče s lékařem.

Prevence nákazy adenovirem

100% prevence pro nákazu viry není. Je však možné výrazně eliminovat riziko přenosu.

Prevence tak spočívá v eliminaci kontaktu s nakaženými osobami, vyhýbání se rizikovým oblastem a v dodržování hygienických opatření.

Základem je pravidlo čistých rukou.

Základem snadného překonání virového onemocnění je silný imunitní systém a obranyschopnost organismu. Je potřebná pravidelná plnohodnotná strava s dostatkem vitamínů a minerálů (zejména ovoce a zelenina).

Důležitá je pravidelná pohybová aktivita a podpora kardiovaskulárního systému. Nesmíme zapomínat na dostatečnou regeneraci organismu a kvalitní pravidelný spánek.

Významná prevence některých virů je možná prostřednictvím vakcinace, tedy očkovacích látek.

Základy virové prevence:

• Vyvarování se kontaktu s nemocnou osobou
• Dostatečná hygiena rukou
• Dodržování hygienických opatření
• Kýchání a kašlání do ubrousku
• Nedotýkání se špinavýma rukama sliznic (obličeje)
• Silný imunitní systém a obranyschopnost
• Vakcinace (očkování)