Střevní viróza: Jak dlouho trvá? Přichází rychle, ale trvá krátce

Přestože se jí laicky říká chřipka, nemá s ní nic společného.

Ve skutečnosti se jedná o střevní virózu, jejímiž původci jsou různé druhy virů. Prvenství patří rotavirům. Postihuje lidi v každém věku, ale nejčastěji jí trpí právě malé děti. Její výskyt se zvyšuje s příchodem zimy.

Střevní virózy jsou velmi nepříjemnou a obtěžující záležitostí. Nejsou většinou být příliš vážné. Horší průběh lze očekávat u dospělých, ale u malých dětí zase dochází rychle k dehydrataci. To platí i u starších a nemocných pacientů.

Střevní chřipka – co to znamená?

Střevní chřipka neboli střevní viróza je vlastně akutní virová enteritida – akutní zánět střeva způsobený viry. Někdy probíhá izolovaně a jindy spolu se zánětem žaludku. Tomuto stavu říkáme akutní virová gastroenteritida.

Onemocnění probíhá sporadicky, ale vyskytují se i větší epidemie hlavně v kolektivních zařízeních. Ohroženy bývají převážně malé děti, a to novorozenci a nejčastěji batolata ve věku 1 až 5 let.

Incidence vzhledem k věku je asi 90 % u dětí a zbývajících 10 % u dospělých jedinců.

Od kontaktu k nákaze

Virová enteritida je vysoce infekční onemocnění. K nákaze dochází poměrně jednoduchým způsobem, v závislosti také na druhu viru. Nejčastěji je to přímým kontaktem s nemocným a to fekálně-orálním způsobem (podávání si špinavých rukou) ale i kontaminovanými předměty a vodou.

Odstup od nemocného však nemusí stačit, protože virus se může šířit i vzduchem, konkrétně kontaminovaným prachem (např. rotaviry). Některými druhy virů se můžeme ojediněle nakazit i při špatné tepelné úpravě potravin (např. caliciviry).

Inkubační doba od nakažení až do objevení se prvních příznaků je specifická pro každý druh viru. Při střevní chřipce, bez ohledu na původce, se inkubační doba pohybuje v rozmezí několika hodin až pár dní.

TIP: Co znamená otrava jídlem a nemoc špinavých rukou

Co se děje ve střevech?

Jakmile se viry dostanou do těla, usídlují se ve sliznici tenkého střeva (intestinum tenue). Množí se, napadají epitelové buňky, způsobují jejich destrukci. Ve střevě tak převládají nezralé buňky, které nejsou schopny vstřebávat cukry a některé jiné živiny. Navenek se tento děj projevuje průjmem.

Komu nebo čemu za ni vděčíme?

Jak již bylo několikrát zmíněno, původcem nákazy jsou viry. Nejčastěji se jedná o rotaviry, z nichž známe hned několik skupin, ale i jiné.

Rotavirové infekce jsou zároveň příčinou asi 10 % z celkového počtu cestovatelských nákaz.

Viry způsobující průjmy, cesty přenosu a nejvíce ohrožená skupina lidí

Rotavirové infekce

Rotaviry jsou nejčastější příčinou enteritid, ale hlavně gastroenteritid u malých dětí a kojenců.

Existuje jich celkem 5 podskupin A–E, přičemž onemocnění u lidí způsobují pouze podskupiny A, B a C. Vyskytují se na celém světě, tedy i u nás. Výskyt v tropech a subtropech je sporadický celoročně, zatímco v našich podmínkách je sezónní s maximem v zimním období.

Inkubační doba rotavirových gastroenteritid je 12 hodin až 3 dny.

Onemocnění začíná rychle nevolností, zvracením, bolestmi žaludku, křečovitými bolestmi celého břicha, nechutenstvím k jídlu, nafouknutím a vodnatým průjmem. Průjmy se objevují 10 a vícekrát za den. Barva stolice bývá do zelena.

Právě kvůli četným průjmům jsou děti ohrožené dehydratací organismu.

Zpravidla se objevuje také horečka a chřipkové příznaky. Rotavirové infekce mají na svém účtu i několik úmrtí.

Norovirové (calcilivirové) infekce

Na rozdíl od rotavirů bývá virus Norwalk (patří do skupiny caliciviridae) příčinou gastroenteritid u starších dětí a dospělých lidí.

Zároveň se vyznačuje o něco mírnějším průběhem onemocnění. Typický je pro něj sezónní výskyt, přičemž nejvíce onemocnění bývá v zimě. Přijít s ním do kontaktu lze všude na světě.

Inkubační doba se pohybuje v rozmezí 24 až 48 hodin od kontaktu s nemocným.

Onemocnění začíná náhle, ale pravděpodobnější je pomalejší a postupný průběh. V úvodu je únava, malátnost, spavost, bolesti hlavy, svalů a celého těla. Postupně se objevuje nevolnost, zvracení, křečovité bolesti břicha a vodnaté průjmy.

Dehydratace je možná ale méně pravděpodobná než u rotaviru, protože nemoc odeznívá během dvou až tří dnů.

Zajímavé:
Pojmenování viru Norwalk je odvozeno od města Norwalk, nacházejícího se v okrese Fairfield County v americkém státě Connecticut.
Právě zde byl v roce 1972 poprvé objeven poté, co došlo k propuknutí průjmových onemocnění.
Virus se rozšířil na jedné z tamních středních škol.

Adenovirové infekce

Adenoviry způsobují různá onemocnění, některé sérotypy i gastroenteritidy. Rozšířené jsou celoročně po celém světě. Postihují převážně malé děti během prvních let života a svým průběhem připomínají lehčí formu rotavirového průjmu s delším trváním až do dvou týdnů.

Onemocnění se projevuje vzestupem tělesné teploty, slabostí, nechutenstvím, celkovou nevolností, zvracením, bolestmi břicha střední a nižší intenzity a průjmy vodové konzistence.

Astrovirové infekce

Astroviry jsou rozšířeny po celém světě. Způsobují akutní gastroenteritidy převážně u dětí do dvou let, nevyhýbají se však ani starším dětem a dospělým. Nejčastěji se s nimi setkáváme ve formě menších epidemií v kolektivních zařízeních, kde se virus rychle šíří.

Průběh bývá bez vážnějších komplikací či nutnosti hospitalizace.

Inkubační doba je zpravidla 3 až 4 dny.

Astroviry vyvolávají častěji izolovanou enteritidu. Vyskytnout se může i gastroenteritida. Onemocnění začíná únavou, slabostí, nechutenstvím, nevolností, málokdy zvracením a teplota bývá zvýšena jen mírně. V klinickém obraze dominuje vodnatý průjem s křečovitými bolestmi břicha.

Coronovirové infekce

Coronoviry jsou jedním z pravděpodobných původců infekčního průjmu. Postihují hlavně novorozence a děti do jednoho roku, u kterých jsou předpokládanou příčinou nekrotizující (odumírající) enterokolitidy. Právě u nich byly coronoviry izolovány.

Vyznačují se celoročním výskytem.

Nekrotizující enterokolitida se projevuje vysokými teplotami, silnými křečovitými bolestmi břicha, nevolností, zvracením, vodnatými průjmy s příměsí krve a hlenu, celkovou slabostí, únavou a nadměrnou spavostí.

Jak se projevují střevní virózy?

Střevní chřipka bez ohledu na vyvolávající agens má téměř stejné příznaky. Rozdíly s ohledem na původce problémů jsou minimální a týkají se hlavně inkubační doby s různou dobou trvání, celkové délky onemocnění a intenzity jednotlivých projevů.

Základní společné příznaky virových gastroenteritid

• horečky nebo subfebrility
• celková slabost, malátnost
• pocení, případně třesavka
• nechutenství
• nevolnost, zvracení
• křečovité bolesti břicha různé intenzity
• vodová, početná stolice
• dehydratace
• točení hlavy

Diagnostika střevních viróz

Diagnostika se částečně opírá o anamnézu a klinický obraz. Pro stanovení konečné diagnózy je to však málo. I bakteriální onemocnění trávicí soustavy se mohou projevovat obdobně. Právě proto je nutné laboratorní potvrzení virové infekce izolací viru.

V případě průjmového onemocnění se standardně provádějí stěry ze stolice ke kultivaci a zjištění přítomnosti bakteriálního agens. Pokud je kultivace negativní a onemocnění se projevilo v zimním období, je třeba myslet na virového původce.

Detekce virového agens je možná pomocí ELISA testu na základě přítomnosti virových antigenů, případně proteinů.

Léčba střevních viróz

Léčba všech střevních gastroenteritid je pouze symptomatologická bez rozdílů u různých virových příčin.

Rehydratace organismu a úprava vnitřního prostředí

Pacienti jsou ohroženi velkou ztrátou tekutin a dehydratací. Tekutiny ztrácejí nejen úporným průjmem, ale i zvracením a nadměrným pocením v souvislosti s horečkou.

Základem je proto rehydratace organismu – doplnění ztracených tekutin, úprava vnitřního prostředí a stravy.

Tekutiny je pacient ve většině případů schopen přijímat ústy. Jen ve výjimečných situacích, při těžších průbězích onemocnění, je nutná nitrožilní, infuzní terapie. U novorozenců a menších dětí se zavádí nazogastrická sonda (hadička aplikovaná přes nos miminka až do žaludku), přes kterou se podávají tekutiny.

Úprava stravy – dieta

Dietní omezení při průjmech mají svůj význam. Během prvních 24 hodin onemocnění je nejvhodnější hladovka. Přijímat by se měly pouze tekutiny, nejlépe neslazený nebo mírně slazený čaj.

Zajímavé:
Někteří lidé dosud pijí při průjmech Coca Colu.
A dělají dobře.
Podporuje tvorbu žaludeční kyseliny.

Není důležité jen to, co bychom měli jíst, ale i jak.

Stravu je třeba přijímat v menších množstvích a víckrát za den. Vhodná je konzumace jídla ve tříhodinových intervalech. Měla by být buď zmixovaná – u menších dětí nebo dobře požvýkaná (u starších jedinců). Dříve je třeba se zbavit všech nestravitelných zbytků jako jsou slupky či zrníčka.

TIP: Jak zastavit průjem u dětí s rozvahou

Dietní omezení se liší na základě věkových rozdílů pacientů. U dospělých lidí a větších dětí se omezují hlavně tuky ve stravě.

U batolat se doporučují mixované banány, jablka, mrkvová polévka nebo bramborová kaše.

Otestujte se: