Tento druh bolesti je výsledkem degenerativních změn, které nejsou přítomny pouze ve vyšším věku. Bolesti kloubů se vyskytují často – jako následek infekčního onemocnění, zánětu nebo příznak jiného onemocnění, a to například chřipky. Velmi často jsou důsledkem nepřiměřené zátěže a špatného držení těla. Způsobí je i nevhodná obuv.
Bolest kloubů může souviset například s přetížením kloubů a končetin, případně s přirozeným opotřebením, dočasnou únavou, neškodným prochladnutím.
Může jít o příznak vážnějšího onemocnění.
Onemocnění se může týkat samotného kloubu. Případně může jít jen o sekundární příznak jiného onemocnění, které má příčinu někde jinde.
Právě z toho důvodu by se neměly symptomy spojené s bolestivým kloubem nikdy podcenit a zanedbat.
Často se ptáte: Co způsobuje bolest kloubů a jaké má příčiny? Jaké jiné příznaky s ní probíhají? Jak se jí zbavit a pomoci si?
Vyskytuje se po úrazu
Právě úraz je častou příčinou bolesti kloubů a kostí. Při úrazu může jít o naražení, ale i zlomeninu. Po pádu nebo tupém poranění je vhodné vyšetření, při kterém se používá RTG nebo CT.
O dalším potupu rozhoduje lékař, a to na základě vyšetření.
Nepřiměřená zátěž, držení těla, ale i počasí
Bolest kloubů a svalů je častá po cvičení, ale i po nadměrné fyzické zátěži. Únava svalů a kloubů se projevuje jako bolest. Podle druhu zátěže může právě zátěž a únava za bolest kloubů celého těla, ale i jednotlivých částí.
Po cvičení lze pociťovat bolest páteře nebo končetin, ramen, loktů, či kolen. Lokalizace se odvíjí od místa působení zátěže nebo od toho, kde se zátěž přenášela.
Podobně je to i při sezení nebo sedavé práci. Nadměrná zátěž, která je vyvolána polohou vsedě na klouby, způsobí bolest. Nejčastěji k tomu dochází, pokud je sezení dlouhodobé.
Vhodná je po určité době, například po hodině sezení, změna polohy, a to stání či chůze.
Za bolestmi kloubů může být přetížení nadváhou člověka, která se dá řešit jedině změnou životního stylu a jídelníčku. Zvyšování váhy nastává i v těhotenství, kdy je pak přítomna zvýšená bolestivost kloubů.
Kromě toho se během těhotenství zvyšuje celkový nárok na výživu. Nedostatek živin, vitamínů, minerálů a dalších potřebných látek může způsobit několik příznaků a také bolest kloubů nebo svalů.
Významný faktor tvoří držení těla. Nesprávná forma nepřiměřeně a nepřirozeně zatěžuje oblast kloubů, a to hlavně páteře. Dlouhodobé negativní působení ovlivňuje degenerativní změny a samozřejmě i vznik bolesti.
S držením těla a vhodnou polohou souvisí i poloha ve spánku. I použití vhodné matrace. Například poloha na břiše zatěžuje nepřiměřeně páteř, a hlavně její krční oblast. Následkem toho jsou bolesti kloubů, páteře v noci a po spánku.
Správná obuv je rozhodující. Špatná podrážka, nesprávně tvarovaná vložka, ale i vysoké podpatky či bota, která tlačí, zvyšují zátěž na klouby dolních končetin a nohou. Následkem toho vznikají bolesti nohou, kotníků, kolen, ale i beder.
Někteří lidé jsou citliví na změnu počasí.
Meteosenzitivita způsobuje bolest kloubů a také jiné obtíže:
bolest hlavy
svalů
operačních jizev
bolest v místě zlomenin
trávicí potíže
změny nálad
malátnost, slabost, únavu
poruchy koncentrace
potíže s dýcháním
Onemocnění kloubů
V případě, že bolesti kloubu nepředcházel úraz, poranění, pád, naražení nebo jiná externí příčina, případně pokud nebyl nadměrně zatěžován fyzickou aktivitou, dá se předpokládat, že je bolest symptomem nějakého onemocnění.
Nejčastěji jde o primární bolest, kdy problém je přímo v samotném kloubu. Mnohdy se bolestí projevují i jiná onemocnění v organismu, ať už infekční, zánětlivá, nebo i nádorová.
Poruchy, které přímo souvisejí s klouby, se projevují na konkrétním postiženém kloubu, případně na více kloubech najednou.
Jde například o potíže a nemoci jako:
zánět kloubu (artritida)
revmatoidní artritida
psoriatickou artritida
onemocnění dna, je známá už od starověku, jako nemoc králů a vyšších vrstev
artróza, osteoartróza
Bechtěrevova nemoc
Artritida je zánětlivé onemocnění týkající se přímo konkrétního kloubu. Onemocnění může mít infekční i neinfekční formu. Tento název sdružuje revmatoidní artritidu, psoriatickou artritidu a také onemocnění dna.
Revma (odborně revmatoidní artritida) je autoimunitní onemocnění. Postihuje především malé klouby. A to hlavně klouby prstů, později ruce samotné a také oblast zápěstí. Následně postihuje lokty, kolena i krční páteř.
Dna je způsobena nerovnováhou mezi vytvářením a vylučováním kyseliny močové a jejích solí z organismu. Pokud je přebytek této kyseliny v těle, ukládá se ve formě krystalů, a to nejčastěji v kloubech. Také se ukládá formou ledvinových kamenů.
Bolest se projevuje hlavně v oblasti kloubů. Jako první vzniká bolest kloubů prstů, a to palce na noze nebo ruce. Kromě bolesti je přítomen otok, zarudnutí a omezená hybnost.
Existuje několik různých forem artritid, které se také projevují bolestmi kloubů.
Naopak velké klouby postihuje artróza. To je degenerativní, ale nezánětlivé onemocnění, jež vede k postupné ztrátě kloubní chrupavky a k omezení hybnosti.
Bolest čelistního kloubu vzniká při poruchách temporomandibulárního kloubu. Kromě samotné bolesti lze cítit bolest v dolní čelisti, a to hlavně při žvýkání, ztuhlost svalů, omezenou hybnost, pukání nebo praskání v kloubu, bolest v uchu, pískání v uších, ale i bolest za okem.
Tyto poruchy se vyskytují následkem úrazu, při poruchách skusu, degenerativních onemocněních, revmatismu, jako následek skřípání zubů. Přítomny jsou i při stresu, depresi a po zánětech.
Bechtěrevova nemoc je onemocnění, které se vyvíjí velmi pomalu. Projevuje se zejména tuhnutím kloubů, jejich bolestmi a mnohdy i bolestí páteře. Tuhnutí nastává v důsledku toho, že nemoc způsobuje nahrazování chrupavky a vaziva v kloubu kostní tkání, které je tvrdé.
Střední zdravotnická škola v Nitře mi dala základ pro uplatnění se v oblasti zdraví a nemocí. Díky ní jsem 2 roky pracoval na traumatologické klinice a ambulanci ve FN Nitra. Od roku 2006 jsem byl zaměstnán v záchranné zdravotní službě, kde jsem setrval do roku 2017.
Bakalářské studium jsem absolvoval na Univerzitě Konstantina Filozofa v Nitře v oboru urgentní zdravotní péče. Bakalářský titul mi umožnil pokračovat v poslání zdravotnického záchranáře. Mezitím jsem získal místo na tísňové lince 155. V přednemocniční zdravotní péči tak působím do dnešní doby.
Zájem o člověka, zdraví a i samotné nemoci jsem měl už v dětství, což mi dalo předpoklad věnovat se tomuto tématu i v dospělosti. Studium a získávání nových informací v praxi mi poskytlo skvělý podklad pro psaní odborných textů, a to v podobě článků, kterým porozumí i běžní lidé. Moje záliba v portálu Zdravotník má tak pevné základy v letech praxe i v osobním zájmu. Podobně mě zajímá i zdravá strava, výživa a celkově zdravý životní styl. Svůj volný čas vyplňuji rodinou a sportem.
Cílem portálu a obsahu není nahradit odborné vyšetření. Obsah má pouze informativní a nezávazný charakter, nikoli poradní. V případě zdravotních potíží doporučujeme vyhledat odbornou pomoc, navštívit nebo kontaktovat lékaře, lékárníka.