Obezita a její zdravotní důsledky. Není to jen estetický problém

Obezita je civilizační onemocnění s poruchou výživy. Je charakterizováno nadměrným ukládáním tukové tkáně v těle. Poměr tuku vůči ostatním tkáním v těle je nepříznivý.

Nadměrné ukládání tuku v těle způsobuje zhoršení zdravotního stavu. Obezita způsobuje několik onemocnění a ohrožuje zdraví člověka mnoha způsoby.

Lidé s nadváhou jsou ohroženi nejen vážnými zdravotními riziky, ale také sociálními a psychickými problémy. Často jsou depresivní a mají snížené sebevědomí.

Obezita se nevyskytuje pouze u dospělé populace. Postihuje také děti a dospívající. Dětská obezita je dnes ve světě velmi častá.

Velký počet obyvatel trpí nadváhou nebo obezitou. To zhoršuje kvalitu jejich života a zkracuje délku jejich života.

Předpokládá se, že do roku 2025 bude obézní každý pátý člověk. Podle statistik trpí nadváhou většina populace. Obezitou trpí zhruba čtvrtina mužů i žen. Stále častěji se objevuje obezita u dětí.

Mezi nejčastější metody měření rizika obezity patří BMI – Body Mass Index.

BMI index se používá ke klasifikaci nadváhy a obezity u dospělých. Odhaduje množství tělesného tuku a s ním spojená zdravotní rizika. Počítá se na základě poměru výšky a tělesné hmotnosti.

U dětí je třeba při určování obezity zohlednit věk dítěte.

Kromě samotného BMI hraje roli obvod pasu.

Při abdominální obezitě je obvod pasu vyšší než 88 cm u žen (ne těhotných) a vyšší než 102 cm u mužů. Prevalence nadváhy a obezity v Evropě je alarmujících 50 %.

Tabulka s klasifikací hmotnosti podle BMI a míry rizika pro organismus

Klikněte na odkaz a vypočítejte si svůj BMI pomocí kalkulačky
BMI: Kalkulačka + vzorec
Kalkulačka: BMI pro děti
Kalkulačka indexu WHR

Stupně obezity a jejich vliv na délku života:

• Obezita 1. stupně zkracuje život o 3 roky.
• Obezita 3. stupně zkracuje život až o 8–10 let.

Při BMI nad 35 je až dvakrát vyšší riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění.

Obezita se dělí na endogenní a exogenní.

Endogenní (sekundární) obezita se vyskytuje u stavů s nadměrnou nebo nedostatečnou sekrecí hormonů. Jedná se například o hypotyreózu, nízkou produkci růstového hormonu u dětí, užívání některých léků, glukokortikoidů, sedativ, neuroleptik, antihistaminik, antiepileptik a genetická onemocnění.

Exogenní obezita je nadbytek tukové tkáně v porovnání s ostatními tkáněmi v těle. Tuto obezitu nelze zařadit k jiným onemocněním a syndromům. Na jejím vzniku se podílí nepoměr mezi příjmem a výdejem energie.

Výpočet BMI pro dospělé

Výpočet BMI pro děti

WHR – obvod pasu a boků

Základní příčinou je energetická nerovnováha mezi příjmem a spotřebou kalorií z potravy. Zvýšený příjem energetických potravin a nápojů s vysokým obsahem cukru, snížená fyzická aktivita, sedavý způsob života.

Obezitě lze předcházet.

Co ji způsobuje? Příjem velkého množství kalorií, nedostatečné spalování kalorií a nedostatek pohybu.

Častou příčinou je také genetika. Ovlivňuje způsob, jakým tělo zpracovává potravu na energii a jak se ukládá tuk. Genetika se na vzniku obezity podílí v 50 % případů. Zbytek tvoří vliv prostředí.

Dědičnost je často spojena se sníženou schopností spalovat živiny a mírou fyzické aktivity. Dědičné jsou také stravovací návyky, druhy konzumovaných potravin a množství, v jakém se doma strava konzumovala.

Stárnutí vede k úbytku svalové hmoty a zpomalení metabolismu. To usnadňuje přibírání na váze ve vyšším věku.

Nedostatek spánku může vést k hormonálním změnám. Člověk kvůli nim cítí větší pocit hladu a má chuť na kaloričtější potraviny.

Rizikovým faktorem obezity je také těhotenství. Po porodu je těžší shodit kila navíc. Některé ženy snáze přibírají kila kvůli změně životního stylu.

Některé zdravotní potíže mohou vést k přibývání na váze a následně k obezitě:

• Syndrom polycystických vaječníků je důsledek hormonální nerovnováhy.
• Prader-Williho syndrom je vzácné onemocnění přítomné při narození. Způsobuje nadměrný hlad.
• Cushingův syndrom je způsobený vysokou hladinou stresového hormonu kortizolu.
• Hypotyreóza je nedostatečná funkce štítné žlázy.
• Další onemocnění, která mohou způsobovat bolest vedoucí ke snížené aktivitě.

Za vznikem obezity může stát několik faktorů. Často se jedná o kombinaci několika z nich. Je typická kombinace různých faktorů, jako je genetika, životní prostředí, životní styl, návyky, fast food, deprese, některá antidepresiva, odvykání kouření, léky, steroidy, antikoncepce.

Významný vliv má také stres, deprese a alkohol, který napomáhá vzniku nadváhy.

Vliv má samozřejmě i dědičnost a genetické predispozice. Důležitý je zejména nadměrný příjem potravy a nedostatek pohybu. To jsou hlavní příčiny obezity.

Obezita není nemoc, ale volba životního stylu. Je to druh selhání regulace normální hmotnosti a příjmu energie. Následné onemocnění je důsledkem obezity. Nadváha a obezita zhoršují funkce lidského těla.

Obezita je spojena s nárůstem nemocnosti a zvýšenou úmrtností.

Obezitu lze poznat především podle viditelné extrémní nadváhy, zejména v oblasti pasu nebo stehen. U mužů se tukové zásoby nejčastěji ukládají kolem pasu, u žen je to hlavně na stehnech nebo na hýždích.

Nárůst hmotnosti obvykle trvá delší dobu. U mužů i u žen způsobuje zvětšení prsou v důsledku nadměrného ukládání tuku v těchto oblastech.

V současné době známe více než 200 komplikací a onemocnění spojených s obezitou.

Existuje 2krát vyšší riziko srdečních onemocnění,
3krát až 7krát vyšší riziko mrtvice,
zvyšuje se riziko cukrovky 2. typu,
zvyšuje se výskyt deprese,
je častější výskyt rakoviny,
může způsobit chronické onemocnění ledvin s následnou potřebou dialýzy,
dokonce i nutnost transplantace ledviny.

Obezita ovlivňuje kardiovaskulární onemocnění a zatěžuje kosti, klouby a vnitřní orgány.

Objevuje se také:

• Vysoký krevní tlak
• Dyslipidemie
• Zvýšená hladina cholesterolu a tuku v krvi
• Cévní mozkové příhody
• Cukrovka 2. typu
• Některé druhy rakoviny, např. prsu, vaječníků, prostaty, ledvin, žlučníku, tlustého střeva

Riziko se zvyšuje se zvyšujícím se BMI.

Další komplikace spojené s obezitou:

• Gynekologické problémy, endometrióza, neplodnost
• Žlučníkové kameny
• Spánková apnoe, krátkodobá zástava dechu během spánku
• Chrápání během spánku
• Poruchy pohybového aparátu, větší zatížení kostí a kloubů
• Kožní onemocnění, mykózy, ekzémy, celulitida
• Psychosociální komplikace – Obézní lidé trpí sníženým sebevědomím, depresemi, úzkostnými stavy, poruchami příjmu potravy, nočním přejídáním a bulimií.
• Zvýšení zánětů v těle – Záněty jsou rizikovým faktorem pro vznik rakoviny a cukrovky 2. typu

Tloušťka se projevuje i dalšími příznaky, které jsou obvykle již jejími důsledky. Patří mezi ně únava, otoky dolních končetin, bolesti zad a kloubů zejména v dolních končetinách. Někdy se objevuje nadměrné pocení nebo zvýšení hladiny cukru v krvi. To se však nemusí projevit u každého člověka. Nadměrné ukládání tuku se projevuje také na kůži a vlasech. Jsou obvykle mastnější než u průměrného člověka.

Obezita v dětství je spojena s obezitou v dospělosti, předčasným úmrtím a nemocemi v dospělosti. Obézní děti mají problémy s dýcháním. U dětí je také zvýšené riziko zlomenin, vysokého krevního tlaku, srdečních onemocnění, vzniku cukrovky a psychických problémů.

Pro posouzení zdravotních rizik je nutné vzít v úvahu rozložení tuku. Podle toho se rozlišují dva typy obezity.

Gynoidní typ se nazývá také ženský typ. Tuk se hromadí v oblasti boků a stehen ve tvaru hrušky. Tento typ je méně nebezpečný.

Androidní typ je označován za mužský typ. Tuk se hromadí v oblasti břicha do tvaru jablka.

Obezita se nejčastěji diagnostikuje porovnáním BMI neboli indexu tělesné hmotnosti.

Při diagnostice může lékař jednoduše porovnat výšku a váhu. Může velmi rychle určit, zda má pacient normální váhu, nadváhu, nebo je již obézní.

Při diagnostice se zohledňuje anamnéza, fyziologické vyšetření a životní styl. Zjišťují se případná další metabolická onemocnění a různé faktory vzniku obezity:

• Jak a kdy obezita začala
• Jaká je úroveň aktivity v práci a ve volném čase
• Denní složení stravy
• Faktory ovlivňující zdraví, užívané léky, kouření, nemoci
• Psychický stav pacienta, deprese, pocity úzkosti, stravovací návyky
• Výsledky lékařských vyšetření, tukové zásoby, krevní tlak, obvod pasu
• Laboratorní vyšetření krve na cholesterol, cukr, tuk, jaterní testy, vyšetření cukrovky, vyšetření štítné žlázy
• Kardiologická vyšetření, jako je EKG, měření tuku v pase

Důležité je však porovnat, kolik z hmotnosti tvoří uložený tuk a kolik svaly. Měření obvodu pasu je jednoduchým ukazatelem rozložení tuku v těle.

• Obvod pasu větší než 80 cm u ženy představuje zvýšené riziko, více než 88 cm je vysoké riziko.
• Obvod pasu u muže nad 94 cm je zvýšené riziko a nad 102 cm je vysoké riziko.

Dále se provádí měření tloušťky tukových záhybů kaliperem, screeningové testy, USG, CT, MRI.

V průběhu života prochází každý člověk různými obdobími, během nichž má větší riziko vzniku obezity. Riziko se mnohonásobně zvyšuje u dívek v období dospívání, v těhotenství, po porodu, v menopauze, při užívání různých léků.

Obezita je spojena s obdobími nových situací. Může jít o změny zaměstnání, různé problémy v osobním a pracovním životě, dlouhodobá onemocnění a úrazy, které mění životní a stravovací návyky.

K obezitě přispívají také psychické problémy, jako jsou deprese, úzkost, stres. Často vedou jedince k přejídání.

U obézních často dochází k tzv. jo-jo efektu, opakovanému kolísání hmotnosti. Člověk zhubne a rychle zase přibere ještě více.

Obezita se většinou vyvíjí delší dobu v důsledku špatného a nevhodného stravování, nedostatku pohybu nebo životního stylu plného stresu a psychické zátěže nad zdravou míru. Dědičně podmíněná obezita se může objevit již v dětství. V jiných případech se obvykle objevuje v dospělosti.

Pokud je způsobena nějakým jiným metabolickým onemocněním, může se dostavit mnohem rychleji a intenzivněji. V tomto případě se projeví spíše příčina onemocnění než obezita.

Mnohdy je obezita spojena také s metabolickými, kardiovaskulárními a muskuloskeletálními chorobami. Je nutné je léčit.

Patří mezi ně ateroskleróza, trombóza, žlučové kameny, onemocnění kloubů a páteře, cukrovka atd. Léčba těchto onemocnění však musí jít ruku v ruce s režimovými opatřeními.

Těhotenství a obezita

Obezita způsobuje kromě hromadění tukových zásob i různé komorbidity. Jednou z nich je snížená plodnost nebo neplodnost. Otěhotnění u obézních žen může být složitější. Není to ale nepřekonatelná překážka.

Obezita v těhotenství zvyšuje rizika různých problémů i pro plod. Velmi časté jsou preeklampsie, těhotenská cukrovka, zvýšený krevní tlak, přetížení pohybového aparátu a zvýšené riziko potratu.

Obezita nemusí být pro těhotenství vždy nebezpečná. Záleží na stupni obezity a hodnotě BMI. Ženy během těhotenství běžně přibývají na váze, obvykle mezi 4 a 12 kg. To může výše uvedené problémy a rizika ještě zhoršit.

Obézní ženy často volí jako metodu porodu císařský řez.

Obezita má zajímavou statistickou výhodu:

• Obézní ženy mají podle statistik o 20 % nižší riziko předčasného porodu. Je to pravděpodobně způsobeno hormonálními změnami.
• Po těhotenství to mají obézní maminky o něco těžší. Po císařském řezu se jim hůře hojí rány.
• Obézní ženy by měly těhotenství zodpovědně plánovat a snažit se před otěhotněním zhubnout pomocí lepší životosprávy a režimových opatření.

Přečtěte si také další zajímavé články týkající se obezity:

• Jaký je rozdíl mezi nadváhou a obezitou?
• Nadváha a obezita u dětí, dospívajících a mladých lidí. Co proti ní dělat?
• Co bychom měli dělat proti nadváze a obezitě?
• Zvýšená chuť k jídlu - Dočtete se také o zvýšené chuti k jídlu během těhotenství, u dětí během růstu, při Prader-Williho syndromu.
• Syndrom polycystických vaječníků: problém s otěhotněním, neplodnost?
• Co je to endometrióza, jaké jsou její příčiny a příznaky?
• Diabetes
• Cushingův syndrom: Co to je a jak se projevuje? + Léčba
• Hypotyreóza
• Bulimie: Jaké jsou její příčiny, příznaky, následky a léčba?