Naše nálada závisí na mnoha externích a interních faktorech. Pokud je nálada dlouhodobě změněna nebo pokud se změny opakují, poukazuje to na problém. Nálada může být chorobně dobrá či špatná. Afektivní poruchy se vyskytují v dětství, ale i v dospělosti či stáří. Většinou jde o duševní poruchu, někdy je příčina v jiném základním onemocnění.
Poruchy nálady nebo změny nálady jsou typické pro různé psychiatrické a duševní poruchy. Ne vždy jde o poruchu či onemocnění.
Některé změny a poruchy mohou mít svou příčinu v předešlém podnětu z externího prostředí, například v případě stresových a vypjatých situací.
Tehdy je přirozené, že má člověk nižší emoční stabilitu.
Mnohdy souvisejí změny nálady s temperamentem nebo určitým životním obdobím. Změny nálad jsou podmíněny také okolím.
Poruchy a změny nálady se projevují buď euforií, nebo depresí. Při euforii člověk pociťuje nadmíru aktivity a je příliš energický. Při depresi je apatický, nezajímají ho věci kolem něj a celkově má špatnou náladu.
Změny nálad způsobují psychické poruchy
Velmi často a typicky vznikají změny nálad u depresivní poruchy. Mohou být krátkodobé nebo i dlouhodobé. Jde o stav nadměrného smutku. Problémem je, pokud takový stav trvá více než 2 týdny.
Tehdy je třeba vyhledat lékaře.
Mezi afektivní poruchy chování patří i manická porucha, tj. epizoda. Ta probíhá samostatně, ale i jako součást bipolární poruchy.
Velmi závažným psychiatrickým onemocněním je maniodepresivní porucha, odborně i bipolární afektivní porucha. Dochází při ní k periodickým změnám nálady, ale i celkového fungování organismu. U člověka se střídají stavy mánie a deprese.
Přítomny jsou změny nálady a chování.
Dysthymie je dlouhodobý stav poklesu nálady a také aktivity či energie. Vyskytují se při ní i jiné příznaky, jako jsou například porucha koncentrace, pocity beznaděje, vyčerpání i plačtivost. Jinou formou je cyklotymie, což je vlastně střídání nálady. Střídají se stavy dobré nálady s poklesem nálady.
Změny nálady vznikají i při psychóze, jako je i schizofrenie. Při ní dochází k rozpadu osobnosti, a to zejména emocionální části psychiky. Jedinec postižený touto poruchou má časté změny chování a nálady. I při psychóze je důležitá důsledná a dodržovaná psychiatrická léčba.
Příkladem takové poruchy je i schizoafektivní porucha. Je přítomna porucha nálady, a to střídání chorobně zvýšené a následně snížené nálady. Kromě toho se přidružují i bludy a paranoidní představy.
Poruchy paměti, ale i racionálního uvažování jso typické pro demenci. To je duševní porucha, která je typická zejména pro seniory. Poruchy nálady nastávají ve střídání euforie, deprese a také agresivity.
Poruchy nálady způsobuje také alkohol a samozřejmě další návykové látky, jako jsou drogy. Při nadměrné konzumaci alkoholu jde již o alkoholismus. Alkoholismus s sebou nese rozpad osobnosti a intelektu a agresivní chování.
Například při deliriu dochází k poruchám vnímání a stavu zmatenosti. Člověk může být agresivní, má halucinace a od toho se odvozují časté změny nálady. Případně trpí nespavostí a má poruchy emotivního charakteru.
Kromě působení alkoholu a jiných psychoaktivních látek se na vzniku změn chování podílejí i intoxikace (otravy). Jedná se hlavně o otravu organickými rozpouštědly, jako například estery, ethery, glykoly. Dochází k ní při požití přes trávicí trakt, při vdechování i kůží.
Organické poruchy nálad vznikají například po poškození mozku. To může být následkem alkoholismu, po cévní mozkové příhodě. Organická poškození mozku, a tím i poruchy nálady, vznikají i po vážných úrazech hlavy.
Poruchami nálady se může projevovat i anorexie. To je mentální porucha příjmu potravy, kterou charakterizuje zejména nespokojenost člověka se svou vlastní vahou. Dochází při ní k omezení příjmu potravy a k přehnané snaze snížit tělesnou hmotnost.
Změny nálad u dětí
Velmi často se poruchy a změny nálady, a to hlavně u dětí, projevují při onemocnění zvaném ADHD. ADHD je zkratka anglického Attention Deficit Hyperactivity Disorders, jinak i hyperkinetická porucha.
Postihuje zejména děti ve školním věku a projevuje se poruchami koncentrace, učení a hyperaktivitou. Ta je spolu s nervozitou příčinou změn nálad i chování. ADHD je rizikem vzniku jiných psychiatrických poruch. V dětském věku, stejně jako v dospělosti, se mohou vyskytovat i jiné afektivní poruchy, jako jsou maniakální či depresivní epizody.
Ostatní onemocnění a změny nálady
I jiné choroby se projevují změnami nálad. Jedná se především o problémy nervového charakteru. Například při migréně jsou typické silné bolesti hlavy a neklid. Tyto faktory způsobují člověku nervozitu a mnohdy i poruchy nálady a chování.
Změny nálady, ale i nervozita, přecitlivělost a také bolesti hlavy jsou přítomny i při epilepsii. Epilepsie je onemocnění projevující se epileptickými záchvaty. Záchvaty probíhají ve formě svalových křečí.
Svalové křeče mohou být přítomny na určité části svalových skupin, ale i jako generalizované křeče těla, tedy křeče svalů celého těla. Tehdy je přítomna i porucha vědomí. Po záchvatech, ale i před nimi (ve formě aury) může být přítomna změna nálady.
Změny a poruchy nálad mohou mít souvislost i s hladinou hormonů. Například při jejich nadměrné produkci dochází ke změnám nálad od euforie až po úzkost, nervozitu a plačtivost. Podobně je to i při hormonálních změnách během menstruačního cyklu.
Příklady endokrinologických onemocnění, při kterých může nastat porucha chování:
porucha funkce štítné žlázy, hypotyreóz a hypertyreóza
onemocnění příštítných tělísek, jako je hypoparathyroidismus a hyperparathyroidismus
Cushingův syndrom
Addisonova choroba
hyperprolaktinémie
Za poruchami nálady mohou být někdy i fyziologické příčiny. Velmi často se projevuje podrážděnost při nedostatku spánku a odpočinku. To je typické pro spánkovou apnoe nebo nespavost.
Obě poruchy způsobují především nekvalitní spánek, nedostatek spánku, někdy i časté přerušování spánku. V důsledku toho je člověk nervózní a emočně nestabilní. Poruchy a změny nálady v tomto případě ustoupí až s vyléčením onemocnění spánku.
Střední zdravotnická škola v Nitře mi dala základ pro uplatnění se v oblasti zdraví a nemocí. Díky ní jsem 2 roky pracoval na traumatologické klinice a ambulanci ve FN Nitra. Od roku 2006 jsem byl zaměstnán v záchranné zdravotní službě, kde jsem setrval do roku 2017.
Bakalářské studium jsem absolvoval na Univerzitě Konstantina Filozofa v Nitře v oboru urgentní zdravotní péče. Bakalářský titul mi umožnil pokračovat v poslání zdravotnického záchranáře. Mezitím jsem získal místo na tísňové lince 155. V přednemocniční zdravotní péči tak působím do dnešní doby.
Zájem o člověka, zdraví a i samotné nemoci jsem měl už v dětství, což mi dalo předpoklad věnovat se tomuto tématu i v dospělosti. Studium a získávání nových informací v praxi mi poskytlo skvělý podklad pro psaní odborných textů, a to v podobě článků, kterým porozumí i běžní lidé. Moje záliba v portálu Zdravotník má tak pevné základy v letech praxe i v osobním zájmu. Podobně mě zajímá i zdravá strava, výživa a celkově zdravý životní styl. Svůj volný čas vyplňuji rodinou a sportem.
Cílem portálu a obsahu není nahradit odborné vyšetření. Obsah má pouze informativní a nezávazný charakter, nikoli poradní. V případě zdravotních potíží doporučujeme vyhledat odbornou pomoc, navštívit nebo kontaktovat lékaře, lékárníka.