Co je schizofrenie? Jak se projevuje, je dědičná?

Schizofrenie je závažná chronická psychotická duševní porucha, která snižuje kvalitu života člověka. Zasahuje do všech domén lidského myšlení, vnímání, prožívání a jednání v kontaktu s okolím.

Z epidemiologického hlediska neexistují při schizofrenii preventivní opatření. O to větší roli hraje její včasná diagnostika a včasné zahájení adekvátní léčby.

Schizofrenie se často spojuje se slovy psychická onemocnění, halucinace, bludy, suicidium (sebevražda).

Epidemiologie: jak je to s výskytem

Schizofrenie je chronická psychotická porucha, která u nemocného vede ke značným změnám vnímání reality. Provázejí ji halucinace (vnímání) a bludy (myšlení, interpretace).

Řadí se mezi finančně nejnákladnější onemocnění na světě. 
Trpí jí více než 21 milionů lidí bez ohledu na rasu, kulturu nebo společenskou vrstvu.

Celoživotní prevalence schizofrenie je 1–1,5 %. Není prokázán rozdíl mezi pohlavími. Odlišuje se jedině v době nástupu onemocnění, jelikož u mužů je typický nástup mezi 15.–25. rokem a u žen mezi 25.–35. rokem života.

Riziko mortality a sebevraždy je vyšší než v běžné populaci.

Jak se schizofrenie klasifikuje a dělí?

Podle ICD-10 se rozlišuje 9 základních podtypů schizofrenie, u nichž musí být samozřejmě splněna obecná kritéria pro diagnózu schizofrenie a navíc.

Formy podle Mezinárodní klasifikace nemocí:

1. F20.0 Paranoidní schizofrenie
2. F20.1 Hebefrénní schizofrenie
3. F20.2 Katatonní schizofrenie
4. F20.3 Nediferencovaná schizofrenie
5. F20.4 Postschizofrenická deprese
6. F20.5 Reziduální schizofrenie
7. F20.6 Simplexní schizofrenie
8. případně F20.8 Jiná a F20.9 Blíže neurčena

Schizofrenie je způsobena nerovnováhou chemických látek, které v mozku zajišťují komunikaci mezi neurony. To vede k vnímání (vidění / slyšení / přesvědčení o pravdivosti) věcí, které nejsou skutečné.

Faktory, které tuto nerovnováhu vytvářejí, nejsou ještě plně objasněny.

Psychotické poruchy nikdy nespouští jediná příčina, ale kombinace řady dílčích příčin. Některé jsou vrozené (dědičnost, průběh těhotenství). Jiné jsou způsobené vlivy prostředí, ve kterém nemocný žije, a událostmi, které prožil.

Mezi dispozice k onemocnění patří nadměrná citlivost (hypersenzibilita) a zvýšená zranitelnost (vulnerabilita), je proto důležitá kvalita vztahů s blízkými.

Dědí se pouze dispozice, ne samotná nemoc.

Pokud někteří z rodičů trpí schizofrenií, pravděpodobnost, že dítě onemocní také, je asi 10 %.

Nejvíce schizofreniků se vyskytuje u lidí, kteří užívají drogy (především marihuanu, metamfetamin či kokain) či trpí závislostí na alkoholu nebo nikotinu.

K rizikovým skupinám patří:

• lidé ze sociálně slabších vrstev (resp. špatného rodinného prostředí)
• lidé z městského, ale chudého prostředí
• imigranti
• etnické menšiny
• lidé, kteří se narodili po komplikovaném porodu

K náhlému a nečekanému onemocnění dochází zřídka.

Propuknutí nemoci může předcházet období několika měsíců až let, během kterých se člověk postupně mění:

• uzavírá se do sebe
• přerušuje sociální kontakty
• hůře komunikuje
• mluví nesouvisle, sám pro sebe
• provádí podivné rituály
• bývá podrážděný
• ztrácí zájem o okolní svět
• experimentuje s drogami

Svět se pro nemocného stává nesrozumitelným, zažívá pocit ztráty kontroly nad skutečností. Věci jsou nejasné a nabývají mnohoznačných či symbolických významů.

Člověk ohrožený nemocí často zůstává bez odborné péče 1–2 roky. První příznaky se mohou objevit již 2–6 let před vyhledáním pomoci.

Diagnostika se opírá o anamnézu (změny psychiky a chování). Určuje se na základě klinických kritérií, která zmiňujeme v části o průběhu.

Diagnostika schizofrenie může probíhat měsíce až roky.

Krevní testy (odběr krve) jsou důležité v rámci léčby, aby se zjistil vliv účinků látek.

První ataku schizofrenie jde těžko předpovědět.

Schizofrenie u dětí v předškolním věku je velmi vzácná, protože v myšlení ještě převládá magické myšlení. Malé děti si běžně vytvářejí imaginární přátele, a proto je velmi problematické odlišit imaginární přátele od zrakových halucinací.

Pokud však imaginární přátelé nezmizí přibližně do 7. roku života, je třeba vyhledat lékaře.

Nejčastěji se první ataka schizofrenie objeví v pubertě nebo rané dospělosti (do 30 let). K riziku mimořádně přispívá i první experimentování se zakázanými látkami, jako je rekreační kouření marihuany, které mnohdy mnozí obhajují.

Je dokázáno, že marihuana vyvolává halucinace, které mohou být vstupní branou do schizofrenie.

Riziko rozvoje schizofrenie se zvyšuje i při oslabené rodinné vazbě. U některých mladých lidí je spouštěčem první odchod z domu (například na střední nebo vysokou školu) či tragédie v rodině. Rodina mnohdy popírá závažnost situace. Snaží se problém kompenzovat vlastními silami a změny v chování připisuje například dospívání či užívání drog – většinou mají totiž obavy z psychiatrie.

Prvními takzvaně varovnými příznaky bývají poruchy spánku, ale také bizarnost v oblékání či zanedbávání osobní hygieny. Postižený začne snižovat míru sociálního kontaktu, ztrácí smysl pro humor nebo je depresivní. Nálada je kolísavá, někdy nadměrně pláče, poté se bezdůvodně začne smát.

Možné je pozorovat změny osobnosti.

Objevuje se citlivost na světlo a hluk.

Klinický obraz schizofrenie je variabilní a může se v průběhu onemocnění v jeho jednotlivých fázích měnit.

Obecná kritéria ICD-10 pro paranoidní, hebefrénní, katatonní a nediferencovanou schizofrenii. Nejméně jeden ze syndromů, symptomů a znaků uvedených pod bodem 1.

Kritéria 1 - nejméně jedno z uvedených:

• ozvučení myšlenek, odebírání myšlenek či vysílání myšlenek
• blud kontrolování, ovlivňování nebo pasivity jasně se vztahující na tělo nebo končetiny nebo zvláštní myšlenky, jednání či pocity; bludné vnímání
• halucinace hlasů, které průběžně komentují pacientovo jednání nebo o něm mezi sebou diskutují, jiný typ halucinací, které přicházejí z některých částí těla
• přetrvávající bludy jiného charakteru, které nemohou být podmíněny příslušnou kulturou, nepřiměřené nebo zcela nemožné jako náboženská nebo politická identita, nadlidská moc nebo schopnost (např. schopnost kontrolovat počasí nebo spojení s bytostmi z jiného světa)

Nebo nejméně dva ze symptomů a znaků uvedených pod bodem 2.

Kritéria 2 - nejméně dvě z následujících:

• přetrvávající halucinace jakékoli modality, pokud se vyskytují denně po dobu nejméně jednoho měsíce, pokud jsou doprovázeny bludy (které mohou být těkavé nebo jen částečně formované) bez zjevného afektivního obsahu nebo doprovázené trvale zvýšeným sebehodnocením
• neologismy, zlomy v návaznosti myšlenkové souvislosti, což vyúsťuje do inkoherence nebo zmatené řečové produkce
• katatonické projevy v chování, jako je vzrušení, stereotypní pohyby nebo flexibilitas cerea, negativismus, mutismus a stupor
• "negativní" symptomy jako výrazná apatie, chudost řečového projevu, oploštění nebo nepřiměřenost emočních reakcí (musí být zřejmé, že nejsou způsobeny depresí nebo antipsychotickou léčbou)

Mají být přítomny po většinu času během epizody psychotického onemocnění trvající nejméně jeden měsíc (nebo v některých případech po většinu dne).

Protože projevy při schizofrenii jsou rozmanité, bývají děleny do 4 skupin:

1. Pozitivní symptomy:
   • halucinace, bludy, katatonní symptomy, strukturální poruchy myšlení a dezorganizované jednání
2. Negativní symptomy:
   • oploštění emoční reaktivity, hypobulie, ambivalence, chudý řečový projev, sociální staženost
3. Kognitivní symptomy:
   • poruchy pozornosti a snížená rychlost zpracování informací, slovního učení a paměti a sociální kognice
4. Depresivní symptomy, které se mohou vyskytnout v každé fázi onemocnění. Někdy jsou obtížně odlišitelné od negativních příznaků a znamenají vysoké suicidální riziko.

Doporučení pro pacienty

Je nezbytné řídit se doporučeními lékaře a dodržovat pravidelný režim.

Doporučení pro pacienty:

Udržujte pravidelný spánkový režim.

Každý večer jděte spát v přibližně stejnou dobu a v přibližně stejnou dobu také každé ráno vstávejte. Zdá se, že narušený spánkový režim dokáže odstartovat poruchy nálady.

Pokud se chystáte cestovat do oblastí s odlišným časovým pásmem, poraďte se předem s vaším lékařem.

Udržujte obvyklý režim činností.

Nebuďte líní, ale zároveň se nepřepínejte.

Činnosti si plánujte!

Neužívejte alkohol nebo jiné psychoaktivní látky (marihuana, pervitin, kokain, LSD, ale také léky). Drogy a alkohol mohou spustit epizody poruchy nálady a také ovlivnit účinnost psychofarmakologické léčby.

Někdy můžou být alkohol a drogy "lákavým léčebným prostředkem" poruch nálady nebo spánku, ale prakticky vždy situaci jen zhorší. Pokud máte problém s podobnými látkami, poraďte se s lékařem.

Dávejte si pozor i na každodenní požívání malých dávek alkoholu, kofeinu a některých volně prodejných léků na nachlazení, alergie nebo bolest. I malé dávky těchto látek mohou ovlivnit spánek, náladu nebo reagovat s vašimi léky.

Přijměte podporu rodiny a přátel.

Pamatujte si, že není vždy snadné žít s někým, kdo má výkyvy nálad. Pokud se všichni o schizofrenii naučíte co nejvíce, bude pro vás jednodušší zmírnit vztahové problémy, které může tato porucha způsobit. I "klidnější" rodina bude někdy potřebovat pomoc zvenčí.

Snažte se snížit míru stresu v zaměstnání. Samozřejmě, že v práci chcete být co nejlepší.

Pamatujte však, že důležitější pro vás je vyhnout se recidivám!
Pokuste se pracovat tak, abyste se dostali včas do postele.
Vyhněte se zaměstnání se střídáním na směny!

Pokud symptomy poruchy nálady ovlivňují vaši schopnost pracovat, poraďte se s vaším lékařem, zda přestat pracovat úplně, nebo si jen vzít pár dní volna. Jak otevřeně zasvětit zaměstnavatele a kolegy, je jen na vás. Pokud nejste schopni pracovat, může člen vaší rodiny oznámit zaměstnavateli, že se necítíte dobře a že jste v lékařské péči a do práce se vrátíte, co nejdříve to bude možné.

Naučte se rozpoznávat časné varovné signály nových epizod.

Časné varovné signály jsou velmi individuální. Čím lépe se naučíte varovné signály rozpoznávat, tím dříve vám může být nabídnuta pomoc.

Nepatrné změny nálad, spánku, energie, sebeúcty, sexuálního zájmu, soustředění, ochoty pracovat na nových projektech, myšlenek na smrt (nebo náhlý optimismus), a dokonce i změny stylu oblékání a účesu mohou být prvními varovnými signály.

Věnujte zvláštní pozornost změně svého spánkového režimu. To je obvykle první nápovědou, že se něco děje. I ztráta úsudku může ale být znakem nové epizody. Nestyďte se proto poprosit vaši rodinu, aby hledala první varovné signály, které by vám mohly uniknout.

Pokud si myslíte, že léčba nefunguje nebo způsobuje nepříjemné nežádoucí účinky, řekněte to svému lékaři.

Sami od sebe nepřestávejte užívat a neupravujte dávkování léků!

Symptomy, které se po vysazení léku objeví, se většinou léčí mnohem obtížněji. Pokud se věci nevyvíjejí tím správným směrem, nestyďte se požádat svého lékaře, aby obstaral názor jiného odborníka. Je normální mít někdy pochybnosti a konzultace mohou být skvělá pomoc.

Neodkladně kontaktujte svého lékaře, pokud máte...

• sebevražedné úvahy
• sklony k agresivitě
• výkyvy nálady, poruchy spánku nebo energie
• příznaky související s vedlejšími účinky léku
• nutnost užívat volně prodejné léky, jako jsou léky na nachlazení nebo léky na bolest
• akutní nemoc nebo došlo-li ke změně v užívání ostatních vašich léků

Pozor na sebevražedné myšlenky!

Lidé trpící schizofrenií jsou nadmíru podezřívaví. Mohou mít halucinace, které je vybízejí k sebevraždě. To v konečném důsledku vede k tomu, že až polovina schizofreniků se pokusí o sebevraždu.

5 až 10 % případů ji i dokoná.

Varovné signály, že pacient uvažuje o sebevraždě:

• "závěrečné přípravy" – říká sbohem známým, daruje oblíbené věci blízkým
• opakovaně hovoří o smrti a sebevraždě
• náhlé zlepšení nálady – může značit, že dotyčný se "konečně" rozhodl, a cítí se díky tomu lépe
• sebepoškozování

Pokud máte podezření, že váš blízký má sklony k sebevraždě, nenechávejte ho nikdy o samotě – zůstaňte s ním vy nebo někoho požádejte. Rovněž odstraňte z jeho dosahu nebezpečné předměty, jako jsou léky (i ty, které užívá; raději mu je sami dávkujte) a ostré předměty.

Prognóza

O schizofrenii jako duševní poruše lze mluvit již od první schizofrenní epizody. Její začátek však může být pozvolný i akutně vznikající.

Následný průběh je variabilní od jedné epizody s plným uzdravením přes přetrvávající postižení, opakované epizody s různými stupni úzdravy až po kontinuální varianty s prohlubováním rezidua.

Prediktory (ukazatel úspěšnosti) nepříznivého průběhu jsou familiární výskyt onemocnění, nedostatečná úroveň premorbidní sociální adaptace, kognitivní poruchy, neurovývojové anomálie a strukturální anomálie mozku, mužské pohlaví, dřívější začátek nástupu onemocnění, plíživý rozvoj onemocnění, nízký socioekonomický status, užívání návykových látek a délka neléčené psychózy.

Sociální dopad

Schizofrenie je celoživotním onemocněním s vysokou tendencí k chronickému průběhu.

Středně těžké formy schizofrenie ovlivňují míru poklesu schopnosti výdělečné činnosti o 35–45 %, její těžké formy 50–80 %.

V případě dlouholeté remise ve vhodném sociálním prostředí je míra poklesu schopnosti výdělečné činnosti 35–45 %.

Moderní psychiatrická péče je zaměřena sociálně. Proto léčbu, doléčování a rehabilitaci zajišťujeme s cílem pacienta integrovat zpět do společnosti.

Není ostudou vyhledat odbornou pomoc, ale může být fatální prohrou onemocnění tajit.