Apatie: Co je to apatie a jaké jsou její příznaky? Diagnostika a léčba

Apatie může ovlivnit naši práci, rodinné vztahy i ty nejvšednější každodenní činnosti.

Apatie může být krátkodobým stavem nebo dlouhodobým příznakem nemoci.

Často je spojena s demotivací, nezájmem, smutkem a lhostejností k podnětům z okolí.

Projevy a příznaky, příčiny, diagnostiku, možnosti léčby, motivaci, psychoterapii a mnoho dalších zajímavých informací najdete v následujícím článku.

Co je to apatie?

Apatie je oficiálně definována jako nedostatek motivace, vůle, emocí a zájmu o podněty z prostředí. Vyznačuje se lhostejností a často zvýšenou únavou a smutkem. Může ovlivňovat práci, osobní vztahy a běžné denní činnosti.

Apatie může připomínat lenost, nezájem o podněty z prostředí nebo dokonce nechuť k životu.

Synonymem apatie (lhostejnosti) je pojem letargie.

Každý z nás někdy v životě zažil apatický stav. V určitých životních situacích může být apatie normální.

Mnohdy se jedná pouze o krátkodobý stav způsobený různými příčinami. Může ho způsobit náročnější období v práci a osobním životě, stres, dlouhodobý stereotyp, fyzická a psychická únava a podobně.

Apatie může být dočasným stavem, který v relativně krátké době pomine. Nebo může být naopak přítomna jako projev některých onemocnění. Častá, dlouhodobá a chronická apatie je nebezpečná.

Apatie může být příznakem různých neurologických a psychických onemocnění.

Může být projevem různých psychických onemocnění, jako jsou depresea úzkostné poruchy. Objevuje se také u neurologických onemocnění, jako je Alzheimerova choroba nebo stařecká demence.

Příznaky a projevy apatie

Příznaky apatického stavu rozhodně nejsou příjemné. Apatie může být fyzická i psychická. Může se projevovat vyčerpaností, sníženou energií, neschopností se soustředit a myslet.

Možné příznaky apatie:

• Nedostatek energie
• Nedostatek motivace
• Demotivace
• Lhostejnost
• Nechuť k životu a běžným činnostem
• Časté změny nálad
• Zhoršení nálady
• Pocity smutku a úzkosti
• Ospalost, letargie
• Zvýšená únava
• Lenost
• Snížená schopnost myslet
• Slabší schopnost soustředění
• Nezájem o podněty z prostředí
• Snížená kvalita spánku
• Slabší pracovní výkon
• Problémy v partnerském vztahu
• Ignorování společenského života
• Introvertní tendence
• Bolesti hlavy a migrény

Etiologie a příčiny apatie

Není to jen krátkodobá ztráta motivace?

Je velmi důležité umět rozeznat chorobnou apatii a ztrátu motivace od dočasného apatického stavu s konkrétní příčinou.

Každý z nás někdy zažije nepříjemnou fázi neúspěchu a stagnace.

Jedinec znechucený životem snadno upadá do stavu apatie. Tento pocit může trvat několik dní nebo týdnů. Pokud se neřeší, může se opakovaně vracet.

Když dlouhodobá apatie narušuje osobní vztahy, práci a každodenní život, je to patologický stav.

Patologická apatie je charakteristická ztrátou zájmu o sociální kontakt, společenskou aktivitu, vnější podněty a běžné každodenní činnosti.

Krátkodobou ztrátu motivace způsobenou konkrétní příčinou lze na rozdíl od chorobné apatie zvládnout mnohem snáze.

Překonáním špatného období, změnou životního stylu, prací, novými podněty, koníčky, tvůrčí činností, podporou prostředí, psychoterapií, meditačními motivačními technikami a mnoha dalšími způsoby a životními impulsy.

Základem rovnováhy těla a mysli je vyvážená zdravá strava, pravidelná fyzická aktivita, odstranění stresu a kvalitní spánek.

V případě těžkého období, dlouhodobé ztráty motivace a pocitu stagnace je vhodné obrátit se na blízkou osobu nebo ideálně na odborníka. Psycholog (psychoterapeut) vám pomůže stav mnohem rychleji analyzovat a zvládnout.

Je vhodné uvědomit si příčinu demotivace a stanovit si krátkodobé cíle, priority a očekávání.

Apatie a nemoc

Apatie při duševním onemocnění může postihnout všechny věkové skupiny. Příčiny apatie nelze obecně vyjmenovat. Rozlišují se podle onemocnění, které doprovázejí.

Přetrvávající apatie může být doprovodným příznakem různých psychiatrických a neurologických problémů. Často je spojována s depresí, melancholií, úzkostnými poruchami nebo schizofrenií.

Nejčastěji je apatie spojena s depresí.

Apatie se může vyskytovat také u lidí s neurodegenerativním onemocněním. Nejčastější neurologická onemocnění s apatickými příznaky jsou demence, stařecká demence, Parkinsonova a Alzheimerova choroba.

Apatie může být často jedním z prvních projevů nástupu stařecké demence nebo Alzheimerovy choroby.

Může se objevit i u lidí s mentální anorexií a jinými poruchami příjmu potravy. Apatické stavy mohou být v některých případech důsledkem organických změn v mozku, jako je cysta, zánět, hematom, sraženina, nádor a další strukturální nálezy.

Kdy je vhodné vyhledat pomoc odborníka?

Pokud se vyřeší příčina krátkodobé apatie, není třeba tento stav konzultovat s lékařem. I v tomto případě je vhodné využít podporu rodiny a blízkých.

Pokud apatické chování vzhledem k nepříjemným událostem přetrvává několik týdnů a přes veškerou snahu se nezlepšuje, je třeba vyhledat pomoc odborníka – psychoterapeuta (psychologa, psychiatra).

Přetrvávající apatický stav s psychickými příznaky (úzkost, deprese, nezájem o okolí) a fyzickými příznaky (únava, bolest hlavy) vyžaduje návštěvu psychiatra.

Pokud tuto možnost zvažujete, neváhejte se obrátit na odborníka.

Diagnostika a možnosti léčby

Diagnostika etiologie apatie se ve většině případů provádí u psychiatra, psychologa nebo neurologa. Lékař pomocí hodnoticí škály posoudí dopad apatie na kvalitu každodenního, profesního a osobního života a na změny v myšlení jedince.

Konzervativní léčba se skládá ze sezení s psychoterapeutem. Psychoterapeut vás vede k vytvoření pozitivnějšího pohledu na svět. Ukazuje vám různé techniky pro správné nastavení mysli a motivaci.

Poradenství psychoterapeuta při apatii pomáhá jedinci rychleji se vyrovnat s nežádoucím stavem. Pomáhá ke zdravému myšlení a životnímu stylu.

Lékař může také předepsat farmakoterapii – léky na zmírnění úzkosti a depresivních stavů. Tyto negativní příznaky jsou s apatií často spojeny.

Konkrétní psychofarmaka závisí na přesné diagnóze, příznacích a zdravotním stavu jedince.

Léčba apatických stavů při neurodegenerativních a duševních onemocněních je především medikamentózní. V souvislosti s apatickými příznaky a celkovým duševním zdravím se nejčastěji používají antidepresiva, psychostimulancia, antipsychotika a další psychofarmaka.

Projevy apatie u dětí

Pokud si všimnete, že je vaše dítě náhle jiné, letargické a nereaguje na podněty, měli byste být ostražití a v případě pochybností vyhledat dětského lékaře. Může se jednat pouze o únavu, ale také o infekce nebo jiná akutní onemocnění.

Pokud je vaše dítě náhle jiné, letargické a nereaguje na podněty, měli byste být ostražití. V případě pochybností vyhledejte pediatra. Může jít jen o únavu, ale také o infekce nebo jiná akutní onemocnění.

U malých dětí je apatický stav obvykle spojen s jiným onemocněním.

Malé děti jsou fyziologicky energičtější, pozitivnější a obecně živější. Únava, demotivace a nezájem o podněty z okolí jsou většinou přidruženým příznakem jiného onemocnění.

Může se jednat o běžné onemocnění, jako je nachlazení nebo chřipka, ale také o závažnější stavy, jako je poranění mozku, meningitida a další infekční onemocnění.

Může jít také o citlivou reakci na událost v domácím nebo školním prostředí.

U starších dětí nebo dospívajících může být apatie projevem hledání sebe sama, nedostatku zájmů, pocitu osamělosti a podobně.

S přetrvávající apatií a dalšími příznaky (úzkost, deprese, panika…) je vhodné navštívit pediatra nebo dětského psychiatra. Můžete tak předejít vzniku duševního onemocnění v dospělosti.