Anafylaktický šok: Anafylaxe jako přehnaná, těžká alergická reakce?

Anafylaktický šok: Anafylaxe jako přehnaná, těžká alergická reakce?
Zdroj fotografie: Getty images

Anafylaktické reakce je těžká forma alergické reakce. Alergie je přehnaná odpověď organismu na alergen. Anafylaxe je závažný stav, který ohrožuje zdraví a život postiženého. Projevuje se na několika tělních systémech. Anafylaktický šok je nejtěžší projev anafylaxe a bezprostředně ohrožuje život člověka.

Vlastnosti

Anafylaktická reakce je těžká forma alergické reakce. Zkráceně se označuje také jako anafylaxe. Anafylaktický šok je nejtěžší stupeň anafylaxe. Ohrožuje člověka bezprostředně na životě.

Ohrožuje člověka bezprostředně na životě.

Významné pojmy pro alergii a anafylaxi

Alergická reakce je přehnaná či nepřiměřená odpověď organismu, konkrétně jeho imunitního systému, na alergen. Alergenem může být běžná látka nacházející se v životním prostředí, která za normálních okolností není člověku škodlivá.

Alergen, jinak označovaný také jako antigen, u alergika vyvolá nadměrnou imunitní odpověď. Jejím výsledkem je alergická reakce. Známe i atopické alergie, jejichž příčinou je genetická predispozice k tvorbě IgE protilátek.

Anafylaxe je těžší stupeň alergie. Zasahuje několik tělních systémů a orgánů. Probíhá ve vyšší intenzitě než alergie. Ohrožuje zdraví a život člověka. Známe i pojem anafylaktoidní reakce. Její příčinou ale není imunitní odpověď, ačkoli se projevy podobá anafylaxi.

Anafylaktický šok je nejtěžší forma anafylaxe, přičemž bezprostředně ohrožuje život postiženého. Šok je náhlá změna mikro a makrocirkulace. Dochází při něm k poruše prokrvení tkání, a tedy i ke sníženému okysličení a k poruše buněčného metabolismu.

V případě, že se anafylaktický šok neléčí, nastává selhání a poškození orgánů až smrt. Mezi běžnými lidmi je pojmenování šok zažitý jako psychická reakce, například na akutní stres. Toto pojmenování nicméně není správné.

Pojem šok označuje akutní, život ohrožující stav z důvodu poruchy prokrvení. Zasahuje několik tělních systémů a orgánů. A to například srdečně-cévní systém, plíce, ledviny, nadledviny, mozek, játra. Má tři fáze: kompenzační, fázi dekompenzace a ireverzibilní fázi.

V první (vyrovnávací) fázi se tělo snaží udržet prokrvení životu potřebných orgánů, a tedy mozku, srdce, ledvin. V dekompenzační fázi se prohlubují změny, klesá krevní tlak, zhoršuje se prokrvení tkání a orgánů.

Pokud se do tohoto momentu šok neléčí, nastává nezvratná fáze. Nejzávažnější fází je tedy ireverzibilní fáze, při které nastávají nevratné změny a dojde k trvalému poškození orgánů až k smrti.

Šok se rozděluje na:

  • hypovolemický, když v cévách není dostatek krve, jako důsledek krvácení či dehydratace
  • kardiogenní, když selhává funkce srdce jako pumpy
  • obstrukční, jehož příčinou je například plicní embolie
  • distribuční, nastává při nadměrném roztažení cév, jako je to například při anafylaxi či sepsi (otravě krve)

Co je anafylaxe?

Tyto pojmy jsou důležité pro rozlišení alergie, anafylaxe a anafylaktického šoku. Původ potíží může být stejný, rozdíl je však v intenzitě průběhu. Alergie je proto jednou z oblastí zdravotních potíží, která by neměla být za žádnou cenu podceněna.

Slovo alergie je vytvořeno ze dvou řeckých slov, a to allos (změněný stav) a ergon (práce, reakce). Vytvořili ho lékaři Clemens ven Pirquet a Béla Schick v roce 1906.

Anafylaxe je generalizovaná alergická reakce neboli alergie, která se rozšířila na celý organismus. Zasahuje několik tělních systémů.

Postihuje například orgánové systémy:

  • oběhový
  • dýchací
  • nervový
  • kůži
  • trávicí 

Anafylaktický šok je život ohrožující stav, jehož základem je těžký stupeň anafylaxe. Projevuje se poklesem krevního tlaku, oběhovou nedostatečností až bezvědomím.

Tělo se při prvním střetu s alergenem imunizuje. To znamená, že vytvoří protilátky.

Neprojeví se typickou alergií. Následně při druhém střetu s antigenem nastává přehnaná imunitní reakce.

Při ní IgE protilátky identifikují daný antigen, což spustí alergickou kaskádu. Kromě IgE formy jsou známé i jiné mechanismy. Nicméně IgE typ reakce je nejčastější, a to až v 60 procentech. Následně se při alergii účastní i ostatní mediátory.

Při alergické či anafylaktické reakci se účastní i látky, jako jsou například:

  • histamin
  • serotinin
  • tryptáza
  • heparin
  • adenozin
  • prostaglandin D2
  • interleukiny
  • leukotrieny

Anafylaxe v některých případech probíhá dvoufázově.

A to v době několika sekund až minut po střetu s antigenem, alergenem. Druhá fáze anafylaktické reakce se potom může spustit 6–24 hodin po propuknutí prvních obtíží. Stává se tak přibližně v 20 % případů.

Mezi nejčastější příčiny anafylaktické reakce se řadí lékové a potravinové alergeny, ale i reakce po střetu s hmyzem (poštípání, kousnutí). Frekventované jsou také alergické reakce na latex.

alergie - nejčastější alergeny, ořechy, vosí jed, léky, latex
Nejčastější alergeny - potraviny, jako arašídy, vosí jed, léky, latex. Zdroj: Getty images

Intenzita reakce je závislá také na několika faktorech, mezi něž patří například míra citlivosti alergika. Důležitý je také způsob vstupu alergenu do těla, kontakt, příjem ústy nebo štípnutí hmyzem.

Alergická reakce může probíhat lokálně nebo celkově. V případě prvního střetu s alergenem si tělo vytvoří protilátky. Následně při druhém kontaktu s daným antigenem vypukne bouřlivá reakce imunitního systému.

Každý další styk s touto látkou zpravidla vyvolává závažnější projevy. Zvyšuje se intenzita, ale také trvání reakce. A i proto je důležité odborné vyšetření alergologem. Ten určí látku, na kterou je člověk citlivý, a dostatečně člověka poučí.

Příčiny

Alergie či anafylaxe jako taková je zapříčiněna nadměrnou reakcí na antigen. Antigen neboli alergen je látka, která za běžných okolností není tělu nebezpečná. Tělo ji ovšem při prvním kontaktu označilo jako nežádoucí.

Následně při druhém kontaktu s ní reaguje nepřiměřeně. Příčinou mohou být alergeny, které se nacházejí za běžných okolností v životním prostředí. Jinému člověku nedělají problém. Anafylaktický šok je nejtěžší formou reakce na vniknutí alergenu do těla.

Tabulka uvádí některé z látek, které často vyvolávají alergii

Typ Popis
Potraviny časté jsou alergie na
  • citrusy
  • exotické ořechy, přičemž alergie na vlašské nebo lískové ořechy je vzácná
  • mořské plody
  • vejce
  • jahody
Léky jako například na:
  • antibiotika
  • léky proti bolesti, nesteroidní antirevmatika
  • kontrastní látky
  • transfúzi
důležitý je údaj o způsobu vniknutí do organismu, přičemž po vpíchnutí nastává reakce rychleji a intenzivněji
Pyl, prach, roztoči po vdechnutí nebo kontaktu pokožky s alergenem, častá a známá je senná rýma
Hmyz nejčastěji včela, vosa, sršeň, ale i jedy jiného hmyzu
Latex častá kontaktní alergie

Specifickým typem jsou alergie na složku potravy lepek a laktózu.

Alergie - alergeny
Nejčastěji alergeny, které vyvolávají alergickou reakci. Zdroj: Getty images

Příznaky

Alergická reakce má své typické projevy. Ty mohou být lokální, ale i celkové. Při anafylaxi je zasaženo více tělních systémů a orgánů. Jako je například kůže, srdečně-cévní systém či dýchání.

Projevy anafylaxe záleží na více faktorech, jako jsou například:

  • typ alergenu
  • místo a způsob průniku do organismu, tedy přes trávicí trakt, kůži, injekčně
  • stupeň citlivosti, senzibilizace organismu
  • cílový orgán nebo tkáň

Tabulka znázorňuje příznaky anafylaxe vzhledem k tělnímu systému

Tělní systém Popis
Kůže a sliznice
  • svědění
  • zarudnutí
  • vyrážky nebo kopřivka
  • otok (angioedém nebo i Quinckeho edém) sliznice nosní a ústní dutiny, obličeje, očních víček, rtů, jazyka, dýchacích cest:
    • edém laryngu (otok hrtanu)
    • edém epiglotis (hrtanové příklopky)
  • bledost
  • pocení, studený pot
Dýchací systém
  • rýma
  • kýchání
  • kašel
  • zvýšená tvorba hlenu v dolních dýchacích cestách
  • pocit cizího tělesa v krku
  • svědění a škrábání v krku
  • zrychlené a mělké dýchání
  • dušnost kvůli stažení a otok dýchacích cest
  • pískání až chrčení při dýchání
Srdečně-cévní systém
  • pocit bušení srdce
  • tachykardie
  • nízký krevní tlak
  • arytmie
  • těžko hmatatelný až nehmatatelný puls
Trávicí systém
  • porucha polykání
  • pocit stažení žaludku
  • pocit na zvracení
  • zvracení
  • řídká stolice
  • nadýmání
  • bolest břicha – křečovité kolikové bolesti
Pohlavně-vylučovací soustava
  • stažení svalů dělohy, což je zvláště nebezpečné v případě těhotenství
  • stahování svalů močového měchýře
  • odchod moči (inkontinence)
  • ledvinová kolika
CNS
  • závratě
  • dezorientace
  • poruchy vědomí
  • kolaps
  • křeče těla
  • úzkost
  • neklid
  • bolest hlavy
Jiné
  • zarudnutí očních spojivek, svědění očí
  • pocit chladu
  • třes těla
  • snížená tělesná teplota
  • chrapot až zhoršení řeči
  • při EKG projevy nedokrvení srdečního svalu
Těžká anafylaktická reakce a příčiny úmrtí
  • šok
  • bezvědomí
  • křeče těla
  • otok hrtanu či hrtanové příklopky
  • stažení dýchacích cest, tedy bronchospazmus
  • zástava dechu, respirační selhání
  • zastavení krevního oběhu, tedy selhání činnosti srdce jako pumpy (maligní arytmie, infarkt myokardu)
  • smrt

Diagnostika

Nejdůležitější je anamnéza od postižené osoby a klinické projevy alergie, tedy i anafylaxe. Velmi důležité je rozpoznání alergenu. To později pomůže v prevenci nebo při léčbě vzniklé alergie.

Typ alergenu se dá určit, pokud je známa látka, po níž se vyskytla reakce. Jinou metodou jsou laboratorní vyšetření a kožní alergologický test. Určuje se IgE, zvýšení histaminu v krvi nebo v moči. Vyšetřit se může také hlen a nosní sekret, ve kterém se určuje přítomnost eosinofilů.

Jednoduchá je diagnostika anafylaxe při působení známého alergenu. V případě prvotní reakce je o to těžší, že alergen ještě není znám. Ale pokud se vyskytují příznaky typické pro alergii, a to například po bodnutí včelou, diagnóza je jasná.

V rámci obtíží je důležité vyloučit jinou příčinu (hereditární angioedém, arytmii a podobně, podle symptomů). A to hlavně v případě, že není známa příčina probíhajících problémů. Diferenciální diagnostika je důležitá pro odhalení ostatních vážných onemocnění.

Průběh

Alergie, poštípání, ruka, svědění
Příznakem může být i svědění v místě vpichu. Zdroj: Getty images

Alergická reakce v první fázi probíhá po sekundách až minutách.

Druhá fáze (20 % případů) může nastoupit po 6–24 hodinách.

Jako první jsou většinou kožní projevy. A to zarudnutí, svědění, kopřivka, případně výskyt vyrážek. Frekventovaně se vyskytuje i angioedém (otok měkkých částí kůže). Typicky je to oblast rukou, obličeje, ale i krku.

Jak bylo uvedeno, průběh záleží na několika faktorech a je individuální. Závažnější potíže se vyskytují po nitrožilní aplikaci léků, ale i po štípnutí včelou do oblasti blízko srdce a obličeje.

Po vniknutí alergenu do organismu se spouští kaskáda imunitních reakcí. Do krve se vyplavují vazoaktivní látky (působící na cévy), jako jsou histamin, prostaglandin D2, leukotrieny a také látky, které ovlivňují stažení dýchacích cest.

Účinky těchto látek se projevují zejména jako:

  • stažení dýchacích cest, tedy bronchokonstrikce
  • roztažení cév, tedy vazodilatace
  • zvýšená propustnost kapilár, drobných cév, pro tekutiny (angioedém)
  • zvýšená sekrece hlenů sliznice dýchacích cest, a to dolních i horních
  • shlukování a aktivace trombocytů, což má za následek DIC (diseminovanou intravaskulární koagulopatií)
Tlakoměr, nízký krevní tlak
Projevem šoku je i nízký krevní tlak. Zdroj: Getty images

Následkem toho vzniká prostup tělních tekutin do mezibuněčného prostoru, a tím ztráta tekutin z krevního oběhu. Ale i roztažení cév, tedy vazodilatace. To zapříčiní snížení krevního tlaku, zrychlení srdeční frekvence.

Zúžení dýchacích cest má za následek dušnost (dyspnoe). Může být slyšet sípání, jako při astmatickém záchvatu. Dýchání zhoršuje i zvýšená tvorba hlenu v dolních dýchacích cestách a přidružuje se chrapot při dýchání.

Kromě uvedeného otoku měkkých tkání je velmi závažný edém hrtanu a hrtanové příklopky. Což může mít za následek obstrukci neboli neprůchodnost dýchacích cest. A pak dušení až zástavu dechu.

Důsledkem je respirační selhání a v případě, že se nezahájí časná léčba nebo resuscitační péče, i smrt. Stejně nebezpečné je i selhání funkce srdce, a to z důvodu maligní arytmie nebo ischemie. To znamená nedokrvení srdečního svalu a infarkt srdce.

Při šoku se vyskytují i ​​příznaky, které vyplývají ze zhoršeného prokrvení mozku. Mezi ty se řadí změněné vědomí (apatie, agrese), kolaps, křeče těla až bezvědomí. Kromě toho je při šoku možné pozorovat bledost až mramorové zbarvení kůže, studený pot.

Trávicí systém reaguje celkovou těžkostí, zvracením, bolestí břicha. Přidružit se může i řídká stolice. Tvorba moči se snižuje až zastavuje a vyskytnout se může ledvinová kolika. Stažení močového měchýře může způsobit únik moči. V těhotenství je obzvláště rizikové stažení dělohy.

Přestože alergická reakce proběhne poprvé mírně, je velmi důležité odborné vyšetření. Druhá reakce může mít intenzivní průběh. I když průběh anafylaxe může mít fatální konec, naštěstí existuje účinná a rychlá léčba, která zabrání rozvoji anafylaktického šoku do jeho nezvratné formy.

Jak se léčí: Anafylaktický šok

Léčba anafylaktické reakce a první pomoc + Injekce EpiPen u alergiků

Zobrazit více

Jak pomoci člověku s anafylaktickým šokem

fsdílet na Facebooku

Zajímavé zdroje informací