Bolest hlavy: Nejčastější příčiny a jak se jí zbavit? (Typy bolesti)

Bolest hlavy je nepříjemným subjektivně vnímaným pocitem. Lidé ji popisují jako ostrou, bodavou či tupou. S lokalizací na čele, v oblasti oka, za uchem, na vrchu v temeni či na záhlaví v zátylku.

Může vycházet z krku, ze zubů nebo jiných hlavě blízkých struktur. Téměř vždy provází horečnaté onemocnění či infekce horních cest dýchacích a různé virózy jako i chřipku a zánět dutin.

Bolest hlavy = cefalea/cefalalgia.

Cefalea se dělí na různé typy, které se od sebe odlišují různými vlastnostmi.

Příkladem běžně a často se vyskytující bolesti je migréna či tenzní bolest hlavy. Clusterová forma zastupuje méně frekventovaný druh.

Známe i skupinu akutních a závažných bolestí. Doprovází vysoký krevní tlak, ale také jiné závažné, zdraví a život ohrožující stavy, onemocnění.

Nejen u dospělých, ale také u dětí se popisuje hojný výskyt. I v dětském období může značit něco běžného, ale i nebezpečného.

Bolest hlavy mívá podobu tupých málo obtěžujících atak. Ale lidé také zažívají intenzivní obtíže, které jim brání vykonávat běžné každodenní činnosti.

Vyskytuje se samostatně, nebo probíhá společně s řadou obtíží, jako je například zvýšená citlivost na světlo a hluk, nechutenství, zvracení či únava a slabost.

Kromě subjektivního vnímání má bolest hlavy i významný ekonomický dopad, protože může za četné dny pracovní neschopnosti.

Často se ptáte:
Co je za bolestí hlavy?
Jde o závažné onemocnění, nebo mám migrénu?
Co na bolest hlavy a jak se jí zbavit?
Nabízíme vám nejdůležitější informace. Čtěte s námi dál...

Bolest hlavy má různé formy: Jak se rozděluje?
Rizikové faktory a spouštěče + důležité otázky

Bolest hlavy může být nezávažná nebo závažná. Vyskytuje se často, opakovaně a v atakách. Ale jsou případy, kdy ji člověk po celý svůj život nikdy neměl a najednou nastoupí intenzivní a nejhorší bolest v životě.

Jde pouze o část vlastností, které se hodnotí při tomto zdravotním problému.

Z hrubého pohledu se bolest hlavy rozděluje na primární a sekundární. Třetí, ne vždy uváděnou formou, je kraniální neuralgie.

Klasifikace bolesti hlavy na typy:

1. primární cefalea – idiopatická, příčina neznámá a bez poškození struktury mozku
2. sekundární cefalea – projev jiného onemocnění, může být přítomno poškození struktury
3. kraniální neuralgie – bolest pochází z hlavových (kraniálních) nervů 
   • neuralgie trojklaného nervu
   • neuralgie n. glossopharyngei
   • optická neuritida

Při tomto zdravotním problému jsou důležité některé otázky a odpovědi. Tyto informace poskytují ucelený pohled na možnou příčinu. Ne vždy je nicméně diagnóza jednoznačná. Doplňuje se speciální vyšetření, například neurologem.

Relevantní otázky jsou: 

• Jaký je charakter bolesti? Je tupá, ostrá, bodavá, pulzující?
• Jaká je lokalizace bolesti? Je v jednom místě, nebo se přesouvá, vyzařuje někam či z nějakého místa? 
  • bolest vpředu, na čelo a spánku (slechu), v okolí oka, za/nad okem, kolem obočí, mezi obočím, za/nad uchem, na temeni, v záhlaví, vyzařuje od krku?
• Jak často se vyskytuje, opakuje?
  • je bolest epizodická a pravidelně se opakuje
  • je to první bolest
  • prudký nástup
  • akutní vznik
  • jak často se během dne, měsíce, roku opakuje
• Jaká je intenzita?
  • mírná
  • vysoká
  • nejhorší bolest v životě
• Jak dlouho trvá?
  • sekundy až minuty
  • hodiny
  • dny nebo denně
• Jaký je průběh?
  • obvyklý, jako vždy
  • nebo se změnil průběh, charakter, intenzita bolesti
• Co bolest vyvolalo? Jde o provokační faktor – fyzická či psychická zátěž, pohlavní styk, únava, menstruace, jídlo či léky
• Přidružují také jiné potíže? Jako například únava, spavost, citlivost na světlo, zvuk, pach, nechutenství, zvracení, brnění v obličeji, třes rukou, končetin, sucho v ústech
• Jak zabírá léčba? Pomáhají běžná analgetika?  

Jak riziková popisuje první bolest hlavy po 40. roku života.

Důležitá je také osobní anamnéza, při které se zjišťují informace ohledně jiných onemocnění (respirační viróza, vysoký krevní tlak, cukrovka jiné), úrazu. Vytěžuje se i rodinná anamnéza a výskyt onemocnění u rodičů.

Rizikové faktory vzniku obtíží a červené vlajky

Někdy je dobré vytušit souvislost.

Co to znamená?

Lidské tělo reaguje na okolní, ale také vnitřní signály. Příkladem je změna počasí nebo stres.

Rizikové faktory, spouštěče bolesti:

• stres a psychické vypětí
• únava a schvácenost
• poruchy spánku, nedostatek, přemíra spánku, bolest hlavy v noci budí ze spánku, což opětovně ruší spánek a vyvolává únavu
• fyzická aktivita, pohlavní styk
• hormonální změny – hlavně u žen během menstruace, ovulace a v těhotenství
• snížený nebo nadměrný pitný režim
• hlad, nízká hladina cukru, nebo příliš vysoká
• strava a tekutiny, jako je alkohol, kofein
• léky

Zmínili jsme červené vlajky. Ale o co jde?

Jsou to varovné příznaky, které by neměl nikdo zanedbat. A při jejich výskytu vyhledat lékaře.

+ Odborná literatura zmiňuje i žluté vlajky. Podstata je stejná. Člověku při jejich zpozorování se doporučuje určitě vyhledat vyšetření.

Žluté a červené vlajky = varovné znaky, které směřují k odbornému lékařskému vyšetření.

Červené vlajky a žluté vlajky v tabulce

Primární bolesti hlavy

Skupinu primárních bolestí hlavy zastupuje mezi lidmi často skloňovaná migréna. Souběžně s ní se vyskytuje tenzní bolest hlavy.

Méně častá a známá je cluster headache (klastrová forma). Podobně existují i jiné vzácné primární bolesti hlavy.

Primární bolesti se dělí na:

1. migréna, s aurou a bez aury
2. tenzní bolest hlavy
3. cluster headache
4. jiné vzácné primární bolesti hlavy

Tabulka popisuje jednotlivé druhy primární formy

Jsou sekundární bolesti hlavy příznakem onemocnění?

Odpověď na otázku:
Ano, bolest hlavy je projevem jiného onemocnění či zdravotního problému.

Sekundární forma se také označuje jako symptomatická.

Symptom = příznak.

Základem bolesti hlavy je nějaká organická porucha nebo poškození struktury mozku. Následně bolest může do hlavy vyzařovat z jiné blízké oblasti. Příkladem je cefalea a točení hlavy při bolestech krční páteře.

I v tomto případě může být bolest hlavy projevem nezávažného stavu. Nicméně také onemocnění, které ohrožuje zdraví či život člověka.

Ty nejzávažnější případy mohou končit smrtí.
A z toho důvodu je nutné důkladné vyšetření.

Platí pravidlo, že:
S věkem stoupá riziko.
Hlavně pokud je první bolest hlavy přítomná po 40. roku života.
Nebo pokud se problém vyskytuje po úrazu.

Jiným typem jsou také bolesti při běžných virových onemocněních, která zasahují horní cesty dýchací, zánět dutin, jako je i chřipka. Intenzitu může stupňovat zvyšování tělesné teploty a horečka.

+ Tato forma bolesti může být jediným projevem nově vyskytnutého onemocnění.

1. Bolest hlavy po úrazu

Jak napovídá název, potíže vyvolá úraz. Kromě úrazu hlavy je nutné myslet i na poškození krční páteře.

Při nárazech se fyzická síla a energie přesouvá z hlavy do krku, což může způsobit i změny v dané lokalitě.

Například jde o úrazy:

• otřes mozku
• kontuze mozku, při úrazu hlavy vzniká i pohmoždění nervové tkáně
• poúrazové krvácení v lebce = nitrolební krvácení, jako epidurální či subdurální

2. Cerebrovaskulární onemocnění

Skupinu zastupují onemocnění mozkových cév a cévní mozkové příhody.

Cévní mozková příhoda může mít charakter infarktu mozkové tkáně či krvácení.

Ischemická cévní mozková příhoda.

Mozkový infarkt je nedokrvení buněk mozku, které nastává kvůli trombóze nebo embolii.

Trombóza má základ v poškození cévní stěny, a to i následkem aterosklerózy. Cévní změny postupně vedou k částečnému až k úplnému omezení průtoku krve k nervovým buňkám.

Embolie nastává po zavlečení krevní sraženiny do mozkových cév z jiných částí lidského těla. Nejčastěji ze srdce při srdeční arytmii (například při fibrilaci síní FIA) nebo při onemocnění srdečních chlopní.

V tomto případě může být příznakem i bolest hlavy. Nicméně v popředí se nacházejí neurologické potíže, jako je porucha hybnosti končetin, porucha řeči a jiné.

Krvácivá cévní mozková příhoda.

Krvácení v nitrolební oblasti je velmi nebezpečné.

Lehce a popisně postačuje, pokud si představíte:
Krev uniká mimo cévy >
tím utlačuje okolní části mozku, blízké nervové buňky >
jelikož je mozková část lebky uzavřená >
zvyšuje se tlak uvnitř lebky >
a tím se znovu poškozuje nervová tkáň >
k tomu celému se přidává otok mozku >
celá situace se zhoršuje.

Proto je při výskytu červených vlajek nutné okamžité vyšetření, kterým se má odhalit příčina vzniku akutních a intenzivních bolestí hlavy.

V tomto případě platí pravidlo:
Čas = mozek.

Známe několik typů krvácení:

• subarachnoidální krvácení – SAH/SAK
  • ohromující bolest typu úderu hromu – thunderclap headache
  • nejčastěji prasknutí mozkové aneurysmatu – cévní výdutě
  • souběžné potíže 
    • zvracení
    • ztuhnutí šíje
    • poruchy vědomí
    • a jiné
  • vzniknout může po těžké fyzické aktivitě, zejména v předklonu či po sexu
• intracerebrální krvácení – ICH
  • akutní bolest hlavy
  • nauzea a zvracení
  • neurologické příznaky podle oblasti krvácení
• mozečkové krvácení
  • akutní bolest v záhlaví
  • ztuhnutí šíje
  • poruchy postoje a hybnosti

Při obou typech cévní mozkové příhody platí: Průběh závisí na rozsahu a na lokalizaci vzniklého akutního stavu.

3. Vysoký či nízký krevní tlak

Cefalea se při hypertenzi (vysokém krevním tlaku) vyskytuje velmi často. Každý člověk je jiný a také jinak toleruje zvýšení tlaku krve.

Uvádí se, že závažnější bolest hlavy se vyskytuje při zvýšení diastolického (srdečního) tlaku krve nad 100–110 mmHg.

Může se přidružit i při méně výrazném zvýšení.

Pozor na společný výskyt bolesti hlavy a krvácení z nosu. V takovém případě je nutná kontrola krevního tlaku. Většinou dochází k opakované epistaxi (krvácení z nosu) při zvýšení tlaku krve.

Velmi riziková je hlavně neléčená hypertenze. Hrozí při ní nebezpečné komplikace, jako je cévní mozková příhoda či infarkt srdečního svalu až úmrtí.

+ S bolestí hlavy se setkají i lidé, kteří mají naopak příliš nízký krevní tlak.

4. Bolest hlavy a krční páteře

Tyto dva problémy se společně vyskytují velmi často. Bolest se šíří z krční páteře přes zátylek, záhlaví.

Znáte to, zatuhlé svaly krku, šíje, prudký pohyb, špatné otočení hlavy či průvan nebo foukání chladné klimatizace.

Vzniká po:

• po přetížení krku
• po prudkém pohybu hlavy
• pro pracovní zatížení – jednotvárná poloha, předklon, za počítačem
• špatná poloha v leže, během spánku
• nachlazení

A problém je na světě.

Šíření může být od krku, přes záhlaví, po jedné straně hlavy, do temene, za ucho až do oka.

Přidružit se může i točení hlavy, nevolnost, pocit těžkosti žaludku, pocit na zvracení a jiné potíže.

Při bádání v dané problematice se setkáte i s názvy jako:
Cervikokraniální syndrom,
cervikální vertigo, když jsou přítomny i závratě a
cervikogenní bolest = bolest vycházející z krku.

5. Mozkové nádory

Právě bolest hlavy je jedním z častých příznaků nádorového onemocnění mozku. Vyskytuje se u 60–70 % případů.

Nemusí být trvalá a zhoršuje se nárůstem nádoru. V tomto případě může jít o benigní (nezhoubný) nádor, nicméně postupným zvětšováním jeho velikosti se chová jako zhoubný.

Ptáte se proč?

Mozková část lebky je uzavřena. I když je tumor dobře ohraničený a neprorůstá do okolních struktur, tlakem způsobí poškození.

Při velmi pomalém růstu nádoru se bolest nemusí vyskytnout.

Samozřejmě maligní onemocnění je vždy závažnějším stavem.

Nádor může vycházet primárně z nervových buněk a struktur v mozku, ale také bývají přítomny metastázy do mozku.

Metastázy jsou nádorové buňky přenesené z místa "A" do jiného místa lidského organismu "B".

6. Mozkové infekce

Mozkové infekce nebo také neuroinfekce vznikají na základě proniknutí mikroorganismu do mozkové tkáně. Cestou přenosu může být krev či jiná blízká infekce k mozku.

Jde o závažné stavy, které doprovází množství příznaků a komplikací.

Některé jsou infekční, jiné ne. Vyvolávají je viry (herpesviry), bakterie (meningokok, streptokok, stafylokok, pneumokok, E. Coli a jiné).

Průběh je většinou náhlý, prudký, dramatický se zhoršením během 24 hodin.

Intenzita je vysoká a bolesti jsou silné.

Přidružuje se horečka, petechie, únava, spavost, zmatenost, dezorientace, hlubší porucha vědomí až bezvědomí.

Při infekcích tohoto typu je možné slyšet i výraz meningeální dráždění, které zahrnuje ztuhnutí (opozici) šíje a nehybnost krku, hlavy a citlivost na světlo (fotofobii).

7. Ostatní

A to není všechno.

Příkladem jsou také jiné stavy, kterých je poměrně velké množství. Uvádíme některé z nich:

• likvorová hypotenze – snížení tlaku mozkomíšního moku, například po punkci likvoru, po epidurálu
• onemocnění aorty a onemocnění krčních tepen
• zánět horních cest dýchacích a dutin – sinusitida
• porucha temporomandibulárního kloubu
• bolest zubů
• zánět nervu a neuralgie, neuralgie trojklanného nervu
• zánět zánětu cév – arteritis temporální – zánět spánkové tepny, Hortonova choroba
• hormonální změny
• spánková apnoe
• lymská borelióza
• oční nemoc, kdy se společně vyskytuje bolest hlavy a oční problémy 
  • refrakční vady
  • glaukom
  • zánět oka
  • úrazy oka
  • digitální únava oka
  • syndrom suchého oka
• dehydratace, a to například při průjmovém onemocnění, kdy se vyskytuje i bolest břicha, nevolnost či zvracení
• stav po alkoholu
• po kouření či kávě
• otravy oxidem uhličitým a uhelnatým
• psychiatrické poruchy

Bolest hlavy je častá u žen

Platí to i pro migrénu. Proč je tomu tak?

16–18 % žen si stěžuje na migrény. U mužů je to přibližně 4–5 %.

Jedním z provokačních faktorů je hormonální změna. Kolísání hladiny estrogenů, ovulace, menstruace (premenstruační syndrom), menopauza či těhotenství.

Obecně pomáhá několik tipů:

1. jíst méně jídla, ale více porcí denně (5–6)
2. vyhýbat se jídlům a nápojům s vyšším obsahem cukru a tuků
3. namísto sladkostí a slazených nápojů raději ovoce
4. více než jeden jogurt denně může být mnoho, protože laktóza má vliv na hladinu hormonu estrogenu
5. žádný alkohol či kofein
6. více vlákniny v potravě

Přítomny jsou u nich také jiné běžné stavy. Krční páteř, bolest z průvanu, ráno po probuzení ze špatné polohy ve spánku či při zvýšené duševní a fyzické námaze.

Pokud se objeví jiné symptomy, jako například hučení v uších, nevolnost od žaludku či tlak v očích, je lepší navštívit lékaře.

U dětí berte bolesti hlavy vážněji

V dětském období se setkáváme s cefaleou poměrně často.

Migréna patří mezi možné příčiny již od 10. roku života, zejména v pubertě.

Unavené, psychicky vyčerpané a vystresované děti si budou také stěžovat na bolest. Ta nastupuje při rýmě, chřipce, zánětu dutin, zánětu středního ucha.

Bolest celého těla, hlavy, zimnice, třes, únava, stoupání tělesné teploty až do horečky. Tyto obtíže se vyskytují společně téměř vždy.

Sedavý způsob života u dětí je na škodu. Přidružují se potíže s páteří. Stejně jako v dospělosti může být v tomto problém.

I v této věkové kategorii platí: Všímejte si varovných a přidružených projevů.

Častou otázkou je: Jak se zbavit bolesti hlavy?

Poznejte příčinu a budete mít základ odpovědi...

Z předchozího textu je vidět, že problematika kolem bolesti je velmi složitá. A stejně tak náročná bývá i léčba.

Důležité je myslet na to, že je nutné dodržovat dlouhodobou terapii základního onemocnění, které vyvolává různé obtíže, mezi nimi i bolest hlavy. Následně, pokud víte o provokačních faktorech, které spouštějí potíže, je třeba je omezit.

I zde platí ohraná písnička: zdravý životní styl, dostatečná a vhodná pohybová aktivita, racionální strava a režimová opatření při akutním zhoršení. Případně rehabilitace, masáže či lázeňská léčba.

Ať už jde o migrénu, nebo vysoký krevní tlak. Platí to v obou případech (a také jiných).

Štěstí mají ti, kterým zabírají běžné (i volně prodejné) léky na tlumení bolesti (analgetika). Ostatní budou muset hledat pomoc u odborníka.

Setkáte se s doporučením babských rad nebo alternativních produktů, homeopatik, také i užíváním bylinek a čajů.

Při nejistotě, zda jde o migrénu, a s výskytem varovných červených vlajek, žádné lidové léčitelství nepomůže.

Pamatujte si:
Čas je mozek = časné rozpoznání příznaků s odbornou diagnostikou a včasnou cílenou léčbou může zachránit zdraví, minimalizovat poškození mozku, zabránit trvalé invaliditě až smrti.

Při diagnostice se využívá již uvedená anamnéza (osobní, rodinná, léková), neurologické vyšetření a jiné speciální vyšetření, které zahrnují i zobrazovací metody, jako:

• odběr krve
• rozbor likvoru
• RTG
• CT
• MRI
• USG (karotidy a jiné)
• EEG
• spolupracovat mohou i lékaři z oborů 
  • ORL
  • oční
  • interní
  • psychiatrie