Hypertenzní krize: Jak se projevuje a léčí? Vysoký tlak, co ohrožuje zdraví?

Hypertenzní krize je akutní zdraví a život ohrožující stav. Přesněji náhle a prudké vystoupení krevního tlaku, které vyžaduje okamžitou léčbu.

Výška naměřeného krevního tlaku není až tak rozhodující.
Nicméně, v tomto případě záleží právě na:
Rychlosti zvýšení krevního tlaku.
Plus, významné jsou doprovodné příznaky.

Doprovodné příznaky = zdravotní potíže vyskytující se v souvislosti s hypertenzní krizí.

1.

V první řadě se hypertenzní krize spojuje s nervovým systémem, přesněji s centrální nervovou soustavou (CNS). Změna mozkových funkcí probíhá většinou společně se zrakovými projevy.

2.

Následně se vyskytují také příznaky poškození až selhání srdečně-cévního systému a ledvin.

1 + 2 = jde tedy o ohrožení funkce životně důležitých orgánů.

Co je to hypertenze?

Hypertenze, hypertenzní choroba, je odborné označení pro vysoký krevní tlak. Toto onemocnění se řadí mezi nejčastěji srdečně-cévní onemocnění.

Postihuje až 25 % světové populace.

Vysoký krevní tlak je rizikovým faktorem pro vznik různorodých zdravotních komplikací a onemocnění. A to zejména v případě zanedbání léčby.

Pojmenování tichý zabiják mu patří i proto, že dlouhá léta může probíhat bezpříznakově. Zdravotní potíže se objeví následně až po narušení funkce konkrétního orgánu či orgánového systému.

Vysoký krevní tlak se může vyskytovat také po nadměrné fyzické aktivitě, psychickém přetížení.

Nicméně, hypertenze jako onemocnění se hodnotí, pokud se krevní tlak trvale zvýší nad hodnotu:

140/90 mmHG

Plus.

Naměření hodnoty tlaku nad tuto hranici musí být minimálně v dvou nezávislých měřeních.

Vysoký krevní tlak není problémem, který postihuje pouze dospělou populaci. Zasahuje také děti. Jako hlavní příčiny se uvádí nesprávný způsob života spojený s nadváhou až obezitou či jiné onemocnění.

Hypertenze se rozděluje podle příčiny vzniku na primární a sekundární.

Primární = esenciální, která nemá známou příčinu.

Sekundární = vzniká na základě jiného onemocnění.
Příkladem může být choroba ledvin, hormonální změny, preeklampsie až eklampsie u těhotných žen a jiné.

Až 95 % případů = esenciální/primární hypertenze.

Při vzniku vysokého krevního tlaku se uvádějí takzvaně neovlivnitelné a ovlivnitelné rizikové faktory. První skupinu člověk neví svým jednáním změnit, přičemž při druhé přímo souvisejí se vznikem hypertenze.

Mezi nejznámější rizikové faktory způsobující hypertenzi patří:

• vyšší vek
• pohlaví, častěji u žen v období menopauzy (přechodu)
• genetická predispozice a rodinný výskyt
• porucha rovnováhy vazomotorické regulace

Rizikové faktory způsobené jednáním člověka:

• nadváha a obezita
• nadměrný příjem soli NaCl
• nedostatek hořčíku, draslíku a vápníku ve stravě
• kouření
• alkoholismus
• nedostatek pohybu a sedavý způsob života
• celkově špatná životospráva
• negativní vliv životního prostředí, znečištění

Evropská společnost pro hypertenzi a Evropská kardiologická společnost uvádí hodnoty krevního tlaku jako jsou uvedeny v tabulce

Systola a diastola?

Srdce jako pumpa čerpá odkysličenou krev z lidského těla.
Provede ji plícemi, kde se opět okysličí.
Následně ji zpětně pumpuje do organismu.

Ve zkratce...

Při kontrakci, čili stažení myokardu – srdečního svalu, se krev vypudí do aorty. Tehdy je krevní tlak nejvyšší. Neměl by přesáhnout hodnotu 140 mm Hg (milimetrů rtuťového sloupce – metoda pro měření tlaku krve).

Mluvíme o systole – fáze stažení srdečního svalu a vypuzení krve do krevního oběhu.

Diastola je naopak fáze uvolnění. Nastává po smrštění komor, krev se nasává do srdce. Hodnota diastoly by neměla být vyšší než 90 mm Hg.

Systola se označuje i zkratkou sTK, TKs, diastola dTK, TKd..

V dnešní době si v domácím prostředí krevní tlak měříme pomocí digitálního tlakoměru, ne rtuťovým tlakoměrem za pomoci rtuťového sloupce.

V článku o hypertenzní krizi se dočtete:
Definice hypertenzní krize a hodnota tlaku krve.
Příčiny vzniku. 
Projevy a jakou má léčbu.

Definování hypertenzní krize

Hypertenzní krize je akutní, život ohrožující stav, který doprovází poškození nebo selhání životně důležitých orgánů.

V první řadě je postižen centrální nervový systém, srdce, velké cévy a ledviny.

V tomto případě není tak důležitá naměřená hodnota krevního tlaku, ale rychlost nárůstu a přidružené příznaky.

Při hypertenzní krizi jsou uvedeny přibližné hodnoty krevního tlaku, když může tlak krve stoupat nad hodnotu:

TK 210/130 mm Hg.

Při krevním tlaku a jeho zvýšení je důležitá také výchozí hodnota.

Člověk s dlouhodobě zvýšeným krevním tlakem snáší výstup hodnot TK jinak než člověk s dlouhodobě normálním tlakem krve.

Příklad:
Výchozí hodnota 120/80 nebo 170/90 a stoupání TK nad 200/100.

Samozřejmě, každý člověk vnímá zvýšení krevního tlaku individuálně.

Při hypertenzní krizi se uvádí dva základní pojmy,
které ji dělí na emergentní a urgentní stav.

Emergentní stav

Jako velmi naléhavé stavy popisujeme situace, které jsou typické akutním nebo náhlým a prudkým zvýšením krevního tlaku z normální nebo zvýšené hodnoty.

Se zvýšením tlaku se spojují přidružené závažné zdravotní potíže. Ty vyplývají z postižení cílových orgánů, jako je mozek, srdečně-cévní systém či ledviny.

Emergentní stav = okamžitá léčba.

V tomto případě se uvádí, že je nutná léčba do 1 hodiny.

Snížení tlaku krve je nezbytné z důvodu prevence poškození orgánů.
Nicméně, krevní tlak se v tomto okamžiku nesnižuje až na hranici běžné hodnoty 120/80 mm Hg.

Takto výrazné snížení by způsobilo nechtěné nedokrvení těchto důležitých orgánů.

Léčba je většinou nitrožilní, tedy parenterální – podávaná mimo trávicí trakt – a stav vyžaduje sledování na jednotce intenzivní péče. Kde se monitorují základní životní funkce a opakovaně se měří tlak krve (TK).

Urgentní stavy

Jako urgentní stav popisuje významně zvýšená hodnota krevního tlaku, ale bez doprovodné závažné symptomatologie.

I v této situaci je nutná léčba, aby se předešlo rozvoji stavu.

Nicméně, probíhá během několika hodin. Většinou postačuje léčba podávaná perorálně, tedy ústy.

Emergentní a urgentní stav v tabulce

POZOR! 
V případě, že hypertenzní krize není včas léčena,
hrozí úmrtí z důvodu postižení mozku, srdce či ledvin.

Jaké jsou příčiny hypertenzní krize?

Přesná příčina vzniku hypertenzní krize není zatím objasněna. Nicméně, uvádějí se některé stavy, které se na jejím vzniku podílejí.

Nejčastějším důvodem tohoto život ohrožujícího stavu je neléčená nebo nedostatečně léčená primární hypertenze, tedy komplikace sekundární hypertenze.

Stává se, že jde o první projev hypertenze.

Často je zapříčiněna vynecháním léčby vysokého krevního tlaku.
Zapomenutá léčba?
Ale i záměrně:
Večer jdu na oslavu, budu pít alkohol.

Hypertenzní krize může postihnout každého hypertonika, a to na základě vnějšího stimulu, psychického napětí, ale i při zhoršení jiného onemocnění.

Shrnutí příčin hypertenzní krize:

• neléčená nebo nedostatečně léčená hypertenze
  • první projev vysokého krevního tlaku
• vynechání léků na vysoký krevní tlak - Rebound fenomén
• nadměrná psychická zátěž a emoční stres
• preeklampsie, eklampsie u těhotných žen
• porucha funkce ledvin 
  • akutní zánět ledvin, akutní glomerulonefritida i u dětí
• infarkt srdečního svalu
• krvácení do mozku nebo ischemie mozku 
  • cévní mozková příhoda
• mozkový tumor
• nádorové onemocnění
• úraz hlavy
• pooperační stavy
• feochromocytom
• stimulační drogy, kokain, crack, pervitin, LSD

Plus.

Uvádí se, že krize ve vyšší míře postihuje skupinu lidí se sekundární hypertenzí, špatnou tolerancí antihypertenzní léčby, kuřáky a lidi se špatnou socioekonomickou úrovní (dodržování léčby, životospráva?).

Při hypertenzní krizi se uvádí jako hlavní porucha centrálního nervového systému. Jde o stav, který se označuje i jako encefalopatie.

V tomto případě jsou možností vyskytující se obtíže, jako je bolest hlavy, závratě, nauzea (pocit na zvracení) až zvracení, podrážděnost, zmatenost, porucha vědomí, dokonce až kóma. Přidružit se mohou i křeče.

Vzhledem ke změnám na očním pozadí se tak mohou vyskytnout také poruchy zraku. A to mlhavé, rozmazané či dvojité vidění.

Závažným důsledkem krize je krvácení do mozku, jako intracerebrální či subarachnoidální krvácení.

Srdečně-cévní potíže se projevují jako krvácení z nosu, tedy epistaxe, srdeční selhání a plicní edém či infarkt srdečního svalu, také aneurysma aorty.

Ledvinové příznaky jsou snížení funkce ledvin a snížená až zastavení tvorby moči.

Tabulka uvádí nejčastější příznaky při hypertenzní krizi

Diagnostika se v první řadě spoléhá na anamnézu a vyšetření fyziologických funkcí.

Důležité otázky v tomto případě jsou:

1. je postižený léčen na hypertenzi?
   • pokud ano – jak dlouho
2. kontroluje si hodnoty krevního tlaku?
3. jaké léky má na vysoký krevní tlak?
4. nevynechal léčbu?
5. nepil předtím alkohol, neužíval drogy?
6. měl už podobný stav nebo hypertenzní krizi v minulosti?
7. prodělal cévní mozkovou příhodu, srdeční infarkt, má chronické srdeční selhání?
8. má tyto obtíže:
   • bolest hlavy
   • bolest na hrudi
   • bušení srdce – palpitace
   • dušnost
   • poruchu zraku
   • závratě
   • případně jiné potíže...

Hodnotí se také závažnost, a to podle:

1. aktuálního krevního tlaku
2. původního krevního tlaku
3. rychlosti zvýšení

Tak jako při hypertenzi je nutné zjistit orgánové postižení. Klinický obraz vede k potřebě specialisty. Tím může být kardiolog, internista, neurolog.

Později pak, pokud doteď nebyla hypertenze diagnostikována, i oční lékař a nefrolog.

K základním vyšetřením patří měření krevního tlaku, EKG, případně CT při neurologickém deficitu. Doplní se také krevní laboratorní vyšetření krve.

Základem je...

Krevní tlak i puls se měří na obou končetinách.
Co může odhalit disekující aneurysma aorty.
Provádí se orientační neurologické vyšetření.
Doplní se EKG. 

Samozřejmě, prioritní je snížení krevního tlaku na přijatelnou hodnotu.

Při hypertenzní krizi je významné její rychlé odhalení, na což navazuje včasná léčba. Následně v pozdější fázi se pátrá a provádí diferenciální diagnostika.

Při hypertenzní krizi s nedá popsat jednoznačný průběh. Příznaky hypertenze jsou individuální. Závisí také na míře a rychlosti zvýšení krevního tlaku a výchozí hodnotě v čase zvýšení.

Jsou lidé, kteří mají dlouhodobě vysoký krevní tlak. Jim zvýšení z TK 150/90 na hodnotu 210/120 nemusí způsobit až tak závažné potíže. U nich pak může probíhat jako urgentní stav.

Stoupat může pouze systolický, či naopak jen diastolický krevní tlak.

Na druhé straně jsou lidé, kteří mají obvykle normální hodnoty. V tomto případě může hypertenzní krize zapříčinit emergentní stav s nutností okamžité léčby.

Při hypertenzní emergenci se většinou udává zvýšení diastolického tlaku nad DTK 120 mm Hg.

Jinak hrozí riziko propuknutí závažných komplikací, a to v rozsahu cévní mozkové příhody, krvácení do mozku, infarktu srdečního svalu, srdečního selhání a v podobě jiných chorobných stavů.

Hypertenzní krize však probíhá většinou jako triáda postihující nervový, srdeční systém a ledviny.

V první řadě se vyskytují příznaky poruchy funkce mozku. Příkladem je intenzivní bolest hlavy, závratě až zmatenost a poruchy vědomí. Přidružit se může pocit na zvracení až zvracení, a také poruchy zraku.

Posléze se vyvíjejí srdeční potíže, jako je levostranné srdeční selhání se ztíženým dýcháním, případně bolestí na hrudi s rizikem rozvoje infarktu myokardu.

Ledviny jsou postiženy poruchou funkce, která se odrazí na snížené až zastavené tvorbě moči. Případně se do moči dostává krev a nadbytečné množství bílkovin.

POZOR!
Hypertenzní krize – emergentní forma vyžaduje okamžitou léčbu.
Hrozící komplikace v podobě krvácení do mozku,
selhání nebo infarktu srdce,
až smrt.