Příčiny třesu hlavy, rukou, těla? Třes, tremor nejen z Parkinsona

Třes (odborně tremor) se popisuje jako rytmický pohyb, který postihuje jednu nebo více částí těla. Zasahuje zejména horní končetiny, ruce, prsty, následně hlavu, čelisti, bradu, měkké patro či hlasivky.

Méně často směřuje na hrudník, trup. Vzácně až na dolní končetiny, nohy.

Postihuje jakoukoli věkovou skupinu, včetně dětí, dospívajících či dospělých. Přičemž nejčastějším obdobím nástupu je střední věk a věk nad 50. rok života.

Jedná se o příznak, který nemusí mít zřejmou a známou příčinu vzniku, vyznačuje se rodinným výskytem. Přidružuje se při únavě, vyčerpání či psychickém, duševním vypětí a přetížení.

Třes a chvění rukou se pravidelně spojuje s alkoholem, alkoholismem, a je přímo přítomen v lidově popisovaném kocovinovém stavu. A je také příznakem i abstinenčního syndromu.

Může se za ním skrývat i jiné onemocnění, jehož příkladem je i známý Parkinson, přesněji Parkinsonova nemoc.

Třes může být pozorován navenek a na dálku, nebo je možné odhalit jej pouhým dotykem.

Co je to třes a proč vzniká?
Jaká je jeho nejčastější příčina?
A jaké ostatní problémy se za ním mohou skrývat?
Existuje nějaká prevence?
Čtěte s námi a dozvíte se více...

Jak se charakterizuje a definuje tremor?

Tremor se definuje jako pravidelný, rytmický, mimovolní svalový pohyb. Zasahuje jakoukoli část těla, a nejčastěji horní končetiny, ruce a prsty.

V ostatních případech i hlavu, čelist a bradu. Postihuje svaly obličeje, měkkého patra i hlasivky. V méně častých případech směřuje i na trup, hrudník a zřídka i na dolní končetiny.

Třes postihuje obě končetiny najednou nebo pouze jednu. Tehdy o něm mluvíme jako o symetrickém či asymetrickém.

Symetrický poukazuje na třes, který je přítomen v přibližně stejné síle na obou končetinách.

Asymetrický je třes pouze jedné končetiny, nebo výrazný nepoměr v síle mezi končetinami. Příkladem je chvění či slabost v pravé ruce.

Dále je hlavním znakem rytmičnost, která může mít rozličnou frekvenci a amplitudu.

V souvislosti s tremorem se setkáváme i s pojmy, jako je oscilace či jednotka hertz.

Oscilace = kmitání, pravidelný periodický děj
Frekvence = četnost, počet period, počet kmitů za určitý čas
Amplituda = výchylka kmitajícího tělesa z rovnovážné polohy, rozkmit
Hertz – Hz = jednotka kmitočtu, frekvence

Frekvence je hlavní vlastnost, která se popisuje. Má tři stupně:

1. nízká frekvence = méně než 4 Hz
2. střední frekvence = 4 až 7 Hz
3. vysoká frekvence = nad 7 Hz

Příznaky při tremoru jsou:

• rytmický třes rukou, hlavy, obličeje, trupu, nohou
• poruchy hlasu, příliš tichá řeč
• problém s psaním, kreslením
• zhoršený úchop příboru k jídlu i sklenice či šálku k pití
• jde tedy o každodenní a běžné činnosti
• přidružuje se i chvění a slabost končetin, svalů

Hlavní příčiny tremoru jsou...

V mnoha případech není možné určit, co za ním stojí. Často se s ním setkáváme u mladých lidí. V tomto případě se jedná o běžný nechorobný stav, který se vyskytuje a stupňuje vzhledem k zvýšené fyzické či psychické zátěži.

Člověk pociťuje třes těla při vyčerpání a únavě.
Příkladem je i chvění těla při zkoušce či trémě
(společně s chvěním žaludku a nevolností).
Takový třes není projevem onemocnění.

Tento typ, tak jako i ostatní, má své pojmenování. Označují příčinu vzniku. I když přesný pramen třesu nemusí mít známý základ.

Tabulka uvádí dělení třesu podle mezinárodní/odborné dohody

Klasifikace podle: Consensus statement of the Movement Disorder Society on Tremor

Jak se kategorizuje třes?

Kromě uvedeného dělení podle přítomnosti pohybu se tremor dále rozděluje do více kategorií.

Fyziologický tremor

Tento třes vzniká, aniž by byla přítomna chorobná složka. Jedná se o běžný jev, který nastupuje hlavně pro únavu, vysílenost či vyčerpání. Spouští jej nadměrná fyzická (třesení svalů při cvičení) nebo psychická aktivita. Příkladem je i stres, tréma před zkouškou a vystupováním na veřejnosti.

Člověk se roztřese i když se rozčílí a je rozzlobený.
Přítomen je po celém dni,
při nedostatečném příjmu tekutin či hladu.

Odborně se označuje také jako neurotický tremor. Neurotické povahy doprovází během celého života. Vyskytuje se při úzkosti, depresi a jiných psychických stavech.

Může postihovat celé tělo, ale většinou se člověku třesou hlavně ruce a prsty.

Psychogenní tremor

Třes může být projevem rozličných psychiatrických poruch. Zhoršuje se při zvýšení zátěže na duševní kondici.

Navíc, léčba některých psychiatrických diagnóz vyžaduje léky, které mají nežádoucí (nechtěný) a vedlejší účinek tremor.

Esenciální tremor

Označuje se také jako benigní esenciální třes (essential tremor), idiopatický či dědičný, familiární tremor (idiopatické chvění). Jedná se o nejčastější typ.

Sice za ním stojí genetická predispozice, dědičnost a rodinný výskyt, ale proč vzniká, není známo.

Uvádí se, že až v 50 % případů je přítomna pozitivní rodinná anamnéza = rodinný výskyt.
Prevalence v populaci je dána na 0,4 až 4 %.
V průměru nastupuje po 50. roce života.

Člověk při něm popisuje nekontrolovatelný třes horních končetin a rukou – až 97 % případů.

Typ třesu: Akční, posturální/kinetický a symetrický tremor.

Případně se přidruží i chvění hlavy a krku (48 %), svalů obličeje, jazyka i hlasivek (62 %). Vzácněji i jiných částí těla až dolních končetin.

Tremor se přidružuje a zvýrazňuje při pohybu horních končetin, při držení šálku, pojídání s příborem či při psaní.
Provokačním faktorem je i stres, únava.

Frekvence mezi 4–10 Hz.

Naopak...

Třes ustupuje a uvolňuje se v klidu. Příkladem je zastavení potíží v době, kdy jsou ruce volně položeny na podložce.

Až 50 % postižených lidí udává útlum po příjmu alkoholu.

Příčina není známa a v polovině případů je v rodině další člověk s esenciálním třesem. Většinou se vyskytuje v dospělosti. Nicméně, to nevylučuje nástup v mladším věku v okolí 30. roku života.

Zpravidla u lidí, kde je potvrzen rodinný výskyt, nastupuje dříve, a to i v dětství či v pubertě.

Při neurologickém a zobrazovacím vyšetření je nález mozku normální, bez přítomných chorobných změn.

Ptáte se: Co pomáhá na esenciální třes?

Účinná léčba, která by jej zcela eliminovala zatím není. Jelikož nevíme, z čeho pramení.

Doporučují se režimová opatření, jako je:

• vyhýbání se stresovým a vysilujícím situacím
• pomáhá nošení malých závaží na zápěstí
• případně používání zatížených šálků
• omezuje se příjem stimulancií, jako je i káva

Z léků jsou k dispozici určité betablokátory či antiepileptika. Dočasně pomůže vpichování botulotoxinu, který vyřadí a utlumí činnost svalů v dané oblasti.

Léčba může i nemusí pomoci. Je vysoce individuální.

V závažných případech je ke zvážení operační chirurgické řešení, kdy se volí mezi více metodami. Příkladem je thalamotomie (mozková operace) či hluboká mozková stimulace (DBS se zavedením elektrody do mozku a zařízení podobnému jako je kardiostimulátor do podkoží trupu).

Třes obecně bývá faktorem, který snižuje celkovou kvalitu života. Člověka limituje na určitých pracovních či každodenních aktivitách. Problém může nastat při pití, jídle.

Vyvolává i sociální, tedy společenské, otázky.

Průběh a progrese (postup) je většinou pomalá, když frekvenci či sílu tremoru zhoršují přibývající roky.

V mnoha případech se zaměňuje s Parkinsonovou chorobou.

Parkinsonova nemoc jako příčina?

Parkinsonský tremor je opakem esenciálního. Jedná se tedy o klidový tremor. Avšak popisuje se i klidový plus posturální kinetický třes.

K výraznějšímu útlumu třesení při Parkinsonově nemoci nastává během pohybu. Po čase se však může opět během aktivity zvýraznit. Typická je pauza v době mezi přechodem z klidu do postavení se.

Frekvence třesu je nad 4 Hz.

Charakteristický je mimovolní třes rukou a prstů ve stylu počítání mincí (coin counting) či v podobě kutálení pilulek (pill rolling).

Při Parkinsonově chorobě je nástup většinou jednostranný, tedy asymetrický. Celkovému obrazu onemocnění předbíhá pocit chvění v končetině či uvnitř těla.

Startovacím stimulem je zejména únava a vysílenost, ale i nadměrná psychická zátěž a stres či upřené soustředění.

Třes typicky mizí během spánku.

Tremor při Parkinsonu zasahuje hlavně:

• horní končetiny, ruce, prsty
• rty
• bradu a čelisti
• dolní končetiny

Nepostihuje hlavu, krk a hlasivky.

Jaký je zásadní rozdíl mezi esenciálním třesem a Parkinsonem, v tabulce

Jaké ostatní příčiny se mohou skrývat za třesem těla, hlavy, končetin

Esenciální tremor není tak známý jako Parkinsonova nemoc, i když se jedná o nejčastější příčinu. Nicméně, existují i jiné důvody proč vzniká.

Ptáte se: Co způsobuje třes hlavy, rukou či celého těla? Možné je, že...

Tabulka uvádí ostatní příčiny třesu

Přečtěte si také:
Třes rukou může být předzvěstí vážných chorob
Jaké jsou příčiny třesu, vnitřního chvění těla i bez teploty?

Jak hledat příčinu a jak třes léčit

Léčba se volí podle zjištěné kategorie třesu a podle toho, zda jsou potíže natolik výrazné, že je třeba je řešit. Zjišťuje se, zda nemá tremor základ v psychickém stavu nebo zda se jedná o fyzický či organický problém.

Prvotní diagnostika se zaměřuje na anamnézu, tedy informace podané od člověka. Následuje vyšetření třesu, zda je viditelný navenek, nebo pouze při vyšetření.

Doplní se základní vyšetření fyziologických funkcí, neboť třes může provázet i vysoký krevní tlak, chřipku, horečku, reakci na chlad či jiné stavy. Připojí se laboratorní vyšetření krve.

Důležité je neurologické vyšetření. To se doplní zobrazovacími metodami, jako je EEG, EMG, CT, MRI.

Nezapomínejme ani na prevenci

Prevenci pomáhá vyvarovat se situacím, které vyvolávají potíže a nejsou nutné pro každodenní život. Jde hlavně o nadměrnou a nepřiměřenou námahu, a to psychickou i fyzickou.

Navíc je třeba snížit příjem stimulujících látek, jako je káva, energetické nápoje či léky, které souvisejí s tremorem (po konzultaci s lékařem a pokud je to možné). Plus doplnit vitamíny, minerály a relax.