Alergie: Co je, jak vzniká a její příznaky? Typy alergií a alergenů

Alergie je přehnaná obranná reakce organismu na určitý externí faktor – nazývaný alergen. Reakce se může projevovat celkově i lokálně. Závisí to zejména na způsobu vniknutí alergenu do těla jedince.

Etiologie, příznaky, druhy alergií i alergenů, diagnostika, možnosti léčby a jiné zajímavé informace se dozvíte v článku.

Co je alergie?

Alergie je označení pro onemocnění imunitního systému člověka, při kterém dochází k imunopatologické reakci na určitý, pro organismus alergika negativní podnět z externího prostředí.

Dané látky (podněty) jsou pro zdravého jedince přirozené a nejsou obecně zdravotně škodlivé. To však neplatí pro lidi trpící alergií, jelikož jejich imunitní systém vyhodnocuje dané látky jako cizí či nebezpečné.

Alergie má různé formy, projevy a příznaky. Od mírnějších lokálních projevů (kýchání, svědění očí, plný nos) přes celotělové či kombinované reakce až po anafylaktický šok.

Alergická hypersentizitivní reakce organismu vzniká při průniku "škodlivého" podnětu do organismu. Podněty vyvolávající alergickou reakci jsou nazývány alergeny.

Při alergické reakci a průniku alergenu do těla organismus reaguje vyplavením zvýšeného množství histaminu, který je následně zodpovědný za alergické nežádoucí příznaky a projevy.

Počet alergiků ve světě neustále roste. Nejméně 25 % obyvatel vyspělých zemí je alergických na určitý alergen.

Nárůst alergiků je stále zkoumán odbornou veřejností, ale je zejména přisuzován změně životního stylu, kouření nikotinu, inhalaci výfukových plynů, minimu fyzické aktivity, nadměrnému působení stresu, vyčerpanosti a jiným dalším faktorům životosprávy.

Vznik alergie není v současnosti odbornou veřejností zcela objasněn. Za alergii může však patologie imunitního systému, který citlivě reaguje na různé faktory a látky.

Za poruchami imunitního systému stojí zejména genetická predispozice a externí faktory během života jedince. Příkladem vnějšího faktoru životospráva či dlouhodobé vystavování se určitým látkám v práci.

Člověk může mít alergii na jeden určitý alergen i na několik nezávislých alergenů současně.

Existuje však pojem zkřížená alergie, která často vzniká na základě podobnosti jednotlivých alergenů.

Existuje několik forem poruch imunity a alergie je jen jednou z nich:

Imunodeficience – nedostatečný a slabý imunitní systém organismu. Projevuje se častými infekcemi a nedostatečnou odpovědí na léčbu.

Autoimunitní onemocnění – vlastní organismus bojuje proti sobě a vyhodnocuje vlastní buňky za nebezpečné.

Imunoproliferace – onemocnění vzniká z nadměrného růstu buněk či bujení. Patří sem zejména hematologická nebo nádorová onemocnění.

Alergie – přecitlivělost imunitního systému. Organismus alergika se brání určitým látkám, které jsou neškodné pro zdravého jedince.

Rozdělení alergií a alergenů

Alergeny (látky, které jsou alergiky vyhodnoceny jako škodlivé) jsou děleny zejména podle způsobu průniku do organismu.

Druhy alergenů:

• Inhalační alergeny
• Potravinové alergeny
• Léky a léčiva
• Bodnutí hmyzem
• Jiné a kontaktní alergeny

Inhalační alergeny stojí za nejznámějšími alergiemi. Jedná se o látky, které člověk vdechuje dýchacími cestami. Je sem zařazován pyl, prach, roztoči, trávy, byliny, plísně, zvířecí alergeny a mnohé jiné látky.

Nejsilnější zvířecí alergeny se nacházejí ve slinách, žlázových sekretech a moči zvířat. Mikroskopické částečky se vznášejí i ve vzduchu a usazují se na površích v domácnosti. Jedná se zejména o alergeny koček, psů a hlodavců.

Potravinové alergeny stvoří širokou skupinu látek způsobujících nežádoucí reakce organismu při jejich konzumaci. Významným potravinovým alergenem je například vejce, mléko, pšeničná mouka, ořechy, sója, ryby a různé druhy ovoce.

Alergici mohou mít různou citlivost na potravinové alergeny. Někteří reagují již na mikrogramové množství alergenů v potravinách s hrozbou anafylaktické reakce, jiní zase daná množství tolerují a reagují až na větší množství alergenu v potravině.

Léky a léčiva mohou některým alergikům způsobit nežádoucí reakce. Alergenem může být penicilin, neomycin a jiné druhy antibiotik, barbituráty či lokální anestetika.

Bodnutí hmyzem – alergická reakce může být způsobena také kousnutím nebo bodnutím určitým druhem hmyzu. Hlavním zastupitelným na našem území je vosa, včela, sršeň či čmelák.

K ostatním alergiím lze řadit látky či podněty vyvolávající nežádoucí reakce při kontaktu s alergikem. Jedná se například o alergii na sluneční záření, chlad, latex a jiné.

Primárním bodem pro diagnostiku a příznaky alergie je příčinná souvislosti mezi "škodlivým" podnětem a projevy alergika. Příznaky alergie spouští právě kontakt s daným alergenem, ale při vyloučení kontaktu nežádoucí příznaky alergie ustupují.

Přesné příznaky a projevy alergie závisí na zdravotním stavu, způsobu průniku a množství alergenu v organismu alergika.

Častokrát se jedná o běžné vdechnutí inhalačního alergenu, které se může projevit pocitem plného nosu, smrkáním či kýcháním. Alergie respiračního systému se mohou projevit kašlem, tlakem na hrudi či pískáním při dýchání.

Inhalační alergen může dráždit oči svěděním, zarudnutím či lokálním otokem víčka.

Při podráždění kůže je zase časté zarudnutí, vznik ekzému, otoku, specifické vyrážky či jiného nežádoucího kožního projevu.

Potravinové alergeny mohou způsobovat lokální otok ústní dutiny, nevolnost, zvracení, vodnatou stolici a jiné zažívací potíže.

Pokud se dostane alergen do krevního oběhu jedince, například při bodnutí či kousnutí hmyzem, mohou být následné příznaky nebezpečné. Může být přítomna zvýšená dušnost, těžké dýchání či pokles krevního tlaku.

Snížený krevní tlak, zblednutí a přítomnost studeného potu je nazýván také jako anafylaktický šok.

Klinický obraz anafylaktické alergické reakce závisí na množství vniklé látky a uvolnění histaminu od místa postižení.

Dochází v průběhu krátké chvíle k vazodilataci cév, k hemokoncentraci, k hypovolémii, k tachykardii (zvýšení srdečního tepu), k bronchokonstrikci (zúžení průdušek) a následně ke zvýšení respirace a plic.

Druhy alergií podle projevu:

• Alergie dýchacích cest (smrkání, plný nos...)
• Oční alergické projevy (zarudnutí, svědění...)
• Kožní alergie (vyrážka, otok, svědění...)
• Alergie gastrointestinálního traktu (nevolnost, bolest břicha...)
• Celkové alergie (slabost, únava, závrať...)
• Anafylaxe a anafylaktický šok

Respirační a srdečně-cévní příznaky:

• Ucpaný nos
• Smrkání a kýchání
• Svědění nosu
• Kašel
• Ztížené dýchání
• Pískání při dýchání
• Tlak na hrudi
• Změny krevního tlaku

Oční projevy alergie:

• Otok víček
• Zarudnutí očí
• Svědění a pálení očí
• Zvýšené slzení očí
• Světloplachost

Gastrointestinální projevy alergie:

• Nevolnost a pocit na zvracení
• Bolest břicha
• Průjem nebo zácpa
• Zvracení
• Otok ústní dutiny či jazyka
• Trávicí potíže

Kožní projevy alergie:

• Otok/edém
• Zarudnutí
• Vyrážka
• Kopřivka - urtikárie
• Ekzém
• Svědění kůže

Celkové projevy alergie:

• Únava a slabost
• Bolest hlavy
• Nevolnost
• Závrať
• Pocení
• Anafylaxe

Alergii a konkrétní alergeny musí diagnostikovat odborný lékař specialista – alergolog (imunolog).

Prvním krokem je základní vyšetření pohledem, pohmatem, poslechem a palpací. Součástí je odebrání kompletní zdravotní anamnézy s důrazem na rodinnou anamnézu a také rozhovor s pacientem o jeho klinických příznacích.

Lékař zjišťuje příčinu zhoršování udávaných symptomů.

Základem diagnostického postupu je alergenový kožní test. Provádí se na předloktí pacienta s podezřením na určitou formu alergie. Na kůži jsou aplikovány zředěné různé alergeny ve formě kapek.

Pokožka se v oblasti alergenové kapky mírně podráždí. Následně je vyhodnocena individuální kožní reakce pro každý jeden alergen zvlášť.

V rámci diagnostiky může být odebrán krevní vzorek pacienta pro stanovení hladiny specifických alergenových protilátek IgE. Mohou být vyšetřovány jednotlivé alergeny nebo skupina určitých alergenů.

Při podezření na jinou poruchu imunitního systému, než je alergie, jsou prováděny laboratorní testy na imunodeficitu (obranné protilátky/buněčná imunita), autoimunitu (autoprotilátky), zánětlivé parametry v krvi a protilátky v rámci prodělání nebo trvání infekce v organismu.

Součástí alergologického vyšetření bývají funkční testy (spirometrie, vyšetření plic) či mikrobiologická vyšetření (kultivace hlenu z horních cest dýchacích, vyšetření vzorku moči) a v některých případech i doporučení na zobrazovací přístrojové vyšetření (CT, rentgen, MRI).

Spirometrie je nenáročné vyšetření s cílem zjištění stavu, kapacity a výkonu plic pacienta. Jedná se o funkční vyšetření zejména u alergiků na inhalační alergeny.

Výsledkem spirometrie je graf ukazující objem vdechnutého a vydechnutého vzduchu v čase.

Prevence vzniku alergie

Jelikož je alergie podmíněna zejména genetickým faktorem vzniku, prevence jako taková neexistuje. Vhodnou životosprávou, eliminací alergenních podnětů a dodržováním pravidelnosti stanovené léčby ovšem lze příznaky alergie výrazně eliminovat.

V rámci primární prevence vzniku alergie během těhotenství je dodnes stále zkoumán vliv životosprávy a okolí matky.

Eliminační dieta ve smyslu vyloučení možných alergizujících potravin ze stravy matky neprokázala přímý důkaz o pozitivním účinku na novorozence. Avšak je třeba, aby matka respektovala a pod dohledem lékaře vlastní alergie během průběhu těhotenství i kojení.

Kojení má příznivý vliv na snížení výskytu alergie u dětí plně kojených do 4.–6. měsíce.

Naopak kouření u matek během těhotenství zvyšuje riziko vzniku alergií a astmatu u dítěte.

Sekundární prevence při diagnostikování alergií spočívá v maximální eliminaci alergenů podnětů a úpravě životosprávy.

V rámci potravinových alergií je prevence jednoznačná, a to vyvarování se konzumaci alergenů a edukace o složení jídel a potravin.

Alergikům na zvířecí alergeny je výrazně nedoporučeno pohybovat se v blízkosti daného zvířete v domácnosti.

Alergikům na prach, roztoče, plísně a jiné podobné alergeny je doporučená úprava domácího i pracovního prostředí.

Rady a tipy v prevenci proti alergii:

• Praní a výměna povlečení alespoň 1x za 2 týdny
• Praní lůžkovin na 60 stupňů
• Využívání nedráždivých hypoalergenních pracích prostředků
• Eliminace koberců, závěsů a podobných textilií
• Vysávání a otírání prachu minimálně 1x týdně
• Čištění a utírání prachu na vlhko
• Využívání čističky vzduchu v domácnosti
• Aplikace ochranné oknové síťky proti hmyzu a pylu
• Eliminace pokojových dráždivých květin
• Využívání hypoalergenních kosmetických přípravků

Užitečné informace o alergii naleznete také v článku anafylaktický šok. Najdete tam také informace o tom, jaká je první pomoc při těžké alergické reakci.