Onemocnění mozkových cév: Oslabené, zúžené či rozšířené mozkové cévy? Poznejte příčiny a příznaky

Cerebrovaskulární onemocnění sdružují širokou skupinu onemocnění, jejichž základem je porucha mozkových funkcí z důvodu narušeného krevního zásobení.

Onemocnění mozkových cév = cerebrovaskulární onemocnění.
Cerebro - týkající se mozku.
Vaskulární – týkající se cév.

Cévy mozku mohou být postiženy různými chorobami. Ty mohou být vrozené či získané během života. Probíhají dlouhodobě, ale většinou akutně.

Nejznámější onemocnění, které zapříčiňuje selhání mozkových funkcí, je cévní mozková příhoda. I ta samotná se dělí na několik subtypů.

Jde o skupinu onemocnění zasahující proudění krve do mozku a skrz něj. Následné nedostatečné či úplné nedokrvení mozkových buněk vyvolá selhání funkce mozku.

To se projevuje různými příznaky, které závisí na místě, rozsahu i rychlosti narušení přívodu krve do mozkových buněk.

Mozkově-cévní onemocnění patří mezi nejzávažnější stavy.

Řadí se do skupiny srdečně-cévních chorob.

V této skupině se nachází i ischemická choroba srdeční a infarkt srdečního svalu. Příčiny těchto kardiovaskulárních onemocnění a cerebrovaskulárních onemocnění jsou příbuzné, s výjimkou lokalizace problému. Za jejich vznikem je množství společných rizikových faktorů.

Často vás zajímá:
Co jsou to cerebrovaskulární onemocnění?
Jaké jsou příčiny zúžených, rozšířených či oslabených cév?
Jaké jsou typické příznaky a co způsobí nedokrvení?
Jak se tato onemocnění léčí?

Zajímavé informace o mozkovém prokrvení – stručně

Mozek, mozková tkáň, musí mít neustále zásobení krví. Přerušení proudění krve do mozku se okamžitě projeví na poruše jeho činnosti.

Proč je tomu tak?

Mozek i jeho nervové buňky vyžadují k chodu dvě nejdůležitější látky. Těmi jsou kyslík a cukr. Slouží jako hlavní palivo.

Uvádějí se zajímavá fakta o spotřebě mozku:

• denně potřebuje přibližně 115 gramů cukru
• 100 gramů mozkové tkáně vyžaduje asi 5,5 mg cukru 
  • 75 mg za minutu
• 100 g mozkové tkáně potřebuje asi 3,5 ml kyslíku
  • 50 ml O₂ za minutu pro celý mozek
  • = 15–20 % potřeby kyslíku pro celý lidský organismus
• 50–60 ml krve na 100 g mozku za minutu
• přes mozek v klidu proteče asi 750 ml krve za minutu
  • při vysoké mozkové aktivitě může proudění krve stoupnout i o 50 %
• stav poruchy prokrvení:
  • 2–8 sekund trvá, než mozek spotřebuje kyslík
  • po 12 sekundách bez kyslíku nastává porucha vědomí, kolaps a následuje bezvědomí
  • po 3–4 minutách začíná nevratné poškození mozku
  • po 9 minutách bez kyslíku je nemožné přežití mozku
    • výjimkou je stav podchlazení organismu, kdy klesá mozková činnost, a tudíž také spotřeba

Do mozku přivádějí krev dvě hlavní párové tepny.

Těmi jsou arterie vertebralis (páteřní tepna) a arterie carotis interna (vnitřní krkavice). Následně se větví a jsou spolu v mozku spojené do takzvaného Willisova okruhu (circulus arteriosus cerebri).

Willisův okruh tvoří 5 hlavních tepen, vystupujících z krčních a páteřních tepen:

1. arteria cerebri anterior dx. et sin. – přední mozková tepna pravá a levá
2. a. communicans anterior – přední spojovací tepna
3. a. cerebri media dx. et sin. – střední mozková tepna pravá a levá
4. a. communicans posterior dx. et sin. – zadní spojovací tepna
5. a. cerebri posterior – zadní mozková tepna, vystupující z a. basilaris (bazilární tepna), která vystupuje z páteřních tepen

Tyto hlavní tepny se dále větví na menší.

Mozkové žíly odvádějí krev z mozku přes složitý systém splavů – sinus. Žíly jsou povrchové a hluboké.

Gravitací je zajištěn návrat krve z mozku do těla, a to do párové vnitřní hrdelní žíly (vena jugularis interna).

Žilní splavy jsou uloženy v dura mater (tvrdé mozkové bláně).

Chcete vědět více o cerebrovaskulárních onemocněních?
Co je jejich příčinou?
Jak se projevují?
A jaká je jejich léčba či prevence?
Čtěte dál.

Co jsou to cerebrovaskulární onemocnění

Onemocnění mozkových cév sdružují širokou skupinu onemocnění, která se podílejí na poruše prokrvení mozku.

Zasahují tedy cévy mozku.

Nejčastěji jde hlavně o cévy poškozené a zúžené aterosklerózou. V takto narušené cévě může nastat trombóza. A ta může cévu uzavřít úplně.

Jinou formou je embolie (zanesení krevní sraženiny z jiného místa v organismu). Často se sraženina zanese ze srdce.

Výsledkem je cévní mozková příhoda.

Zde však problematika cerebrovaskulárních onemocnění nekončí. Je nutné myslet i na jiná onemocnění s odlišným mechanismem vzniku.

Mezi cerebrovaskulární onemocnění se řadí také:

• ischemická cévní mozková příhoda
  • infarkt
  • tranzitorní ischemická ataka
• krvácivá – hemoragická cévní mozková příhoda
  • intracerebrální krvácení
  • subarachnoidální krvácení
  • nitrokomorové krvácení
• aneurysma mozkové cévy
• trombóza žil – žilních splavů
• vaskulární malformace 
  • arteriovenózní malformace a venózní malformace

Cerebrovaskulární onemocnění vznikají na základě různorodých příčin. Obecně se dělí na vrozená a získaná.

Vrozená onemocnění jsou například...

Na skupinu vrozených má vliv genetická výbava, jako je to například v případě arteriovenózních malformací či při cerebrální autozomálně dominantní arteriopatii.

Arteriovenózní malformace tvoří splítky krevních cév. Jde o smíchání tepen a žil. Toto spojení je patologické, protože přímé spojení tepen a žil nechrání nízkotlaké žíly před zvýšeným tlakem v tepnách.

Rizikem je ruptura a krvácení z malformace.

V některých případech probíhají celoživotně nepozorovaně a bezpříznakově. Existují i takové, při kterých se riziko prasknutí cévy zvyšuje každoročně.

Zmíněné onemocnění cerebrální autozomálně dominantní arteriopatie je způsobeno mutací v genech. Jde o dědičné onemocnění. Rozvíjet se může už v mládí po 30. roku života.

Jeho základem jsou četné infarkty drobných mozkových tepen. Zapříčiňuje je progresivní hypertrofie buněk hladkého svalstva cévní stěny.

Z toho vyplývají různé potíže od intenzivních migrén, přes poruchy psychiky, poznávání až po neurologické problémy. Dělí se na tři podtypy, které se vzájemně liší.

Často se onemocnění zaměňuje za jiné nemoci, například i psychiatrické poruchy.

Získaná...

Během života se nesprávnou životosprávou podílíme na rozvoji různých onemocnění. Samozřejmě má také k jejich rozvoji určitý vztah i genetická predispozice a dědičnost.

Přispívá k nim i přibývající věk a přirozené opotřebení.

Jde tedy o faktory, které neumíme svým jednáním ovlivnit, a ty, které jsou ovlivnitelné.

Také proto se při cerebrovaskulárních onemocněních uvádějí některé rizikové faktory:

• vyšší věk – věkem stoupá riziko pro fyziologické opotřebení těla
• mužské pohlaví – muži jsou celkově kardiovaskulárními onemocněními ohroženi více
• dědičnost a rodinný výskyt
• vysoký cholesterol v krvi
• vysoký krevní tlak – hypertenze, už při krevním tlaku vyšším než 140/90 stoupá riziko komplikací
• kouření – aktivní i pasivní
• nadměrný příjem alkoholu
• cukrovka (diabetes mellitus) – poškození cév
• porucha srdečního rytmu pro riziko vzniku trombů a embolie
• nadváha a obezita – obecně zvyšující rizikový faktor
• nadbytek nasycených mastných kyselin – tuku ve stravě
• nedostatek pohybu a sedavý styl života
• úraz a vyšší riziko mozkového aneurysmatu

Většinu z těchto faktorů můžeme během svého života ovlivnit = ovlivnitelné rizikové faktory.
Zdravá životospráva snižuje riziko výskytu cévních onemocnění.

Podobně je to i při ateroskleróze.

Stručně jde o ukládání nánosů v cévní stěně. Tukové a jiné složky se chorobně ukládají do cév. Tento proces během let způsobuje zúžení průsvitu cév, a tím i prostor pro proudění krve.

Cévní stěna je tuhá, méně elastická. Také proto se rozvíjí vysoký krevní tlak. Hypertenze je následně rizikovým faktorem, který dále patologicky ovlivňuje celý lidský organismus.

Kromě aterosklerózy a hypertenze je riziková i trombóza.

Trombóza (tvorba krevních sraženin) má stejně tak multifaktoriální příčinu vzniku.

Kromě poruchy srážení krve se na tvorbě nástěnných trombů v cévách podílí i narušená cévní stěna s aterosklerotickým plátem neboli ateroskleróza.

Ateroskleróza + trombóza = možné nedokrvení – ischemie nebo také embolie.

Krevní sraženiny se tvoří i v srdci. Tvorbu trombů způsobuje například srdeční arytmie, ale také onemocnění srdečních chlopní.

Základním mechanismem je narušené proudění krve.

Tyto uvedené chorobné stavy jsou dále vysoce rizikové pro vznik embolie.

Embolie je stavem, kdy se krevní sraženina vytvoří a uvolní na jiném místě těla. Následně putuje krevním oběhem a zaklene se v menší cévě.

Krevní sraženina cévu ucpe, což má za následek nedokrvení části za embolizací (ischemii). Při ucpání mozkové tepny vzniká forma ischemické cévní mozkové příhody.

A právě tyto sraženiny mají svůj podíl na rozvoji cévní mozkové příhody, a to z důvodu zmíněné srdeční arytmie nebo poškození chlopní.

Kromě krve může embolie vzniknout i kvůli jinému cizímu tělesu v krvi. 

Jiným příkladem je aneurysma mozkové cévy, což je patologické abnormální vyboulení cévy. Vydutá stěna tepny je oslabená, což tvoří riziko prasknutí tepny a následného krvácení.

Oslabená vydutá cévní stěna může prasknout, což způsobí krvácení.

Subarachnoidální krvácení je většinou způsobeno prasknutím intrakraniálního aneurysmatu. Jde o formu krvácivé cévní mozkové příhody.

Zajímavé je procentuální sdílení cévních mozkových příhod:

1. 88 % vzniká na základě ischémie
2. 9 % tvoří krvácení do mozkové tkáně
3. 3 % kvůli subarachnoidálnímu krvácení

Co když není příčina známá?

Při cévních mozkových onemocněních nemusí být příčina vypuknutí vždy známa. Taková forma onemocnění se označuje jako idiopatická.

Příkladem je nemoc s názvem moyamoya.

Jde o formu vaskulitidy, která může mít primární a sekundární příčinu.

Nedokrvení části mozku způsobí stenóza, tedy zúžení tepny. Příčinou neurologických potíží jsou také drobná krvácení.

Podle nich dostala nemoc i svůj název. V japonštině znamená obláčky kouře, jelikož při angiografii tvoří typický nález na mozku.

Další skupinou jsou různé anomálie mozkových cév.

Anomálie mozkových cév v tabulce

Tabulka shrnuje cerebrovaskulární onemocnění

Příznaky cerebrovaskulárních onemocnění jsou variabilní. Případně se během života vůbec nevyskytnou.

Následkem nedokrvení vznikají rozličné neurologické příznaky. Od poruchy řeči, psychiky po ochrnutí a bezvědomí.

Krvácení se vyznačuje prudkým nástupem poruchy neurologických funkcí.

Nejzávažnější komplikací nedokrvení nebo krvácení je smrt.

Při přechodných formách nedokrvení se s odstupem několika hodin stav upravuje.
Přechodné (dočasné) nedokrvení mozku = tranzitorní ischemická ataka.

Opakem přechodného stavu je trvalé poškození mozku při nedokrvení = mozkový infarkt.

Lakunární infarkt mozku = oblast nedokrvení je většinou menší než 1 cm. Dochází při něm při infarktu z malých mozkových artérií.

Mozkový infarkt může být zapříčiněn trombózou, aterosklerózou či embolií.

Kardioembolický infarkt = asi 15–30 %.
Lakunární infarkt 15–30 %. 
Aterosklerotický infarkt asi 25 %. 
Kryptogenní infarkt = s neobjasněnou příčinou asi 20–40 %.
Ostatní příčiny infarktů asi 5 %.
Podle mezinárodní klasifikace nemocí pod značkou I63.

Projevy cerebrovaskulárních onemocnění závisí na místě, rozsahu i rychlosti nástupu komplikací. Rozhoduje i stav momentálního prokrvení a kolaterálního oběhu.

Kolaterální oběh – zjednodušeně jde o vyrovnávací oběh, prokrvení části z jiné cévy.

Příznaky cerebrovaskulárních onemocnění jsou například:

• silná a náhle vzniklá bolest – cefalea
  • při dlouhodobých bolestech hlavy se vyznačuje změnou intenzity, charakteru či místa bolesti hlavy
• problém s řečí a komunikací, dysartrie, afázie
  • chybná výslovnost
  • nezřetelná řeč, žvatlání, slovní salát
  • člověk nerozumí, co mu říkáme
  • člověk rozumí, co mu říkáme, ale nedokáže se vyjádřit
• porucha chování, zmatení, dezorientace
• slabost až neschopnost hýbat končetinou – ochrnutí 
  • jednostranné oslabení/ochrnutí – hemiparéza/hemiplegie
  • slabost a částečná ztráta hybnosti – paréza
  • úplná ztráta hybnosti – ochrnutí – plegie
• oslabení obličejových svalů – pokles ústního koutku
• porucha citlivosti – senzitivní vjemy kůže, končetin, části těla
  • porucha vnímání bolesti či tepla
  • parestézie – nepříjemné vjemy, mravenčení, pálení, pocit chladu a jiné
• porucha zraku až ztráta zraku na jedno oko
• závratě
• pískání v uších – tinnitus
• porucha rovnováhy, člověka táhne na jednu stranu
• pocit na zvracení až zvracení
• hypertenze
• křeče těla
• bezvědomí
• zástava dechu až smrt

Tabulka uvádí některé příznaky podle postižení mozkových tepen

Diagnostika probíhá na základě anamnézy, klinických příznaků a neurologického vyšetření. Všechny tyto metody doplní zobrazovací vyšetření.

Důležité je včasné rozpoznání cévní mozkové příhody. Na včasnou diagnostiku nasedá časná léčba, která má za úkol odstranit příčinu poruchy prokrvení mozku.

Na rychlosti rozpoznání projevů, přes diagnostiku až po včasnou odbornou léčbu, závisí i prognóza a výsledný zdravotní stav postižené osoby a přítomný neurologický deficit.

Pomůcka pro rychlé rozpoznání mrtvice FAST (fast = rychle) z USA:

• F = face – obličej a pokles jedné strany obličeje, oka a úst, postižený není schopen úsměvu
• A = arms - horní končetiny, postižený není schopen zvednout obě končetiny a udržet je ve vyšší poloze, jedna ruka padá a je ochrnutá (jednostranné ochrnutí těla)
• S = speech – řeč, tj. porucha řeči a komunikace
• T = time – čas do zavolání odborné pomoci od zjištění a rozpoznání prvních příznaků

Anamnéza obsahuje subjektivní složku (to, co člověk pociťuje). Ostatní onemocnění a rodinnou anamnézu (výskyt onemocnění v rodině).

Následně se provádí fyzikální a neurologické vyšetření.

Po vyšetření může být vysloveno podezření na cévní příhodu. Pro přesné určení příčiny je nicméně důležité udělat zobrazovací vyšetření.

Důležité jsou zobrazovací metody:

• CT + angiografie, cerebrální angiografie
• MRI
• USG karotid – Doppler, duplexní sonografie

Doplní se EKG, monitoring krevního tlaku a srdeční činnosti, plus odběr krve na laboratorní vyšetření. Při nejasné etiologii (příčině) se analyzuje i mozkomíšní mok (podezření na infekční původ).

Průběh onemocnění nemá jednoznačné známky.

Jsou taková onemocnění, která po celý život probíhají bezpříznakově a nedojde ke jejich komplikaci a zhoršení stavu.

V druhém případě nastupují prudce s intenzivními obtížemi. Mohou končit těžkým neurologickým deficitem a postižením pohyblivosti či vnímání až smrtí.

Příkladem je i již zmíněný stav dočasného nedokrvení.

Přechodná ischemická ataka...

Přechodné nedokrvení začíná typickým obrazem ischemie postižené části mozku. Následně však do 24 hodin potíže ustupují, jelikož mozková tkáň je opětovně prokrvená.

Další formou jsou infarkty mozku, kdy se neurologický deficit zhoršuje a potíže progredují během prvních 24–72 hodin.

A protikladem jsou...

Případy, kdy je nástup onemocnění prudký s těžkým neurologickým deficitem. Postupně se ale příznaky zmírní a neurologické postižení není až na takové úrovni.

Příkladem je přesunutí embolu (krevní sraženiny) do menší mozkové tepny.

Jednoznačný průběh cerebrovaskulárních onemocnění nelze určit. Závisí na lokalizaci a rozsahu poruchy prokrvení mozkové tkáně a také na stavu kolaterálního oběhu.

Při výskytu neurologických potíží samozřejmě platí: časná odborná péče + diagnostika a včasná léčba = možnost menšího neurologického deficitu a lepší prognóza.

U dětí existuje rozdíl

V dětském období se cerebrovaskulární onemocnění podílejí na nemocnosti v menším zastoupení.

Hlavní příčinou v dospělosti je ateroskleróza. V dětském věku to tak není.

Příčinou výskytu jsou různé vrozené malformace mozkových cév, ale i postižení srdečních chlopní a trombofilní stavy či infekce.

Projevují se již v novorozeneckém věku, ale i u starších dětí. Záleží na hlavní příčině.

Cévní mozková příhoda ischemické formy je nejčastější v prvním roce života. Subarachnoidální krvácení zase u dospívajících.

Průběh onemocnění nemusí mít tolik jasnou linii jako v dospělém věku. Vyskytují se určité příznaky, které mohou i nemusí přímo ukázat na cévní mozkovou příhodu.

V dětském věku se komplikace cerebrovaskulárních onemocnění projeví jako:

• křeče části těla nebo celého těla
• bolest hlavy
• u malých dětí nadměrná dráždivost nebo naopak letargie (útlum duševních funkcí)
• vysoká tělesná teplota – horečka 38 °C a více
• nevolnost a zvracení
• poruchy zraku
• a jiné než v dospělosti