Zastřené vidění a mlha před očima? Poznejte hlavní příčiny

Zastřené a mlhavé vidění je typickým příznakem šedého zákalu. Ale jak jistě tušíte, ten není jedinou příčinou. Je jich víc. Některé jsou nezávažné a krátkodobé a jiné probíhají dlouhodobě s rizikem vážnější poruchy zraku.

Nejčastěji vás zajímá:
Jaké má příčiny zastřené, mlhavé vidění a mlha před očima?
Co značí náhlé rozmazané vidění?
Proč mám problém se zaostřením zraku?

Jakákoli porucha zraku znamená méně či více výrazné omezení kvality života. Očima a zrakem získáváme až 80 procent všech informací z okolního světa.

Některé problémy způsobí sice náhlé, ale krátkodobé potíže. Jiné probíhají v tichosti. Několik let o nich ani nevíme, ale přesto mají tragické následky.

Problém číslo 1 = šedý zákal

Degenerativní proces čočky oka je typickým příkladem. Známe ho jako již zmiňovaný šedý zákal. Tato porucha průhlednosti oční čočky je zapříčiněna jejím zakalením.

V rozvojových zemích je nejčastější příčinou ztráty zraku.
Nejčastěji postihuje seniory nad 60 let.
U lidí nad 75 let zasahuje podstatnou většinu, a to alespoň na jednom oku.
Existuje i vrozená forma, která se diagnostikuje u novorozenců či malých dětí.

Zakalení čočky je dlouhodobý proces, který většinou postihuje obě oči. Není pravidlem, že ve stejném rozsahu a symetricky.

Příčiny a rizikové faktory jsou různorodé, jako například:

• vyšší věk
• ženské pohlaví
• genetická predispozice
• rodinný výskyt a dědičnost
• sluneční záření
• glaukom – zelený zákal
• vysoký krevní tlak
• úrazy oka a oční operace
• dlouhodobé užívání léků, kortikoidů a jiných
• nevhodný životní styl
• kouření
• alkoholismus
• drogy

Člověk o zákalu dlouho netuší. Jedním z prvních příznaků může být pocit zamlžení, podobné zastření zraku záclonou či pohled přes mlhu.

Probíhá dlouhodobě a často o něm člověk neví. Může mít asymptomatický průběh.

I když prvotní stadium tohoto onemocnění nedělá problémy, později se dostaví zastřené vidění. Zanedbání může vést až k úplnému omezení přechodu paprsků světla na sítnici.

Mezi jeho charakteristické projevy patří:

• pokles zrakové ostrosti a rozmazání
• zamlžení zraku, pocit mlhy, clony před očima
• zhoršený zrak v šeru a v noci
• dvojité vidění
• snížení sytosti barev, vyblednutí, nižší kontrast
• skvrny v zorném poli
• omezení zrakového pole
• vyšší nárok na světlo při čtení
• nárůst dioptrií / potřeba silnějších brýlí
• zvýšená citlivost na osvětlení, dopad světelných paprsků na obličej, problém při řízení
• zakalení čočky, které je viditelné navenek / změna barvy (čočka je šedá, bledá)

Katarakta, jak se odborně šedý zákal označuje, nelze vyléčit léky. Její operační řešení je ale bezbolestné a dostupné. A právě diagnostika a dostupnost účinného řešení je při ní směrodatná.

Tyto stručné informace vám pomůže doplnit komplexní článek o šedém zákalu.

2. nejznámější příčina = zelený zákal

Glaukom má označení jako zelený zákal, nicméně k zakalení čočky v tomto případě ale nedochází.

Je rizikovým faktorem vedoucím například i k šedému zákalu.

Podstatou je zvýšený nitrooční tlak. Ten po delší dobu negativně ovlivňuje zrakový nerv. Jedná se o dlouhodobé a progresivní onemocnění, které může skončit úplným poškozením zraku, snížením zrakových funkcí až slepotou.

Jeho příčinou je souhra několika negativních faktorů. Přitom důvod vzniku primární formy není znám.

K rizikovým faktorům a příčinám patří:

• zvýšený nitrooční tlak
• vysoký věk
• ženské pohlaví
• rasa, více u černochů a Hispánců
• cévní onemocnění + porucha cirkulace zrakového nervu (nízký či vysoký krevní tlak, trombóza)
• diabetes mellitus - cukrovka
• genetická predispozice
• rodinný výskyt a dědičnost
• refrakční chyby oka
• anatomické poměry oka
• migréna
• a jiné

I glaukom může probíhat dlouhou dobu bez příznaků (asymptomaticky). Následně v pozdním stadiu se přidružují potíže, jako je zamlžené vidění, snížení zrakové ostrosti, problém s viděním za šera, bolest očí a hlavy, nevolnost.

Závažnějším stavem je akutní glaukomový záchvat. Řadí se mezi akutní stavy. Vyznačuje se intenzivní bolestí oka, hlavy, nevolností až zvracením.

Člověk by při očním problému nečekal zdravotní problémy, jako je například bolest břicha, pocení či snížení srdeční činnosti (bradykardii).

Více informací vám doplní článek: Glaukom či zelený zákal: Jaké má příčiny, příznaky a léčbu?

Odborná garantka článku MUDr. Zuzana Kožlejová, PhD., doplňuje informaci: U glaukomu se nedoporučuje užívat některé léky. Jsou to například některé léky na uvolnění křečí, léky užívané při alergiích (antihistaminika), některé léky proti bolesti nebo antibiotika. Při lékařských vyšetřeních u jiných specialistů je informujte, že trpíte glaukomem.

3. Sice akutní, ale ne bezprostředně závažný problém se suchým okem

Syndrom suchého oka je aktuální. Lidé hledí do zobrazovacích jednotek, monitorů, soustředí se. Oko je v nižší míře omýváno slzným filmem. Povrch oka vysychá.

Navíc mu přispívá také vzduchotechnika či klimatizování prostor v práci, v obchodních centrech, autech či v domácnostech. Plus topení a suchý vzduch během zimy.

I když porucha omývání oka je vůdčí příčinou, není jedinou. Přispívají i jiné vnější i vnitřní faktory.

Prameny vzniku a rizikoví činitelé jsou:

• vyšší věk
• hormony, hlavě u žen během menopauzy
• jiná onemocnění, jako je cukrovka, revma a revmatické choroby, lupus, sklerodermie
• chronické záněty oka, očního víčka
• některé oční kapky
• nošení očních čoček
• úrazy oka
• operace oka
• koupání v chlorované vodě
• časté protírání očí
• kouření a alkoholismus
• snížený příjem tekutin
• prašné prostředí
• stres a psychické přetížení
• nedostatek vitamínu A a omega 3-mastných kyselin

Znáte pojem office eye syndrome?
Pracujete dlouho za monitorem nebo díváte do mobilu či na televizi?
Pozor na špatné umístění monitoru.
Sníženou frekvenci mrkání způsobuje také soustředění se na sledovaný obsah, a to také při dlouhém čtení, ale také řízení. 

A jaké jsou jeho příznaky? Typické je:

• pocit suchého oka, jako písek v oku
• bolest a únava očí, a to také pro zvýšenou akomodaci (schopnost přizpůsobování se čočky)
• pálení, škrábání, svědění v očích
• zvýšená citlivost na světlo
• pocit těžkých očí
• otok víček
• zarudnutí očí, spojivek
• nadměrné slzení nebo naopak nedostatečné slzení
• mlhavé a rozmazané vidění

A jak je to s jeho průběhem?

Předchází mu doba působení rizikových činitelů. Časový úsek je u každého člověka individuální, nástup potíží ovšem může být akutní.

Vstoupíte do klimatizovaného prostoru či příliš vytopeného se suchým vzduchem. Problémem může být také prašné studené, mrazivé počasí.

Potíže mohou nastat v okamžiku, náhle, akutně.

Po celém dni v kanceláři za monitorem počítače můžete pociťovat pálení/řezání očí, písek za víčky, zastřené vidění a únavu očí.

Svět před vašima očima může být zamlžený, zahalený záclonou.
Oči jsou unavené a oční víčka těžká.

Ptáte se, co vám pomůže? Umělé slzy (kapky, oční masti) jsou první základní stupínek. Na ten nasedá řada režimových opatření.

Pro více informací navštivte také naše stránky s články:
Syndrom suchého oka: Pálení a únava očí? Vyléčí suché oko kapky?
Znáte syndrom počítačového vidění či digitální únavu očí?
Co je to Sjögrenův (sicca) syndrom? Příznaky, léčba, strava

4. Refrakční vady oka a únava očí

Další v pořadí jsou refrakční chyby oka. Patří mezi velmi časté problémy. Zasahují každou věkovou kategorii, od malých dětí až po seniory.

Mají různorodé příčiny, od anatomických poměrů oka a jeho struktur, které se podílejí na lámavosti a dopadu paprsků světla na sítnici. Příkladem je i stařecké vidění. To je následkem dlouhodobých degenerativních procesů, které nelze žádným úsilím člověka vyvrátit.

Ptáte se, o co vlastně jde?

Refrakce = lámavost. Souvisí s průchodem světelných paprsků přes oko, jeho struktury na sítnici oka.

Přirozeně, normálně vidící oko se označuje jako emetropické. Jde o stav, kdy se paprsky světla sbíhají a dopadají na sítnici s co největší přesností.

Poruchy refrakce se označují také jako ametropie.  Jde o stav, kdy se paprsky světla nesbíhají dostatečně k tomu, aby přesný obraz dopadl na sítnici.

Přesný obraz tak vzniká po koncentrování světelných paprsků buď před, nebo za retinou (sítnicí).

Označují se jako:

1. krátkozrakost – myopie = ostrý obraz vznikl před sítnicí
2. dalekozrakost – hypermetropie/hyperopie = ostrý obraz vzniká za sítnicí

Příčiny pramení z nesprávné polohy prvků optického systému oka, chyby zakřivení těchto prvků, z nesprávného rozměru oční koule (předozadní rozměr), anomálie indexu lomu nebo také z absence lámavých prvků a jiných.

V tomto případě na sítnici nedopadá ostrý a přesný obraz, ale obraz, který může být rozmazaný a mlhavý. Rozměr poruchy zraku přirozeně závisí na rozsahu dané chyby.

Kromě zastřeného či nejasného obrazu může člověk pociťovat také jiné obtíže. Příkladem je i únava a bolest očí, hlavy.

Bolest očí a únava je důsledkem zvýšeného akomodačního úsilí (snahy neustále zaostřovat/doostřovat obraz).

Mozek se ve spolupráci s akomodačními svaly snaží doostřit obraz. Tato přehnaná svalová práce způsobí vznik bolesti a únavy. Odborně je tento stav označen také jako akomodační astenopie = zraková únava.

Zraková únava vzniká hlavně při dlouhodobé zátěži očí při práci v malé vzdálenosti, ale také při dalekozrakosti, astigmatismu či při mírném šilhání.

Refrakční vady na jednom místě:

1. Krátkozrakost: Vznik myopie + jak se jeví zhoršené vidění do dálky?
2. Dalekozrakost, hyperopie: Proč vzniká zhoršené vidění na blízko?
3. Tupozrakost, amblyopie u dětí proč vzniká? Při léčbě pomohou cviky
4. Co je astigmatismus, jaké má příznaky a léčbu? (u dospělých i dětí)
5. Co je presbyopie? Stařecké vidění či vetchozrakost

5. Některé ostatní příčiny

Samozřejmě, příčin mlhy před očima je víc...

Kromě jmenovaných je řada jiných důvodů, které mohou tento nepříjemný stav způsobit. Pramení z očních onemocnění, ale také celkových chorob skrytých mimo oko.

Příkladem může být množství stavů a rizikových příčin:

• zánět optického nervu – optická neuritida
• poškození rohovky (přední části oka), vřed rohovky, herpes oka
• zánět – spojivky (konjunktivitida), duhovky (iritis), rohovky (keratitida), očního bílku (skleritida), uveitida (zánět postihující cévnatku oka), zánět, při kterém se kalí sklivec, a rozličné oční infekce
• keratokonus
• makulární degenerace a věkem podmíněná makulární degenerace, makulární díra
• odchlípení sítnice
• krvácení do sklivce
• cizí těleso v oku
• nesprávně korigovaná refrakční vada oka
• nevhodná hygiena očních čoček
• úraz oka
• operace očí
• ječné zrno a vlčí zrno
• migréna a oční migréna, migréna s aurou
• cévní mozková příhoda / tranzitorní ischemická ataka (přechodné nedokrvení mozku)
• zvýšený intrakraniální tlak (tlak uvnitř lebky, s tlakem na mozek a optický nerv)
• vysoký krevní tlak
• nízký tlak krve – opakované závratě a pocit na omdlení se zamlženým zrakem až černotou před očima
• skleróza multiplex – roztroušená skleróza
• Parkinsonova nemoc
• cukrovka s komplikacemi, jako je diabetická retinopatie s diabetickým makulárním edémem
• revmatická onemocnění
• nádor mozku, oka
• delirium
• nesprávné používání některých očních kapek
• toxoplazmóza
• meningeom
• systémové vaskulitidy a cévní onemocnění
• otrava methanolem
• alkoholismus a kouření
• dočasně i hormonální změny během těhotenství, preeklampsie

Ostatní příznaky

Zastřené vidění se nevyskytuje samotné, ale mohou se k němu přidružit také jiné obtíže.

Příkladem je fotofobie, tedy světloplachost (zvýšená citlivost na světlo a osvit obličeje světlem), bolest oka a hlavy, zarudnutí očí, dvojité vidění, plovoucí skvrny při pohledu na bledé pozadí, ale také zvýšené slzení či výtok z oka.

+ mnoho jiných zdravotních problémů podle vyvolávající příčiny.

Jaká je diagnostika a léčba?

Diagnostika se opírá o anamnézu. Jedná se o informace, které lékař dostává od samotného člověka postiženého zrakovým problémem. Kromě očních příznaků je důležité zmínit jiné tělesné potíže, pokud se vyskytují.

Dále následuje vyšetření zrakové ostrosti oka, a to několika metodami (oftalmoskopie, tonometrie, vyšetření štěrbinovou lampou a jiné). Tato speciální vyšetření provádí oční lékař (oftalmolog).

Podle předpokládané příčiny se přidávají i zobrazovací metody, jako je CT, MRI, či neurologická, interní a jiná vyšetření. Provede se i odběr krve a její laboratorní vyšetření.

Léčba na všechny tyto příčiny není jednotná a každý problém vyžaduje konkrétní řešení.

Kdy je třeba vyhledat odbornou pomoc?

V některých případech potíže nastanou rychle, ale také rychle odezní. Pokud se opakují nebo jsou významného charakteru, je nutné vyšetření.

Varovné příznaky, které není dobré zanedbat:

• náhlá porucha zraku a vidění, výpadek zorného pole, pokles ostrosti, dvojité vidění
• náhlá ztráta zraku jednoho oka
• intenzivní bolest očí
• náhle vzniklá a intenzivní bolest hlavy, případně první bolest hlavy ve vyšším věku, změna charakteru a intenzity
• dezorientace
• náhlé závratě a závratě poprvé v životě
• úraz oka
• příznaky cévní mozkové příhody, porucha hybnosti/citlivosti končetin, porucha řeči, pokles ústního koutku, bezvědomí
• změna chování, časté výkyvy nálad nebo změna osobnostních rysů (nálezy v mozku)