- solen.sk - Strabismus u dětí v pdf
- solen.cz - Diagnostika a léčba konkomitantního strabismu v pdf
- wikiskripta.eu - Konkomitantní a paralytický strabismus
- v anglickém jazyce
Jaké má šilhání (strabismus) příčiny, rizika, léčbu u dětí, dospělých?


Šilhání je stavem nekoordinovaného pohybu očí, přičemž není možné oběma očima pozorovat jeden předmět. Pozor, není jen estetickým problémem.
Hlavní příznaky
- Bolest hlavy
- Bolest oka
- Točení hlavy
- Dvojité vidění
- Oslepnutí na jedno oko
- Šilhání
- Zastřené vidění
- Zvracení
Vlastnosti
Šilhání je poruchou zraku na základě ztráty koordinace pohybu obou očí. Nastává při něm stav odchýlení očí při pozorování předmětu. Pozor však, šilhavost není jen estetickým problémem.
Šilhání/šilhavost = strabismus.
Strabismos - řecký = šilhat.
Strabos - křivý, šikmý.
Důsledkem odlišnosti osy rovin sledovaného předmětu vzniká dvojité vidění. Mozek se tento stav snaží potlačit, aby dostal správný a ostrý výsledný obraz. Proto slabší oko ignoruje. Jde o adaptační mechanismus CNS (centrální nervové soustavy) = mozek ignoruje signál ze slabšího oka.
Aby se mozek vyhnul dvojímu vidění, jedno oko, to slabší, jako kdyby vypíná a nebere z něj signál, obraz.
Podobný efekt nastává při tupozrakosti (odborně se označuje jako amblyopie). Pokud se u malých dětí neodhalí včas, nastává trvalá porucha zraku na postižené oko, a tedy slepota.
Přirozeně, šilhání je příčinou amblyopie.
Často se zajímáte o:
- Co způsobuje šilhání na jedno oko?
- Jak je to se šilháním u novorozenců, malých miminek, dětí a u dospělých?
- Jaký to nejednotný strabismus?
- Jak na nápravu šilhání? Pomohou cviky nebo je nutná operace?
- Jak dlouho trvá rekonvalescence po operaci strabismu?
Šilhání postihuje už malé děti, a to i hned po narození. U novorozenců však nemusí být trvalé. V případě, že přetrvává i u větších dětí, je nezbytné, kromě screeningu, odborné vyšetření.
V dětském věku jsou možnosti řešení a nápravy lépe a mají dobré vyhlídky. Naopak v dospělosti se už člověk nevyhne operaci.
Proto i v tomto případě platí, že časné řešení a léčba má význam.
Protože šilhání je závažným estetickým problémem, způsobuje psychickou zátěž pro dítě i dospělého.
Plus, pro poruchu zraku omezuje postiženého na každodenních aktivitách.
Co je to šilhání odborně a ve zkratce?
Základem strabismu je porucha spolupráce a koordinovaného pohybu obou očí. Jde o patologický, tedy chorobný stav, kdy se při pozorování – fixování zraku osy vidění obou očí nesetkají v jednom cílovém bodě.
Postavení očí je asymetrické, tedy nerovnoměrné.
Ortotropie = souměrné přímé postavení očí.
Heterforie = porucha svalové rovnováhy očí nebo také binokulárního (obojočního) vidění.
Strabismus se dělí na několik forem. Základním dělením je na primární a sekundární:
- Primární
- latentní a manifestní
- manifestní se dále rozděluje na
- inkomitantní (paralytický) – vrozený nebo získaný
- a konkomitantní (dynamický) – konvergenční, nejednotný strabismus, vertikální strabismus a zvláštní formy strabismu
- latentní šilhání, které je viditelné jen v určitých situacích
- manifestní se dále rozděluje na
- latentní a manifestní
- Sekundární
- podle typu odchylky – vertikální, horizontální, torzní typ
- podle souběžnosti – komitace na konkomitantní (dynamický, stejný ve všech směrech) a inkomitantní - paralytický se změnami v úhlu podle pohledu
- podle laterality – unilaterální / fixní (trvale šilhá pouze jedno oko) a alterující, když se střídá fixování mezi očima, přičemž to druhé oko v té chvíli šilhá
Jinou formou dělení je podle směru, a tedy na:
• Esotropii, když postižené oko směřuje mediální, tedy do vnitřní strany – strabismus convergens.
Obsahuje řadu forem, jako například vrozenou (infantilní), získanou, akomodativní (refrakční esotropie), abnormální akomodativní konvergenci a esotropu ex anopsia.
• Exotropii, jestliže oko směřuje laterálně, tedy směrem ven – strabismus divergens.
Také se uvádí více forem, jako například bazální (konstantní) - když dítě šilhá do blízka i dálky / intermitentní – při pohledu do dálky / exotropia ex anopsia (příčinou je zhoršení zrakové funkce či úraz, onemocnění jednoho oka).
• Hepertropii, při ní oko směřuje kraniálně, tedy nahoru – strabismus sursumvergens.
• Hypotropii, když oko směřuje kaudálně, tedy dolů – strabismus deosumvergens.
Tabulka uvádí některé druhy šilhání s popisem
Paralytický strabismus |
|
Konkomitujíci strabismus |
|
Vertikální strabismus |
|
Oko – smyslový orgán
Zrakem vnímáme až 90 % informací z okolí. Je pro nás tedy nejdůležitějším smyslem. Očima vnímáme světlo, barvy, tvary, kontrast i hloubku. Díky tomu se umíme orientovat v prostředí.
Oko má část senzorickou, která zachycuje informace z okolí, tedy světlo. Motorická součást je složena ze svalů, které jsou důležité při pohybu očí.
Tyto okohybné svaly, spolu s okohybnými nervy, a centrem v mozku nám dovoluje pohybem se orientovat v prostoru.
Oko, tedy jeho bulbus, je velký přibližně 24 milimetrů (v dospělosti), má kulovitý tvar. Jeho skladba je složitá a při vnímání světla využívá světlocitlivé buňky, a to čípky a tyčinky. Ty dále posouvají vjem přes zrakové nervy do mozku. A to z obou očí současně.
Vnímání světa, okolí, prostoru, jeho hloubky a celkově 3D vnímání, zabezpečuje právě souhra obou očí.
Zaměřujeme, fixujeme pohled a vnímáme. Ze dvou obrazů si mozek spojuje jeden, a to z přesně "zobrazených" obrazců na sítnici.
Jde o binokulární vidění.
Jak je to u dětí?
Po narození dítě nevnímá svět barevně, jelikož paprsky dopadají periferně a nikoli centrálně na žlutou skvrnu. Následně se po 4. týdnu začíná projevovat monokulární vidění.
K binokulárnímu vidění se dostáváme přibližně ve 3. měsíci života.
Vývoj zraku probíhá u dítěte až do věku přibližně 6–9 let.
Proto je právě do tohoto období důležité odhalit tupozrakost a vyřešit šilhání. Aby byl mozek schopen vnímat svět z obou očí a aby jedno oko "nevypnul".
Pokud by zrakové centrum přijalo dva rozdílné obrazce, výsledkem by bylo dvojité vidění.
Tupozrakost nevidíme a dítě ji ani neumí popsat. Proto je nutné sledování vývoje a kvality zraku u lékaře, tedy pediatra, a při poruše zraku i očního specialisty.
Naopak, šilhání je viditelné navenek a dítěti způsobuje výrazné problémy. Hlavně v kolektivu, kde bývá často terčem posměchu. Ale posměšky nejsou konečný problém. Dítě nedokáže přijmout přesné informace z okolí, z čehož plynou další potíže.
Strabismus se vyskytuje u dětí v přibližném zastoupení 4–6 %.
Podle období se rozlišuje na:
- kongenitální a infantilní strabismus – přítomen od narození až se vznikem do 6. měsíce života
- získaný – objevuje se mezi 1. až 3. rokem života, nejčastěji jako získaná esotropie
Šilhání – zabíhání – může být zjevné (manifestní) i skryté (latentní, objevuje se pouze v některých situacích). Důležité je u dětí tento stav diagnostikovat co nejdříve. Optimálně do věku 7 let.
Důvodem je riziko přetrvávání tupozrakosti, a tedy i trvalé poruchy zraku.
Příčiny
Co je příčinou šilhání? Jde o různorodou skupinu stavů. Přičemž v některých případech nelze jednoznačná příčina určit.
Samozřejmě, i v případě tohoto onemocnění uvádí takzvané multifaktoriální působení, při kterém se setkává několik činitelů.
Mezi nejčastější příčiny šilhání patří:
- refrakční vady oka – nekorigované chyby
- oči s rozdílnou dioptrickou chybou
- jednostranné postižení zrakové ostrosti (katarakta, onemocnění sítnice)
- nedostatečně vyvinuté okohybné svaly
- porucha funkce okohybných svalů
- jiné vrozené onemocnění oka a očnice (anomálie velikosti a tvaru)
- onemocnění oka, jako je například katarakta, zánět
- úrazy oka a hlavy
- cukrovka a jiná metabolická onemocnění
- poruchy štítné žlázy
- vysoký krevní tlak
- degenerativní onemocnění, jako je například i roztroušená skleróza
- mozkové onemocnění
- Downův syndrom
- hydrocefalus
- mozková obrna
- cévní mozková příhoda nebo trombóza v oblasti zrakového centra, oka
- zánět mozku – encefalitida, meningitida
- nádor – mozku a v okolí oka
- předčasně narozené děti
- poškození plodu/dítěte během porodu, těhotenství
- toxické působení – botulotoxin, alkoholismus
Příkladem je dělení příčin okohybné poruchy:
- neurogenní poruchy – nervová příčina
- poruchy hlavových nervů, jejich jader a drah
- u jiných postižení mozku
- a jiné
- myogenní poruchy – svalová příčina
- Graves-Basedowova nemoc – nadprodukce hormonu štítné žlázy
- myasthenia gravis
- skleróza multiplex
- a jiné
Šilhání u novorozence, malého miminka a kojenců?
Tento stav se většinou sám upraví, a to během měsíců i bez potřebného zásahu a léčby. Dítě nedokáže fixovat obraz oběma očima najednou. Při pohledu se mu oči střídají, což může zapříčinit zabíhání.
Pokud ale přetrvává déle než 6 měsíců, je nutné vyšetření (pediatrem i očním lékařem).
Zabíhání očka se vyskytuje například i při onemocnění nebo po jeho překonání, při horečce.
Uvádí se, že většinou jde o vzájemnou dysfunkci okohybných svalů. Plus jsou možné také rozličné neurogenní příčiny.
Příznaky
Projevy šilhání jsou každému známé. Jde o stav, který je viditelný navenek. A právě proto je pro člověka i velkým estetickým problémem. Zde však potíže nekončí.
Jak je již uvedeno, šilhání může být stálé, ale také občasné, kdy se vyskytuje pouze při určitých situacích. Většinou k problému dochází již v dětství.
U dětí obvykle je spatřováno, že jedno oko je fixováno na objekt. Druhé se pohybuje do stran, a to buď k nosu, nahoru, dolů nebo opačně od nosu, směrem od obličeje.
Samozřejmě, získaná forma může nastat i v dospělosti, a to na vrub různých stavů, tak jak je uvedeno v příčinách. Náhle vzniklý strabismus může být příznakem jiného vážného onemocnění.
Pozor, náhle šilhání může být znakem akutního onemocnění.
Změny pohybu očí směřujících k sobě, jako kdyby se jejich osy sbíhaly, nebo naopak, když se rozbíhají v čase při pohledu na objekt.
Příkladem jsou typické odchylky, které mohou určit formu...
Esotropie / konvergenční konkomitantní strabismus
Nejčastějším typem v dětském období. Oko směřuje k nosu. Jde o manifestní typ, při kterém je přítomno šilhání stále.
Oči mohou šilhat střídavě.
Hlavní příčinou bývá v tomto případě nekorigovaná refrakční chyba očí, ve smyslu dalekozrakosti.
Náprava vyžaduje korigování chyby, a tedy brýle. Ty mohou pomoci částečně, ale i úplně. Oči tak budou v paralelním postavení bez odchýlení.
Pokud řešení brýlemi dostatečně nepomáhá, přidává se chirurgické řešení.
Exotropie / konkomitantní divergentní strabismus
V tomto případě směřuje zabíhání očí směrem k čelu nahoru. Jde o méně častý typ.
Odchylka může být stejná při sledování na rozdílné vzdálenosti (bazální nejednotný strabismus), ale také rozdílná. A šilhání postihuje jedno nebo obě oči.
Šilhání jednoho oka, ale také obou.
Paralytický / inkomitantní strabismus
Zahrnuje širokou skupinu příčin, od neurologických přes svalové a podobně. Odchylka vzniká na základě poruchy hybnosti okohybných svalů, a to ve směru poškozeného svalu.
Oko směřuje tam, kde je problém.
Často jde o parézu (ochabnutí) III., IV. nebo VI. hlavového nervu.
Jaké jsou možné další doprovodné příznaky?
Kromě estetiky a psychické zátěže se šilhající lidé setkávají i s rozličnými obtížemi. Ty plynou z poruchy zraku a vnímání jejich okolí, hloubky, prostoru a podobně.
Příkladem je i dítě opakovaně narážející do objektů kolem nebo padající ze schodů.
Obtíže spojené se strabismem:
- zabíhání oka/očí, sbíhání ("překřížení očí"), rozjíždění, porucha hybnosti oka
- porucha vnímání prostoru, narážení do předmětů, problém s chůzí po schodech
- dvojité vidění
- světloplachost
- naklánění hlavy při pokusu o fixování pohledu a otáčení hlavy, například i při sledování televize
- nápadně široce otevírané oči
- odmítání čtení
- bolest hlavy
- závratě
- zvracení
- bolest očí
- refrakční chyby, někdy i s velkými dioptriemi a dioptrickým rozdílem
- zvýšená únava a rychleji unavené oči
Diagnostika
Včasná diagnostika onemocnění má velký význam při ochraně budoucí kvality zraku dítěte. Jelikož zanedbání a nevyřešený šilhání vede k tupozrakosti.
V dětství jsou i z tohoto důvodu důležité pravidelné lékařské kontroly. Prvotně u praktického lékaře pro děti a dorost, tedy pediatra. V případě problému i u specialisty, tedy očního lékaře.
Důležitá je samozřejmě anamnéza, tedy potíže, které popisuje sám člověk. Nicméně, malé děti nejsou ještě schopny pojmenovat své problémy.
Oční vyšetření zahrnuje například:
- strabologické vyšetření, na jehož základě se určuje forma, postavení očí, jejich pohyblivost (motilitu)
- vyšetření zrakové ostrosti, různými pomůckami, optometrie a podobně
- test pro měření pohybu a odchylky očí
- vyšetření předního segmentu oka
- vyšetření očního pozadí
Při získané formě, a to hlavně v dospělosti, se provádějí i jiná vyšetření (neurologické, CT, MRI, EEG, EMG, vyšetření krve, EKG a ostatní, podle přidružených potíží).
Význam má i odhalení rizikových skupin, kde je třeba dbát na důkladné vyšetření:
- strabismus u rodičů
- refrakční chyby u rodičů
- přítomnost tupozrakosti "líného oka"
- onemocnění sítnice
- neurologická onemocnění, cévní mozková příhoda, vysoký krevní tlak, cukrovka
- a jiné
Ptáte se: Jak odstranit šilhání? Čtěte v léčbě.
Jak se léčí: Šilhání
Jaká je léčba šilhání? Cvičení až operace
Zobrazit víceŠilhání u dětí
Šilhání se léčí
Šilhání vyšetří
Další názvy
Zajímavé zdroje informací
Související
