Šilhání: Co víme o zabíhání jednoho či obou očí? Dá se napravit?

Šilhání je typické pro různé oční poruchy a poruchy ve vývoji binokulárního vidění. Odborně jde o strabismus. Nejčastěji se symptom projeví již v raném dětství u kojenců nebo batolat.

Jaké formy známe?

Jde o chybu, při které dochází ke ztrátě koordinovaného pohybu očí a jedno se odchyluje od směru pozorování toho druhého. Oči nefixují stejný bod. Šilhání je třeba řešit hned, jak se na něj přijde, a to i proto, že někdy může být tento stav způsoben nervovou nebo i infekční chorobou.

Známe tyto formy strabismu:

• konvergentní
• divergentní
• vertikální
• fixní
• alternující

Strabismus jako takový má několik forem. Nejčastější je konvergentní strabismus. Přítomné šilhání jednoho oka, které zabíhá směrem dovnitř. Kromě toho se vyskytují i ​​divergentní formy, kdy oko zabíhá směrem ven, nebo vertikální forma, při které se odchyluje vertikálně nahoru nebo dolů.

Někdy postihuje šilhání vždy totéž oko, tehdy se mluví o fixním strabismu, ale může existovat i alternující strabismus, kdy zabíhání postihuje střídavě obě oči.

Pokud není šilhavost korigována a léčena, může dojít ke zhoršení stavu a například k amblyopii neboli tupozrakosti. V tomto případě jsou zrakové podněty z oka inhibovány a ignorovány centrálním nervovým systémem, a dítě tak přestává vidět na oko, které je šilháním postiženo.

Také je časté i klesání všeobecné zrakové ostrosti, kdy nastává excentrická retinální fixace. Právě proto je třeba nepodcenit tento příznak a léčit jej.

Nejčastěji je tedy šilhání spojeno se šilhavostí. Což je oční onemocnění, při kterém je narušeno binokulární vidění. U postiženého člověka nastává dvojité vidění.

Obě oči při této nemoci nesměřují současně stejným směrem k objektu, na který chce člověk zaostřit. Příčinou může být porucha přímo hybnosti okohybných svalů nebo porucha koordinace očí v mozku. Léčba je buď konzervativní formou nebo chirurgickou.

Jiné příčiny šilhání

Postižení tohoto typu nenastává pouze u očních vad. Častokrát je jedním z příznaků diabetické neuropatie. Dojde-li k postižení okohybných nervů v důsledku tohoto onemocnění, šilhání se vyskytne v dospělosti.

Člověk nemůže ovládat obě oči najednou, a to se projevuje právě strabismem, dvojitým viděním a někdy i padáním víčka. Diabetická neuropatie postihuje funkce i struktury nervu.

Někdy se šilhání vyskytuje i při některých infekčních onemocněních, například při vrozené toxoplazmóze, kdy se setkáváme se šilháním již u dětí. Toxoplasmóza je parazitární onemocnění způsobené parazitem Toxoplasma Gondia.

V asymptomatické a latentní formě se dokonce vyskytuje nemoc až u třetiny populace. Naplno propukne zejména u lidí s oslabenou imunitou. Šilhání nastává v případě této nemoci zejména v novorozeneckém období, někdy může být postižen i sluch.

Jinou příčinou šilhání je úraz. Při úrazech hlavy může vzniknout poškození mozkové tkáně, nervů. Porucha nastává i následkem krvácení do lebkové dutiny a mozku, ale také zakrvácením okohybného svalu.

Příčinu je třeba někdy hledat i v nádorovém onemocnění. Výskyt a umístění nádoru způsobuje útlak, ale i poškození nervových nebo svalových vláken v dané oblasti.