Tupozrakost, amblyopie u dětí – proč vzniká? Při léčbě pomohou cviky

Tupozrakost, odborně označovaná jako amblyopie, postihuje asi 4 % dětí a 2–3 % populace světa. Vzniká v dětském věku, přičemž v tomto období je důležitá její diagnostika i léčba.

Z řeckého: amblys, což znamená slabý, a ops čili oko.

Uvádí se, že pokud se tupozrakost v dětství zanedbá, později její náprava není možná, a když, tak pouze částečná.

Svět kolem nás vnímáme oběma očima. Tato schopnost se označuje také jako binokulární vidění, které nám zajišťuje sledování okolí v 3D.

Obraz z obou očí se v mozku spojuje do jednoho celku. Díky tomu máme informace o prostoru, jeho hloubce a dokážeme se v něm pohybovat.

V případě, že mozek nemá informace z obou očí nebo je není schopen vhodně spojit, nastává problém s vnímáním prostoru. Člověk vidí 2D. Komplikuje to vnímání světa kolem a pohyb v něm.

Po narození se zrak vyvíjí

Pro náš zrak je nejdůležitější období od narození až do 6. roku života. Zrak dozrává a vyvíjí se.

Novorozenec má takzvané skotopické, noční vidění. To bylo přizpůsobené nitroděložnímu vývoji bez světla. Dokáže tedy vnímat změnu intenzity jasu, takzvaný světlocit. Přibližně po dvou týdnech se zrak zdokonaluje a už začíná vnímat i barvy.

Dítě sleduje okna, stíny. Krátce se dokáže dívat na obličej či předměty. Fixování zraku oběma očima začíná přibližně po 2. měsíci.

Ve třetím měsíci už sleduje své ruce, hraje se s nimi. Natahuje se za předměty před sebou. Vnímání obličeje se zaměřuje už i na oči, nos a ústa, přičemž předtím sledovalo pouze její obrys.

Dítě registrovalo svět nejdříve jedním a následně druhým okem. Patrné jsou i občasné rozdílné pohyby očí. 4. měsíc je důležitý i z hlediska nastupující binokulární spolupráce (vidění oběma očima).

Obě oči se fixují na sledování jednoho předmětu. V 6. měsíci už mozek spojuje informace dohromady a tvoří prostorový obraz (3D). Dopomáhá k tomu i vnímání v oblouku 180 °.

Následně se od 8. měsíce zdokonaluje zraková ostrost. Sledování okolí je již plynulé a hladké, bez trhavých pohybů. Dítě dokáže sledovat předmět očima a nemusí přitom hýbat i hlavou (centrální fixace).

Do prvního roku se zdokonaluje akomodace, fixace zraku, sledování předmětů. Akomodace je schopnost zaostřit na pozorovaný objekt. Přizpůsobování se čočky na různou vzdálenost.

Zdokonalují se binokulární reflexy a fúzní reflex, tedy vnímání světa oběma očima a slučování obrazu do jednoho celku.

V předškolním věku je už prostorové vnímání vyvinuté a dále se upevňují binokulární a fúzní reflexy.

Tupozrakost znamená...

Jde vlastně o neschopnost mozku vnímat obraz přicházející ze sítnice oka. Může postihovat pouze jedno oko, ale i obě oči.

Vzniká v době, kdy oči začínají vnímat společně a vytvářet jeden obraz. Mozek skládá informace do jednoho celku, což se označuje také jako fúzní reflex.

Pokud je obraz z jednoho oka příliš slabý nebo je přítomno šilhání, zrakové centrum dostává rozdílné obrazy. Nastává dvojité vidění. Aby mozek dvojitému vidění zabránil, nespojuje rozdílné obrazy dohromady.

Abnormální obraz z postiženého oka může být neostrý, mlhavý, rozmazaný, deformovaný.

Zrakový vjem, reflex ze slabšího oka vynechá a pracuje, tedy svět kolem vnímá pouze zdravé či lépe ostřící oko.

Mozek slabší oko jako kdyby vypne a nepřijímá z něj signály.

Zraková ostrost ve slabším oku klesá, jelikož mozek obraz z daného oka nevnímá dostatečně, či dokonce ho úplně vynechává.

Následkem je výpadek prostorového vnímání. Tedy není přítomno 3D, ale pouze 2D vidění.

Onemocnění není dědičné.
U dětí, jejichž rodiče mají vyšší stupeň krátkozrakosti či dalekozrakosti, je třeba včasné oční vyšetření.
Nejvhodnější je zjišťovat tupozrakost u dětí ve věku 3 až 4 roky.
Důležitá je včasná diagnostika a léčba.
Proto nezanedbávejte preventivní dětské prohlídky a důkladné oční vyšetření.

Tupozrakost může být různého rozsahu, přičemž se určuje závažnost na stupeň podle vyšetření vizu:

1. lehký – vizus 6/8–6/18
2. střední – vizus 6/18–6/60
3. těžký – vizus horší než 6/60

Příčinou tupozrakosti je tedy vnímání rozdílných obrazů a přijímání nesouhlasných reflexů ve zrakovém centru, které je v mozku. Následkem čehož vzniká dvojitý obraz. Mozek se tento jev snaží potlačit.

Informace z jednoho oka vynechává, to dále přispívá ke zhoršování ostrosti vidění daného oka.

Ve většině případů není příčinou anatomická, nýbrž funkční chyba oka. Příčinou může být například strabismus, tedy šilhání, či dioptrická chyba, jakož i dalekozrakost či astigmatismus.

Tupozrakost může mít různé stupně. Může postihovat pouze jedno oko či obě oči.

Ve většině případů se uvádí funkční amblyopie, která je zapříčiněna nevhodnou stimulací.

Jiným druhem je organická, kdy je příčinou nějaká patologická porucha. Například abnormalita v oku či jako následek poškození nebo úrazu oka.

Známe více druhů amblyopií, které uvádíme v tabulce

Navíc se v literatuře uvádí i dělení na organickou (s anatomickou poruchou zrakového orgánu), funkční (bez organické příčiny) a smíšenou (částečně je i není přítomna organická příčina).

Projevem tupozrakosti je zhoršení zrakové ostrosti, ale i výpadek prostorového vnímání. Člověk za normálních okolností vidí své okolí 3D, prostorově. Při tupozrakosti se prostorové uspořádání snižuje pouze na 2D.

V dětském věku je spatřováno potíže s vnímáním prostoru a orientace v něm. Dítě má problém odhadnout vzdálenost od předmětů, hloubku prostoru. Naráží do okolí, je nemotorné, zakopává.

Pro děti s tupozrakostí jsou problémem kolektivní aktivity, hry a sporty.

Tupozrakosti si rodič ani dítě nicméně nemusí vůbec všimnout.

Zrakové schopnosti zdravého oka jsou normální a dítě neví popsat, že informace z jednoho oka nezpracovává. Neuvědomuje si to a ani neví popsat to, že má problém s prostorovým vnímáním.

Proto pokud si na dítěti všimneme následujících symptomů, je třeba oční vyšetření.

Příznaky, které by se neměly zanedbat:

• nemotornost
• zakopávání
• padání
• narážení do okolí
• problém s rozpoznáváním tvaru a prostoru
• špatný odhad vzdálenosti, hloubky předmětů
• mžourání očí
• sklánění hlavy do strany
• zavírání jednoho oka
• vyhýbání se kolektivnímu životu, hrám, sportu
• dítě se snaží zabránit zakrytí jednoho oka
• při těžkém stupni tupozrakosti oko vidí pouze na vzdálenost 1 metr či pouze obrysy

Tak jako dítě ani rodič si nemusí všimnout problému s tupozrakostí. Dochází k němu i náhodně. V dětském věku jsou i pro tento problém důležité preventivní prohlídky.

Základní oční vyšetření se provádí již ve věku od dvou let. Nejlépe však ve 3. a 4. roku, kdy se už dítě dokáže plně soustředit na daný úkol.

Při vyšetření zraku pomocí optotypu musí zdravotní sestra nebo rodič důkladně zakrýt jedno oko dítěte dlaní. Ne prsty. I malá mezera mezi prsty může být příčinou zkresleného výsledku.

Dítě má tendenci disimulovat, aby nezklamalo rodiče.

Oko musí být zakryto dlaní, nesmí se na něj tlačit a nemůže být přítomna ani mezírka mezi nosem a rukou. Následně po vyšetření prvního oka se vyšetřuje druhé. Případně je možné oko zakrýt i tvrdším papírem.

V případě nejistoty důkladného vyšetření je třeba celý proces opakovat. Případně je nutné oční vyšetření.

Takto zkreslený výsledek může být příčinou pozdního odhalení zrakové poruchy, jako je i tupozrakost, a oddálení začátku vhodné léčby.

Průběh onemocnění je dán stupněm zhoršené zrakové ostrosti. Případně jiné příčiny, jakou může být i šilhání.

Mozek nedostává souhlasné informace.

V zrakovém centru se nedá spojit vjem z obou očí. Postupem času se mozek přizpůsobí a obraz ze slabšího oka přestane vnímat. V podstatě ho vypne. Tím brání dvojitému vidění.

Obraz z okolí vnímá pouze ze silnějšího, zdravějšího oka. A tupozraké oko se necvičí a dále slábne.

Důsledkem je ploché, ne prostorové vnímání okolí. K tomu se připojují uvedené příznaky a problémy.

Pozor: pokud se tupozrakost nezachytí a neléčí včas, tedy v dětství a předškolním věku, vede k trvalým zrakovým potížím.

Člověk není schopen vykonávat některé hry, sporty, v dospělosti zaměstnání. Zhorší se celková budoucí kvalita života.

Porucha zraku se odvíjí od několika vlastností a může být v rozsahu od normálního, přes rozostřené vidění až po slepotu na postižené oko. Jelikož mozek dané oko vypnul.

Mozek vypne signál ze slabšího oka, a tím pádem je prakticky slepé.