Padání víček: Proč vzniká ptóza, spadlé a povislé víčko?

Padání i pokles víčka, spadlé či povislé víčko nebo také ptóza. Všechny výrazy označují jeden stav. Ten ale může mít různorodý základ.

Ptóza řasy/víčka = ptosis palpebrae = blefaroptóza = blefaroptosis.
Blefaro/blepharo – související s řasami, nařasený ve smyslu řas.
Drooping eyelid v angličtině.

Existují případy, kdy se člověk s pokleslými víčky narodí. Tehdy jde o vrozenou formu.

Nebo...

Vzniká náhle z cévní příčiny, která může ohrozit i zdraví a život člověka ve velmi krátkém úseku. A to hlavně, pokud se neřeší včas. Konkrétně jde o cévní mozkovou příhodu. Tehdy lze pozorovat i pokles ústního koutku a jiné neurologické projevy.

Následně známe i dlouhodobou formu, kdy je příznakem chronických onemocnění. A ta mohou pramenit z metabolických či neurologických problémů.

Nejčastěji vás zajímá:
Co je to ptóza horního víčka?
Jakou nemoc značí spadlé a povislé víčko?
Jak odstranit povislá víčka (chirurgicky, nechirurgicky)?
Pomohou cviky?

Jaké formy ptózy známe? + Příčiny

Známe několik forem tohoto problému. Někdy jde o stav mírného poklesu, který má jen částečný a spíše estetický, kosmetický význam. Existují i vážnější případy, kdy víčko překrývá podstatnou část oka, čímž brání v rozsahu zorného pole, a tím pádem zhoršuje vidění, zrak.

Ptáte se: Postihuje jedno, či obě oči?

Ptóza se může vyskytovat na jednom oku či na obou.

Postihuje muže, ženy či děti. Nastává náhle, nebo se vyvíjí dlouhodobě, je přítomna již od narození. Vymizí sama, nebo přetrvává...

Vrozená forma je přítomna již po narození dítěte, kdy se většinou předpokládá svalová příčina. Jedná se tedy o oslabení svalu a nedostatečně vyvinutý zvedač horní řasy (musculus levator palpebrae superioris).

Přitom i v tomto případě se může vyskytnout i během života, a to jako získaná forma.

Ze získaných je dále možné uvažovat nad více stavy. Ty mohou i nemusí být závažné.

Příkladem je degenerativní proces, který se vyvíjí dlouhou řadu let během života. Stárnutí organismu zanechává své stopy například i na očních víčkách, kdy jejich pokles zapříčiní uvolnění aponeurózy.

Ve volném překladu jde o uvolnění tenké vazivové blány řas, která je součinná při zvedání a normální funkci víčka. V tomto případě je svalová funkce plně zachována.

Jedná se o nejčastější problém, který potrápí hlavně ženy, a to nejen z kosmetického pohledu. Označuje se také jako věkem podmíněný pokles víčka.

Velmi často je přítomen pokles obou víček zároveň.

Estetika je jedna věc, ale druhým nepříjemným stavem, který zapříčiní je překrytí podstatné části oka. Tehdy omezuje rozsah zorného pole a vidění člověka.

Dále, kromě stárnutí organismu, se tento problém vyskytuje pro řadu svalových či nervových onemocnění. Základem bývají také i metabolická či cévní onemocnění.

Tabulka uvádí 6 forem a některé příčiny ptózy

Pseudoptóza je dalším pojmem. Označuje stav, kdy je oko překryto z jiných příčin než u ptózy. Příkladem je epikantus, kdy oční víčko překrývá i oční koutek. Také se vyskytuje při enoftalmu, což je opak exoftalmu, tedy vpadnutí oka do očnice, a při výrazné asymetrii obličeje.

V některých případech poklesu řasy zůstává příčina neznámá.

Shrnutí příčin a rizikových faktorů:

• věk a stárnutí
• svalové oslabení, dystrofie
• infekce a zánět očí, řas
• mechanická příčina, nadbytek mas tuku, kůže či svalů z rozličných příčin, jako je například i onemocnění štítné žlázy či ledvin
• kontaktní čočky
• nadměrné tření očí
• cévní mozková příhoda, prasknutí aneurysmatu, infarkt mozku
• myastenia gravis
• cukrovka
• Hornerův syndrom
• Bellova obrna – ochrnutí/paréza obličejového nervu
• nádor, cysta v oblasti oka, víčka či hlavy/mozku
• operace například šedého zákalu, korekce laserem
• úraz
• lymská borelióza
• syndrom blefarofimózy-ptózy-inverzního-epikantu (BPES syndrom) - dědičné onemocnění
• injekce botoxu

Jaké ostatní příznaky mohou způsobovat?

Ptóza není jen estetický, kosmetický problém. Zapříčiňuje několik potíží.

Příznaky doprovázející pokles řas:

• pokles, kdy víčko překrývá zorničku
• zhoršené vidění, omezení zorného pole, u dětí riziko tupozrakosti
• zvedání obočí, když se člověk, dítě snaží přizvednout i víčko
• naklánění hlavy, zvedání brady – hlavně u dětí, čímž se snaží korigovat omezený zrak
• suché oko, nebo naopak nadměrné slzení
• unavené oko, oči
• tupá bolest očí a okolí
• váčky a tmavé kruhy pod očima
• povislé spodní víčko
• psychické potíže z důvodu snížené kvality života
• pozor na varovné příznaky, jako je například
  • bolest hlavy
  • porucha řeči
  • pokles ústního koutku
  • nehybnost a ochrnutí končetin na jedné straně těla, slabost na jedné straně těla
  • porucha polykání
  • dvojité vidění
  • závratě
  • a jiné
  • mohou značit cévní mozkovou příhodu
  • hlavně pokud se potíže vyvíjejí rychle a náhle, například i z plného zdraví

Přečtěte si také články:

• Jak včas rozpoznat cévní mozkovou příhodu? + Typické příznaky
• Jak včas rozpoznat srdeční infarkt a cévní mozkovou příhodu? Boj o život
• Se kterými onemocněními si laici často pletou cévní mozkovou příhodu?

Jak na ptózu? Odborně, či neodborně? Chirurgicky, či nechirurgicky?

Tyto otázky patří do rukou odborníka. Ten na základě odborného vyšetření určí metodu, kterou se bude pokračovat.

Zanedbání může vést ke komplikacím a ke zhoršení zrakových funkcí.

A to hlavně u malých dětí, proto je při vrozené formě o to důležitější včasný přístup. V tomto případě je většinou nutné chirurgické ošetření padlých víček.

U mírných forem, které jsou téměř neviditelné, zčásti možná pomůže cílené cvičení, nicméně to nemusí být vždy dostačující.

Na základě zvážení rizik a komplikací odborník navrhne vhodný postup.

Prvním krokem je určení příčiny. Diagnostika má odhalit důvod poklesu víček.

Potřebné je oční vyšetření (vyšetření víček štěrbinovou lampou, vyšetření zrakové ostrosti). Oční lékař může provést test svalové síly.

+ Vyšetření neurologem, zobrazovacími metodami, jako je CT či MRI. Plus odběr krve, stanovení hormonů a jiné speciální metody pro odhalení funkce svalů či nervového systému.

Anamnéza a začátek je základním krokem, po kterém následují ostatní metody.

A kdy je nutné chirurgické ošetření?

Ne vždy tento stav vyžaduje chirurgický zákrok. Tehdy se postupuje i takzvaně nechirurgicky, a to například cvičením a posílením svalů.

Jiným příkladem je aplikace podpěry očního víčka, která cílí na zamezení překrytí oka. V tomto případě je nutno dodatečně a dostatečně oko zvlhčovat, aby se předešlo vysychání povrchu oka.

Pomoci mohou obklady, například z různých bylin. Samozřejmě obklad musí být pokojové teploty, abyste předešli úrazu. Příkladem je heřmánkový čaj, ale také jiné byliny, o jejichž účincích je vhodné se poradit s odborníkem (například v lékárně).

Pomůže multivitamin a také vitamín B12 a dostatečný přísun betakarotenu, luteinu, který lze doplnit přirozeně ze stravy (různé ovoce a zelenina), ale také doplňky výživy.

+ Nezapomínejte očím dopřát odpočinek a odpočinek.

Chirurgický zákrok je nutný tehdy, pokud:

• jde o vrozenou formu u dětí, aby se předešlo komplikacím
• je víčko spadlé natolik, že překrývá zorničku
• tvoří estetický problém a je přítomná výrazná asymetrie obličeje
• nadbytek kůže, svalů a tuku – tukové váčky

Blefaroplastika = korekce horních i dolních víček a odstranění tukových váčků.
Ambulantní, krátce trvající zákrok (přibližně 2 hodiny) v lokální anestezii. 
V některých případech je nutné také ošetření obočí.
Rekonvalescence je krátká a komplikace dočasné, vzácně trvalé (infekce, otok, zarudnutí, krvácení, suché oko, asymetrie víček, snížená pozice dolního víčka, porucha zraku a poškození povrchu oka - vzácné).

U někoho jde o trvalou nápravu, a u jiných trvá efekt několik let.