S jakými onemocneními si laici casto pletou cévní mozkovou príhodu?

Cévní mozková príhoda se v urcitých znacích také podobá i jiným onemocnením. Která jsou ta nejcastejší?

Strnula vám ráno po probuzení polovina tela, prípadne horní koncetina?
Možná jste jen špatne spali.
Máte kocovinu, máte bolesti hlavy, závrate a zvracíte?
A kdo ne?
Máte hyperventilacní tetanii ci tetanický syndrom a po rozrušení vám trnou horní koncetiny a rty?
Nebojte se, mrtvici urcite nemáte.
Máte doma staršího príbuzného s demencí, který je dezorientovaný?
Je to jeho normální stav vzhledem k diagnóze.

Tyto a mnoho dalších onemocnení a stavu mohou mít podobné znaky jako cévní mozková príhoda. Nekteré jsou dokonce naprosto totožné.

Rozdíl je v ostatní symptomatologii typické pro konkrétní onemocnení a také v chybející symptomatologii. Duležité je také to, co predcházelo danému stavu (fyzická aktivita, úraz, spánek, rozcilení).

Zajímavé:
S cévní mozkovou príhodou se casto zamenuje i syndrom sobotní noci. Jedná se o strnutí jedné horní koncetiny. Duvodem je déle vyvíjející tlak, napríklad z duvodu preležení. Z toho je odvozen i název syndromu, protože muži casto leží na rameni žena :-)

Onemocnení imitující CMP typická pro starší vek

Starší lidé mají vzhledem k veku radu onemocnení. Pacient s mnoha diagnózami se nazývá polymorbidní pacient. Krome svých základních diagnóz je polymorbidní pacient rizikovejším ke vzniku nových.

Telo, orgány a také cévy starých lidí jsou opotrebovanejší a slabší. Proto je u této kategorie pacientu vyšší riziko výskytu mozkové mrtvice, ale i jiných chorob, které se jí mohou podobat. O které nejcasteji jde?

Dehydratací až k poruše vedomí

U žen tvorí voda 50 % celkové hmotnosti tela, u mužu až 60 %. Vetší cást – až 60 % - se nachází uvnitr bunek – intracelulární prostor – a zbývajících 40 % v jejich okolí – extracelulární prostor.

Z procentuálního hlediska je jasné, že voda je naší soucástí, je duležitá pro normální fungování vnitrního prostredí – homeostázy – a pro život.

Nedostatecný príjem tekutin znamená snížení jejich celkového telesného objemu. Pri chronickém zanedbávání pitného režimu dochází k negativní bilanci vody v organizmu. Tomuto stavu ríkáme dehydratace.

Dehydratace se nejcasteji vyskytuje u malých detí behem úporných prujmu a zvracení, v letních mesících u všech vekových kategorií a predevším u starých lidí, kterí ztrácejí pocit žízne.

V nekterých prípadech je denní príjem tekutin u starého cloveka jeden šálek caje, což je velmi málo. Pri takovém denním príjmu dochází k odvodnení organismu velmi rychle.

Tabulka se základními rozdíly mezi dehydratací a mrtvicí:

Základní projevy dehydratace	Rozdíly príznaku dehydratace v porovnání s cévní mozkovou príhodou
postupne vznikající slabost v rozmezí dny, týdny až mesíce muže se dostavit mírná nevolnost, pri progresi stavu s odstupem casu zvracení bledost v obliceji, suchost kuže a sliznic nízký krevní tlak, z toho plynoucí závrate, mžitky pred ocima celkové oslabení dolních i horních koncetin ve stejné míre nesrozumitelná rec – dysartrie dezorientace, zmatenost, agresivita nadmerná spavost, bezvedomí až smrt	náhle vzniklá slabost v rozmezí hodin až dnu náhle vzniklá nevolnost, napínání na zvracení, masivní zvracení náhlé zblednutí ve tvári, studený pot nízký krevní tlak, z toho plynoucí závrate, ruzné poruchy zraku jednostranné oslabení horní a dolní koncetiny nesrozumitelná rec – dysartrie, afázie dezorientace, zmatenost agresivita nadmerná spavost, bezvedomí, smrt
Lécba dehydratace	Lécba mrtvice
dostatecný príjem tekutin (nikdy ne nárazove) stav se zlepšuje postupne – necekejte rychlý efekt	po zjištení príznaku mrtvice okamžite volat 155 odpovídat na otázky operátora klidne, možná byla vaše diagnóza špatná

Febrilní stavy, prehrátí organismu

Za normální teplotu tela považujeme teplotu v rozmezí 36,0–36,9 °C.

Febrilní stav znamená horecnatý stav. Vzniká z duvodu napadení orgánu nebo tela infekcí (bakterie, viry, plísne, parazity). K prehrátí organismu dochází pri dlouhodobém vystavení organismu vysokým teplotám (infekce, slunecní úpal, popáleniny).

Pri zvýšené teplote, horecce ci úplném prehrátí organismu se clovek nadmerne potí, címž ztrácí vodu a minerály. Je jedno, zda jde o infekci, popálení se zánetlivou reakcí tela, nebo prehrátí na slunci, vždy je tento stav doprovázen nechutenstvím a zvracením.

Zvracením také dochází k nadmerné ztráte tekutin a dehydrataci.

Tabulka se základními rozdíly mezi febrilitami a mrtvicí

Základní projevy febrilit a prehrátí organismu	Rozdíly príznaku febrilit a prehrátí v porovnání s mrtvicí
postupne vznikající slabost v rozmezí dny, týdny až mesíce zvýšené teploty, febrility, chripkové príznaky (plný nos) pridružuje se nevolnost, zvracení, nekdy je zvracení masivní a v popredí cervená, rozpálená tvár, suchost kuže a sliznic, nadmerné pocení, tresavka nízký krevní tlak, z toho plynoucí závrate, zamlžování pred ocima celkové oslabení dolních i horních koncetin ve stejné míre bolesti hlavy, svalu a kloubu celého tela nesrozumitelná rec jen pri vysokých a dlouhotrvajících horeckách, dehydrataci dezorientace, zmatenost, blouznení nadmerná spavost i behem dne (smrt jen pri závažných infekcích – meningitida)	náhle vzniklá slabost v rozmezí hodiny až dny teplota tela je v norme (febrility mohou být pri jiné, soucasne probíhající infekci) náhle vzniklá nevolnost, napínání na zvracení, masivní zvracení náhlé zblednutí ve tvári, studený pot, krupeje v cele nízký krevní tlak, z toho plynoucí závrate, ruzné poruchy zraku jednostranné oslabení horní a dolní koncetiny bolesti hlavy, pri hemorragii i šíje závažné poruchy reci – dysartrie, afázie, koktavost dezorientace, zmatenost agresivita nadmerná spavost, bezvedomí, smrt
Lécba febrilního stavu a prehrátí organismu	Lécba cévní mozkové príhody
pri teplote nad 38 °C chlazení tela zábaly, vlažnou sprchou pri teplote nad 38 °C po chlazení snižování teploty léky (ne pri slunecním úpalu) klidový režim na lužku, minimální fyzická aktivita dostatecný príjem tekutin (nikdy ne nárazove, pri zvracení po lžickách) stav se zlepšuje postupne – necekejte rychlý efekt	po zjištení príznaku mrtvice volat 155 odpovídat na otázky operátora klidne, možná byla vaše diagnóza špatná

Dementní stav a dezorientace

Demence nebo dementní stav se vyskytuje predevším u starších lidí, kterí trpí Alzheimerovou nebo Parkinsonovou chorobou, ale muže být i v mladém veku.

Demence je oslabení rozumových schopností a se zvyšujícím vekem se stav zhoršuje. Do jisté míry se dají mírnit príznaky, ale lécba neexistuje, stejne jako neexistuje lék na nesmrtelnost.

Nekterí lidé si demenci velmi casto zamenují s mrtvicí, a to práve pro dezorientaci, nepoznávání príbuzných, halucinace a jiné projevy. I pacient, který pravidelne bere léky, muže cas od casu takový atak dostat.

Pokud svému príbuznému s demencí nedávkujete a nepodáváte léky prímo do úst, vezte, že on je více neužívá než ano.

Práve neužívání léku tlumících projevy jako dezorientace ci agresivita muže zpusobit, že takové projevy nás prekvapí.

Tabulka se základními rozdíly mezi demencí a mrtvicí:

Základní projevy demence	Rozdíly príznaku demence v porovnání s cévní mozkovou príhodou
diagnóza dementního stavu v anamnéze zhoršující se kognitivní funkce dlouhodobe vekem dezorientace postupne vznikající nebo náhle vzniklá, opakovane i v minulosti psychomotorický neklid, zmatenost, halucinace, agresivita nespavost, nocní buzení, rádení behem noci	demence muže být v anamnéze kognitivní funkce byly dosud v porádku náhle vzniklá dezorientace, pricemž v predchorobí bylo vedomí lucidní psychomotorický neklid hlavne pri hemoragii, zmatenost, agresivita prevažuje spavost, progreduje až do poruchy vedomí
Lécba dementního stavu	Lécba cévní mozkové príhody
dohlížení na užívání léku u takového pacienta klidový režim na lužku, minimální fyzická aktivita dostatecný príjem tekutin onemocnení není lécitelné, tlumí se príznaky, vekem navzdory lécbe progreduje	po zjištení príznaku mrtvice volat 155 odpovídat na otázky operátora klidne, možná byla vaše diagnóza špatná

Onemocnení imitující CMP typická pro mladší lidi

Nejen u starších jedincu, ale také u mladých lidí existují onemocnení, která v nás mohou mylne nabudit pocit, že jsme dostali mrtvici.

Vetšinou se jedná o nepríliš vážná onemocnení, nekdy až banální, ale to, jak je nekterí jedinci prožívají, je katastrofální, nekdy až smešné.

Hyperventilacní tetanie navozuje dojem ruzných onemocnení

Hyperventilacní tetanii mužeme klidne nazvat i „onemocnením moderní doby”. V minulosti se také vyskytovala. Ale tehdy se tito lidé – vetšinou ženy – nazývaly hysterickými. Do znacné míry je to pravda.

Hyperventilacní tetanie je v první rade psychicky podmínený stav. Vždy ho predchází nejaký psychický stav jako rozcilení, hádka, hnev, stres, strach, onemocnení, zvracení, fyzická námaha.

Postižený na základe urcitého vyvolávajícího mechanismu zacne podvedome rychleji dýchat. Tomuto jevu ríkáme hyperventilace, jejímž následkem si vydýchá mnoho oxidu uhlicitého a nadmerný výskyt kyslíku.

To vyvolává nejprve trnutí horních koncetin, prípadne úst a hlavy, což muže zpusobit problém s mluvením. Pri progresi stavu trnou i dolní koncetiny, postupne trnutí prechází až ke krecím a vykrucování rukou a nohou.

Pacient má pocit na omdlení, velmi casto dochází ke kolapsum, nikdy však ne k bezvedomí. A co je nejhorší, málokdo si to prizná. Svému trápení tito lidé pripisují gigantické rozmery.

Zajímavé:
Hyperventilacní tetanie je castým duvodem volání na tísnovou linku a výjezdu ambulancí záchranných složek. Hyperventilacní tetanie však pacienta nikdy neohrožuje na živote. Jedná se o psychicky podmínený stav, který pri uklidnení a zpomalení dýchání spontánne a bez jakékoli lécby ustupuje. Duvod, proc se u techto stavu objevuje sanitka, je nevedomost a panika okolí.

Tabulka se základními rozdíly mezi hyperventilací a mrtvicí:

Základní projevy hyperventilace	Rozdíly príznaku hyperventilace v porovnání s mrtvicí
stavu predchází rozcilení, hádka, stres, strach, smutek pacient objektivne rychle a melce dýchá subjektivní pocit dušení v krátké dobe zacnou pacientovi trnout horní koncetiny vytácení horních koncetin závrate, pocit na omdlení kolaps bez úrazu – hysterický pacient se „uloží” tak, aby se neporanil po zpomalení dýchání a eliminace stresového faktoru stav zlepšen	stav málokdy predchází rozcilení, stres, strach pacient dýchá normálne bez obtíží s dýcháním pacientovi oslabí jedna polovina tela bez vytácení horních koncetin závrate, pocit na omdlení kolaps s poranením, málokdy s úpravou vedomí stav se spontánne neupraví
Lécba hyperventilace	Lécba mrtvice
eliminace stresového faktoru uklidnení pacienta zpomalení dýchání užití léku na uklidnení kontrola u obvodního lékare, neurologa, v horších prípadech psychiatra	po zjištení príznaku mrtvice volat 155 odpovídat na otázky operátora klidne, možná byla vaše diagnóza špatná

Parestézie, bolesti hlavy a závrate jsou i pri onemocnení pátere

Kdo má v dnešní dobe krásne rovnou páter? Kdo nikdy nemel bolesti zad nebo trnutí ruky ci nohy vyplývající z onemocnení nebo pretížení pátere? Pokud takový clovek existuje, tak už ted mu závidím.

Všude ve svete a ve vysoké míre i v Cesku jsou lidé utahaní a vycerpaní každodenní prací. Vetšina Cechu pracuje 5 dní v týdnu a nekterí i o víkendech. První, co si takový nápor odnese, je samozrejme páter.

Bolest postižené cásti zad není nicím výjimecným. Vyskytuje se casto, u nekterých povolání je dokonce na denním porádku. Pokud zatím nemáte problémy s páterí, zkuste popremýšlet nad svým povoláním. Namáháte se? Zvedáte težká bremena? Máte paradoxne sedavou práci? Vezte, že jste na seznamu.

Poškození pátere se nemusí projevit pouze bolestí konkrétní cásti. Pri postižení krcní pátere se objevují casto výrazné závrate spolu s bolestmi hlavy, krku, nevolností a zvracením. Hrudní cást má tendenci zpusobovat mravencení v jedné nebo i obou horních koncetinách. Bederní a krížová cást zpusobuje brnení dolní koncetiny a její oslabení.

Tabulka se základními rozdíly mezi onemocneními pátere a mrtvicí:

Základní projevy onemocnení pátere	Rozdíly príznaku pri onemocnení pátere v porovnání s mrtvicí
stav predchází namožená páter ruznými zpusoby bolesti hlavy a šíje (slabá až strední intenzita) závrate, pocit na omdlení, bez poruchy vedomí bolesti hrudní, bederní nebo krížové cásti trnutí vetšinou jedné horní nebo dolní koncetiny, vzácneji obou bolest vyzarující do horní nebo dolní koncetiny bolesti a mravencení jsou závislé na poloze a pohybu trnutí se dá zmírnit masáží	stav málokdy predchází pretížení pátere bolesti hlavy, pri hemoragii i šíje (strední až silná intenzita) závrate, pocit na omdlení, možná porucha vedomí bez bolesti hrudní, bederní nebo krížové cásti trnutí horní a dolní koncetiny na jedné polovine tela bez bolesti vyzarující do horní nebo dolní koncetiny mravencení je stále bez ohledu na polohu a pohyb trnutí se nedá zmírnit, je stále
Lécba onemocnení pátere	Lécba mrtvice
eliminace vyvolávajícího faktoru klidový režim kontrola u obvodního lékare, neurologa ortopedické pomucky (korzety, krcní límce) užití léku od bolesti a k uvolnení ztuhlého svalstva užití léku proti závratím a zvracení masáže, rehabilitace injekce jiné možnosti lécby stavu operacní rešení	po zjištení príznaku mrtvice volat 155 odpovídat na otázky operátora klidne, možná byla vaše diagnóza špatná

Bolesti hlavy a migrény

Pri hemoragické cévní mozkové príhode je výrazným príznakem náhle vzniklá bolest hlavy. To ale neznamená, že ted si pri každé bolesti hlavy budeme myslet, že máme krvácení do mozku. Je nemyslitelné, aby každá bolest hlavy byla rešena záchrannou službou a odeslána na pocítacovou tomografii.

Pri bolestech hlavy je treba trošku premýšlet a pátrat po možných prícinách, kterých jsou tisíce. Ne za každou bolestí hlavy je automaticky závažné ci smrtelné onemocnení.

Bolest hlavy, která doprovází cévní mozkovou príhodu, se nikdy nevyvíjí postupne. Prichází náhle, necekane, bývá silné intenzity. Spolu s bolestí se dostavují i ostatní príznaky mrtvice jako porucha reci ci jednostranné oslabení tela. V predchorobí pacienta není úraz, v prípade chronických onemocnení, jako je napríklad migréna, jsou bolesti jiné, netypické, neocekávané.

Lidé nejcasteji vytácejí 155 pri (tabulka)

Príciny bolesti hlavy	Rozdíl ve srovnání s mrtvicí	První pomoc
bolesti hlavy pri zvýšeném krevním tlaku	bolest prichází postupne nabírá na intenzite bolest je difúzní, prípadne jednostranná namerená vysoká hodnota tlaku prítomné závrate prítomná nevolnost zvracení casto bušení srdce nekdy mravencení pulky hlavy, ruce absence ostatních príznaku mozkové príhody	užívání léku na tlak užití tensiominu pod jazyk klid na lužku príjem tekutin
bolesti hlavy pri nízkém krevním tlaku a dehydrataci	bolest prichází postupne je slabší až strední intenzity bolest je difúzní, bez presné lokality namerená nízká hodnota tlaku prítomné závrate, zejména pri zmene polohy nevolnost, sporadicky zvracení celková slabost, nevládnost nadmerná spavost bledost v obliceji, suchost kuže a sliznic absence ostatních príznaku	príjem tekutin klid na lužku
bolesti hlavy behem chripky nebo jiného teplotního stavu	bolest prichází postupne bolest je difúzní a stálá prítomna bolest svalu, kloubu, tela nižší nebo normální hodnota tlaku vyšší hodnota telesné teploty	príjem tekutin klid na lužku lécba teploty chlazením antipyretika antibiotika, antivirotika
bolesti hlavy spojené s problémy s krcní páterí	problémy s krcní páterí v anamnéze rizikové povolání predchozí namáhání krcní pátere bolest hlavy predchází bolest krku ztuhlost šíje problém pohyblivosti krcní pátere zmena intenzity v závislosti na pohybu krku brnení jedné nebo obou horních koncetin bolest jedné nebo obou horních koncetin nevolnost, zvracení	nenamáhat krk analgezie príjem tekutin suché teplo masáž odborníkem elektrolécba lécba neurologem operace
bolesti hlavy behem stresu, deficitu spánku a únave	stresující období v predchorobí chronický nedostatek spánku pocit únavy celková slabost závrate, zamlžování pred ocima kolapsový stav bolest hlavy slabší až strední intenzity nevolnost bledost ve tvári kruhy pod ocima poruchy koncentrace nesoustredenost	vyhýbání se stresu dovolená dostatek spánku dostatek tekutin vyvážená strava relax lécba nespavosti léky
migrenózní bolesti hlavy	migréna v anamnéze typický nástup, intenzita a trvání bolesti jednostranná, pulzující, silná bolest hlavy zvyšující se intenzita pri pohybu svetloplachost nevolnost, zvracení bledost ve tvári celková slabost, nevládnost	užití léku na migrénu užití léku proti zvracení klid na lužku pobyt v tmavší místnosti vyhledání svého lékare
poúrazové bolesti hlavy	stavu predchází úraz nekdy krátkodobá porucha vedomí retrográdní amnézie bolest lokalizovaná v míste úrazu bolest hlavy s odstupem hodin až dnu nevolnost, zvracení dezorientace poruchy vedomí, bezvedomí	volat 155: závažný mechanismus pád bremene na hlavu dopravní nehody pády z výšek pády do hloubky bezvedomí po úrazu porucha vedomí po úrazu vyhledat pomoc: banálnejší úrazy plné vedomí pacienta nevolnost, zvracení po úrazu užití léku na pomoc od bolesti: po banálních úrazech jen po vyšetrení v nemocnici po RTG, CT
bolest hlavy související s alkoholem	bolest se dostaví po užití alkoholu bolest se dostaví druhý den po užití alkoholu bolest je difúzní, prípadne jednostranná bolest je strední intenzity nevolnost, zvracení celková slabost závrate, poruchy koncentrace	klid na lužku prísun tekutin prísun minerálu cerstvý vzduch léky na úlevu od bolesti dostatek spánku absence alkoholu

Ostatní onemocnení pripomínající CMP

Výše popsané stavy, syndromy a nemoci jsou jen zlomkem mezi všemi, které se svou symptomatologií mohou podobat cévní mozkové príhode.

Pro cetnost byly zmíneny pouze ty, které jsou nejcastejšími duvody privolání ambulance záchranné zdravotní služby a návštevy ambulance obvodního lékare.

Mezi další podobná onemocnení patrí:

komplikace cukrovky – hypoglykémie a hyperglykémie s poruchou psychického stavu a vedomí
zánet sedacího nervu s bolestí a trnutím dolní koncetiny
Meniérova choroba typická intenzivním tocením hlavy
zánet trojklanného nervu (oblicejová cást), s ochrnutím obliceje a asymetrií
intoxikace léky a drogami
dezorientace a halucinace na podklade psychiatrického onemocnení
jiné

Další zajímavé zdroje:

solen.sk - Diagnostika a lécba cévní mozkové príhody
solen.sk - Hyperventilacní syndrom
neurologiepropraxi.cz - Vertebrogenní problematika - bolesti zad

Srdce, cévy a cholesterol,

Bc. Lucia Sýkorová

Zdravotnický pracovník

Vystudovala jsem Střední zdravotnickou školu a UKF v oboru urgentní medicína. Od roku 2008 jsem pracovala 10 let v záchranné zdravotnické službě na pozici zdravotnický záchranář. Neodkladné přednemocniční péči a urgentním stavům se věnuji dosud jako operátor záchranné zdravotní služby na lince tísňového volání 155.

Nahlásit problém