S jakými onemocněními si laici často pletou cévní mozkovou příhodu?

Cévní mozková příhoda se v určitých znacích také podobá i jiným onemocněním. Která jsou ta nejčastější?

Strnula vám ráno po probuzení polovina těla, případně horní končetina?
Možná jste jen špatně spali.
Máte kocovinu, máte bolesti hlavy, závratě a zvracíte?
A kdo ne?
Máte hyperventilační tetanii či tetanický syndrom a po rozrušení vám trnou horní končetiny a rty?
Nebojte se, mrtvici určitě nemáte.
Máte doma staršího příbuzného s demencí, který je dezorientovaný?
Je to jeho normální stav vzhledem k diagnóze.

Tyto a mnoho dalších onemocnění a stavů mohou mít podobné znaky jako cévní mozková příhoda. Některé jsou dokonce naprosto totožné.

Rozdíl je v ostatní symptomatologii typické pro konkrétní onemocnění a také v chybějící symptomatologii. Důležité je také to, co předcházelo danému stavu (fyzická aktivita, úraz, spánek, rozčilení).

Zajímavé:
S cévní mozkovou příhodou se často zaměňuje i syndrom sobotní noci. Jedná se o strnutí jedné horní končetiny. Důvodem je déle vyvíjející tlak, například z důvodu přeležení. Z toho je odvozen i název syndromu, protože muži často leží na rameni žena :-)

Onemocnění imitující CMP typická pro starší věk

Starší lidé mají vzhledem k věku řadu onemocnění. Pacient s mnoha diagnózami se nazývá polymorbidní pacient. Kromě svých základních diagnóz je polymorbidní pacient rizikovějším ke vzniku nových.

Tělo, orgány a také cévy starých lidí jsou opotřebovanější a slabší. Proto je u této kategorie pacientů vyšší riziko výskytu mozkové mrtvice, ale i jiných chorob, které se jí mohou podobat. O které nejčastěji jde?

Dehydratací až k poruše vědomí

U žen tvoří voda 50 % celkové hmotnosti těla, u mužů až 60 %. Větší část – až 60 % - se nachází uvnitř buněk – intracelulární prostor – a zbývajících 40 % v jejich okolí – extracelulární prostor.

Z procentuálního hlediska je jasné, že voda je naší součástí, je důležitá pro normální fungování vnitřního prostředí – homeostázy – a pro život.

Nedostatečný příjem tekutin znamená snížení jejich celkového tělesného objemu. Při chronickém zanedbávání pitného režimu dochází k negativní bilanci vody v organizmu. Tomuto stavu říkáme dehydratace.

Dehydratace se nejčastěji vyskytuje u malých dětí během úporných průjmů a zvracení, v letních měsících u všech věkových kategorií a především u starých lidí, kteří ztrácejí pocit žízně.

V některých případech je denní příjem tekutin u starého člověka jeden šálek čaje, což je velmi málo. Při takovém denním příjmu dochází k odvodnění organismu velmi rychle.

Tabulka se základními rozdíly mezi dehydratací a mrtvicí:

Základní projevy dehydratace	Rozdíly příznaků dehydratace v porovnání s cévní mozkovou příhodou
postupně vznikající slabost v rozmezí dny, týdny až měsíce může se dostavit mírná nevolnost, při progresi stavu s odstupem času zvracení bledost v obličeji, suchost kůže a sliznic nízký krevní tlak, z toho plynoucí závratě, mžitky před očima celkové oslabení dolních i horních končetin ve stejné míře nesrozumitelná řeč – dysartrie dezorientace, zmatenost, agresivita nadměrná spavost, bezvědomí až smrt	náhle vzniklá slabost v rozmezí hodin až dnů náhle vzniklá nevolnost, napínání na zvracení, masivní zvracení náhlé zblednutí ve tváři, studený pot nízký krevní tlak, z toho plynoucí závratě, různé poruchy zraku jednostranné oslabení horní a dolní končetiny nesrozumitelná řeč – dysartrie, afázie dezorientace, zmatenost agresivita nadměrná spavost, bezvědomí, smrt
Léčba dehydratace	Léčba mrtvice
dostatečný příjem tekutin (nikdy ne nárazově) stav se zlepšuje postupně – nečekejte rychlý efekt	po zjištění příznaků mrtvice okamžitě volat 155 odpovídat na otázky operátora klidně, možná byla vaše diagnóza špatná

Febrilní stavy, přehřátí organismu

Za normální teplotu těla považujeme teplotu v rozmezí 36,0–36,9 °C.

Febrilní stav znamená horečnatý stav. Vzniká z důvodu napadení orgánu nebo těla infekcí (bakterie, viry, plísně, parazity). K přehřátí organismu dochází při dlouhodobém vystavení organismu vysokým teplotám (infekce, sluneční úpal, popáleniny).

Při zvýšené teplotě, horečce či úplném přehřátí organismu se člověk nadměrně potí, čímž ztrácí vodu a minerály. Je jedno, zda jde o infekci, popálení se zánětlivou reakcí těla, nebo přehřátí na slunci, vždy je tento stav doprovázen nechutenstvím a zvracením.

Zvracením také dochází k nadměrné ztrátě tekutin a dehydrataci.

Tabulka se základními rozdíly mezi febrilitami a mrtvicí

Základní projevy febrilit a přehřátí organismu	Rozdíly příznaků febrilit a přehřátí v porovnání s mrtvicí
postupně vznikající slabost v rozmezí dny, týdny až měsíce zvýšené teploty, febrility, chřipkové příznaky (plný nos) přidružuje se nevolnost, zvracení, někdy je zvracení masivní a v popředí červená, rozpálená tvář, suchost kůže a sliznic, nadměrné pocení, třesavka nízký krevní tlak, z toho plynoucí závratě, zamlžování před očima celkové oslabení dolních i horních končetin ve stejné míře bolesti hlavy, svalů a kloubů celého těla nesrozumitelná řeč jen při vysokých a dlouhotrvajících horečkách, dehydrataci dezorientace, zmatenost, blouznění nadměrná spavost i během dne (smrt jen při závažných infekcích – meningitida)	náhle vzniklá slabost v rozmezí hodiny až dny teplota těla je v normě (febrility mohou být při jiné, současně probíhající infekci) náhle vzniklá nevolnost, napínání na zvracení, masivní zvracení náhlé zblednutí ve tváři, studený pot, krůpěje v čele nízký krevní tlak, z toho plynoucí závratě, různé poruchy zraku jednostranné oslabení horní a dolní končetiny bolesti hlavy, při hemorragii i šíje závažné poruchy řeči – dysartrie, afázie, koktavost dezorientace, zmatenost agresivita nadměrná spavost, bezvědomí, smrt
Léčba febrilního stavu a přehřátí organismu	Léčba cévní mozkové příhody
při teplotě nad 38 °C chlazení těla zábaly, vlažnou sprchou při teplotě nad 38 °C po chlazení snižování teploty léky (ne při slunečním úpalu) klidový režim na lůžku, minimální fyzická aktivita dostatečný příjem tekutin (nikdy ne nárazově, při zvracení po lžičkách) stav se zlepšuje postupně – nečekejte rychlý efekt	po zjištění příznaků mrtvice volat 155 odpovídat na otázky operátora klidně, možná byla vaše diagnóza špatná

Dementní stav a dezorientace

Demence nebo dementní stav se vyskytuje především u starších lidí, kteří trpí Alzheimerovou nebo Parkinsonovou chorobou, ale může být i v mladém věku.

Demence je oslabení rozumových schopností a se zvyšujícím věkem se stav zhoršuje. Do jisté míry se dají mírnit příznaky, ale léčba neexistuje, stejně jako neexistuje lék na nesmrtelnost.

Někteří lidé si demenci velmi často zaměňují s mrtvicí, a to právě pro dezorientaci, nepoznávání příbuzných, halucinace a jiné projevy. I pacient, který pravidelně bere léky, může čas od času takový atak dostat.

Pokud svému příbuznému s demencí nedávkujete a nepodáváte léky přímo do úst, vězte, že on je více neužívá než ano.

Právě neužívání léků tlumících projevy jako dezorientace či agresivita může způsobit, že takové projevy nás překvapí.

Tabulka se základními rozdíly mezi demencí a mrtvicí:

Základní projevy demence	Rozdíly příznaků demence v porovnání s cévní mozkovou příhodou
diagnóza dementního stavu v anamnéze zhoršující se kognitivní funkce dlouhodobě věkem dezorientace postupně vznikající nebo náhle vzniklá, opakovaně i v minulosti psychomotorický neklid, zmatenost, halucinace, agresivita nespavost, noční buzení, řádění během noci	demence může být v anamnéze kognitivní funkce byly dosud v pořádku náhle vzniklá dezorientace, přičemž v předchorobí bylo vědomí lucidní psychomotorický neklid hlavně při hemoragii, zmatenost, agresivita převažuje spavost, progreduje až do poruchy vědomí
Léčba dementního stavu	Léčba cévní mozkové příhody
dohlížení na užívání léků u takového pacienta klidový režim na lůžku, minimální fyzická aktivita dostatečný příjem tekutin onemocnění není léčitelné, tlumí se příznaky, věkem navzdory léčbě progreduje	po zjištění příznaků mrtvice volat 155 odpovídat na otázky operátora klidně, možná byla vaše diagnóza špatná

Onemocnění imitující CMP typická pro mladší lidi

Nejen u starších jedinců, ale také u mladých lidí existují onemocnění, která v nás mohou mylně nabudit pocit, že jsme dostali mrtvici.

Většinou se jedná o nepříliš vážná onemocnění, někdy až banální, ale to, jak je někteří jedinci prožívají, je katastrofální, někdy až směšné.

Hyperventilační tetanie navozuje dojem různých onemocnění

Hyperventilační tetanii můžeme klidně nazvat i „onemocněním moderní doby”. V minulosti se také vyskytovala. Ale tehdy se tito lidé – většinou ženy – nazývaly hysterickými. Do značné míry je to pravda.

Hyperventilační tetanie je v první řadě psychicky podmíněný stav. Vždy ho předchází nějaký psychický stav jako rozčilení, hádka, hněv, stres, strach, onemocnění, zvracení, fyzická námaha.

Postižený na základě určitého vyvolávajícího mechanismu začne podvědomě rychleji dýchat. Tomuto jevu říkáme hyperventilace, jejímž následkem si vydýchá mnoho oxidu uhličitého a nadměrný výskyt kyslíku.

To vyvolává nejprve trnutí horních končetin, případně úst a hlavy, což může způsobit problém s mluvením. Při progresi stavu trnou i dolní končetiny, postupně trnutí přechází až ke křečím a vykrucování rukou a nohou.

Pacient má pocit na omdlení, velmi často dochází ke kolapsům, nikdy však ne k bezvědomí. A co je nejhorší, málokdo si to přizná. Svému trápení tito lidé připisují gigantické rozměry.

Zajímavé:
Hyperventilační tetanie je častým důvodem volání na tísňovou linku a výjezdů ambulancí záchranných složek. Hyperventilační tetanie však pacienta nikdy neohrožuje na životě. Jedná se o psychicky podmíněný stav, který při uklidnění a zpomalení dýchání spontánně a bez jakékoli léčby ustupuje. Důvod, proč se u těchto stavů objevuje sanitka, je nevědomost a panika okolí.

Tabulka se základními rozdíly mezi hyperventilací a mrtvicí:

Základní projevy hyperventilace	Rozdíly příznaků hyperventilace v porovnání s mrtvicí
stavu předchází rozčilení, hádka, stres, strach, smutek pacient objektivně rychle a mělce dýchá subjektivní pocit dušení v krátké době začnou pacientovi trnout horní končetiny vytáčení horních končetin závratě, pocit na omdlení kolaps bez úrazu – hysterický pacient se „uloží” tak, aby se neporanil po zpomalení dýchání a eliminace stresového faktoru stav zlepšen	stav málokdy předchází rozčilení, stres, strach pacient dýchá normálně bez obtíží s dýcháním pacientovi oslabí jedna polovina těla bez vytáčení horních končetin závratě, pocit na omdlení kolaps s poraněním, málokdy s úpravou vědomí stav se spontánně neupraví
Léčba hyperventilace	Léčba mrtvice
eliminace stresového faktoru uklidnění pacienta zpomalení dýchání užití léků na uklidnění kontrola u obvodního lékaře, neurologa, v horších případech psychiatra	po zjištění příznaků mrtvice volat 155 odpovídat na otázky operátora klidně, možná byla vaše diagnóza špatná

Parestézie, bolesti hlavy a závratě jsou i při onemocnění páteře

Kdo má v dnešní době krásně rovnou páteř? Kdo nikdy neměl bolesti zad nebo trnutí ruky či nohy vyplývající z onemocnění nebo přetížení páteře? Pokud takový člověk existuje, tak už teď mu závidím.

Všude ve světě a ve vysoké míře i v Česku jsou lidé utahaní a vyčerpaní každodenní prací. Většina Čechů pracuje 5 dní v týdnu a někteří i o víkendech. První, co si takový nápor odnese, je samozřejmě páteř.

Bolest postižené části zad není ničím výjimečným. Vyskytuje se často, u některých povolání je dokonce na denním pořádku. Pokud zatím nemáte problémy s páteří, zkuste popřemýšlet nad svým povoláním. Namáháte se? Zvedáte těžká břemena? Máte paradoxně sedavou práci? Vězte, že jste na seznamu.

Poškození páteře se nemusí projevit pouze bolestí konkrétní části. Při postižení krční páteře se objevují často výrazné závratě spolu s bolestmi hlavy, krku, nevolností a zvracením. Hrudní část má tendenci způsobovat mravenčení v jedné nebo i obou horních končetinách. Bederní a křížová část způsobuje brnění dolní končetiny a její oslabení.

Tabulka se základními rozdíly mezi onemocněními páteře a mrtvicí:

Základní projevy onemocnění páteře	Rozdíly příznaků při onemocnění páteře v porovnání s mrtvicí
stav předchází namožená páteř různými způsoby bolesti hlavy a šíje (slabá až střední intenzita) závratě, pocit na omdlení, bez poruchy vědomí bolesti hrudní, bederní nebo křížové části trnutí většinou jedné horní nebo dolní končetiny, vzácněji obou bolest vyzařující do horní nebo dolní končetiny bolesti a mravenčení jsou závislé na poloze a pohybu trnutí se dá zmírnit masáží	stav málokdy předchází přetížení páteře bolesti hlavy, při hemoragii i šíje (střední až silná intenzita) závratě, pocit na omdlení, možná porucha vědomí bez bolesti hrudní, bederní nebo křížové části trnutí horní a dolní končetiny na jedné polovině těla bez bolesti vyzařující do horní nebo dolní končetiny mravenčení je stále bez ohledu na polohu a pohyb trnutí se nedá zmírnit, je stále
Léčba onemocnění páteře	Léčba mrtvice
eliminace vyvolávajícího faktoru klidový režim kontrola u obvodního lékaře, neurologa ortopedické pomůcky (korzety, krční límce) užití léků od bolesti a k uvolnění ztuhlého svalstva užití léků proti závratím a zvracení masáže, rehabilitace injekce jiné možnosti léčby stavu operační řešení	po zjištění příznaků mrtvice volat 155 odpovídat na otázky operátora klidně, možná byla vaše diagnóza špatná

Bolesti hlavy a migrény

Při hemoragické cévní mozkové příhodě je výrazným příznakem náhle vzniklá bolest hlavy. To ale neznamená, že teď si při každé bolesti hlavy budeme myslet, že máme krvácení do mozku. Je nemyslitelné, aby každá bolest hlavy byla řešena záchrannou službou a odeslána na počítačovou tomografii.

Při bolestech hlavy je třeba trošku přemýšlet a pátrat po možných příčinách, kterých jsou tisíce. Ne za každou bolestí hlavy je automaticky závažné či smrtelné onemocnění.

Bolest hlavy, která doprovází cévní mozkovou příhodu, se nikdy nevyvíjí postupně. Přichází náhle, nečekaně, bývá silné intenzity. Spolu s bolestí se dostavují i ostatní příznaky mrtvice jako porucha řeči či jednostranné oslabení těla. V předchorobí pacienta není úraz, v případě chronických onemocnění, jako je například migréna, jsou bolesti jiné, netypické, neočekávané.

Lidé nejčastěji vytáčejí 155 při (tabulka)

Příčiny bolesti hlavy	Rozdíl ve srovnání s mrtvicí	První pomoc
bolesti hlavy při zvýšeném krevním tlaku	bolest přichází postupně nabírá na intenzitě bolest je difúzní, případně jednostranná naměřená vysoká hodnota tlaku přítomné závratě přítomná nevolnost zvracení často bušení srdce někdy mravenčení půlky hlavy, ruce absence ostatních příznaků mozkové příhody	užívání léků na tlak užití tensiominu pod jazyk klid na lůžku příjem tekutin
bolesti hlavy při nízkém krevním tlaku a dehydrataci	bolest přichází postupně je slabší až střední intenzity bolest je difúzní, bez přesné lokality naměřená nízká hodnota tlaku přítomné závratě, zejména při změně polohy nevolnost, sporadicky zvracení celková slabost, nevládnost nadměrná spavost bledost v obličeji, suchost kůže a sliznic absence ostatních příznaků	příjem tekutin klid na lůžku
bolesti hlavy během chřipky nebo jiného teplotního stavu	bolest přichází postupně bolest je difúzní a stálá přítomna bolest svalů, kloubů, těla nižší nebo normální hodnota tlaku vyšší hodnota tělesné teploty	příjem tekutin klid na lůžku léčba teploty chlazením antipyretika antibiotika, antivirotika
bolesti hlavy spojené s problémy s krční páteří	problémy s krční páteří v anamnéze rizikové povolání předchozí namáhání krční páteře bolest hlavy předchází bolest krku ztuhlost šíje problém pohyblivosti krční páteře změna intenzity v závislosti na pohybu krku brnění jedné nebo obou horních končetin bolest jedné nebo obou horních končetin nevolnost, zvracení	nenamáhat krk analgezie příjem tekutin suché teplo masáž odborníkem elektroléčba léčba neurologem operace
bolesti hlavy během stresu, deficitu spánku a únavě	stresující období v předchorobí chronický nedostatek spánku pocit únavy celková slabost závratě, zamlžování před očima kolapsový stav bolest hlavy slabší až střední intenzity nevolnost bledost ve tváři kruhy pod očima poruchy koncentrace nesoustředěnost	vyhýbání se stresu dovolená dostatek spánku dostatek tekutin vyvážená strava relax léčba nespavosti léky
migrenózní bolesti hlavy	migréna v anamnéze typický nástup, intenzita a trvání bolesti jednostranná, pulzující, silná bolest hlavy zvyšující se intenzita při pohybu světloplachost nevolnost, zvracení bledost ve tváři celková slabost, nevládnost	užití léků na migrénu užití léků proti zvracení klid na lůžku pobyt v tmavší místnosti vyhledání svého lékaře
poúrazové bolesti hlavy	stavu předchází úraz někdy krátkodobá porucha vědomí retrográdní amnézie bolest lokalizovaná v místě úrazu bolest hlavy s odstupem hodin až dnů nevolnost, zvracení dezorientace poruchy vědomí, bezvědomí	volat 155: závažný mechanismus pád břemene na hlavu dopravní nehody pády z výšek pády do hloubky bezvědomí po úrazu porucha vědomí po úrazu vyhledat pomoc: banálnější úrazy plné vědomí pacienta nevolnost, zvracení po úrazu užití léků na pomoc od bolesti: po banálních úrazech jen po vyšetření v nemocnici po RTG, CT
bolest hlavy související s alkoholem	bolest se dostaví po užití alkoholu bolest se dostaví druhý den po užití alkoholu bolest je difúzní, případně jednostranná bolest je střední intenzity nevolnost, zvracení celková slabost závratě, poruchy koncentrace	klid na lůžku přísun tekutin přísun minerálů čerstvý vzduch léky na úlevu od bolesti dostatek spánku absence alkoholu

Ostatní onemocnění připomínající CMP

Výše popsané stavy, syndromy a nemoci jsou jen zlomkem mezi všemi, které se svou symptomatologií mohou podobat cévní mozkové příhodě.

Pro četnost byly zmíněny pouze ty, které jsou nejčastějšími důvody přivolání ambulance záchranné zdravotní služby a návštěvy ambulance obvodního lékaře.

Mezi další podobná onemocnění patří:

komplikace cukrovky – hypoglykémie a hyperglykémie s poruchou psychického stavu a vědomí
zánět sedacího nervu s bolestí a trnutím dolní končetiny
Meniérova choroba typická intenzivním točením hlavy
zánět trojklanného nervu (obličejová část), s ochrnutím obličeje a asymetrií
intoxikace léky a drogami
dezorientace a halucinace na podkladě psychiatrického onemocnění
jiné

Další zajímavé zdroje:

solen.sk - Diagnostika a léčba cévní mozkové příhody
solen.sk - Hyperventilační syndrom
neurologiepropraxi.cz - Vertebrogenní problematika - bolesti zad

Srdce, cévy a cholesterol,

Bc. Lucia Sýkorová

Zdravotnický pracovník

Vystudovala jsem Střední zdravotnickou školu a UKF v oboru urgentní medicína. Od roku 2008 jsem pracovala 10 let v záchranné zdravotnické službě na pozici zdravotnický záchranář. Neodkladné přednemocniční péči a urgentním stavům se věnuji dosud jako operátor záchranné zdravotní služby na lince tísňového volání 155.

Zobrazit všechny články autora