Jak rozeznat migrénu od běžné bolesti hlavy? Příznaky a hlavní rysy

Bolest hlavy je nic oproti záchvatovým, migrenózním bolestem. Ti, co trpí migrénami, vědí. 

Dalo by se mluvit o samostatném onemocnění, nejen o příznaku.

Normální a migrenózní bolest se však od sebe liší ve více aspektech, než je jen intenzita bolesti.

Které to jsou?

• Samostatná migrenózní ataka trvá několik hodin až dní. Je doprovázena i jinými příznaky, které nejsou pro běžnou bolest hlavy typické.
• Trvání přesahující 3 dny nazýváme status migrenosus.
• Frekvence záchvatů je individuální od několika dní, týdnů. U některých jedinců to může být jen několik atak za život.

Čím je migréna specifická?

Jaká jsou specifika migrenózní bolesti hlavy?

Začátek záchvatu předchází předzvěst (aura), která má formu různých prodromů (varovných příznaků) objevujících se před onemocněním.

Jsou málo nápadné jako například nervozita, podrážděnost, vztek, poruchy nálad až po výraznější optické fenomény.

• Mohou se projevovat jako negativní fenomény – různé stupně rozmazaného nejasného vidění, pokřivený obraz okolního prostředí, výpadky zorného pole (skotomy) či přechodná slepota jednoho oka.
• Dále jsou to pozitivní varianty ve formě jiskření, záblesků (fosfeny). Aura u klasické bolesti hlavy chybí, ale někdy se nemusí dostavit ani při migréně. Při podrážděnosti a změnách nálady bývá samotná migréna delší s těžším průběhem. Předzvěst většinou po několika minutách spontánně odeznívá a dostaví se samotná bolest.

Průběh migrenózního záchvatu

Průběh je charakteristický střední, ve většině případů silnou intenzitou bolesti. Většinou začíná ráno po probuzení.

Má záchvatový, pulzující charakter převážně na jedné polovině hlavy ve spánkové (temporální) oblasti. Proto hovoříme o takzvané hemikranii.

Postižený ji pociťuje hloubkově. Strany se během jednotlivých záchvatů střídají.

V případě opakujících se "migrén", kdy se lokalizace bolesti projevuje vždy na jedné straně, je třeba myslet i na jiná onemocnění organického původu. Patří k nim například mozková cysta, absces, nádor, aneurysma mozkové cévy, malformace a jiné.

Intenzita bolestí je natolik vyčerpávající, že vede k celkové únavě a malátnosti ještě následující den.

Přítomny jsou také bolesti celého těla, hlavně bolesti svalů.

Doprovodné příznaky

Pacient je během záchvatu bledý, schvácený, výrazně se potí, pociťuje sucho v ústech.

Bolest je doprovázena i dalšími vegetativními příznaky jako například nechutenství, nevolnost (nauzea), zvracení (vomitus).

Někdy se může objevit řídká stolice, méně často zácpa (obstipace).

Typická je přecitlivělost na světlo (fotofobie). Lidé se většinou zavřou v tmavé místnosti, což jim usnadňuje celkový průběh.

Méně známá je přecitlivělost na hluk (fonofobie).

Orientační tabulka, jak rozeznat, zda se jedná o migrénu

Míváte bolesti hlavy?

Vzácné projevy komplikovaného průběhu migrény

1. Přetrvávající zrakové fenomény (jiskření, zamlžování, neostré vidění)
2. Poruchy citlivosti
   • senzitivní – snížená citlivost (hemiparestézie), mravenčení na jedné polovině těla, motorické – (hemiparézy, hemiplegie) jednostranné částečné nebo úplné ochrnutí poloviny těla
3. Poruchy řeči – problém s vyslovováním
4. Kmenové příznaky – hučení v uších (tinitus), zdvojené vidění (diplopie), nekoordinované pohyby těla patrné hlavně při chůzi (ataxie), závratě (vertigo), popisovány jsou i poruchy vědomí

Jaké jsou nejčastější příčiny bolestí hlavy?

Diagnostikování migrény je postaveno v první řadě na anamnestických údajích.

Příznaky se musí shodovat s výše uvedenými, co se týče vzniku, vývoje, charakteru, lokalizace, délky trvání a frekventovanosti.

Je třeba zjistit i okolnosti vzniku potíží a sledovat, v jakých situacích se bolesti nejčastěji objevují.

Neurologická symptomatologie bývá přítomna, ale nález bývá normální s výjimkou atak s aurou.

Příčina dosud nebyla zjištěna. Předpokládá se genetický základ.

Někdy je jejich výskyt vázán jen na určitou situaci.
Tehdy se s největší pravděpodobností jedná o nemigrenózní bolest hlavy.

Časté jsou při menstruaci, v určitých stresových situacích, při zvýšené fyzické nebo psychické zátěži, při nedodržování pitného režimu s následným snížením krevního tlaku a dehydratací, poruchách spánku, změnách počasí.

Tyto negativní vlivy zhoršují i ​​migrenózní bolesti.

V úvahu je třeba vzít i sociální a pracovní podmínky člověka, zvyky, zlozvyky – kouření drogy, alkohol, léky.
I dlouhodobé užívání léků proti bolesti může mít s odstupem času za následek bolesti hlavy, které pak špatně reagují na léčbu.

Provokační vlivy mohou mít také některé potraviny jako čokoláda, sýr, citrusové plody, kofeinové a taninové nápoje.

V neposlední řadě vznikají při vdechování různorodých chemických látek buď v souvislosti s pracovním zařazením (malíř – aceton), nebo úmyslným vdechováním psychoaktivních látek (narkoman – toluen).

Sekundárně se podobné příznaky objevují jako následek primárního onemocnění:

• vysoký krevní tlak
• zvýšený nitrooční tlak
• cukrovka
• zubní kaz s šířením bolesti do hlavy
• degenerativní onemocnění krční páteře
• zánět ucha
• sinusitida
• alergie
• zánět mozku (encefalitida)
• zánět mozkových blan (meningitida)
• mozková výduť (aneurysma)
• mozkový nádor
• úraz
• epilepsie
• ...a mnoho jiných

Co pomáhá proti bolesti hlavy a migréně? Jak se rychle zbavit bolesti?

Eliminace provokujících faktorů zmírňuje symptomy.

Vyhovující je tiché prostředí s minimalizováním rušivých podnětů.

Světlo evokuje bolest, proto je důležité pobývat v tmavé místnosti.

Bolesti nabírají na intenzitě i při minimálním pohybu hlavou.

Pokud to není nutné, je třeba se vyhýbat jakémukoli pohybu a fyzické námaze.

Psychická zátěž stav také zhoršuje, ale ne vždy se lze vyhnout negativním myšlenkám.

Ve výrazné míře stav zhoršuje alkohol a cigarety. Těm bychom se měli vyhýbat, a to nejen během záchvatu.

Přečtěte si také články v magazínu:
Alkoholismus: Jaké jsou prokázány účinky alkoholu na naše tělo?
Kouření a jeho dopad na zdraví. Kde to všechno začalo?

Léková terapie

U některých méně závažných stavů je možné tlumit příznaky i lehčími volně prodejnými analgetiky například na bázi paracetamolu (paralen, panadol, ataralgin) nebo kyseliny acetylsalicylové (anopyrin, acylpyrin, medipyrin).

Silnější účinky mají léky, které jsou kombinovány s kofeinem nebo spasmolytikem (algifen).

Další možností jsou nesteroidní antiflogistika používaná při silnějších bolestech (brufen, ibalgin).

Při velmi silných atakách může být i během rozvinuté migrény podán sumatriptan (sumatriptan sandoz, emigran).
Může se podávat ve formě tablet, ale účinnější je v injekční formě.
Kontrahuje postižené mozkové cévy, čímž ulevuje od bolesti během minut až hodiny.
Je vázán na lékařský předpis.

Pozor však na to, že migréna nemůže být léčena jen předepisováním léků.
Dlouhodobým užíváním léků se jejich účinek snižuje. Pokud provokující faktory vzniku tohoto stavu přetrvávají, jedná se pouze o dočasné zlepšení stavu. Jde o pouhé potlačení příznaků, které později budou progredovat z důvodu nesprávného řešení.

Několik typů bolesti hlavy popisujeme v článku:
Bolest hlavy: Někdy je neškodná, jindy značí závažný problém
Bolest hlavy v těhotenství: Jaké má příčiny a co na bolest?