Migréna: Co je to za bolest hlavy, jaké má příčiny, příznaky a léčbu?

Migréna a obecně bolest hlavy je frekventovaným problémem lidstva. Má negativní dopad na kvalitu života člověka, a to zejména tehdy, přetrvává-li dlouhodobě nebo se pravidelně opakuje.

Migréna je primární bolest hlavy. Má záchvatovitý charakter. Po čase ustupuje a následně se vrací.

Kromě toho, že migréna snižuje kvalitu života, má i socio-ekonomický dopad na postiženého i společnost. Diagnostika a léčba je drahá a podobně ovlivňuje i pracovní neschopnost jednotlivce.

Zajímá vás: 
Co je to za onemocnění a jaké má příznaky, komplikace. 
Jaké formy známe a co je to aura.
Jak se léčí a co při ní pomáhá?

Koho migréna postihuje?

Zasažení jsou muži i ženy, a dokonce i děti. Postihuje děti už ve věku 6 let a vrcholí v období dospívání. Nejvyšší míry dosahuje v 35. až 45. roce života. Na ústupu je až po 50. roce.

Její výskyt má tedy souvislost s věkem, ale také s pohlavím.
Ženy postihuje až v poměru 3:1 více než muže.

Proč migréna vzniká?

Touto problematikou se zabývalo mnoho lidí, odborníků, lékařů. Napříč historií vznikaly různé teorie její patofyziologie. Například v roce 1940 to byla Wolfova vaskulární hypotéza, v roce 1987 Haningtonova hypotéza o souvislosti s krevními destičkami. V roce 1981 práce Lauritzena a Olesena a v roce 1984 teorie podle Moskowitze.

Dnešní pohled uvádí, že za vznik může komplexní reakce mezi cévním systémem v centrální nervové soustavě spolu s vlivem uvolněných neurotransmiterů na iontové kanály. Tato věta je maximálně zjednodušenou odbornou definicí patofyziologie migrény.

Laik, a hlavně člověk postižený migrénou, nepotřebuje vědět o patofyziologii. Měl by ale vědět, co jeho bolest hlavy znamená. Jelikož bolest hlavy může značit různé jiné potíže, a tedy i závažné ohrožení zdraví a života.

Co určuje migrénu a jak se dělí

Ne každá bolest hlavy je migréna. Typický je záchvatovitý typ. Aataky bolesti se střídají s obdobím klidu, při němž člověk nepociťuje žádné potíže. Bolest má pulzující charakter a její intenzita je střední až velmi intenzivní úrovně.

Migréna je charakteristická jednostrannou bolestí. K této bolesti se přidává světloplachost a citlivost na hluk. V mnoha případech i pocit na zvracení až zvracení.

Samotná bolest se zároveň zhoršuje s fyzickou zátěží.

Ataky migrény se střídají 2–5krát za měsíc. Trvají několik hodin, avšak ne více než tři dny. V případě trvání více než 72 hodin se hodnotí stav jako status migrenosus.

Mezinárodní společnost pro bolest hlavy v roce 2004 určila způsob, kterým se migréna hodnotí.

Podle toho se rozděluje na dva typy:

• migréna bez aury představuje až 80 % případů, označuje se také jako běžná migréna
• migrénou s aurou trpí asi 18 % postižených, aura je jakýmsi úvodem bolestí hlavy

Tabulka uvádí klasifikaci migrény bez aury

Co je to migrenózní aura?

Aura při migréně znamená to, že bolesti hlavy předcházejí určité neurologické potíže. Pokud není časový úsek dostatečný, tak v některých případech může aura probíhat spolu s bolestí hlavy.

Neurologické příznaky většinou trvají od několika minut až do jedné hodiny před samotnou atakou migrény.

Mezi nejfrekventovanější příznaky patří vizuální (zrakové) potíže. Následně se mohou objevit i parestézie (pocit mravenčení), snížení citlivosti a poruchy vnímání polohy a pohybu. V menším zastoupení se objevují motorické obtíže a různé poruchy řeči.

Tabulka uvádí klasifikaci migrény s aurou

V průběhu let se definice vzniku migrény mění. Dnešní definice uvádí společnou interakci několika faktorů. Přidružuje se dědičná predispozice. Až 70 % pacientů mělo rodiče s migrénou v anamnéze.

U migrény je všeobecně známo, že migrenózní ataku (záchvat) mohou provokovat takzvané spouštěcí mechanismy. Samozřejmě je to velice individuální.

Mezi nejčastější rizikové faktory provokující migrenózní ataku patří:

• stres, zvýšená psychická zátěž
• emoce jako vztek, smutek
• bolest, zejména bolest zubů, očí
• počasí, hlavně změny barometrického tlaku
• jídlo, hlavně s vyšším obsahem látek jako aminů (tyramin), glutaman sodný
  • čokoláda
  • sýr
  • cibule
  • ořechy
  • citrusy
  • banány
  • čínská jídla (z důvodu vyššího obsahu glutamanu)
  • uzeniny
  • pečivo z bílé mouky
  • káva, kofein a nápoje s jeho obsahem
  • alkohol, zejména červené víno, ale i pivo

• nadměrná konzumace jídla
• hlad nebo odkládání konzumace jídla
• nesprávná spánková hygiena – nedostatek či nadbytek spánku
• nadměrná tělesná zátěž
• cestování, tedy změna prostředí
• pachy a vůně
• záblesky světla
• hormonální změny
  • menarché neboli první menstruace
  • menstruace, hlavně při začátku krvácení
  • menopauza
  • těhotenství
  • hormonální antikoncepce
  • hormonální léčba
• léky s účinkem na cévy, hlavně jejich rozšiřování (vazodilatace), jako jsou například nitráty 

Ne každá bolest hlavy je migréna.

Na to, aby se tato diagnóza mohla určit, platí klasifikace, které jsou uvedeny v tabulkách. Charakteristické pro migrénu tedy je, že má záchvatovitou formu, projevující se atakami. Ty se opakují a během období mezi nimi je dotyčný člověk úplně v pořádku a bez obtíží.

Migréně může, ale také nemusí předcházet aura. Obvykle trvá několik hodin, ale maximálně tři dny. Kromě jednostranné bolesti hlavy se vyskytují i jiné potíže, které období záchvatu výrazně zintenzivní. Tím samozřejmě snižují kvalitu života dotyčné osoby.

Charakteristické rysy migrény:

• ataky s obdobím klidu (mezi záchvaty je člověk úplně bez potíží)
  • většinou 1–5x za měsíc
  • u některých lidí několikrát za život
  • nebo 2–3x týdně
• trvání několik hodin až tři dny
  • pokud trvá migréna déle než 72 hodin, označuje se jako status migrenosus
• jednostranná bolest hlavy
  • jedna třetina postižených má ale oboustrannou bolest hlavy
  • nejčastěji v oblasti spánků
  • na čele
  • za oční bulvou, za okem
• bolest pulzujícího charakteru
• střední až vysoká intenzita
• zhoršení bolesti při tělesné námaze a psychické zátěži
• zvýšená citlivost na světlo a hluk
• pocit na zvracení neboli nauzea až zvracení
• poruchy vidění
• poruchy řeči
• celková únava
• slabost
• může se vyskytnout průjem či zácpa

Před stanovením diagnózy se člověk obrací na praktického lékaře a v případě dětí na pediatra. Následně je diagnostika bolesti hlavy svěřena neurologovi. Určení příčiny potíží je důležité, protože za bolestí hlavy se mohou ukrývat různé problémy.

Ty mohou být také zdraví a život ohrožující.

Proto je včasná diagnóza velmi důležitá. Při určování diagnózy se lékař opírá o anamnézu, klinický obraz (charakteristické projevy migrény). V klasifikaci se uplatňuje stanovení podle již uvedených tabulek.

Diagnózu může potvrdit terapeutický test, tj. podání agonistů 5-HT-1B/D receptorů neboli triptanů. Následně neurolog provádí standardní neurologické vyšetření. Kromě neurologického vyšetření se provádí i interní či oční. Přidává se laboratorní vyšetření krve.

Mezi zobrazovací metody při diferenciální diagnostice patří RTG, CT, MRI.

Migréna je záchvatovité onemocnění, které se projevuje atakami. Má 4 fáze.

Tato stádia se dělí na: 

1. prodromy
2. aura
3. stádium bolesti hlavy
4. terminální stádium

Jako první je prodromální stádium, které se může vyznačovat mírnými, nenápadnými změnami. Vyskytuje se hodiny, ale někdy i dny předem. Člověk může být podrážděný, unavený, ztrácí koncentraci, soustředěnost.

Přidat se může i průjem nebo zácpa, dokonce častější močení.

Stádium aury nastupuje zhruba 60 minut před samotnou atakou bolesti. Nejčastější je zraková forma. Zároveň se mohou vyskytovat různé skotomy, světelné jevy či tmavé skvrny, ale i výpadek zorného pole. Neobvyklé při auře nejsou ani poruchy citlivosti.

Občasně zhoršení řeči.

Následně nastupuje samotné stádium bolesti hlavy. To trvá většinou 4 až 72 hodin. Bolesti jsou zejména jednostranné, lokalizované v oblasti spánku, čela, typicky za okem. Častá je světloplachost (zvýšená citlivost na světlo), ale i zvýšená citlivost na hluk. Bolest mohou zhoršit pachy a psychická, ale i tělesná zátěž.

Přidává se těžký žaludek, nauzea až zvracení.

Poslední (terminální) stádium nastupuje po útlumu bolesti hlavy. Člověk je v tomto období slabý, unavený, vyčerpaný. Upřednostňuje klid, ticho, tmu a spánek. Časový rámec se může pohybovat od několika hodin až po dny.

Individuálně se může dostavit také změna nálady k lepšímu a pozitivní emoce.

Migréna, děti a menstruace

Bolesti hlavy tohoto typu se vyskytují již v období dětství. A to už v 5.–6. roce života.

Až do období první menstruace (menarché) u dívek je přibližně stejný podíl výskytu migrény u obou pohlaví. U chlapců však může nastoupit dříve.

Celkově je zastoupení přibližně 4 %. V období puberty postihuje 17 % dívek a 5 % chlapců. To je důkazem hormonálního vlivu na vznik migrény.

U dětí může také probíhat buď s aurou, nebo bez ní.

V dětském věku má určitá specifika, a to:

• bolesti hlavy jsou většinou oboustranné, v oblasti temene či čela
• dítě neumí bolest přesně lokalizovat
• s věkem stoupá frekvence záchvatů
• trvání záchvatu je kratší
• intenzita bolesti je mírnější
• aura je méně častá, zejména u dětí do 8 let, a většinou má zrakový charakter

V dětském věku je časté, že atakám migrény předcházejí změny nálad dítěte a klesá jejich aktivita.

Dítě je bledé, může se potit. Nechutná mu jíst. Stěžuje si na závratě. Vadí mu pachy a vůně. Přidružují se bolesti břicha, těžkost, pocit na zvracení až zvracení, nechutenství. Často močí.

Může se mu zvýšit tělesná teplota.

U dětí je normální i závislost na čase. U školáků je to většinou po návratu ze školy. U větších dětí ve starším školním věku v době oběda. V případě dospívajících nastupují potíže už od rána.

I v tomto věku platí, že migrénu vyvolávají provokující faktory. Mezi ty patří blikání světla, světlo z televizoru, počítače. Patří sem samozřejmě i stres, zvýšená psychická zátěž, stejně tak tělesná námaha, únava, nedostatek spánku a odpočinku.

Obtíže může zhoršit špatný stravovací návyk, dlouhé období bez jídla.

Hormonální změny, menstruace

Už v dětském věku je vidět návaznost na hormonální změny ženy. Výskyt se zvyšuje po menarché (první menstruaci). Většinou vrcholí přibližně kolem 42. roku života.

Následně má klesající tendenci po menopauze.

Premenstruační migréna nastupuje v rozmezí 1–7 dní před menstruací. Objevuje se spolu se změnami nálady, výkyvy emocí. Přidává se úzkost a apatie.

Také bolest v oblasti kříže, citlivost a otok prsů.

Menstruační migréna se vyskytuje v den menstruace nebo těsně před ní a přetrvává i 4 dny během menstruace. Přibližně u 14 % žen se objevuje takzvaná pravá menstruační migréna.

Nastupuje s menstruací.

Významnou roli hraje tedy náhlý pokles estrogenů, což má za následek spuštění migrény. Podobně je to i v případě menopauzy. Tento typ migrény je většinou intenzivnější a také hůře reaguje na léčbu.

V období těhotenství se výskyt migrén naopak snižuje a průběh je díky stálosti estrogenů mírnější.