Výpadek zorného pole: Co je příčina skotomů a co je to zorné pole?

Výpadek zorného pole značí poruchu oka, zrakového nervu či zrakového centra v mozku. Nastává pro úrazy hlavy, neurologická onemocnění a jiné stavy. Může být dočasný nebo trvalý.

Postihnout může dítě i dospělého.

Nejčastěji vás zajímá:
Co je zorné pole?
Co jsou to skotomy a jaké jsou příčiny zúžení/poruch periferního vidění?
Mohou být krátkodobé či trvalé?

Určitá forma se označuje jako skotom. Ten označuje stav částečné poruchy/změny v zorném poli, která má za následek částečnou či úplnou ztrátu schopnosti vidění. Může se jednat o rozmazání (tedy snížení zrakové ostrosti) nebo také úplný výpadek.

Skotom je ohraničen oblastí normálního vidění nebo relativně zachovaného vidění.

+ Stručně: Co je to zorné pole?

Zorné pole je část viditelného prostoru před okem člověka.

Centrální (hlavní) předmět, na který se okem zaměřujeme (fixujeme jej), se na sítnici zobrazuje v místě nejostřejšího vidění (odborně fovea centralis). Ostatní oblast vidění již nedosahuje takové kvality a ostrosti.

O kvalitu a naprostou zrakovou ostrost v případě periferního vidění nicméně nejde.

Při periferním vidění není důležitá ostrost, ale rozsah.
Periferní vnímání má nižší rozlišovací schopnost než centrální oblast vidění.
Fovea obsahuje vyšší počet světlocitlivých buněk, a to také pro rozlišení barev.
V ostatních částech sítnice tato schopnost klesá.

Periferní vidění nám slouží k orientaci v prostoru a vidění během šera i za snížených světelných podmínek.

Rozsah vidění je téměř u každého člověka za normálních okolností stejný. To, co vidíme před námi, je zorné pole. Přesněji se jím označuje oblast vidění při přímém pohledu vpřed, a to jedním okem.

Rozsah zorného pole je ovlivněn několika činiteli, příkladem je:

• anatomický poměr obličeje
• tvar očnice, nosu, čela, očních víček
• vzdáleností
• osvětlením
• barvou a sytostí barvy
• věk

Rozsah zorného pole ovlivňuje také věk, klesá ve stáří.

• normální rozsah jednoho oka se udává jako:
  • 90°–100° temporálně – směrem ke spánku, polovina
  • 60° nazální – k nosu a nahoru
  • 70° dole

Při pohledu oběma očima se společný rozsah z části překrývá, a to přibližně ve 120 stupních. Díky tomu máme schopnost binokulárního vidění, tedy vidění oběma očima. To nám zajišťuje prostorové vnímání a orientaci ve svém okolí.

Zorné pole se dále dělí na centrální a periferní.

1. centrální – pro ostré a barevné vidění
   • za pomoci čípků
   • získává nám přibližně 83 % všech informací
   • zobrazení předmětu v centrální části sítnice – nejostřejší část – fovea
2. periferní – pro orientaci a rozpoznávání pohybu a vidění za šera
   • v části, kde se zprostředkovává periferní vidění, se nacházejí hlavně tyčinky, které jsou schopny zachytávat černobílé světlo

Jaké jsou příčiny výpadku zorného pole?

Zorné pole se zužuje vlivem věku a ve stáří. V takovém případě samozřejmě není tento stav označen jako porucha/nemoc, ale jde o přirozený děj.

Opakem je omezení vnímání svého okolí, což má vliv na orientaci v prostoru. Případně na vidění za šera.

Poškození se může týkat jednoho či obou očí. Monokulární při jednom oku a binokulární při obou.

Skotom jako porucha číslo 1
Skotom je odborný výraz, kterým se označuje výpadek zorného pole. Známe skotomy úplné (absolutní) nebo také relativní (částečné).

Pozitivní skotomy jsou ty, které člověk vnímá. Avšak jsou i takové, které člověk subjektivně nezaznamená. Ty se označují jako negativní.

Vnímání pohybu, ale ne barev se označuje jako relativní skotom (hlavně při poruše zrakové dráhy).

Příčiny skotomu jsou například:

• úraz oka
• krvácení do sítnice
• zánět sítnice
• degenerativní poškození sítnice
• odloupnutí (odchlípení) sítnice
• zákal optické struktury oka (sklivce, čočky) – katarakta/šedý zákal
• poškození zrakového nervu

Oko člověka a savců má i takzvaný přirozený (fyziologický) skotom. Je jím slepý bod. Slepá skvrna je místem na sítnici, kde se nenacházejí světlocitlivé buňky.

V tomto místě vstupuje do sítnice optický/zrakový nerv.

Marriotův bod = slepé místo = vstup papily zrakového nervu (papilla nervi optici).

Jeho vyšetřením lze stanovit zvýšený nitrooční tlak (propadnutí bodu) nebo zvýšený nitrolební tlak (jeho vystoupením).

Kromě přirozeného skotomu známe i skotomy, které značí poruchu zraku. Tyto skotomy mohou postihovat rozličné oblasti rozsahu pole a také mohou mít rozličné tvary.

Podle místa se označují jako centrální, paracentrální, obloukové či jiné.

2. Defekt periferie zorného pole

I tyto poruchy se rozlišují na několik forem. Jde například o koncentrické zúžení zorného (trubicové/tunelové vidění) pole či výpadek centrální oblasti a také výpadek poloviny (hemianopsie) či čtvrtiny zorného pole (quadrianopsie).

Příčiny jsou například:

• zelený zákal
• pigmentová degenerace sítnice a jiné degenerace sítnice
• věkem podmíněná makulární degenerace
• poškození zrakové dráhy
• poškození sítnice, odchlípení sítnice
• nádor v oku
• cysta v oku
• zánět optického/zrakového nervu
• poruchy prokrvení sítnice – při ucpání cévy
• poruchy mozkové kůry
• úraz hlavy a poškození mozku
• atrofie zrakového terče
• toxická neuropatie optiku

Ostatní příčiny

V případě poruchy zorného pole lze předpokládat různé příčiny. Ty se týkají samotného oka, zrakového nervu (optických drah) či zrakového centra v mozku.

Navíc porucha může vzniknout po úrazu hlavy, mozku či pro útlak vlivem nádoru, krvácení, jako například při cévní mozkové příhodě.

Případné příčiny výpadku zorného pole:

• úraz hlavy/mozku
• cévní mozková příhoda
• zvýšený intrakraniální tlak – tlak uvnitř lebky
• tumor/nádor mozku, hypofýzy
• Amaurosis fugax – přechodná porucha prokrvení oka či mozku – ztráta zraku na pár minut/výpadek pole
• migréna a oftalmická migréna – trvá asi 15–30 minut, přechod skotomu v zorném poli, s následným nástupem bolesti hlavy
• sklerosis multiplex - roztroušená skleróza
• diabetická retinopatie
• retinopatie z důvodu vysokého krevního tlaku či při maligní hypertenzi a hypertenzní krizi
• epilepsie
• působení toxických látek (metylalkohol, chinin) a alkoholismus
• podvýživa
• po chirurgickém zákroku na oku
• u těhotných žen i jako projev preeklampsie
• a jiné

Diagnostika a léčba v krátkosti

Samozřejmě, že je důležitá diagnostika příčiny. Jinak nelze zvolit správnou léčbu. Jak je vidět, příčin může být větší množství. Některé jsou zodpovědné za krátkodobou poruchu, jiné za trvalou. Stále však platí, že čím dříve se na důvod přijde, tím lépe.

A to hlavně v případě závažných zdraví a život ohrožujících stavech.

Důležitá je anamnéza, tedy informace od člověka. Dále zobrazovací metody, jako je CT či MRI, při úrazech i RTG a také laboratorní vyšetření krve.

V případě periferního vidění se provádí několik odborných vyšetření, která určí i jeho rozsah a poškození.

Příkladem je:

• vyšetření konfrontační metodou – porovnání rozsahu u dvou osob
• vyšetření na perimetru – kinetická (pohybující se předmět z periferie až po střed) a statická perimetrie (světelné znaky), známe vícero forem
  • ruční perimetr
  • počítačový perimetr
  • projekční perimetr typu Maggiore
  • Föersterův perimetr
  • Goldmanův perimetr

Kontrolu periferního vidění lze provést i svépomocí.

1. bez brýlí si zakryjeme jedno oko
2. díváme přímo před sebe
3. zvedneme volnou ruku a s ukazováčkem nahoru
4. rukou pomalu obloukem přecházíme do vnějšku
5. s rukou zastavíme v momentě, kdy zmizí z dohledu
6. na druhou stranu při zakrytém stejném oku

Úhel od výchozího bodu po bod vymizení by měl být 90 stupňů.
Směrem od oka k nosu přibližně 60 stupňů, protože na vnitřní stranu překrývá zorné pole nos.

Samozřejmě jde o orientační výsledek. Proto se při pochybnostech doporučuje odborné vyšetření.

Ptáte se na léčbu?

Volí se na základě diagnózy, a tak nelze uvést konkrétní či všeobecnou léčbu.

Důležitější je...

+ kdy je třeba navštívit lékaře?

Při pocitu poruchy vnímání rozsahu zorného pole. Také i v případě, kdy se stav opakuje a není pouze jednorázovým a krátkodobým problémem.