Jaké jsou hlavní příčiny poruchy řeči? (+ Rozdělení)

Co je příčinou poruchy řeči? Může za ní stát množství různorodých činitelů. Ty mohou i nemusí být závažné.

Řeč slouží hlavně ke komunikaci. Je tvořena na základě několika faktorů, které musí spolupracovat. Jinak vzniká její porucha.

Složky potřebné pro tvorbu řeči jsou například sluch, zrak (při psaném slově), nervová soustava, svaly přítomné při tvorbě řeči, mozek, mozeček.

Jaké poruchy řeči známe?

Rozdělujeme je na základě toho, jakým způsobem zasahují do tvorby řeči. Problém s řečí může vznikat při její tvorbě, při výslovnosti. Následně poruchy řeči dělíme na:

• afázie, kdy je problém s tvořením nebo porozuměním řeči
• dysfázie je lehčí forma afázie
• dysartrie je porucha artikulace (výslovnosti)
• afonie nebo dysfonie je chraptivá a šeptavá řeč
• rinolálie nebo nazolálie je nosní řeč (huhňání)
• dyslálie vzniká při zaostalém vývoji
• balbuties je koktavost
• mutismus jako psychogenní němota
• tumultus sermonis (brblavost), kdy je narušeno tempo řeči
• ataktická (skandovaná) řeč vzniká při poruchách mozečku
• monotónní řeč například při Parkinsonově chorobě

Poruchy řeči mohou být způsobeny různými faktory. Někdy vzniknou problémy přímo v řečovém centru v mozku, případně je problém s nervovým signálem nebo přímo s jazykem a mimickými svaly.

Neurologické onemocnění

Bulbární syndrom vzniká na základě poškození IX.–XII. hlavového nervu. Mezi přítomné příznaky se řadí například dysartrie, dysfagie.

Problémy s vyjadřováním a řečí nastávají nejčastěji při různých onemocněních nervového systému. Například při Huntingtonově nemoci.

Při ní jde o neurodegenerativní genetické onemocnění. Způsobuje mimovolní pohyby, například i jazyka. Proto je řeč člověka nesrozumitelná.

Problémy s řečí mají i lidé trpící Alzheimerovou chorobou. Při ní dochází k úbytku mozkové hmoty. Člověk je zmatený, má poruchy paměti a je dezorientovaný.

Cévní mozková příhoda

Při cévní mozkové příhodě je také ohrožen mozek a řečové centrum v důsledku nedostatku kyslíku. Nastává ucpání cévy krevní sraženinou nebo krvácení do mozku.

Cévní mozková příhoda je velmi častou příčinou poruchy řeči u dospělých. Důležité je včasné rozpoznání vzniku obtíží. Včasnou léčbou lze dosáhnout dobrého léčebného výsledku, bez neurologického poškození.

Obrna

Problémem může být i obrna. Jedná se nervové onemocnění, které způsobuje problémy s motorikou. Může být buď neúplná, nebo úplná.

Při dětské mozkové obrně jedná o napadení přímo centrální nervové soustavy. Dochází k poruchám v mozku, ale někdy jsou napadeny i jednotlivé svaly. Dochází k poruchám řeči, která je nesrozumitelná.

Ateroskleróza

Problémem může být někdy i ateroskleróza, při níž dochází zejména k ukládání tuků ve stěnách tepen. Cévní onemocnění mozku vyvolávají poruchu řeči.

Onemocnění hrtanu a hlasivek

Někdy mohou být problémy způsobeny s únavou hlasivek a jejich natažením. Při chrapotu existuje podezření na zánět hrtanu nebo dokonce nádor hrtanu.

Tehdy má člověk problémy nejen s mluvením, ale i s polykáním, které je bolestivé a těžké.

Onemocnění ústní dutiny

Při rakovině ústní dutiny se tvoří překážka v ústní dutině. V raném stádiu se příznaky nemusí vůbec projevit. Později nastávají bolesti, problémy s polykáním a poruchy řeči.

Infekční onemocnění

Také některá infekční onemocnění způsobují poruchy řeči. Typické je huhňání při infekční mononukleóze. Jsou při ní zvětšené i mandle a v krku jsou bolesti.

Problém může způsobit i klíšťová encefalitida. Ta napadne mozek a může někdy zasáhnout i řečové centrum.

Psychické poruchy

Porucha může být přítomna i na základě psychiatrické poruchy. Mezi ty se řadí i porucha psychického vývoje.

Dochází také k různým problémům s osvojením jazyka. Nebo je snížená schopnost používat řeč.

Dětský věk

Často mají problém s řečí a výslovností už malé děti a děti předškolního věku. Tehdy je nejlepší oslovit logopedickou poradnu. Ta dokáže s tímto problémem pomoci.

Poruchy řeči se projevují i u dětí ve školním věku v důsledku lehké mozkové dysfunkce, která je známá jako ADHD. Typické jsou zejména poruchy a problémy s učením, koncentrací, soustředěním a změnami nálady.

Nejčastější poruchy řeči u dětí jsou dyslálie (chybné vyslovování hlásek) a rinolálie (nosní řeč). Často se děti zajíkají a mumlají, a to je hlavně kvůli rychlosti řeči.

V některých případech se můžeme setkat s pomalejším nebo opožděným vývojem řeči. Dítě má menší slovní zásobu, pomaleji přiřazuje obsah a význam ke slovům.

Vynechává hlásky, slabiky, tvoří si novotvary, zkomoleniny. Což vzhledem k věku dítěte není přiměřené.

Po těžkých stresových situacích bývá u dětí přítomna němota (mutismus). Může být celková, někdy se dítě bojí mluvit pouze s některými osobami.