Jak vcas rozpoznat srdecní infarkt a cévní mozkovou príhodu? Boj o život

Srdecní infarkt a cévní mozková príhoda se radí mezi srdecne-cévní onemocnení. Na jejich pocátku se vetšinou nachází jedna hlavní prícina a množství prispívajících rizikových faktoru.

Srdecne-cévní onemocnení = kardiovaskulární choroby KVCH.
Patrí k nejcastejším duvodum nemocnosti a úmrtnosti celosvetove.

Mezi kardiovaskulární choroby se radí napríklad:

ateroskleróza
vysoký krevní tlak
angina pectoris
ischemická choroba srdecní
srdecní infarkt
fibrilace síní
srdecní selhávání
bušení srdce a srdecní arytmie
endokarditida
myokarditida
onemocnení srdecních chlopní
kardiomyopatie
cévní mozková príhoda

Skupina KVCH.

Co je jejich prícinou?

Multifaktoriální pusobení má základ dvou hlavních skupinách.

První jsou faktory, které se naším jednáním nedají ovlivnit.

NEovlivnitelné rizikové faktory jsou napríklad:

genetická predispozice a dedicnost
vrozená onemocnení
vek
pohlaví
porucha vazomotorické regulace
koagulacní poruchy – poruchy srážení krve

Druhou stranu tvorí ty, které ovlivnit mužeme.

Ovlivnitelné rizikové faktory jsou:

vysoký cholesterol a nadbytek tuku v potrave
vysoký krevní tlak
kourení
nadmerný príjem alkoholu
vysoký príjem soli ve strave
nevyvážená potrava a dietní chyby,
nízká hladina antioxidantu, nedostatek vlákniny
nadváha a obezita
metabolický syndrom
cukrovka
krecové žíly
poruchy srdecního rytmu
systémový zánet
infekce bakteriemi a viry
nedostatek pohybu
dlouhé cestování
stres a nadmerné psychické pretížení, deprese
úraz

Uvedené rizikové faktory prispívají ke vzniku aterosklerózy. To je proces kornatení tepen, pricemž do cévní steny se ukládají látky, které tam za normálních okolností nepatrí.

Tento proces narušuje a poškozuje cévy a rovnež jejich funkci.

Vyznacuje se dlouhodobým a progresivním charakterem. Proces ukládání nevhodných látek do cévní steny zacíná již v mladém veku, pricemž casem se zhoršuje.

Dusledkem jsou poškozené tepny, a to na ruzných místech organismu soucasne. Ty mohou být základem chorobných stavu jako je srdecní ci mozkový infarkt a rada jiných zdravotních komplikací.

Aterosklerotické ložisko = aterosklerotický plát.

Tato chorobne nahromadená masa zužuje vnitrní prusvit cév, což vede ke zhoršení proudení krve. Druhou závažnou možností je tvorba krevní sraženiny, která nasedá na poškozenou vnitrní stenu.

Tyto dva mechanismy jsou hlavním základem vzniku zmínených zdravotních komplikací.

Krome aterosklerózy se na vzniku závažných a život ohrožujících onemocnení podílí také jiné chorobné stavy. Od spasmu neboli stažení cévy pres embolizaci a jiné.

Prutok krve muže omezit i stlacení cévy, a to nádorem ci priškrcením.

Ctete s námi dál a dozvíte se:
Jaké typické príznaky má srdecní infarkt a mozková príhoda.
Proc je duležité jejich vcasné rozpoznání.
A na co je treba dát si pozor.
+ hlavní znaky.

Srdce a mozek jsou citlivé na dostatecné množství kyslíku

Tak jako srdecní sval, i mozkové bunky jsou velmi citlivé na dostatecné prokrvení.

Samozrejme, krome kyslíku jsou neustále zásobeny živinami, které zajištují jejich správnou funkci.

Plus.

Pri práci techto bunek vznikají i odpadní látky, jejichž odstranení je rovnež nezbytné pro normální chod bunek, tkání, orgánu a orgánových systému, organismu.

Neustálé prokrvení zajištuje srdce, které pracuje jako pumpa. Ovšem i tato pumpa potrebuje energii a kyslík.

Podle casového horizontu rozpoznáváme akutní a chronické stavy.

Akutne vznikají náhle behem minut až hodin. Stává se, že nastupují bez predchozích obtíží nebo z plného zdraví.

Mozkový ci srdecní infarkt muže být prvním príznakem již dlouhodobe probíhajícího onemocnení, jako je ateroskleróza.

Naopak chronické probíhají dlouhodobe, a to behem dnu, týdnu, mesícu ci let. Dobrým príkladem takového onemocnení je i ischemická choroba srdecní.

Dodávka a tok krve muže být narušena cástecne nebo úplne. Na tom závisí také doba nástupu a celkový prubeh symptomu.

To, jak závažne probíhá nedokrvení, ovlivní napríklad:

rychlost a rozsah uzavrení cévy
anatomické vlastnosti cirkulace
citlivost orgánu na nedostatek kyslíku a živin, mozek je nejcitlivejší, kosterní svaly jsou méne citlivé
aktuální stav orgánu, tkáne, bunek
celkový stav cirkulace

Porucha prokrvení se oznacuje jako ischemie. Definuje se jako místní anémie, nedokrevnost tkání a orgánu. A u ní se muže jednat o cástecné ci úplné zastavení prutoku krve.

Po ischemii nastupuje nekróza neboli odumrení nedokrvených bunek. Ta je nezvratná.

Infarkt je ložisko ischemické nekrózy. Jedná se o nejzávažnejší formu ischemie. Zpusobuje ho vetšinou uzavrení tepny trombem nebo embolem.

Zjednodušene:
Infarkt = odumrení tkáne zaprícinené ucpáním príslušných tepen.

Nastává pro trombózu, embolizaci ci spasmus.

Nejcitlivejší k omezení ci zastavení prutoku krve je mozek.

Faktem je...

Ischemie mozkových bunek nastává již po 3 až 4 minutách.

Není-li mozek prokrven po dobu 9 minut, není možné jeho prežití.
Což má význam hlavne pri zastavení dýchání a srdecní cinnosti.

Srdecní sval (myokard) je o neco odolnejší.

K ischemii myokardu dochází po 20 minutách.
A...
Po 4–9 hodinách se rozvíjí transmurální nekróza,
neboli odumrení tkáne v celé tlouštce srdecní steny.

Samozrejme k cévní mozkové príhode a k infarktu vedou také jiné chorobné procesy. Více se doctete napríklad v cláncích infarkt myokardu, cévní mozková príhoda, onemocnení mozkových cév.

Typické príznaky srdecního infarktu a cévní mozkové príhody

Rozpoznání symptomu infarktu srdecního svalu a cévní mozkové príhody má vysoký význam pro vcasnou lécbu.

A...

Vcasné odborné rešení techto dvou onemocnení má zdraví a život zachranující význam.

V prípade, že se lécba zpozdí nebo zanedbá, hrozí komplikovanejší prubeh, horší a delší zotavování z onemocnení a prítomnost trvalých následku a dalších pridružených komplikací.

Pri zpoždení odborné lécby hrozí vážné poškození zdraví až smrt.

At už se jedná o lécbu infarktu srdce, ci mozku, rozhodující jsou první hodiny od zacátku projevu onemocnení.

Pritom príznaky jsou vetšinou typické a dobre rozpoznatelné.

Samozrejme, v nekterých prípadech a pro specifické vlastnosti je možností i atypický, necharakteristický prubeh. Ten muže být prícinou zpoždení lécby z duvodu zanedbání ze strany cloveka, ale i pro chybnou diagnostiku odborníkem.

Nicméne, v dnešní dobe jsou dostupné úcinné metody diagnostiky a lécby.

Ptáte se:
Jaké jsou typické príznaky techto onemocnení?
Jak je vcas rozpoznat?
Jaké jsou príznaky blížícího se infarktu?

Tabulka uvádí typické príznaky pri srdecním infarktu a cévní mozkové príhode

Charakteristické projevy Náhlý nástup potíží i bez predchozích varovných príznaku a obtíží
Srdecní infarkt IM (infarkt myokardu)	Cévní mozková príhoda CMP
Bolest na hrudi tlak svírání pálení pocit tíhy neurcitý a nepríjemný pocit – diskomfort pocit, jako kdyby mel postižený kámen na hrudi, jako kdyby mu nekdo sedel na hrudi Vyzarování bolesti do krku do celisti do ramen do horních koncetin do zad mezi lopatky do oblasti žaludku bolest pretrvává, avšak muže odeznít a vracet se bolest muže mírne tlumit podání nitroglycerinu, který mají u sebe nekterí lidé léceni na srdce, ale nemusí	oslabení strany tela neboli paréza až plegie paréza je cástecná slabost a porucha hybnosti plegie je úplná ztráta schopnosti ovládat koncetinu, svaly jednostranná paréza/plegie hemiparéza hemiplegie neschopnost ovládat ruku ci nohu clovek neudrží predmet v ruce nesevre dlan do pesti nestiskne ruku druhému neschopnost pohybu, zmeny polohy a chuze tahání koncetiny za sebou padání do strany ochrnutí oblicejových svalu – léze faciálního nervu pokleslý ústní koutek pokles ocního vícka vytékání slin z úst nebo tekutin pri pití neschopnost pískat a usmát se zkrivená tvár mravencení v cásti tela – parestézie brní v koncetine, ve tvári porucha kožní citlivosti
tíha na žaludku až bolest v oblasti žaludku pocit na zvracení – nauzea zvracení – vomitus	porucha zraku rozmazané a zamlžené videní slepota (na jedno oko) dvojité videní a jiné
pocit nedostatku vzduchu dušnost – dyspnoe	bolest hlavy závrate ztráta rovnováhy
bledost pokožky prehnané pocení – studený pot	porucha reci dysartrie – porucha výslovnosti, cili nesrozumitelná rec afázie – porucha tvorby reci a porozumení komunikace
strach ze smrti, úzkost – výraz ve tvári, oznacovaný jako horror mortis	kolaps, mdloby krátkodobá ztráta vedomí porucha vedomí, bezvedomí, somnolence, sopor zmena psychiky, zmatenost, dezorientace
pocit na omdlení až omdlení, synkopa (kolaps) krátkodobá ztráta vedomí porucha vedomí – bezvedomí, zmatenost	Vegetativní projevy z poruchy mozkové funkce bledost ve tvári náhle vzniklá nevolnost, tíha na žaludku zvracení prujem nadmerné pocení slabost a únava závrate bušení srdce a tachykardie nízký ci vysoký krevní tlak
slabost závrate	pískání v uších
bušení srdce a srdecní arytmie	krece tela, jako pri epileptickém záchvatu
Jeden ci více projevu a jejich vzájemná kombinace

Rozpoznání techto projevu má zdraví a život zachranující význam.

Proto je pri jejich zpozorování duležitá okamžitá odborná pomoc. Privolání záchranné zdravotní služby zkracuje dobu od diagnostiky po lécbu.

Po urcení presné príciny potíží se volí úcinná lécba. Tu v prípade obou zajištují specializovaná pracovište, která mají k tomu urcené technické a personální vybavení a zázemí.

Volejte 155!

Zpozorujete-li na nekom príznaky IM nebo CMP, necekejte a volejte 155 – tísnovou linku záchranné zdravotní služby.

Pri volání spolupracujte.
Spolupráce zkracuje dobu trvání hovoru.

Operátor tísnové linky se bude ptát významné otázky, a to ohledne:

adresy a orientacního popisu, významných poznávacích bodu
jména a veku postiženého cloveka, zejména v prípade, že se nachází v bytovce, paneláku, a v tom prípade je nutné informovat i o jméne na zvonku
casu vzniku a trvání potíží
stavu cloveka, jeho životních funkcích a projevech
- vedomí a jeho rekce na otázky
  - dezorientaci, prípadne zmatenost a poruchy vedomí
- kvalitu dýchání, zda je dostatecné a prítomné, prítomnost chrcení, lapavého dýchání
- prítomnost krvácení, úrazu
- bolest
- kvalitu reci a schopnost komunikace
- pohyblivost prípadne poruchy hybnosti
- polohu a momentální aktivitu
dlouhodobého onemocnení
jiné doplnující informace

Zapamatujte si:

Každé zbytecné casové zdržení stojí lidské telo bunky, a to stejne mozkové jako srdecní. Z tohoto duvodu je velmi duležité casné rozpoznání, okamžité privolání odborné pomoci a vcasná lécba.

Jinak hrozí riziko pretrvávání trvalých následku, zdravotních komplikací a ohrožení zdraví až života.

Odkazy na zdroje

sekundaprezivot.sk - Sekunda pro život
casjemozog.sk - Cas je mozek
nusch.sk - Zdravé srdce
cdc.gov - Stroke Signs and Symptoms
stroke.org - Stroke Symptoms
cdc.gov - Heart Attack Symptoms, Risk, and Recovery
nhs.uk - Symptoms - Heart attack

Bc. Lukáš Tóth

Zdravotnický pracovník

Střední zdravotnická škola v Nitře mi dala základ pro uplatnění se v oblasti zdraví a nemocí. Díky ní jsem 2 roky pracoval na traumatologické klinice a ambulanci ve FN Nitra. Od roku 2006 jsem byl zaměstnán v záchranné zdravotní službě, kde jsem setrval do roku 2017. Bakalářské studium jsem absolvoval na Univerzitě Konstantina Filozofa v Nitře v oboru urgentní zdravotní péče. Bakalářský titul mi umožnil pokračovat v poslání zdravotnického záchranáře. Mezitím jsem získal místo na tísňové lince 155. V přednemocniční zdravotní péči tak působím do dnešní doby. Zájem o člověka, zdraví a i samotné nemoci jsem měl už v dětství, což mi dalo předpoklad věnovat se tomuto tématu i v dospělosti. Studium a získávání nových informací v praxi mi poskytlo skvělý podklad pro psaní odborných textů, a to v podobě článků, kterým porozumí i běžní lidé. Moje záliba v portálu Zdravotník má tak pevné základy v letech praxe i v osobním zájmu. Podobně mě zajímá i zdravá strava, výživa a celkově zdravý životní styl. Svůj volný čas vyplňuji rodinou a sportem.

Nahlásit problém