Lymská borelióza: Jak dochází k přenosu a jak se projevuje? + Léčba

Borelióza je multisystémové infekční onemocnění bakteriálního původu. Touto nemocí se člověk nakazí po kousnutí hmyzem. Místo je obvykle zarudlé a tvoří se na něm rozsáhlá vyrážka. Může probíhat v mírnější formě. Chronické onemocnění se někdy léčí mnoho let.

Borelióza je nejčastěji přenášena klíšťaty.

Statisticky se vyskytuje u 1-50 % klíšťat, podle lokality. Klíšťata nepřenášejí pouze bakterie onemocnění. Přenášejí také další infekce a parazity. Ty mohou dále komplikovat průběh samotného onemocnění.

Často se ptáte:
Co je to borelióza a jak se přenáší?
Jaké jsou její příznaky, rizika a následky?
Jak se jí zbavit a jak se léčí?
Jaká je prevence?

Uvádí se, že klíště musí být přisáté na kůži nejméně 24 hodin, aby došlo k přenosu.

Proti lymské borelióze neexistuje účinná vakcinace.

Onemocnění je multisystémové a postihuje kůži, nervový systém včetně mozku a mozkových blan, ale také svaly, kosti, klouby a srdce. Pokud zůstane bez povšimnutí, hrozí vysoké riziko, že přejde do chronického a dlouhodobého stadia.

Borelióza je nejčastějším onemocněním přenášeným ze zvířete na člověka. Odborně se tato onemocnění označují jako antropozoonózy.

Čím déle nemoc přetrvává, tím více vnitřních orgánů a tkání napadá. V důsledku toho je také nutná delší doba léčby. Uvádí se však, že až 50 % případů je asymptomatických, tedy bezpříznakových.

Boreliózu způsobuje bakterie Borrelia. Je známo několik typů borélií. V současné době jich existuje 12, z nichž následující podtypy jsou nebezpečné pro člověka:

• Borrelia burgdorferi nebo také Borrelia burgdorferi sensu lato
• Borrelia burgdorferi sensu stricto - v severní Americe se vyskytuje pouze tento podtyp
• Borrelia afzelii 
• Borrelia garinii

V Evropě jsou nejrozšířenější Borrelia afzelli a Borrelia garinii. Projevy jejich infekce jsou různé. Subtyp Borrelia gurgdorferi sensu stricto, vyskytující se především v Severní Americe, má většinou kardiální komplikace.

Název nemoci pochází z amerického města Old Lyme. V roce 1975 se borélií nakazilo několik lidí. Příčinou infekce se však stala až v roce 1981 bakterie boreliózy. O její identifikaci se zasloužil Willy Burgdorfer. 

Hostitelem této bakterie jsou především drobní obratlovci. Například hlodavci, drobní savci, srnčí zvěř, ale také plazi a ptáci. Bakterie borélie byly nalezeny v komárech, mouchách nebo blechách a jiném krev sajícím hmyzu. Za hlavní zdroj infekce se však považuje kousnutí a přisátí klíštěte.

Příčinou tohoto onemocnění bývá:

• přisátí klíštěte
• pokousání jiným hmyzem
• neznámá příčina

Klinicky se tato onemocnění projevují jako forma:

• erythema migrans
• kloubní 
• neurologické
• kožní
• oční
• s horečkou
• bez příznaků

Onemocnění je bakteriálního původu a původcem je bakterie Borrelia burgdorferi.

Bakterie je spirálovitě stočená a patří do skupiny spirochet. V přírodě se tato bakterie vyskytuje především u drobných savců, ale také u ptáků a plazů. Na člověka se přenáší po kousnutí hmyzem, zejména klíšťaty. 

Pobyt v oblasti se zvýšeným výskytem klíšťat je proto rizikový, stejně jako nedostatečná ochrana proti klíšťatům. Po pobytu v rizikových oblastech je důležité zkontrolovat své tělo. Člověk nemusí cítit klíště a přisátí klíštěte.

Klíšťata, tedy Ixodina, jsou hematofágní parazité. To znamená, že se živí krví. Dělí se na exofilní, které aktivně vyhledávají svého hostitele, a endofilní, které přežívají v úkrytu. 

Mezi jejich zástupce patří především exofilní klíšťata, a to:

• klíště obecné - Ixodes ricinus
• klíště lužní - Haemaphysalis concinna
• klíště stepní - Haemaphysalis punctata
• klíště lesní - Haemaphysalis inermis
• piják záplavová - Dermacentor reticulatus
• piják stepní - Dermacentor marginatus
• klíště ježaté - Ixodes hexagonus (endofilní druh)

Klíště obecné je rozšířeno v Evropě, severní Africe a jihozápadní Asii. Jeho výskyt je ovlivněn několika faktory, jako je přítomnost hostitele, teplota a vlhkost prostředí, ale také typ vegetace v daném prostředí.

Klíště se nevyskytuje na písčitých půdách, v mokřadech. Ale ani na obdělávané půdě nebo na vinicích. Ani ve smrkových nebo borových lesích a tam, kde je pH nižší než 7.

Vhodné prostředí je s teplotou 5–32 °C a vlhkostí kolem 80 %. Typické jsou listnaté, smíšené lesy, háje, louky a také pastviny. Nadmořská výška se pohybuje od 600 do 1000 metrů nad mořem.

Jejich hlavními hostiteli jsou myši, krysy, veverky, ježci, králíci, ptáci a plazi, např. ještěrky. Tato zvířata jsou jejich hostiteli, ale také přenášejí různé nemoci, jako je borelióza. Domácí zvířata a lidé nejsou přenašeči patogenů, ale pouze jejich hostiteli. V této skupině však způsobují různá, i závažná onemocnění.

Přenos boreliózy je tedy z infikovaného hmyzu po kousnutí. K přenosu boreliózy z člověka na člověka dochází pouze v případě těhotenství. Borelióza se šíří z matky na dítě, tedy z těhotné ženy na plod. Jinou cestou není přenos možný.

Příznaky boreliózy jsou rozmanité. Nemoc propuká po inkubační době, která obvykle trvá 2–32 dnů, ale někdy trvá i několik měsíců. Jinak jsou projevy nemoci rozděleny do tří časových etap.

První fáze se vyznačuje zarudnutím kůže. Má typický projev, a to jako červená skvrna s centrální bledou částí. Toto zarudnutí se odborně označuje jako erythema migrans (EM). Vzniká především v místě kousnutí klíštětem. Neobjevuje se však u všech. 

Typickým příznakem je výskyt zarudnutí větších rozměrů. Podobá se zarudnutí kůže v podobě lokálního výskytu. Jedná se o příznak kousnutí klíštětem a v průměru je toto zarudnutí velké asi 5 cm.

Uprostřed je vybledlé. Je bezbolestné. Obvykle po několika dnech zmizí. Současně může někdy zmizet a objevit se na jiném místě – odtud označení migrující erytém. To komplikuje pozorování tohoto typického příznaku.

Borelióza se však vyznačuje také zvýšenou únavou, tělesnou teplotou, bolestí hlavy, nevolností, zduřením lymfatických uzlin, které je nebolestivé, a bolestí svalů nebo zad. Jedná se však o poměrně neurčité příznaky podobné chřipce, které mnoho lidí podceňuje.

Později však již dochází k postižení nervového a srdečního systému. Přidružují se příznaky jako světloplachost, pocity brnění v rukou, mravenčení, kožní a kloubní projevy. Dochází také k otokům kloubů a částečnému ochrnutí některých nervů.

To je charakteristické pro druhou fázi, která znamená šíření bakterií po těle a do různých orgánů. A pak se onemocnění může projevit jako meningitida, neuritida, srdeční arytmie, konjunktivitida, artritida, hepatitida, zánět kůže, borreliový lymfocytom, tj. tzv. solidní infiltrát.

Ve třetí fázi se na kůži objevují atrofické změny, především v oblasti velkých kloubů - akrodermatitida. Ale také jako poškození CNS (centrálního nervového systému), projevující se demencí nebo polyneuritidou. V kloubech dlouhodobý zánět (tj. chronická artritida).

Příznaky boreliózy podle stádií

Borelióza se projevuje typicky, ale také atypicky. Někdy dokonce probíhá asymptomaticky. 

V první fázi se objevují tyto příznaky:

• migrující erytém (erythema migrans) v místě kousnutí
• erytém může zmizet a objevit se jinde na těle
• zvýšení tělesné teploty až horečka
• zvětšení lymfatických uzlin
• únava
• bolest svalů, končetin
• a další obecné příznaky, jako je chřipka

Po několika týdnech až měsících nastupuje druhé stadium, to se projevuje:

• kožní změny jako v první fázi, také jako mnohočetná zarudnutí
• generalizované zvětšení lymfatických uzlin
• únava
• bolesti hlavy
• zánět nervů – neuritida (např. zánět lícního nervu, ale také meningitida)
• zánět srdečního svalu – myokarditida
• zánět oka, keratitida – zánět rohovky
• poruchy zraku
• zánět ucha
• pískání v uchu nebo tinnitus
• poškození jater
• zánět slinivky břišní
• bolest svalů
• zánět kloubů (tj. artritida) a s ní spojená bolest kloubů, končetin

Poslední, třetí stadium se projevuje po roce, někdy i po několika letech od infekce, formou:

• acrodermatitis chronica atrophicans - Což je degenerace podkoží. Kůže je hlavně v místech velkých kloubů zbarvená, červená až modročervená, je tenká, prosvítají jí cévy
• chronická neuritida a periferní neuropatie – Poškození nervů

Boreliózu lze velmi dobře diagnostikovat, pokud se projevuje typicky. To se projevuje zčervenáním kůže, tj. migrujícím erytémem. A také na základě anamnézy a příznaků. Pokud se však projevuje netypicky, je diagnóza obtížná.

Celkově je diagnostika boreliózy poměrně složitá. Řeší se vyšetřením krevních vzorků, ale v některých případech nemusí prokázat přítomnost infekce nebo je falešně pozitivní. Metoda PCR se používá také v likvoru, v synoviální tekutině kloubu nebo v moči. Nejčastěji se používají testy ELISA.

Průběh může být individuální. U některých lidí se projeví zarudnutí i jiné příznaky rychleji, když jde o akutní formu. V některých případech, zejména pokud se na nemoc přijde později, je forma nicméně spíše dlouhodobá a chronická.

První stádium onemocnění

Nejdříve se lymská borelióza projevuje neurčitými chřipkovými příznaky, které později mohou krátkodobě ustoupit. Bakterie zároveň začne pronikat do centrální nervové soustavy, kloubů nebo do kardiovaskulárního systému. V konečných fázích dochází i k částečné obrně.

Borelióza, která se projevuje typicky erytémem migrans, začíná zpravidla v rozmezí 3 až 30 dní po poštípání hmyzem, tedy klíštětem. Erytém (zarudnutí) je ohraničený, bez vyvýšení. A to v místě kousnutí. Ve středové oblasti je vybledlý. Kůže není bolestivá.

V tomto stádiu se vyskytují celkové příznaky, jako jsou slabost, únava, bolest svalů. Může se zvýšit tělesná teplota a zvětšit regionální lymfatické uzliny. Příznaky jsou celkové a dají se popsat jako chřipkové. V tomto stádiu je nicméně velmi důležité časné diagnostikování.

Přechod boreliózy do druhého stadia

Následně, pokud se onemocnění neléčí, přechází do druhého stadia. To může nastoupit po týdnech až měsících. I v tomto stádiu se mohou vyskytovat kožní změny. A to nejen v místě přisátí. Objevuje se i boreliový lymfocytom. To je nebolestivé zduření, hlavně v oblasti boltce, prsní bradavky či v oblasti šourku (skrota).

Bakterie se rozšiřují dále po organismu, kde napadají ostatní tělesné systémy. Lymfatické uzliny mohou být celotělově zduřelé. V případě nervového systému vznikají různé neuritidy, až zánět mozkových blan (meningitida). Častý je zánět a ochrnutí obličejového nervu.

Pokud postihne srdce, následkem může být karditida (zánět). Příkladem je myokarditida, což je zánět srdečního svalu. Zánět je příčinou chlopenních vad, ale vyústit může až do selhání srdce. Přítomné bývají poruchy srdečního rytmu. Z nich se vyskytuje AV blokáda.

Velmi častá jsou postižení kloubů. Artritida se projevuje otokem kloubů a samozřejmě i jejich bolestí. Typicky zasahuje kolenní kloub a ostatní velké klouby. V případě neléčené boreliózy je normální, pokud potíže ustupují po několika týdnech až měsících.

Oči jsou postiženy v jakémkoliv stádiu, a to platí i pro jejich různé části. Prvotně se může projevit konjunktivitidou (zánětem spojivek). Přidružují se potíže, jako je zarudnutí oka, zhoršení zraku, citlivost na světlo, dvojité vidění. Ale i bolestivý pohyb očí a množství jiných závažných problémů.

Následky lymské boreliózy ve třetím stádiu

Třetí stádium je znakem neléčené boreliózy. Vzácně se vyskytuje chronická encefalitida, encefalomyelitida, meningoencefalitida. Poškození periferních nervů (periferní neuropatie) se projeví jako zhoršení citlivosti či mravenčení (parestézie).

Zmíněná acrodermatitis chronica atroficans je typickým projevem tohoto pozdního stadia. Degenerativní změny kůže jako zarudnutí či červeno-modré zbarvení kůže. Kůže je tenká a prosvítají skrze ni cévy. Vyvíjejí se podkožní zatvrdnutí, uzlíky, a to zejména nad kostmi (čéška či loket).