Když bolí kosti: Je to z důvodu únavy, nachlazení, rakoviny, nebo něčeho jiného?

Bolest kostí lze cítit během růstu. Jiným případem je přetížení, například dlouhodobé stání, či při bolesti pánevní kosti po dlouhodobém sezení. Úraz také způsobí bolest.

Při úrazech záleží na mechanismu a na působící síle. Často se vyskytují naražení či zlomeniny. Bolest samozřejmě může poukazovat na onemocnění. To může mít infekční původ nebo být způsobeno degenerací kostní tkáně. Případně značí onkologické onemocnění.

Onemocnění tohoto typu jsou poměrně náročná na léčbu. Je třeba, aby se zachytila co nejdříve. Právě proto, pokud bolest kosti nezpůsobil vnější podnět, je třeba vyhledat odborného lékaře, tedy ortopeda.

Často se ptáte:
Jaké jsou příčiny, když bolí kosti?
Jde o únavu, nachlazení, či vážně nádorové onemocnění?

Růst kostí a jejich bolest

Růstová bolest se objevuje u dětí a dospívajících.

Není příznakem onemocnění.

Je přítomna v případě rychlého růstu kostí. Nastupuje hlavně v klidu a během noci. Důležité je rozlišit tyto bolesti od chorobných stavů. Tento typ bolesti neprovázejí celkové příznaky, jako je horečka nebo otok končetin.

Příčinou bolesti kosti je úraz

Většinou bývá kost ohrožena externím vlivem. A to při pádu, naražení nebo jiném mechanismu. Způsobí buď naražení kosti, nebo frakturu kosti (její nalomení nebo zlomení).

V případě naražení je bolest akutní.

Postupně ustupuje a obnovuje se hybnost a citlivost v dané oblasti. Při zlomení, tedy fraktuře, je bolest dlouhodobější. Místo a okolí zlomeniny oteče, nastává porucha hybnosti. Citlivost je maximální.

Bolest přetrvává do zhojení kosti. Každý pohyb by bolest zhoršoval a prodlužoval by hojení. Oblast fraktury musí být fixována, tedy znehybněna. Jinak by hrozil srůst kosti v nepřirozené poloze. A to v případě fraktur, při kterých byla změněna poloha kosti.

I proto je při podezření na zlomeninu důležité odborné vyšetření. A to hlavně při viditelných dislokacích, tedy v případě změny přirozené polohy a postavení kosti či končetiny.

Rizikové jsou otevřené zlomeniny, hlavně kvůli riziku infekce.

Bolest kosti a otok v dané oblasti je v mnoha případech přítomna i po zahojení. Přetrvává dlouhodobě. V některých případech se zhoršuje nebo vrací v případě změn počasí. Meteosenzitivní zhoršení obtíží je hlavně po závažnějších poraněních a poškozeních kosti.

Sekundární bolest (zapříčiněná jiným onemocněním)

Kostní onemocnění, při kterém se vyskytuje bolest kostí, je Pagetova choroba. Charakterizuje ji deformace kostí. Může postihovat jednu nebo více kostí. U 70–80 % postižených má bezpříznakový průběh.

Hlavní příznaky při tomto onemocnění jsou:

• bolest kostí, častá noční bolest
• deformace kostí, lebky, obratlů
• bolest hlavy
• útlak nervu, například poruchy sluchu
• časté zlomeniny kostí

Řídnutí kostí má za následek také bolest.

Řídnutí kostí (odborně i osteoporóza) je onemocnění, které vzniká na základě poruchy látkové výměny kostní tkáně. Důsledkem je ubývání kostní hmoty. Následkem je jejich vyšší křehkost.

Kost je náchylná na zvýšenou lámavost. V tomto případě se bolest kostí projevuje nejprve na zádech. Později postupuje do bederní oblasti a vystřeluje do dolních končetin. Více o osteoporóze najdete v článku o tomto onemocnění.

Osteoartróza je onemocněním, které má za následek degenerativní změny kloubů a postihuje chrupavky kloubů. Je příčinou bolesti kostí a kloubů, a to hlavně kyčelních a kolenních kloubů, ale i páteře. V případě postižení páteře je známý název spondyloartróza, u beder koxartróza a v případě kolen gonartróza.

Mezi její příznaky patří:

• praskání v kloubu, takzvaný krepitus
• zbytnění kostí, deformace kloubů
• omezení pohybu
• bolest, a to hlavně po námaze
• ztuhnutí kloubů po inaktivitě

Bolest může způsobit i zánět kosti. Ten se vyskytuje po operacích zlomenin, ale i po ortopedických operacích či při septickém stavu. Kromě bolesti zanícené části kosti se přidružuje horečka.

Kosti ale mohou napadnout i různé bakteriální infekce. Infekce se dostanou do kostní dřeně a způsobí zánět. Následně vzniká bolestivost daného místa spolu s omezením funkčnosti postižené kosti. Mezi taková onemocnění způsobené bakteriální infekcí patří například tuberkulóza kostí.

Costenův syndrom je neuralgická forma bolesti kosti v oblasti ucha, záhlaví. Při poruše temporomandibulárního kloubu se bolest nachází v oblasti čelisti, spánku a v krku. Bolesti obličeje a hlavy mohou mít různorodé příčiny. Na diagnostice spolupracují stomatolog, neurolog, ORL lékař, oční lékař a také psycholog nebo psychiatr.

Bolest trojklanného nervu může imitovat bolest kostí v oblasti zásobení tohoto nervu. Jde ale o neuralgii, ne o bolest a příčinu vycházející z kosti. Dochází k zánětu nervu, a to i při nachlazení. Často i vzniká i při bolestech zubů.

Projevuje se bolestí obličeje, tváře, bolestí v oblasti ústní dutiny, ucha či spánku. Bolest může být zhoršená dotykem, žvýkáním, mluvením. Běžné léky nemusí účinkovat. Bolest je intenzivní a nepříjemná.

Bolesti kostí a kloubů se vyskytují i ​​při zvyšování tělesné teploty a při horečce. Často je bolest přítomna při infekcích, například i při zánětu horních cest dýchacích, a tedy i při chřipce.

Nedostatek vitaminu D je na vině v případě různých onemocnění. Jako je například osteoporóza, rachitida (křivice), deprese, chronický únavový syndrom či chronická bolest. Vitamín D je důležitý pro imunitu, ale i pro respirační či kardiovaskulární systém. Má i antikarcinogenní vliv.

Bolest na hrudní kosti, pokud není bolest poúrazová, je přítomna z různých příčin. Časté jsou bolesti hrudní kosti a páteře, a to kvůli potížím s páteří. Vyvolat ji mohou respirační onemocnění, onemocnění kardiovaskulárního, ale i trávicího systému. Bolest celého těla i kostí může být přítomna i při onemocněních ledvin.

Bolestmi kostí se však projevují i ​​mnohé jiné zdravotní problémy, komplikace a onemocnění, které na první pohled nemusí souviset s kostmi. Jde například o celiakii, kde dochází k řídnutí kostí. Je to způsobeno poruchou vstřebávání látek potřebných pro krvetvorbu v kostní dřeni.

Nádorová onemocnění

Nádorová onemocnění na kostech mohou být přímo na povrchu kosti, případně v jejím středu (v kostní dřeni). Při nádorech je přítomna bolest nejen v kostech, ale i v jejich okolí. Nádory mohou být nezhoubné neboli benigní, ale také zhoubné, tedy maligní.

Příkladem nezhoubného nádoru je osteom. Postihuje hlavně lidi do 20 let a jeho výskyt je poměrně vzácný. Projevuje se pomalu rostoucím hrbolem. Může být příčinou patologické zlomeniny. Jeho vznik může podmínit i úraz.

Chondrom je nezhoubná formou nádoru. Je tvořen chrupavkou. A dělí se podle místa, kde roste. Uvnitř kosti se tvoří enchondrom, a to hlavně na rukou a nohou. Na vnější ploše kosti roste juxtakortikální chondrom.

Bolest kosti na koleni může způsobit osteoklast. Většinou se vyskytuje právě v této oblasti. Méně frekventovaně v oblasti zápěstí, ruce, paže, kde může způsobit bolest kosti, ale také v oblasti pánve.

Chondrosarkom je nejčastější formou zhoubného nádoru kostí. Typicky se vyskytuje v období 40.–70. roku života. Vyskytuje se hlavně u mužů. Bolesti kosti jsou přítomny v sedací oblasti, v místě kyčle. Bolesti se postupně zhoršují a neustupují ani v klidu.

Osteosarkom je maligní nádor. Postihuje hlavně dlouhé kosti na dolní končetině. I v tomto případě může bolest v oblasti kolena značit jeho výskyt. Roste v kosti, poškozuje ji i okolní měkké tkáně.

Spolu s chondrosarkomem patří k nejčastějším maligním onemocněním. Nejvyšší výskyt je mezi 10. a 20. rokem života. Projevuje se hlavně:

• klidovou a noční bolestí v postižené oblasti
• tvrdým nebolestivým zduřením, tedy hrbolem
• je příčinou patologických zlomenin
• při metastázách do plic způsobuje dušnost, kašel
• má i celkové projevy
  • zvýšení tělesné teploty
  • hubnutí
  • noční pocení

Nádorem, který postihuje kostní dřeň, je mnohočetný myelom. Postihuje zejména věkově starší pacienty. U drtivé většiny z nich je přítomna bolest kostí, nejčastěji na zádech nebo na žebrech. Léčba je možná chemoterapií nebo transplantací kostní dřeně.

Nastává při něm porucha správné funkce kostní dřeně. Ta není schopna produkovat dostatečné množství potřebných krevních buněk. Důsledkem toho je chudokrevnost (anémie) či časté krvácení nebo sklon k infekcím, tedy snížená imunita.

Více informací o této nemoci je v samostatném článku.

Kromě toho postihuje kostní dřeň i leukémie. Je velmi nebezpečná, a proto je třeba začít s léčbou co nejdříve. V opačném případě může choroba dospět do takového stadia, které již bude nevyléčitelné.

Leukémie je zhoubné onemocnění krve. V kostní dřeni dochází k chorobnému množení leukocytů (bílých krvinek), a to hlavně nezralé formy. Opět dochází k potlačení normální krvetvorby.

Leukémie je nejčastější onkologické onemocnění dětského věku ve vyspělých zemích. Více informací o tomto onemocnění je v článku.

I jiná onkologická onemocnění se mohou projevovat bolestmi kostí. Například rakovina prostaty. Nepostihuje kost, projevuje se bolestí zad a kostí v okolí beder a boků.

Jiným případem je metastazování jiného nádoru do kostí. Metastáza je vlastně vzdálené ložisko, které vzniklo z primárního maligního nádoru na jiném místě v organismu. Příkladem takového metastazování je rakovina:

• prsu
• dělohy
• prostaty
• štítné žlázy
• plic
• ledvin