Enteropatická artritida a zánět střeva: Jak spolu souvisí? + Příznaky

Enteropatická artritida (nebo také enteropatická artropatie) je dlouhodobým onemocněním, které spojuje chronické zánětlivé choroby střeva se zánětem kloubů.

Uvádí se, že přibližně u 20 % lidí s chronickým zánětlivým onemocněním střev je také přítomno postižení kloubů.

Enteropatický = pojem označující jakoukoli patologii, chorobný stav střeva.
Artritida = zánět kloubů.

Enteropatická artropatie se řadí také mezi séronegativní spondylartropatie, jako je ankylozující spondylitida, psoriatická artritida či reaktivní artritida. K postižení velkých a malých kloubů se přidružuje i poškození páteře.

Co jsou to nespecifické záněty střeva ve zkratce

IBD (z anglického Inflammatory Bowel Disease) je nespecifický zánět střeva, který probíhá chronicky – celoživotně.

Hlavními představiteli IBD jsou Crohnova choroba a ulcerózní kolitida. Tato dvě onemocnění se vyznačují dvoufázovým průběhem.

Dvoufázový průběh: 

1. remise – ústup potíží a časový úsek relativně bez přítomnosti příznaků onemocnění
2. relaps – čas opětovného nástupu potíží projevů onemocnění – exacerbace

Taková forma průběhu se označuje také jako remitující-relapsující.

Crohnova choroba se vyznačuje tím, že zánět může postihnout kteroukoli část trávicí trubice. Nejčastěji je to v ileocekální oblasti (v místech, kde přechází tenké střevo do tlustého).

Ulcerózní kolitida je typická tím, že chronický zánět postihuje výhradně pouze tlusté střevo. A až v 95 % případů zasahuje konečník (rektum), odkud se následně šíří směrem nahoru střevem.

Oba stavy se projevují bolestmi břicha, které nejsou jedinými příznaky. Doprovázejí je různé jiné, hlavně trávicí potíže.

Chcete vědět více o enteropatické artritidě?
Čtěte s námi dál.

Zpět k enteropatické artritidě

Enteropatická artritida spojuje primárně zánětlivé onemocnění střeva a postižení kloubů.

Zdravotní potíže nicméně ve většině případů doplňují i oční či kožní problémy a defekty sliznic.

Kromě uvedených nespecifických zánětlivých onemocnění střeva se s artritidou spojují také jiná. Příkladem je i celiakie, Whippleho choroba, kolagenní kolitida či stav po operaci (bypassu) střeva.

Plus se sem řadí i reaktivní artritida, která vznikla po gastrointestinální infekci.

Infekci může zapříčinit:

• Bakterie: Shigella, Salmonella, Yersinia
• Parazit: Strongyloides stercoralis, Entamoeba histolyticum, Taenia, Ascaris lumbricoides, Cryptosporidium a Giardia lamblia

V případě této formy artropatie se uvádí, že:
Potíže s klouby většinou doprovází nástup střevních problémů.
Zhoršení gastrointestinálních projevů = zhoršení artritidy.
Artritida většinou ustupuje bez trvalého poškození kloubu.
Vzácně může zanechat poškození kloubu – deformity.

Postižení kloubů se může dotýkat páteře, sakro-iliakálního kloubu (SI kloub), tj. spojení mezi pánví a páteří = axiální forma.

Často zasahuje velké klouby, jako je koleno, stehno nebo kotník.

Méně často zasahuje také malé klouby, jako je loket, zápěstí a drobné klouby ruky a nohy.

Zánět sahá i na úroveň úponů šlach a svalů. Nejčastěji v oblasti nohy a Achillovy šlachy.

Podle toho se i řadí mezi podskupinu axiální či periferní.
Při axiální formě je poškození na úrovni páteře a SI kloubů.
Za periferní typ považujeme zasažení kloubů na končetinách, častěji na dolních končetinách.

Z velké části jde o monoartikulární postižení, kdy je přítomen zánět jednoho kloubu. Případně může jít o oligoartikulární formu, tedy současný zánět maximálně 4 kloubů.

Těžší průběh může zasáhnout 5 a více kloubů. Tehdy se označuje jako polyartikulární artritida.

Uvádí se, že jde o akutní vzplanutí potíží, které je časově ohraničené na několik týdnů až měsíců. Následně nastává období remise (ústupu).

Zajímavá fakta:

• 17–39 % případů IBD doprovází také artritida
• potíže s klouby jsou nejčastějším přidruženým problémem při chronických zánětech střeva
• vzácněji se IBD spojuje i s jinými revmatickými onemocněními, jako je:
  • Sjögrenův syndrom
  • Takayasuova arteritida
  • fibromyalgie
• 2–26 % případů se spojuje s páteří a SI kloubem = axiální poškození
• asi 2–3 % připadají pro reaktivní artritidu
  • po infekci střevními bakteriemi jako je Shigella či Salmonella
  • často i po operaci střev – střevním bypassu
    • přibližně 10–50 % - bypassové artritidy

Příčina enteropatické artritidy není objasněna. Stejně jako není přesně známo propojení mezi zánětem střeva a kloubů.

Uvádí se, že je jistá souvislost v genetické predispozici a přítomnosti HLA-B27. Ne u každého s pozitivitou HLA se onemocnění nicméně spustí.

Uvádí se, že existuje jistý vztah mezi rozsevem bakterií ze střeva do kloubů. Příkladem může být reaktivní artritida.

Mezi rizikové faktory se řadí:

• genetická predispozice
• pozitivita markeru HLA
• rodinný výskyt – rodinná anamnéza
• aktivní střevní onemocnění (IBD, celiakie, infekce)
• apendektomie – odstranění apendixu po jeho zánětu
• kouření
• erythema nodosum
• pyodermie gangrenosum
• operace střev – střevní bypass

Základem je autoimunitní porucha. Jde o chorobně změněnou imunitní reakci, která následně útočí na tělu vlastní buňky, tkáně.

Proč k ní dochází? To také není známo.

Enteropatická artritida se vyskytuje u mladých a v případě obou pohlaví stejně.

Příznaky při enteropatické artritidě slučují projevy zasahující klouby a trávicí systém. Přítomny mohou být i celkové potíže.

Kloubní postižení a střevní potíže mohou nastoupit společně, ale i před nebo až po odhalení střevního onemocnění.

Příkladem je i to, když problém s páteří předchází střevní projevy o několik let.

Dělení příznaků znázorňuje tabulka

Příznaky enteropatické artritidy ve zkratce:

• trávicí potíže
  • bolest břicha
  • průjmy
  • časté nucení na stolici
  • hlen či krev ve stolici
  • nadýmání
• klouby a šlachy
  • bolest kloubů
  • otok kloubů
  • ztuhnutí kloubů – hlavně ranní a po čase inaktivity
  • porucha hybnosti kloubů
  • bolest páteře, beder, kříže, SI spojení
  • bolest úponů – hlavně Achillova šlacha – pata + bolest nohy, chodidla
  • daktylitida - otok prstů pro zánět úponů,
    tvar prstu připomínající párek, klobásku – klobásový otok
• celkové příznaky
  • bolest těla
  • celková slabost
  • únava
  • nechutenství
  • hubnutí
  • zvýšení tělesné teploty až horečka
  • zánět oka, zarudnutí a svědění spojivek
  • kožní vyrážky
  • časté afty sliznice ústní dutiny

Pozor na rizika onemocnění.

Zvyšuje se míra řídnutí kostí. Přitom osteoporóza je nebezpečná hlavně z hlediska náchylnosti kostí ke zlomeninám i při méně závažném poranění, pádu.

+

Rizikem při revmatických onemocněních je i poškození srdečních chlopní. Závažná je aortální nedostatečnost, ale také porucha srdečního rytmu.

Diagnostika probíhá na úrovni anamnézy. Člověk popisuje přítomnost obtíží, které značí obě skupiny onemocnění.

Současný výskyt postižení střev i kloubů + ostatních mimokloubních obtíží.

HLA-B27 může a nemusí být přítomen, stává se tak asi u 25 % případů.

V diagnostice je důležité i laboratorní vyšetření, CRP, FW, krevní obraz, případně kultivace, kdy se vyšetřuje krev či stolice.

Přidat se může odběr tekutiny z kloubu a vyšetření na přítomnost patogenů – odběr synoviální tekutiny po vpichu jehlou do kloubu.

Přidává se zobrazovací vyšetření, jako je RTG, CT, MRI, USG a vyšetření střeva endoskopie (kolonoskopie, sigmoidoskopie).

Potřebné je odlišit jiné příčiny = diferenciální diagnostika.
Příkladem je revmatoidní artritida, u dětí do 16. let juvenilní idiopatická artritida, lymská borelióza, septická artritida, gonokoková artritida a jiné.

Průběh enteropatické artritidy závisí na několika vlastnostech a je individuální.

Pro onemocnění je typické, že vypukne u mladých lidí, a to už od 15. do 40. roku života.

Obě skupiny, tedy kloubní a gastrointestinální projevy, mohou probíhat společně. Stává se, že vypuknutí střevních potíží probíhá společně s bolestmi kloubů.

Případně zhoršení gastrointestinálních problémů stupňuje i kloubní symptomy.

Axiální forma se vyznačuje tím, že bolesti páteře či SI kloubu mohou předcházet vzplanutí střevních potíží i o několik let.

Popřípadě se zánět kloubů přidružuje až následně. A to v době, kdy jsou střevní příznaky již utlumené. Průběh v této formě je možný hlavně při periferních formách.

Uvádí se také rozdělení periferní artropatie na:

• enteropatickou artritidu I. typu
  • migrující artritida, přechodné potíže kloubů
    • většinou kolena, kyčle, zápěstí, kotníků a loktů
  • oligoartritida - maximálně 4 klouby
  • trvá několik týdnů
  • nevytváří deformity kloubů
  • často u lidí s Crohnovou chorobou
• polyartritidu II. typu
  • zasahuje hlavně drobné klouby ruky či nohy, zápěstí či lokty
  • méně častý výskyt
  • postižení 5 a více kloubů
  • 4 % lidí s Crohnovou chorobou a 2,5 % s ulcerózní kolitidou

Pro periferní formu je výraznější postižení dolních končetin, kdy je přítomna oligoartritida asymetrického typu. Postižení se týká maximálně 4 kloubů na jedné straně těla.

Artritida tohoto druhu bývá migrující. Potíže procházejí mezi jednotlivými klouby.

Zánětlivá aktivita většinou nezanechává poškození kloubu.

+

Společně probíhá i zánět úponů šlach a často i oka.

Časový úsek příznakových stadia je ve většině případů několik týdnů.

Dobu příznaků střídá remise. Hlavně v prvních letech nemoci je střídání remisí a relapsů v kratším časovém rozmezí.

V některých případech přetrvává symptomatické období měsíce, ale také i více než rok. Označuje se pak jako chronická forma, a to přibližně v 20 % případů.

Ne vždy probíhá sledování intenzity střevních a kloubních projevů stejně.

Při zánětu střeva je stoupající či klesající průběh intenzity mnohdy společný.

Při Crohnově chorobě však není typické následování intenzity projevů mezi střevními a kloubními obtížemi. Podobně je na tom i vliv chirurgické léčby. Operační řešení nemá dostatečný efekt zmírnění onemocnění.