Reaktivní artritida: poinfekční zánět, bolest kloubů a jiné příznaky?

Reaktivní artritida: poinfekční zánět, bolest kloubů a jiné příznaky?
Zdroj fotografie: Getty images

Reaktivní artritida je označením pro zánětlivé onemocnění kloubů, které vzniklo po prodělané infekci v jiné části organismu.

Vlastnosti

Reaktivní artritida je zánětlivé onemocnění kloubů, které vzniklo následkem prodělání infekce v jiné části lidského organismu.

Rozvíjí se s určitým časovým zpožděním, kdy známky prvotní infekce již nemusí být přítomny. Nejčastěji se tak stává po infekcích gastrointestinálního (trávicího) a urogenitálního systému, ale i po infekcích dýchacích cest.

Většinou probíhá akutně, avšak někdy přechází do chronické formy, a nezanechává vážné poškození kloubů. Je běžné, že kloubní potíže provázejí i mimokloubní problémy, jejichž nejčastějším zástupcem je zánět oka, oční spojivky.

Postihuje většinou lidi ve věku od 20. do 40. roku života. Ale vyskytuje se také u dětí a seniorů.

Uvádí se, že u obou pohlaví má přibližně stejné zastoupení, avšak v některých případech je prokázán vyšší výskyt u mužů. Jde zejména o urogenitální postinfekční artritidy.

Artritida, zánět zasahující do synoviální vrstvy kloubu, čili
synovitida = zánět synoviální blány pokrývající pouzdro kloubu.

Ptáte se, proč u někoho po určité infekci dojde k rozvoji onemocnění, a u jiného ne?

Přesná příčina nebyla doteď odhalena.

Do souvislosti se však dostává přítomnost antigenu HLA B27,
který je pozitivní u některých lidí.
V tomto případě se prý riziko výskytu zvyšuje 10 až 20násobně.

Chcete vědět více o reaktivních artritidách?
Jaké infekce je vyvolávají?
Jak se projevují?
Stručně o léčbě?
Čtěte s námi.

Jak se definuje reaktivní artritida

Reaktivní artritida je sterilní zánět kloubů, který vznikl po určitém čase na základě prodělání infekce v jiné části lidského organismu. Přičemž u daného jedince se vyskytuje zvýšená genetická predispozice k rozvoji daných onemocnění.

Odborněji se vysvětluje jako:

Imunitně podmíněná synovitida, která se rozvíjí kvůli přítomnosti antigenu, nukleových kyselin nebo porušených forem vyvolávajícího mikroorganismu v kloubu (životaschopné mikroorganismy, které nejsou prokázány kultivací).

Reaktivní artritida, při které se vyskytuje triáda symptomů,
čili postižení kloubu, zánět močového traktu a zánět spojivek,
se v minulosti označovala jako Reiterův syndrom.

Onemocnění se také řadí mezi spondylartritidy, jelikož s nimi sdílí některé společné rysy a projevy, jako:

  • přítomnost HLA antigenu
  • postižení axiálního skeletu – páteře + sakroiliakálního kloubu – spojení mezi pánví a páteří
  • častější výskyt zánětu očí a spojivek
  • časté záněty šlach a jejich úponů
  • kožní komplikace a postižení sliznic
  • zvýšení sedimentace (FW) a CRP

Mezi spondyloartropatie (onemocnění se současným poškozením páteře) se řadí například psoriatická artritida a ankylozující spondylitida.

Přítomnost HLA B27 zvyšuje riziko výskytu těchto onemocnění.
Zároveň však... 
Jeho nepřítomnost nevylučuje rozvoj artritidy.

Reaktivní artritidy jsou typické tím, že probíhají několik týdnů, ale následně ustupují. Na kloubech nezanechávají trvalé strukturální poškození.

+ Pouze vzácně přecházejí do chronického průběhu.

I v případě tohoto onemocnění je důležité jeho včasné odhalení a včasná léčba.

Příčiny

Přesná příčina vzniku reaktivní artritidy není známa.

Ale, při jejím vzniku se podílí přítomnost antigenů HLA B27, které patří k hlavním predisponujícím faktorům. Zároveň však jejich nepřítomnost nevylučuje možné vzplanutí onemocnění.

Nicméně, jejich důkaz 10 až 20násobně zvyšuje riziko.

Rodinný výskyt je i proto možný, ale není přítomna přímá dědičnost.

Základem je chorobně změněná imunitní reakce, kdy imunita těla napadá tělu vlastní buňky. Má tedy autoimunitní složku.

Tato obranyschopnost organismu byla změněna po předchozí infekci určitými patogeny z vnějšího prostředí.

Je dokázáno, že bakterie nebo bakteriální produkty putují v krvi do vzdálených oblastí těla, v tomto případě pronikají do synoviální vrstvy obalující pouzdro kloubu.

Často se onemocnění rozvíjí po prodělání infekcí trávicího (gastrointestinálního GIT) či urogenitálního (močopohlavního) traktu, ale také po infekcích dýchacích cest.

Podle infekčního agens se následně i dělí na postchlamydiovou reaktivní artritidu, enteroartritidu či artritidu po respiračních onemocněních.

Vyvolávajícím spouštěčem mohou být mikroorganismy jako například:

  • chlamydie
  • salmonela
  • Shigella
  • campylobacter
  • yersinia
  • clostridium difficile
  • neisseria gonorrhoeae - způsobuje kapavku, častěji způsobuje septickou artritidu
  • ureaplasma urealyticum
  • borelie
  • mycoplazma pneumoniae
  • streptococcus pyogenes častěji u dětí

Uvádí se, že u dospělých, a hlavně mužů, je zvýšená přítomnost reaktivní artritidy po chlamydiové infekci. Dokázaný je i vliv pohlavně přenosných nemocí a negativní dopad častého střídání sexuálních partnerů.

I z tohoto důvodu je důležitá ochrana při náhodném sexuálním styku.

Spojuje se také s některými viry (hepatitida, zarděnky, entero a adenoviry) a HIV. Oslabený imunitní systém člověka je tehdy náchylnější na vzplanutí bakteriální superinfekce.

ReA se vyskytuje také u dětí.

V souvislosti v dětským obdobím se uvádí, že je možný výskyt po infekcích horních cest dýchacích, například také po zánětu krčních mandlí, tonzilitidě.

Zajímavé je také onemocnění nazvané revmatická horečka. Jde o onemocnění typické pro dětské období po prodělání streptokokových infekcí horních cest dýchacích a krčních mandlí, které vyvolal streptokok.

Známá fakta o reaktivní artritidě:

  • vyšší riziko vypuknutí při důkazu antigenu HLA B27
  • nejčastěji v období mezi 20. a 40. rokem života
  • v případě mužského pohlaví přibližně 2krát vyšší riziko jako komplikace pohlavně přenosného onemocnění
  • gastrointestinální ReA u mužů a žen stejné zastoupení
  • u dětí častěji po infekcích dýchacích cest

Příznaky

Příznaky onemocnění mají dvě strany, kdy první jsou kloubní, takzvaně artikulární, projevy a tou druhou mimokloubní, tedy extraartikulární, příznaky.

Skupina hlavních příznaků v tabulce

Kloubní potíže Mimokloubní potíže
  • zánět kloubu
  • otok kloubu
  • bolest kloubu
  • a jeho zatuhnutí
  • zhoršení pohyblivosti kloubu
  • zarudnutí kůže nad kloubem
  • zvýšená teplota pokožky nad kloubem
  • únava
  • zvýšení tělesné teploty až horečka
  • slabost
  • celková nevolnost
  • hubnutí
  • zvětšení lymfatických uzlin
  • kožní příznaky
  • olupující se kůže, připomíná psoriázu
  • keratoderma blennorrhagica - postihuje plosku nohou a rukou
  • případně se vyskytuje i erythema nodosum
  • vředy na sliznicích, v ústech
Přítomna je proto i bolest v končetinách a v blízkém okolí
  • bolest v nohách, ve spodní části zad,
    vyzařující do hýždí
  • současné je také postižení blízkých struktur
    • šlach a úponů šlach, často bolest Achillovy šlachy či nohy
    • později až rozvoj daktylitidy - otok prstů, připomínající párky, klobásový otok prstu
Urogenitální potíže
  • zánět močových cest a pohlavních orgánů
  • zánět močového měchýře či prostaty
  • nucení na močení
  • pálení a řezání při močení
  • někdy i zánět předkožky penisu a žaludu
  • nejzávažnější komplikací je glomerulonefritida s hrozbou ledvinového selhání
Nejčastěji jsou postiženy klouby dolních končetin:
  • koleno
  • kotník
  • kyčelní klouby
  • sakroiliakální klouby – spojení pánve a páteře
    • sakroileitida postihuje až 95 % případů
  • páteř
  • většinou jde o monoartikulární formu, kdy je zasažen pouze jeden kloub, maximálně však 4 středně velké a velké klouby
  • polyartikulární forma při postižení více kloubů, méně častá
  • horní končetiny jsou postižené méně často
Postižení trávicího traktu
  • zánět střeva
  • bolest břicha
  • průjem
  • připomínající ulcerózní kolitidu
Oční projevy
  • zánět spojivek – konjunktivitida
  • zarudnutí oka
  • zvýšené slzení
  • svědění oka až bolest
  • pocit písku v oku
  • citlivost na světlo
  • zhoršení zraku
  • jako nejčastější komplikace reaktivní artritidy
  • přední uveitida – zánět duhovky

 Vzácně, ovšem závažně, může onemocnění komplikovat postižení srdce. Příkladem je myokarditida (zánět svalu srdce) či endokarditida (zánět vnitřní blány srdce) s poškozením srdečních chlopní až selhání srdce.

V tomto případě se přidruží i kardiální potíže jako například:

  • srdeční arytmie
  • bolest na hrudi
  • dýchací potíže

Rizikovou komplikací srdeční arytmie a poškození srdečních chlopní je vznik nitrosrdeční trombózy, kdy se v srdečních dutinách tvoří krevní sraženiny.

Následně hrozí embolizace, která může ucpat cévu v jiném místě těla a zapříčinit srdeční infarkt nebo cévní mozkovou příhodu.

Diagnostika

Diagnostika se opírá o anamnézu, tedy výskyt poškození kloubů. Postižený jedinec si stěžuje na problém s jedním či více středně velkými či velkými klouby. K tomu se přidávají i zmíněné celkové zdravotní potíže.

Následuje fyzikální vyšetření a vyšetření postiženého kloubu, jeho funkčnosti, kůže nad kloubem a zhodnocení přítomnosti otoku.

Důležitý je fakt, že kloubní příznaky nastaly až po překonání jiné infekce.

V anamnéze je třeba zjistit z předchozího období:

  • průjmy
  • bolest břicha
  • problém s močením
  • pohlavní aktivitu, hlavně ve spojení s novým nebo náhodným sexuálním partnerem
  • případně infekce u partnera

Doplňují se laboratorní vyšetření krve, jako je CRP, sedimentace, základní krevní obraz, ale také sérologie, vyšetření protilátek, HLA a jiné.

Podstatný je odběr a vyšetření kloubního výpotku, kterým se vyloučí septická artritida.

+ doplní se stěr z močové trubice nebo z děložního čípku u žen pro důkaz chlamydií.

Ze zobrazovacích metod se může doplnit RTG, CT, MRI.

Při diagnostice se využívají diagnostická kritéria, jako:

  • hlavní kritéria:
    • artritida
      • asymetrická
      • mono nebo oligoartritida
      • postihuje hlavně dolní končetiny
    • předcházející infekce
      • enteritida – zánět trávicího traktu
      • uretritida – zánět močového ústrojí
  • malá kritéria
    • pozitivní stěr z močové trubice nebo z děložního čípku
    • pozitivní kultivace ze stolice
    • přítomna synoviální infekce
  • vylučující kritéria - pokud jsou přítomny jiné příčiny akutní artritidy

Přítomnost obou velkých kritérií a možné malé kritérium nebo přítomnost jednoho velkého a jednoho či více malých = ReA.

Průběh

Průběh onemocnění může být typický, kdy se příznaky postižení kloubů rozvíjejí přibližně 2 až 4 týdny po odeznění primární infekce. A tedy v této době již nejsou známky prvotního onemocnění.

Doba nástupu se může pohybovat od 4 po 35 dní.

Většinou nastupuje po infekci močově pohlavní soustavy, ale také po gastrointestinálním infekty.

Reaktivní artritida se v menší míře vyskytuje i u dětí. V tomto případě je možností, že se přidruží po infekci horních cest dýchacích a zánětu krčních mandlí.

I proto je důkladné přeléčení tonzilitidy velmi důležité.

Průběh může být mírný, kdy po určitém čase potíže ustupují.
V některých případech se však komplikuje a probíhá závažně.

Uvádí se, že přibližně u 10 % případů se rozvíjejí také srdečně-cévní problémy. A to hlavně v případě, že reaktivní artritida probíhá zdlouhavě.

ReA probíhá většinou v krátkém časovém úseku a
bez vážných zdravotních komplikací.
Někdy přechází do zdlouhavé chronické formy,
a to hlavně když se neléčí.

Reaktivní artritida může mít akutní průběh, který má rychlý nástup. Případně se vyskytuje opakující, ale i chronická, progresivní forma.

Uvádí se, že přibližně 15–30 % = chronická artritida,
15–50 % opakující se forma.

Při onemocnění se vyskytuje postižení kloubů, které doprovází celková únava, vzestup tělesné teploty. Případně se přidružují i mimokloubní potíže.

Typicky se vyskytuje i triáda příznaků:

  1. artritida – zánět kloubů
  2. konjunktivitida – zánět oční spojivky
  3. uretritida – zánět močové trubice

Podle současného výskytu těchto onemocnění byla v roce 1916 popsána lékařem Hansem Reiterem, podle kterého se i v minulosti onemocnění popisovalo jako Reiterův syndrom.

V dnešní době se z několika příčin od tohoto pojmenování upustilo.
Hans Conrad Julius Reiter byl německý nacistický lékař a zločinec.
Nebyl prvním, kdo spojoval artritidu s jinými příznaky.
Používaly se i pojmy jako arthritis urethritica, polyarthritis enterica nebo venereal arthritis.

Jak již bylo uvedeno, tak průběh onemocnění může být komplikovaný několika zdravotními obtížemi. Je individuálně ovlivněn.

Prognóza je ve velkém procentu dobrá, kdy onemocnění nemá dopad kvalitu života. Není invalidizující. Nicméně, někdy se onemocnění opakuje a má progresivní charakter, tedy se časem zhoršuje.

Jak se léčí: Reaktivní artritida

Léčba reaktivní artritidy: Léky, biologická léčba i životní styl

Zobrazit více
fsdílet na Facebooku

Zajímavé zdroje informací