Rakovina prsu: Proč vzniká a jak se projevuje? Samovyšetření jako způsob prevence

Rakovina prsu nebo i karcinom prsu je nejčastějším nádorovým onemocněním žen. Jeho podíl mezi zhoubnými onkologickými onemocněními je přibližně 20–30 procent.

Postihuje většinou ženy,
ale vzácně i muže.
Přičemž poměr výskytu u mužů se udává na 1:100 případů.

Výskyt maligního nádorového onemocnění prsu má celosvětově zvyšující se výskyt. V minulosti se onemocnění nejčastěji diagnostikovalo u žen nad 60 let. Za poslední roky ale ve zvýšené míře zasahuje i ženy v období 25. až 45. roku života.

Na úmrtnost má přímý vliv včasná diagnostika a časná léčba. K tomu dopomáhá screening, pravidelné preventivní prohlídky, ale i samovyšetření prsů.

Přesná příčina rakoviny není sice známa, ale známe některé rizikové faktory jejího vzniku.

Důležité jsou i varovné příznaky, které by neměly být zanedbané. To, co by žena měla o onemocnění vědět, uvádíme v článku.

Často vás zajímá:
Proč vniká a jak dlouho se vyvíjí?
Jak se projevuje?
Jaká je její léčba?
Jakou roli má samovyšetření prsů v prevenci?

Ne každá bulka v prsu je nádor či rakovina

Ne každá bulka v prsu značí rakovinu.

To však neznamená, že si ji není třeba všímat.

Nádor je něco, co se neřídí pravidly organismu a žije si podle svého. Může postihnout jakoukoliv buňku v organismu. Přesnou příčinu vzniku zcela neznáme.

Nádor se definuje jako zmnožení tkáně, které je nadměrné, nekoordinované s růstem do okolní a normální tkáně.

Vyznačuje se vlastnostmi jako například:

1. nadměrný růst
2. nekoordinovaný růst
3. a růst, který je nezávislý na okolí a organismu jako celku, čili autonomní růst

Při vzniku nádoru se spolupodílí porucha genetické informace DNA, tvorba patologických proteinů, které následně zasahují do normálního chování buněk. A to do jejich dělení, správné diferenciace (zařazení funkce, různorodosti) a zániku.

Při tomto nádorovém procesu jsou přítomny látky označované jako onkogeny.

Růst patologických buněk a tkání se vyznačuje i potlačením funkce protinádorových genů, čili antionkogenních genů. Ty jsou zodpovědné za regulaci normálního růstu a dělení buněk. Jejich úkolem je i zabránění chybnému rozmnožování buněk s nesprávnou genetickou informací.

To, jestli se nádor začne tvořit, ovlivňují rozličné vnitřní, ale i vnější faktory. Mezi vnitřní patří například genetická predispozice, hormonální vlivy či imunita člověka. Vnější faktory jsou například chemické látky, fyzikální vlivy a viry.

Tabulka uvádí některé rizikové faktory, které ovlivňují vznik nádorů

Nádor může být benigní, tedy nezhoubný, a maligní neboli zhoubný.

Benigní nádory nejsou sice život ohrožující, ale některé z nich mohou představovat zvýšené riziko pro vypuknutí rakoviny. Nezhoubné útvary jsou například cysty, které jsou dobře hmatatelné a ohraničené, mohou bolet. Jiným druhem je fibroadenom a jiné proliferativní stavy.

Prs během života podléhá různým změnám. Jako například při výkyvech hormonálních hladin, a to vlivem estrogenů a gestagenů. Tyto změny mají nachystat prsní žlázu na těhotenství a kojení. Prsní žláza se zvětší, prs může pobolívat, a pokud nedojde k oplodnění vajíčka, změny ustupují.

Různé uzlíky se v prsu mohou objevit i během cyklu. Označují se například jako fibrocystické změny či fibrocystická mastopatie. Podobně je to i při užívání hormonálních léků.

Rakovina prsu je

Rakovina prsu je tedy maligní onemocnění, které vzniká nejčastěji v lalůčcích prsní žlázy nebo v jejím vývodu. Můžeme najít i označení jako carcinoma in situ či invazivní formy karcinomů.

Carcinoma in situ může mít lobulární a duktální formu.

Lobulární forma označuje zasažení samotné mléčné žlázy, laloku, lobusu. Prs se skládá z přibližně 15–20 žlázek, přičemž každá tvoří samostatný lalok. Označení duktální užíváme při zasažení vývodu žlázy.

Můžeme se setkat s tímto označením rakoviny prsu:

• duktální karcinom in situ, který postihuje vývod žlázek, jde o rané stádium onemocnění
• infiltrující duktální karcinom, ten vyrůstá z mléčného kanálku a chová se agresivně vůči okolní tkáni
• lobulární karcinom, zasahuje prsní žlázu a zastupuje přibližně 10 %, přičemž většinou tvoří metastázy do vaječníků či mozkových blan
• duktální karcinom, je nejčastější formou, asi 75 %, a tvoří MTS do kostí, plic a jater
• inflamatorní (zánětlivý) karcinom, je nejagresivnější formou, přičemž jeho výskyt je vzácnější, a to v rozmezí 1–3 % případů
• Pageta karcinom, zasahuje prsní bradavku
• tubulární karcinom je vzácný, asi 1 %
• mucinózní karcinom je také vzácný, a to přibližně 2 %
• medulární karcinom, v přibližně 6 %

Přesná příčina vzniku nádoru není známa. Tak je to i při rakovině prsu. Nicméně, uvádí se, že základem rakoviny prsu je genová mutace BRCA1 a BRCA2. Ta způsobí nekontrolovatelné množení buněk a vznik rakoviny.

Při vzniku rakoviny prsu jsou uvedeny některé rizikové faktory, jako například:

Nicméně, ani výskyt jednoho či více rizikových faktorů není jednoznačným spouštěčem onemocnění.

Proto je nutné pravidelné sledování prsů. Časné odhalení a diagnostika je zárukou úspěchu léčby. Důležitý je screening, pravidelné preventivní prohlídky a samozřejmě samovyšetření prsů.

Preventivní prohlídka je hrazena zdravotní pojišťovnou.

Pokud žena nechodí gynekologovi, tak by ji měl na vyšetření doporučit praktický lékař. Vyšetření prsů začíná v 18. roce. Do 40. roku života se provádí i vyšetření ultrazvukem. U žen po 40. roku i mamografické vyšetření jednou za dva roky.

Samovyšetření prsů by měla provádět každá žena alespoň jednou za měsíc, a to už od 18. let.

Příznaky při nádorových onemocněních prsu jsou různorodé. Některé druhy a časné stádium rakoviny prsu nemají zjevný symptom.

Odhalí se náhodně při gynekologickém vyšetření. A přesně to je hlavním úkolem prevence a screeningu.

Benigní, nezhoubné, útvary mohou být hmatatelné jako dobře ohraničené bulky, přičemž je možná bolestivost. Naopak zhoubný proces nemusí bolet vůbec.

Vývoj onemocnění může být pomalý, ale i náhlý. Záleží to zejména na druhu.

Bulky a zatvrdnutí či zvětšení prsou vzniká i vlivem menstruačního cyklu, a to z důvodu změn hladiny hormonů.

Důležité je vnímat tyto varovné příznaky jako jsou:

• rezistence, tedy ztuhnutí, bulka v prsu
  • až v 75 % je projevem hmatatelná a nebolestivá bulka v prsu
• vtažení kůže
• vtažení bradavky
• bulka, čili rezistence v podpaží a v oblasti nad klíční kostí 
  • neboli zvětšení lymfatických uzlin v oblasti prsu, na hrudní stěně
• výtok, tedy sekret z bradavky, který je hnědavý nebo krvavý
• zánět prsu
• zarudnutí kůže prsu
• ekzém na bradavce
• zvrásněná kůže prsu, pomerančová kůže
• změny barvy kůže prsu a bradavky
• změna citlivosti bradavky
• bolest prsu se vyskytuje přibližně v 5 %
• zvětšení jednoho prsu, ale pouze v 1 % případů
• zmenšení jednoho prsu
• změna tvaru prsu

Stádium rakoviny prsu

Uvádějí se různé typy rozdělení podle klinického stádia, ale i patologický staging onemocnění. Zjišťují se některé vlastnosti. Bere se v úvahu hmatatelnost útvaru nebo údaj o přítomnosti zvětšení regionálních lymfatických uzlin.

Tabulka uvádí rozdělení rakoviny prsu podle stádií

Úbytek tělesné váhy a bolest kostí je příznakem pozdního stádia onemocnění a jeho metastazování. Metastázy z jiných onkologických onemocnění do prsu nejsou tak časté. Přenesení nádorových metastáz z rakoviny prsu do jiných částí organismu je ovšem častější.

Zhoubné nádory prsu metastazují do:

• mozek a mozkové obaly
• plíce
• játra
• vaječníky
• kosti
• lymfatické uzliny

Diagnostika probíhá hlavně ve formě screeningových a preventivních vyšetření. Stejně tak je velmi důležité i samovyšetření prsů. Ženy, dívky by si měly pohmatem samovyšetřovat prsa alespoň jednou měsíčně.

Důležitá je pravidelná kontrola u gynekologa. Ten vyšetřuje i prsní žlázy. A do 40. roku života je hrazeno i ultrazvukové vyšetření. Následně po 40. je jednou za dva roky hrazena mamografie. Pokud žena zpozoruje varovné příznaky, je třeba odborné vyšetření.

Klinické vyšetření zahrnuje odběr osobní, rodinné a gynekologické anamnézy. Následně se provádí vyšetření prsů pohledem, pohmatem. Palpačně, čili pohmatem, se vyšetřuje i oblast podpaží.

Odebírá se biologický materiál, a tedy krevní testy, onkologické markery, hormonální receptory, HR (ER a PR) a HER/2. Punkcí se odebírá vzorek tkáně, čili biopsie, a následně probíhá histologie odebraného vzorku.

Zvláštní skupinu tvoří zobrazovací metody. Mezi hlavní vyšetření se řadí mamografie. Dále USG, CT, MRI, PET či duktografie. Mamografické vyšetření se uvádí jako nejspolehlivější metoda pro diagnózu onemocnění již v jeho časném stadiu.

Mamografie může odhalit i malé útvary, které mají 5 mm. Zároveň se jí může diagnostikovat až 90 % předrakovinných útvarů a stavů. V minulosti se uváděly obavy z vysoké dávky ionizujícího záření při tomto vyšetření. Nicméně, tyto obavy v dnešní době nemají opodstatnění.

Mamografie je speciální rentgenové vyšetření. Doporučuje se první základní vyšetření po 40. roce života a následně po 49. roce pravidelné vyšetření.

Kromě mamografie je nutné, aby ženy po 18. roce absolvovaly vyšetření alespoň 1x za rok.

Průběh onemocnění není jednotný.

Některé typy nádorů rostou pomalu i několik let. A to bezpříznakově, přičemž dochází k jejich náhodnému odhalení při vyšetření.

Naopak jiný druh nádoru může růst rychle a stejně rychle se šíří do jiných částí organismu. Takové agresivní chování značí i krátkou dobu dožití postiženého člověka.

To, proč rakovina vzniká, není jasné.

Předpokladem je souhra několika rizikových faktorů. To však nezaručuje, že k ní dojde. Nicméně pokud objevíte jeden z uvedených varovných příznaků, je třeba vyšetření. Včasná diagnostika hraje velmi důležitou roli v léčbě a následné dobré prognóze.

Pamatujte si, že časné odhalení potíží může zachránit život. Při nádorech, které jsou menší než 1 cm, je 90% šance na vyléčení.

Pravděpodobnost výskytu rakoviny prsu stoupá s věkem. Vyšší riziko vypuknutí onemocnění je u žen ve věku více než 40 let. Což nevylučuje vznik onemocnění ani po 20. roce. V Evropě a Severní Americe jde o nejčastější onkologické onemocnění žen. V České republice se uvádí přibližně 7200 nových případů ročně.

Nezapomínejte na samovyšetření prsů

Ženy a dívky nad 18 let by si měly pravidelně, a to jednou za měsíc, vyšetřit prsy samovyšetřením. Nejlepší čas je v období po skončení menstruace. V době po menopauze by to měl být jeden a ten samý den v měsíci. Samovyšetření je důležitou součástí včasného odhalení problému.

Postup samovyšetření:

1. svléknout se, horní část těla
2. postavit se před zrcadlo 
   • srovnání prsů, přičemž jeden může být mírně větší než druhý, to je normální
   • barva kůže
   • barva bradavek a dvorců
   • vrásčitá kůže?
   • pomerančová kůže?
   • vtažená kůže?
   • vtažená bradavka?
   • vyboulení kůže?
   • ekzém kůže, bradavky, dvorce?
   • zánět prsu?
3. zvedání rukou nad hlavu
4. prsy by měly následovat tento pohyb horních končetin
5. jsou bradavky ve stejné výšce?
6. vleže na boku 
   • prohmatávaní prsu krouživými pohyby
   • prohmatávaní bříšky prstů
   • pravou rukou – levý prs a naopak
   • prohmatání oblasti mezi prsem a paží
7. vsedě či vestoje
   • jedna ruka pod prs
   • nadzvednout ho
   • druhá ruka prohmatává
   • jemně stisknout bradavku, pozor na hnědý či krvavý výtok
8. prohmatání podpažní jamky
   • můžete nahmatat lymfatické uzliny, i za normálních okolností
   • jsou měkké a pohyblivé, normální stav
   • při nadváze a obezitě se většinou nedají nahmatat, protože jsou uloženy ve větší vrstvě tuku

Změnu nebo rozličnost s předchozím vyšetřením je potřeba konzultovat s lékařem. Ne každá bulka značí rakovinu. Může ale zachránit zdraví a život. Pamatujte, že včasné odhalení a včasná léčba jsou základem úspěchu.