Axiální spondylartritida: Jaké jsou příčiny zánětu, jaké má příznaky?

Axiální spondylartritida: Jaké jsou příčiny zánětu, jaké má příznaky?
Zdroj fotografie: Getty images

Axiální spondylartritida je revmatickým zánětlivým onemocněním. Postihuje osovou část těla, a to páteř a pánev. Chorobné změny lze však nalézt také v jiných oblastech organismu.

Vlastnosti

Axiální spondylartritida je chronické revmatické zánětlivé onemocnění. Postihuje hlavně osovou část pohybového aparátu, podle čehož má i označení axiální = osový.

Přesněji jde o páteř a SI klouby - sakroiliakální klouby.

Tak jako i u ostatních spondylartritid a revmatických onemocnění, chorobné změny zasahují i ostatní části organismu.

Ve vyšší míře se popisují postižení kloubů dolních končetin. Jde o poškození kosti a také okolních měkkých struktur, jako je chrupavka, úpony šlach. Přítomným znakem může být i otok prstů.

Zánět úponu = entesitida.
Otok prstů = daktylitida.

Kostní tkáň postihuje řídnutí hustoty (osteoporóza) a destrukce kosti je doprovázena i novotvorbou kostní tkáně, tj. vznikem různých výrůstků.

Přečtěte si také článek: Řídnutí kostí.

V případě mimokostního poškození se jedná o postižení kůže, očí a střev.

Spondylartritidy se mohou vyskytovat ve více klinických formách, a to jako:

  • ankylozující spondylitida
  • reaktivní spondyloartritida
  • psoriatická artritida
  • artritida spojená s nespecifickým zánětem střev, takzvaná enteropatická artritida
  • juvenilní spondyloartritida
  • nespecifická spondyloartritida

V této skupině spondyloartritid existuje souvislost s důkazem HLA-B27 antigenu.
Zároveň však není prokázána přítomnost zvýšené hodnoty revmatického faktoru v séru.

Ptáte se: Co je to HLA-B27 antigen?

HLA

HLA = u lidí označován hlavní histokompatibilní komplex z Major Histocompatibility Complex MHC.

Důležitá schopnost organismu rozpoznávat tělu vlastní či poškozené a cizí látky.

HLA systém se nachází na krátkém ramínku 6. chromozomu. Označuje se i jako komplex leukocytů lidského antigenu – HLA.

Při imunitní reakci dopomáhá odlišit tělu vlastní látky od cizorodých, jakými jsou například bakterie a viry.

Známe několik typů HLA – A, B, C, D, DR. HLA-B má následně další pod-typy.

HLA-B antigen je membránový antigen, který je přítomen při různých autoimunitních onemocněních. Antigen je látka, která stojí za tvorbou protilátek a imunitní reakcí organismu.

HLA-B27 se vyskytuje u morbus Bechtěrev, při autoimunitní tyreoiditidě (zánětu štítné žlázy) HLA-B8, u psoriázy HLA-Cw6, sklerózy multiplex HLA-DR2, při celiakii HLA-DQ2... 

Axiální spondyloartritida

Tímto typem se označuje spondyloartritida, při které převyšuje postižení oblasti SI kloubů a páteře.

Odhad prevalence v populaci je 1–2 %.

Forma, která se projevuje artritidou, poškozením úponů a otokem prstů, se označuje jako periferní spondylartritida.

V případě axiální spondylartritidy se určují dva typy, a to podle prokazatelnosti na klasickém RTG snímku.

1. Neradiografická forma, axiální spondylartritida bez radiologického prokázání ankylozující spondylitidy.

2. Radiografická forma, ankylozující spondylitida. Na RTG snímcích je přítomen nález zánětu a poškození páteře.

Častěji postihuje muže.

Mezinárodní společnost ASAS (Assessment of SpondyloArthritis International Society) dělí spondyloartritidu na axiální a periferní formu.

Pod axiální je řazena i ankylozující spondylitida se změnami na RTG nálezu a neradiologická axiální spondylartritida, označovaná také jako non-radiografická axiální spondyloartritida.

Jedná se o onemocnění, které se vyznačuje příznaky revmatického onemocnění. Ještě při něm však nejsou přítomny změny na běžném RTG nálezu, a to v oblasti páteře a sakroiliakálního kloubu.

Axiální spondylartritida = počáteční stadium autoimunitního zánětu páteře.

Stručné informace o páteři a SI kloubu

Páteř má pro tělo opěrný a pohybový význam. Nese celou váhu organismu a rovněž je důležitá při pohybu.

Tvoří ji malé kosti, a to obratle. Jejich vzájemným spojením je utvořen funkční aparát.

Člověk má 33 nebo 34 obratlů.

Podle lokalizace se označují jako:

  1. krční obratle – 7 obratlů, označují se jako vertebrae Cervicales C1 až C7
  2. hrudní obratle – 12 hrudních obratlů, na které se připojují i žebra, vertebrae Thoracicae Th1 až Th12
  3. bederní obratle – 5 obratlů L1 až L5, vertebrae Lumbales
  4. křížové obratle – 5 až 6 obratlů, S1–S5 nebo (S6) = vertebrae Sacrales
    tvoří křížovou kost – os sacrum
  5. kostrč – 4 či 5 obratlů vertebrae Coccygeae Co1–Co4 (Co5)

Obratle jsou mezi sebou pospojovány více mechanismy a strukturami.

Jedná se o spojení prostřednictvím:

A. Meziobratlových kloubů, což jsou drobné kloubní plošky umožňující pohyblivost páteře. Nacházejí se na kloubním výběžku obratle (procesus articulares), za nožičkou obratle (pedikulem). Kloubní spojení obsahuje chrupavku.

Intervertebrální (facetové) klouby jsou zodpovědné za pohyb, jeho rozsah a také za stabilitu páteře.

B. Meziobratlových plotének. Jsou umístěny mezi obratli, které navzájem spojují. Jedná se o tlumiče nárazů.

Fungují také jako tlumiče jiných fyzikálních sil (tahových či tlakových) vznikajících při pohybu. Ty se rozkládají na celou plochu obratle. Kromě pohyblivosti jsou zodpovědné i za stabilitu páteře.

Obsahují prstenec a jádro. Při nerovnoměrném a dlouhodobém zatížení je riziko vzniku hernií disku.

Více zajímavých informací o discích uvádíme v článku vyklenutí meziobratlové ploténky.

C. Ligament, tedy vazů. Vazy jsou umístěny mezi sousedícími obratli a označují se jako krátké vazy. Následně páteř zpevňují a spojují i dlouhé vazy, přítomné podél délky.

D. Svalů zad a svalového korzetu. Ty se účastní při postoji a také pohybu. Jedná se o paravertebrální svaly, které tvoří pevnou i flexibilní složku spojení.

Svaly trupu, jako je bránice, břišní svaly, svaly zad, pánevního dna a dolních končetin, jsou důležitou součástí tvorby postoje, držení lidského těla a pohybových mechanismů.

E. Speciálních spojení, která se nacházejí v úseku křížové páteře a kostrče. Jedná se například o spoje mezi křížovými obratli osifikují. Obratle jsou srostlé (nepohyblivé), tvoří křížovou kost.

SI klouby jsou sakroiliakální klouby

Sakroiliakální klouby (křížově-bederní klouby) tvoří spojení páteře a pánve.

Jejich tvar je nepravidelný a nerovnoměrný se spoustou hran a prohlubní. Tvarem se přirovnávají k uchu.

Mají hlavně stabilizační funkci. Ve skloubení dochází pouze k minimálnímu pohybu v rozsahu 2 až 4 milimetrů.

Donedávna se považovaly za naprosto nepohyblivé spojení.

Účastní se při zajišťování statiky a rovnováhy lidského organismu během pohybu, a to mezi páteří, pánví a dolními končetinami.

Tato část těla je vystavena velkému statickému i dynamickému zatížení. SI klouby tlumí nárazy a napětí. Přenášejí fyzikální síly z horní části těla na kyčle a dolní končetiny.

Zčásti jsou zodpovědné za bolesti lokalizované ve spodní části zad a kříže.
Více informací uvádíme v článku: Blok SI kloubu

Příčiny

Příčiny onemocnění nejsou známy.

Význam má genetický vliv a přítomnost HLA-B27 antigenu. Uvažuje se také nad spoluúčastí genetické predispozice + bakteriálním agens a faktory vnějšího prostředí. Přečtěte si také: revmatoidní artritida.

Uvádí se:
Přibližně každý třetí člověk s pozitivním antigenem HLA-B27 má axiální spondylartritidu.

Axiální spondylartritida je autoimunitní onemocnění. To znamená, že roli hraje přehnaná a chorobná imunitní reakce na tělu vlastní buňky. Není to zánětlivá reakce vyvolaná infekcí.

Při diagnostice hraje roli přítomnost HLA-B27 antigenu a současná nepřítomnost revmatických faktorů.

V případě neradiografické axiální spondylartritidy se uvádí, že postižení mužů a žen je rovnoměrné. Pouze v některých případech přechází do ankylozující spondylitidy, která je častěji zastoupena u mužů.

Ankylóza = chorobný proces, jehož následkem vzniká vazivové nebo kostní spojení.
Toto spojení nahrazuje původní zdravou tkáň.
Způsobuje ztuhlost a ztrátu pohyblivosti kloubu či páteře.

Příznaky

Mezi příznaky onemocnění dominuje bolest zad, beder, kříže a blízké okolní oblasti.

Obecně:

Bolest páteře ve většině případů představuje akutní problém. Přidružuje se zatuhnutí svalů, poruchy hybnosti se zhoršením intenzity při pohybu. Potíže ustupují během krátké doby.

Opakem jsou chronické bolesti. Přitom jen část z celku akutních problémů přechází do dlouhodobých. O bolestech zad píšeme také v článku: Vertebrogenní algický syndrom.

A uvádí se, že...

Pouze v pěti procentech ze skupiny zdlouhavých potíží je přítomna axiální spondylartritida.

Při axiální spondylartritidě jsou typické zánětlivé bolesti.

Zánětlivé bolesti charakterizuje:

  • klidová bolest
  • s nejvyšší intenzitou
    • v noci
    • během spánku
    • bolest probouzí ze spánku
    • ráno po probuzení
  • ranní ztuhnutí kloubů, páteře
  • bolest utlumí aktivita, činnost, rozcvičení se

Bolest se nejčastěji vyskytuje v oblasti beder, kříže, kyčlí a v horní oblasti sedacích svalů (hýždí) = spodní region páteře.
Celkově nastupují potíže pozvolna, zdlouhavě. Mají plíživý, ale trvalý charakter.

K vypuknutí potíží dochází již v mladém věku, od 25. a před 45. rokem života.

Skupina ASAS uvádí 5 kritérií zánětlivé bolesti zad:

  1. méně než 40 let při vypuknutí prvních příznaků onemocnění
  2. pozvolný a zdlouhavý začátek, ne prudké ostré bolesti jako při radikulopatii
  3. zlepšení po rozcvičení
  4. bez úlevy v klidu, naopak zvýšení intenzity
  5. bolest přítomna v noci, budí ze spánku

Z toho alespoň 4 příznaky = zánětlivá bolest.

Uvádí se, že tyto problémy doprovází:

  • postižení úponů šlach, tedy enteritida
    • často Achillovy šlachy
  • postižení kloubů – artritida
    • kolena, jako otok kolena
    • kyčelní klouby
    • ramena
  • zánět očí – uveitida
    • pálení a řezání očí
    • zarudnutí
    • nadměrné slzení
    • poruchy zraku – rozmazané vidění
    • světloplachost – citlivost na světlo
  • nespecifický zánět střev
    • bolest břicha
    • zažívací potíže
    • přítomnost ulcerózní kolitidy, Crohnovy choroby
    • údajně až 50 % postižených se spondyloartritidou
  • přítomnost psoriázy
  • také daktylitida (zánět a otok prstů)
  • celková únava
  • bolest krku

Kosti mohou být postiženy osteoporózou (řídnutím kostní tkáně). V tomto případě vzniká riziko zlomeniny, a to i v případě drobného úrazu. Závažným stavem je zlomenina, fraktura páteře – obratlů.

Diagnostika

Diagnostika onemocnění se spoléhá na několik metod. Jako první je důležitá anamnéza, klinické příznaky a fyzikální vyšetření.

Informace získané ze základního vyšetření podpoří laboratorní vyšetření a důkaz antigenu HLA-B27.

Uvádí se, že důkaz HLA-B27 je přítomen u 90–95 % lidí s ankylozující spondylitidou, 80 % postižených axiální spondyloartrózou a u 60 % lidí s periferní spondyloartritidou.

Zároveň se však uvádějí fakta, že 8–10 procent lidí s pozitivním nálezem HLA nemá spondyloartritidu.

Proto důkaz přítomnosti HLA nepostačuje jako jediný k určení diagnózy.

Případně se hodnotí CRP, tedy C reaktivní protein, který je přítomen při zánětlivých procesech. Ani CRP nicméně není definitivním ukazatelem onemocnění. Při spondyloartritidě nejsou přítomny revmatické ukazatele a autoprotilátky.

Důležité jsou zobrazovací metody. Ty určí, zda se jedná o neradiografickou, nebo radiografickou axiální spondylartritidu.

V případě ankylozující spondylitidy jsou na RTG snímcích přítomny zánětlivé a strukturální změny SI kloubů a páteře.

MRI je vysoce detailní metodou. Pomocí magnetické rezonance mohou být odhalena již počáteční stadia onemocnění ještě před vznikem strukturálních změn.

Ani MRI nález ale nebývá v každém případě onemocnění pozitivně přítomen.

Proto je důležité komplexní hodnocení vyskytnutých potíží. Vznikly různé klasifikace pro zhodnocení axiální spondylartritidy.

Tabulka uvádí formu onemocnění vzhledem k nálezu

Non-radiografické stádium
axiální spondylartritidy
Radiografické stádium

Ankylozující spondylitida
Bolest zad Bolest zad
Sakroileitida na MRI
(nemusí být prokázána) 
RTG nález sakroileitida
   průběh > během let... destrukce kosti
přítomnost syndesofytů = kostní výběžky
osifikace úponů šlach – přeměna na kostní tkáň
zatuhnutí a ztráta pohyblivosti páteře

Modifikovaná Newyorská klasifikace pro diagnózu ankylozující spondylitidy

Klinická kritéria
  • bolest trvající více než 3 měsíce, zlepšení při cvičení, ale ne v klidu
  • omezení hybnosti bederní páteře
  • omezení expanze hrudníku (při nádechu)
RTG kritérium
  • 2. stádium sakroileitidy oboustranně
  • jednostranné stadium sakroileitidy jednostranně
Hodnocení sakroileitidy na RTG stádia podle RTG:
  1. suspektní změny
  2. minimální abnormality, ale bez změny šířky kloubní štěrbiny
  3. jednoznačné abnormality
  4. ankylóza

Průběh

Průběh onemocnění je zdlouhavý – chronický a plíživý. Nejsou přítomny akutní a intenzivní bolesti jako například při lumbagu.

Jde spíše o pozvolně nastupující obtíže, které progredují. To znamená, že se časem zhoršují a narůstají na intenzitě.

V případě tohoto druhu spondylartritidy se mohou s předstihem vyskytovat potíže jako například bolest v oblasti Achillovy šlachy, opakované záněty očí, jejich podráždění, zarudnutí či svědění. Přidružit se mohou zažívací potíže a bolest břicha.

Bolest zad nastupuje zdlouhavě. Kromě kříže je bolestivý i region kyčlí, beder či hýždí.

Přitom onemocnění probíhá již od mladého věku a bolesti zad jsou přítomny ještě před 45. rokem života.

Příznaky v tomto případě zhoršuje inaktivita, intenzita stoupá v noci a člověka budí ze spánku. Ráno je přítomno zatuhnutí páteře a kloubů. Pomáhá rozhýbání se a rozcvičení. Během onemocnění se vyskytuje i celková únava.

V případě dlouhotrvajících bolestí onemocnění snižuje kvalitu života a jeho závažnější formy invalidizují.

Jak se léčí: Axiální spondylartritida

Axiální spondylartritida a léčba: Farmaka, rehabilitace i fyzikální

Zobrazit více
fsdílet na Facebooku

Zajímavé zdroje informací