Nediferencovaná spondylartritida jako zdroj bolesti zad a kloubů?

Spondylartritida = revmatické zánětlivé poškození páteře a periferních kloubů.

Název shlukuje několik onemocnění.

Spondylartritida sdružuje několik onemocnění zasahujících páteř a periferní klouby. Kromě bolesti zad, bederní oblasti, kyčlí, kříže a kloubů končetin je běžné, že potíže zasahují oči, kůži, sliznice či trávicí trakt, tj. střeva.

Zánětlivý proces poškozuje kloub, přesněji šlachový úpon, a to ve formě entezitidy.

Do skupiny spondylartritid patří:

• ankylozující (axiální) spondylartritida (Bechtěrevova nemoc)
• psoriatická artritida
• reaktivní artritida
• enteropatická artritida
• nediferencovaná spondylartritida

Tato forma zánětu zasahuje hlavně axiální skelet, tedy páteř a spojení mezi křížovou kostí a pánví (sakroiliakálního kloub). Objevuje se jako sakroileitida a spondylitida.

Postižené jsou také periferní klouby, hlavně dolních končetin, jako kyčel, koleno, kotník a ostatní (loket, zápěstí, drobné klouby prstů rukou a nohou).

Označují se také jako séronegativní spondylartropatie.

Spondylartritidy mají společné znaky, jako:

• revmatické zánětlivé onemocnění
• nepřítomnost revmatoidního faktoru = séronegativa
• nepřítomnost revmatických uzlů
• typická oligoartritida - zánět maximálně 4 kloubů současně – artritida
• daktylitida - otok prstů klobásového typu
• sakroileitida a spondylartritida - zánět skloubení mezi pánví a křížem a zánět drobných kloubů páteře (facetové klouby)
• familiární výskyt
• souvislost s markerem HLA-B27
• mimokloubní projevy – zasahují také oči, kůže, sliznice, srdečně-cévní či trávicí systém

Vyskytují se v každém věku, a to u obou pohlaví.

Co je to nediferencovaná spondylartritida?
Chcete vědět víc?
Čtěte s námi dál.

Nediferencovaná spondylartritida je...

Pojem nediferencovaná spondylartritida znamená, že jde o séronegativní spondylartritidu, která zatím ještě nemá znaky žádné diferencované nemoci.

Příkladem klasifikované diagnózy je axiální spondylartritida, psoriatická artritida, nebo také reaktivní či enteropatická artritida.

Vyznačuje se společnými znaky, ale v době diagnózy ještě není přesně rozvinutá.

V pozdějším stadiu se projevy onemocnění mohou přesně diferencovat. Rozvíjí se specifický typ spondylartritidy.

Určitá část případů nicméně zůstává doživotně ve stavu nediferencovaného onemocnění.

Nediferencovaná = neúplně rozvinutá forma onemocnění.

V době diagnostiky lékař ještě nedokáže zařadit onemocnění pod přesnou diagnózu, tak ji určí jako neklasifikovanou formu spondylartritidy. A to proto, že přítomné příznaky nejsou dostatečně výrazné k určení specifické diagnózy.

Přetrvávání nespecifických potíží může vést k nesprávnému diagnostikování. Často jsou lidé, kteří si stěžují na neurčité zdravotní problémy, označeni jako úzkostní či depresivní.

Přitom může jít o předstupeň jiného revmatického onemocnění.

Nediferencované spondylartritida = časná fáze či neúplná forma spondylartritidy.

Příčina nediferencované spondylartritidy, tak jako ostatních spondylartritid, není známa. Předpokládá se součinnost více faktorů. Tím nejvýznamnějším je přítomnost HLA.

Při vzniku onemocnění se uvažuje o multifaktoriálním vlivu:

• genetická predispozice a rodinný výskyt
• pozitivita HLA-B27 markeru – až 75 % případů
• vnější faktory, jako je
  • spouštěčem může být prodělané onemocnění bakteriálního či virového původu
  • působení léků, drog, chemikálií
  • a jiné

Příbuzní mají často jiné onemocnění spojené s HLA markerem, jako je například nespecifický zánět střeva či celiakie.

Základem je chorobně změněná imunitní odpověď.
Jde tedy o autoimunitní proces, při kterém imunita útočí na tělu vlastní buňky a tkáně.
A těmi jsou různé struktury, jako je tkáň chrupavek a šlach, ale také kůže, střevní sliznice či oči.

Onemocnění se projevuje přítomností různých příznaků. Ty však nejsou dostatečně vyjádřeny na to, aby určovaly přesnou diagnózu.

Příklad obtíží při neklasifikované formě může být kombinace více zdravotních problémů:
Člověka bolí pata, má otok kolen a k tomu zánět a podráždění oka.
Do této doby nicméně neměl ještě bolest zad či příznaky zánětu střev.

Později se mohou přidružit i ostatní projevy. Ty následně vedou k určení specifické diagnózy.

Při nediferencované spondylartritidě se mohou vyskytnout symptomy a jejich vzájemné kombinace jako:

• bolest zad, beder, kříže, sakroiliakálního kloubu – axiální postižení
• bolest v boku
• bolest kloubu, kloubů – nejčastěji jsou postiženy periferní klouby dolních končetin
• otok kloubu
• bolest paty, nohy, chodidla
• ztuhnutí kloubů, páteře – typická je ranní ztuhlost a po čase inaktivity
• omezení pohybu v kloubu – porucha funkce
• potíže zhoršuje inaktivita, dlouhotrvající jednotvárná poloha, v sedě, ve stoje, v leže, případně nadměrné fyzické zatížení
• bolest zmírňuje rozhýbání, mírná zátěž a rozcvičení
• otok prstu, prstů - daktylitida (klobásový typ otoku prstu)
• mimokloubní příznaky
  • únava a celková slabost
  • bolest břicha
  • průjem
  • nechutenství a problém s trávením
  • podráždění a zánět oka, zarudnutí spojivek, svědění oka
  • kožní vyrážka a časté afty na sliznici dutiny úst
  • stoupání tělesné teploty

Zánět nejčastěji probíhá jako monoartritida či oligoartritida. Většinou postihuje klouby dolních končetin.

Monoartritida - 1 kloub
Oligoartritida - 2 až 4 klouby
Polyartritida - 5 a více kloubů

Diagnostika je složitá, a to hlavně z důvodu nespecifických obtíží. Často může nastat diagnostický omyl, člověk může být označen za úzkostlivého a depresivního.

Důležitá je anamnéza, fyzikální vyšetření a prozkoumání subjektivních i objektivních příznaků člověka.

Subjektivní jsou ty, které člověk cítí.
Objektivní jsou takové, které se dají pozorovat navenek.

Důležité je odebrání krve na laboratorní vyšetření, a to protilátky, přítomnost HLA-B27 genu, negativita RF (revmatoidního faktoru), CRP, FW, krevní obraz.

Využívají se také zobrazovací metody, jako jsou RTG, CT, MRI, USG.

Doplnit lze kolonoskopie a jiná endoskopické vyšetření pro zjištění postižení trávicího traktu. Při zánětu oka i oční vyšetření.

Nediferencovaná forma spondylartritidy neobsahuje dostatečně vykreslené symptomy, které by klasifikovaly jednu ze specifických forem spondylartritidy.

Uvádí se, že až v 60 procentech případů nediferencované formy se během let sledování rozvíjí ankylozující spondylartritida.

I proto někteří autoři uvádějí, že nediferencovaná spondylartritida není samostatnou podjednotkou, ale spíše časným stadiem onemocnění.

U některých lidí postižených touto formou se ovšem příznaky nerozvinou do žádného diferencovaného subtypu. Po celý život zůstávají v neklasifikované podobě.

Onemocnění se rozvíjí již v mladém věku a po dobu desítek let. Zasahuje obě pohlaví.

Při revmatických onemocněních je typický relaps-remitentní průběh. To znamená, že potíže mají v době stoupající-klesající intenzitu.

• remise = ústup obtíží, období bez projevů onemocnění
• relaps = znovuvypuknutí příznaků onemocnění

Tato dvě období se střídají.

Nástup může být pomalý, pozvolný, plíživý, ale také akutní.

Jde o chronické (dlouhodobé) progresivní onemocnění.

U člověka je možné pozorovat jeden nebo více projevů:

• zánětlivou bolest zad – zhoršuje ji inaktivita a zmírňuje rozcvičení
• jednostrannou nebo střídající se bolest v zádech
• zánět šlachy – bolest paty a nohy
• bolest jednoho nebo více kloubů – hlavně velkých
• otok kloubu nebo prstu
• únavu
• často se vyskytuje zánět oka a iritida (zánět oční duhovky)

Později se přidružují i ostatní potíže, které směřují ke konkrétnímu onemocnění.

Prognóza onemocnění závisí na několika vlastnostech. Většinou se tedy onemocnění rozvíjí do přesného podtypu. Následně se od něho může předvídat další průběh.

Důležitá je i časná diagnostika, tak jako i včasná léčba, která může zpomalit celkovou progresi onemocnění.