Co je to presbyopie? Stařecké vidění či vetchozrakost

Presbyopie, nebo i vetchozrakost, vzniká následkem přirozeného stárnutí organismu, a tedy i oka. Není to typická nemoc či oční vada a zhoršení zraku.

Tak jako celý organismus, i oko časem stárne. Tento přirozený děj zasahuje také oční čočku.

Úlohou oční čočky je zaostřování viděného obrazu tak, aby byl na sítnici vykreslen ostře. Tato vlastnost se označuje také jako akomodace.

Presbys, z řeckého starý, a opia vidění.
Označovala se i jako stařecké vidění.
Nesprávné, neboť nastupuje již před obdobím stáří.
Známé je i označení choroba krátkých rukou, přičemž vetchozrakost není nemoc.

V mládí je pružnost, elasticita čočky vysoká. Čočka je schopná zaostřit na jakoukoliv vzdálenost. V 10. roce života je ostrost blízkého bodu přibližně ve vzdálenosti 7 cm, po 40. roku už ve vzdálenosti 20 cm a po 60. roce 1 metru.

V optice blízký bod oka znamená: nejbližší vzdálenost pro schopnost zaostření.

Dioptrie je jednotka optické mohutnosti čočky. Při narození má hodnotu + 20 D, v 40. roce + 3 D a po 60. roce asi jednu dioptrii.

Snížená akomodace je následkem změn v čočce, kde se mění poměr vody a ostatních látek. Snižuje se její elasticita, což ovlivňuje schopnost přizpůsobení aktuální potřebě.

Vetchozrakost nastupuje v průběhu 40.–50. roku života. Postihuje 100 % populace. U někoho se vyskytuje spíše dříve a u jiného později.

Ovlivňuje ji už přítomná krátkozrakost nebo dalekozrakost. Pokud je člověk krátkozraký, vyskytuje se později, a naopak při dalekozrakosti v dřívějším věku.

Ptáte se: Co je presbyopie, co je její příčinou?

Příčinou vetchozrakosti je tedy stárnutí oční čočky, množství biochemických a biomechanických procesů. Během let se mění poměr vody, ostatních látek, jako například rozpustných a nerozpustných bílkovin, uvnitř oční čočky.

Tento proces zapříčiňuje ztrátu pružnosti neboli elasticity.

Co je čočka?

Čočka má diskovitý tvar, je průhledná a prochází jí obraz, který se zobrazuje na sítnici. Pružnost a schopnost měnit zakřivení dopomáhá k ostrosti zobrazeného předmětu na sítnici.

Čočka, odborně lens cristalina, je nejdůležitější součástí optické soustavy oka.

Tvoří ji tři vrstvy, a to pouzdro, epitel a jádro. V jádru se nacházejí průhledné krystalky. Ty tvoří specifické optické prostředí.

Čočka roste během celého života a podléhá změnám stárnutí. Roste do objemu, hmoty, tloušťky či váhy. Tyto změny vedou ke snížení elasticity, pružnosti, a to je příčinou vetchozrakosti. Samotnou průhlednost čočky může ovlivňovat věk, oxidační střed, narušit ji může například šedý zákal.

Zakřivení čočky mění svaly. V minulosti se za hlavní příčinu vzniku obtíží pokládalo stárnutí těchto svalů. V dnešní době ale víme, že tato příčina (atrofie příslušných svalů) není úplná.

Čočka není schopna potřebné akomodace a obraz blízký k oku se rozmazává, není ostře vykreslen na sítnici. Prodlužuje se blízký bod. Způsobuje to rozmazané a neostré vidění na blízko.

Člověk prodlužuje blízký bod, čímž se snaží přizpůsobit vzdálenost zaostření. Známe oddalování knihy či novin při čtení.

Presbyopie postihuje každého člověka po 40. roce života, přičemž vrcholí po šedesátce. Následně se již nezhoršuje. Nástup potíží je individuální a ovlivňuje ho počáteční kvalita zraku.

A tedy: Presbyopie není onemocnění, ale vzniká jako následek fyziologického stárnutí oka, oční čočky.

Prvním příznakem zhoršené elasticity čočky je rozmazané vidění. Blízké předměty jsou neostré, tak jako například při čtení se rozmazává text, který byl dříve ostrý.

Člověk se snaží zvětšit vzdálenost předmětu tak, aby byl ostrý. V pozdějším stádiu již nepostačuje délka rukou, rusky se vetchozrakost proto označuje také jako blizorukij – krátké ruce.

Mezi příznaky vetchozrakosti patří:

• rozmazané, zamlžené a neostré vidění na krátkou vzdálenost
  • později i na střední a delší vzdálenost
  • viditelné natahování rukou, například při čtení
  • přimhouření očí
• zhoršené vidění při sníženém osvětlení, v šeru
• zhoršení schopnosti zaostřit při změně pozorovací vzdálenosti, zpomalené zaostření
• únava očí a jejich rychlejší únavnost při delším čtení
• prokrvení a zarudnutí očních spojivek
• bolest očí
• bolest hlavy
• závratě

Presbyopie způsobuje potíže zejména tam, kde je třeba ostré vidění na bližší vzdálenost. Například při čtení nebo práci s počítačem. Později i při sledování televize a řízení.

Diagnostika v první řadě zahrnuje anamnézu a klinický obraz. To znamená, že jsou důležité informace od dotyčné osoby, která má problém se zrakem.

Jak zjistit, že může jít o presbyopii?

1. věk nad 40 let
2. zhoršení zraku při běžných činnostech, hlavně na krátkou vzdálenost
3. při delším čtení
4. zvýšená únavnost očí
5. držení knihy či mobilního telefonu dále od očí
6. rozmazané a rozmazané vidění
7. problémy v šeru, a to při čtení či řízení auta
8. únava očí
9. bolest očí
10. bolest hlavy

Tyto příznaky mohou vést k podezření, že problémem je vetchozrakost. Definitivní diagnózu nicméně vysloví lékař, a tedy oftalmolog, po očním (oftalmologickém) vyšetření. Jelikož je třeba vyloučit jinou příčinu zhoršení zraku.

Vyšetření zraku může provést i optometrista. Optometrie je specializovaný obor, který se kromě presbyopie zabývá i krátkozrakostí, dalekozrakostí, astigmatismem.

Zraková schopnost na kratší vzdálenosti se začne po 40. roku života zhoršovat. Přesná věková hranice je individuální.

Jako první se vyskytuje únava očí při delším čtení či práci za počítačem. V následné době se přidává problém během šera a ve zhoršených světelných podmínkách.

Rozsah se většinou postupně zhoršuje na střední až delší vzdálenost. Například při sledování televize nebo řízení auta, a to hlavně při stmívání.

Přibývající věk jde ruku v ruce se zhoršujícími se obtížemi. A to až do přibližně 60. roku života. Tehdy se progres, posloupnost, presbyopie obvykle zastavuje a stabilizuje.

Kromě toho se vyskytují i ostatní už uvedené obtíže, jako je například bolest očí a hlavy. Ale i zvýšená ospalost zejména při delší práci.