Počet lidí s roztroušenou sklerózou je vysoký! Znáte varovné příznaky?

Určitě si i z vás nejednou utahovali, že máte roztroušenou sklerózu.

V reálném životě u reálného pacienta s reálnou diagnózou to však tak zábavné není.

Roztroušená skleróza je opravdu velmi závažné neurologické onemocnění, které predilekčně postihuje mladou populaci.

Obvykle plně propukne poměrně brzy, a to mezi 20. a 40. rokem. Není to ovšem pravidlo. Výjimkou nejsou ani starší lidé, ba dokonce malé děti.

Mnohem častější výskyt je u žen, a to dokonce 2–3 k 1 v poměru k mužskému pohlaví.

Nepotěšíme ale ani muže. I když u nich toto záludné onemocnění pozorujeme vzácněji, zpravidla se jedná o progresivnější formy s daleko horším průběhem.

Incidence mozkomíšní sklerózy

Skleróza se vyznačuje specifickým geografickým výskytem. To znamená, že v některých částech světa je pozorována častěji než v jiných.

Vyšší incidence je v severnějších zeměpisných šířkách na severní a jižní polokouli. Naopak klesá směrem k jihu. Celkově jí trpí asi 2,5 milionu lidí.

V čem spočívá záludnost onemocnění?

Zákeřnost tohoto onemocnění spočívá jednak v samotném onemocnění, ale také v začátcích manifestace (prvotní projevy) a v heterogenním průběhu (odlišnosti projevů u různých jedinců).

Právě nespecifické prvotní symptomy a jejich různorodost u lidí znemožňují nastavit jednotná kritéria příznaků. Tím zhoršují včasnou diagnostiku a léčbu.

Nechceme tím naznačit, že žádná kritéria nejsou. Je jich dokonce několik, ale vzhledem k výše popsaným odlišnostem u lidí jsou u některých z nich nepoužitelná.

Roztroušená skleróza není jen pouhé zapomínání

Skleróza (lat. sclerosis cerebrospinalis multiplex - SM), v překladu roztroušená mozkomíšní skleróza je imunitně podmíněné, zánětlivé, neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy (CNS).

Můžeme o ní mluvit také jako o demyelizační axonální chorobě, protože imunitně podmíněný patologický proces (zánět) postihuje bílou i šedou mozkovou hmotu.

Patofyziologie roztroušené sklerózy: Co se odehrává v našem mozku?

Při roztroušené skleróze dochází náhle k rozpadu myelinových obalů s doprovodnou axonální lézí.

Vysvětlení: Axon je nervový výběžek a jeho léze znamená jeho poškození. K tomu dochází rozpadem myelinových obalů, což jsou obaly axonu složené z lipoproteinů. Mluvíme o tzv. demyelinizaci.

Zánětlivá ložiska se hojí naopak pomalu (několik týdnů). Sekundárně v nich vzniká gliová tkáň.

Tato tkáň je tužší, a proto se i zhojená ložiska stávají tužšími – sklerotickými. Nikdy však nedojde ke zhojení ad integrum (v plném rozsahu).

Rozdělení sklerózy podle postižení CNS:

1. ložiskové postižení CNS – izolované demyelizační ložisko
2. difúzní postižení CNS – mnohočetná (roztroušená) demyelizační ložiska

Varovné, častokrát přehlédnuté příznaky roztroušené sklerózy

Roztroušená skleróza se rozvíjí pomalu a nenápadně. Propukne náhle, ale přesný začátek onemocnění není možné zjistit pokaždé.

Projevy onemocnění i jejich intenzita jsou různorodé, v závislosti na lokalizaci roztroušení zánětlivých ložisek CNS. Ta nejčastěji nacházíme v blízkosti mozkových komor, v mozkovém kmeni a míše.

Jejich velikost je obvykle kolem 3 mm, mohou dosáhnout až 1,5 cm. Od velikosti a umístění ložisek se odvíjí také symptomatologie, která bývá nenápadná až maligní a progresivní.

Zajímavé:
Velmi často bývá prvním příznakem únava. Tento symptom je pochopitelně snadno přehlédnutelný, protože jeho výskyt při řadě jiných onemocnění je téměř pravidelný.
Typičtější příznaky sklerózy jsou charakteristické svými atakami (vzplanutími) s následnými remisemi (ústupy).

Příklad: U pacienta během několika hodin dojde k výpadku zorného pole. Následně začne vidět normálně a tento stav se vícekrát opakuje. Samozřejmě ataky a remise se týkají různých symptomů. Nemusí se nutně jednat o zrak.

Tabulka s nejtypičtějšími projevy roztroušené sklerózy:

Včasná diagnostika roztroušené sklerózy má mimořádný význam!

Vzhledem k vysoké incidenci roztroušené sklerózy je velmi důležitá edukace obyvatelstva.

V konečném důsledku je to právě pacient, který na sobě jako první zpozoruje, že něco není tak jako dřív. Proto je důležité znát alespoň základní projevy a včas vyhledat pomoc.

Bohužel dosud je naprostá většina těchto onemocnění diagnostikována čistě náhodně, a tedy pozdě při podrobnějším vyšetření z jiných příčin.

Platí, že mozek je čas. K nejvýznamnějšímu poškození mozku a nervové soustavy dochází právě v prvních letech vývoje onemocnění!!! Po 10 až 20 letech neléčené roztroušené sklerózy dochází k nezvratnému poškození CNS a trvalé invaliditě.

Základní diagnostické pilíře roztroušené sklerózy

Pro diagnostiku sklerózy neexistuje žádný jednoznačný test, který by s jistotou potvrdil toto záludné onemocnění. Diagnostika se ale opírá o tři základní pilíře, a to o kliniku pacienta, magnetickou rezonanci a o laboratorní parametry.

1. Klinický obraz
2. Magnetická rezonance (MRI) T2 a Flair léze
3. Laboratorní vyšetření
4. Elektrický potencionální test

U každého pacienta by měla být provedena důsledná analýza jeho objektivních, ale i subjektivních obtíží. Pacient by měl být vyšetřen nejen praktickým lékařem, ale hlavně specialistou z oboru neurologie.

Pokud má neurolog podezření na roztroušenou sklerózu, je nutné pacienta odeslat na další vyšetření (např. přítomnost symptomatologie roztroušené sklerózy, konkrétně střídání epizod – atak/relaps, poukazujících na neurologické poškození CNS v trvání od jednoho do 21 dnů).

Nejdůležitějším vyšetřením je magnetická rezonance mozku a míchy s kontrastní látkou (zvýrazňuje léze). Na ní lze prokázat roztroušená ložiska, a také změny signálu v PD, T1, T2 a FLAIR sekvencích (tzv. hypersignální, nebo enhancující léze). Rezonance se v diagnostice roztroušené sklerózy používá od roku 2001.

Při podezření na roztroušenou sklerózu se MRI vyšetření doplňuje o rozbor likvoru. Ten se odebírá lumbální punkcí. To znamená, že se napíchne míšní kanál lumbální jehlou, odkud se odebere vzorek. V něm bývají přítomny imunoglobuliny typu G, resp. mají oligoklonální stavbu.

Neméně důležité jsou také krevní odběry. Základní parametry bývají v normě, monocyty jsou zvýšeny a také jsou přítomny specifické protilátky.

Jedním z vyšetření jsou také testy elektrické mozkové aktivity. Na základě různých podnětů (vizuální vzorce, elektrické impulsy) se pomocí speciálních elektrod zaznamenávají elektrické signály nervového systému a rychlost jejich přenosu.

Existuje však řada onemocnění, která se svými projevy až nápadně podobají skleróze. Dokonce některá vyšetření mají podobné výsledky.

Onemocnění s podobnou symptomatologií a výsledky z vyšetření:

• ischemie mozku
• neuroinfekce (encefalomyelitida, borelióza, syfilis)
• paraneoplastická onemocnění
• migréna
• arteriální hypertenze
• Hashimotova tyreoiditida
• cukrovka
• trombofilní stavy
• sarkoidóza
• otravy léky a alkoholem
• nedostatek vitamínu B12