Vědomí je to, co nás určuje. Čím jsme schopni vnímat sebe a své okolí. Je projevem činnosti centrální mozkové soustavy. Probíhají v něm psychické procesy, naše myšlení, paměť. Někdy dochází k stavům, které jeho funkci naruší, a nastává jeho porucha. Ta může být krátkodobá i dlouhodobá. Kromě toho jsou poruchy rozděleny na kvalitativní či kvantitativní.
Co jsou to poruchy vědomí a co je jejich příčinou?
Ve vědomí probíhají psychické funkce. Napomáhají nám uvědomovat si sebe sama, své okolí a vzájemný vztah. Bdělost je stav centrální nervové soustavy, při kterém jsme schopni reagovat na vnitřní i vnější podněty.
Mezi hlavní vlastnosti vědomí patří:
bdělost (vigilita)
jasnost (lucidita)
rozsah (kapacita)
autoidentifikace (idiognóza)
sebeuvědomování a hodnocení sebe při srovnání s jinými lidmi (heteroidentifikace)
Fyziologická porucha vědomí je například i spánek.
Pokud je nějakým způsobem vědomí a jeho schopnost narušené, mluvíme o poruše vědomí. Ty se dále dělí na kvalitativní nebo kvantitativní.
Kvalitativní je porucha lucidity a kvantitativní je porucha vigility. Jinak se dělí na krátkodobé nebo dlouhodobé.
Kvalitativní porucha vědomí
Vzniká při poruše lucidity, ale při zachované vigilitě. Zjednodušeně lze říci, že je narušená jasnost vědomí při nezměněné bdělosti centrální nervové soustavy.
Psychické funkce jsou narušeny a ztrácí se schopnost vnímání vnějšího světa. Nastává porucha orientace, pozornosti, paměti, chování. Můžeme ji dále dělit na amenci, delirium a obnubilaci.
Amence je zmatenost, při které je narušeno vnímání. Vyskytují se halucinace, iluze. Dezorientace v osobě, místě a i čase.
Tento stav může být krátkodobý i dlouhodobý. Po jeho ústupu se vyskytuje amnézie. Tedy dotyčný si nepamatuje na dané období.
Mezi hlavní příčiny se řadí například i stav hypoglykémie, při cukrovce. Nebo se vyskytuje i u aterosklerotické nemoci mozku a jeho nedostatečném dokrvení.
V případě deliria jde o organickou duševní poruchu, ke které dochází na základě poruchy mozkových funkcí. Vyvíjí se v krátkém časovém úseku, během dní.
Přítomny jsou poruchy paměti, a to hlavně krátkodobé, poruchy pozornosti, vnímání. Jsou přítomny i halucinace, bludy a dezorientace, porucha chování.
Typickými příznaky jsou i třes těla (tremor), poruchy řeči jako dysartrie, tachykardie, hypertenze, pocení a častá je i inkontinence moči, i stolice.
Obnubilace je známá také jako mrákotný stav. Nastává náhle a v stejně v krátkém časovém úseku ustupuje.
Její nejčastější příčinou je epilepsie, tedy stav po epileptickém záchvatu. Stejně se vyskytuje i po úrazech hlavy, úžehu. Vyskytuje se i během hladovění. Dobrým příkladem je i patická opilost nebo patický afekt.
Příčiny kvalitativní poruchy vědomí
Jako typická příčina může být intoxikace (otrava) léky. Ta může být náhodná nebo úmyslná. Náhodná vzniká často jako důsledek zapomínání užití určitých léků.
Ve větší dávce může vyvolat poruchu vědomí. Příkladem je užití psychiatrických léků nebo i léků na srdce a vysoký krevní tlak. Při nízkém krevním tlaku může dojít ke kolapsu.
Úmyslná intoxikace léky je často doprovázena požitím alkoholu. Důležité v tomto případě je vědět, jaké léky daný člověk užil, kdy a jaké množství a také kombinaci s alkoholem.
Problémy s vědomím mají i intoxikovaní lidé, kteří požili nadměrné množství alkoholu, drogy nebo se do jejich organismu dostala nějaká chemická či jedovatá látka.
Otravy jsou nebezpečné i z dlouhodobého hlediska. Mohou vážně poškodit životně důležité orgány. Alkoholismus způsobuje poškození mozku, jater, ale i srdce.
Stejně je to i v případě požívání jiných návykových látek. I forma závislosti na inhalaci těkavých látek způsobuje poškození jater a mozkových buněk.
Kromě kvalitativních poruch vědomí dochází často k poruchám kvantitativním. A to hlavně, když množství požité látky (lék, alkohol, droga) bylo vyšší, a hlavně v krátké době.
Důležité je sledovat dýchání. Některé látky tlumí dechové centrum. Častým průvodním jevem při otravách bývá zvracení. V kombinaci s bezvědomím je aspirace (vdechnutí) zvratků největší komplikací.
Po aspiraci zvratků jsou přítomny komplikované záněty plic. Ale nejvážnější komplikací vdechnutí zvratků bývá ucpání dýchacích cest, a tím i udušení a smrt.
Kvalitativní poruchy vyvolávají i metabolické onemocnění a hypoxie. Což je vlastně snížený obsah kyslíku v organismu, tedy v tkáních. Na ten je nejcitlivější mozek a následně srdeční sval.
Jiným příkladem, kdy dochází k tomuto typu poruchy vědomí, je například ložiskové poškození mozku. Může být zapříčiněno i úrazem nebo ischemií (nedokrvením) mozku.
Kvantitativní porucha vědomí
Vzniká při poruše bdělosti. Organismus není schopen reagovat na vnější, ale ani vnitřní podněty.
Dále se dělí na:
somnolenci
sopor
kóma
Somnolence je stav, kdy je člověk spavý. Ale probouzí se na oslovení. Sopor je porucha vědomí, ze které se dotyčný probírá až na bolestivý podnět. Kóma je bezvědomí. Člověk nereaguje na vnější a ani vnitřní podněty.
Krátkodobá porucha vědomí nastává například jako důsledek záchvatovitého onemocnění, jakým je například již zmíněná epilepsie. Bezvědomí je přítomné během epileptických záchvatů.
Může krátkodobě přetrvávat i po epileptickém záchvatu, ale i mezi více záchvaty. Vážným stavem je, pokud přetrvává bezvědomí delší dobu, více než 5 minut.
Jiný typ je například krátkodobé bezvědomí následkem synkopy, kolapsu. Dochází k přechodnému nedokrvení nebo sníženému prokrvení mozku.
Osobitou skupinu tvoří bezvědomí při metabolickém onemocnění, jako je cukrovka. Následkem nízké hladiny cukru v krvi (hypoglykémie) mozkové buňky neplní svou funkci a nastává bezvědomí.
Mezi prvotní příznaky hypoglykémie patří právě i kvalitativní porucha. A to hlavně zmatenost a dezorientace. Pokud přetrvává, prohlubuje se do poruchy kvantitativní.
Při poškození mozkové tkáně také dochází k poruchám vědomí. V jakém rozsahu k poruše dojde, se odvíjí se od místa, rozsahu a přidruženého otoku mozku.
Poškození může být následkem úrazu. Může jít například o kontuzi (zhmoždění) tkáně. Ale nejhorším případem je penetrující (pronikající) poranění (střelné, bodné).
Otřes mozku je úraz hlavy, při kterém nedochází přímo k poškození tkáně, ale jen poruše funkce centrálního nervového systému. Osobitou skupinu tvoří difuzní axonální poškození.
Nádorové onemocnění mozku je závažné, a to i v případě nezhoubného nádoru. Vzhledem k uložení mozku v lebce působí na okolní tkáň destruktivně jejím útlakem, a tím i zvýšením nitrolebního tlaku.
K zvýšení nitrolebního tlaku dochází i v případě hydrocefalu. Mozkomíšní mok se hromadí v lebce a není zajištěn jeho odtok jako za normálních okolností.
Nebezpečné jsou i záněty mozku a jeho blan, jako je například encefalitida nebo meningitida. Následkem zánětu dochází k poruše funkcí mozku.
Cévní mozková příhoda je osobitou skupinou příčin poruch vědomí. Ischemická forma nastává následkem nedokrvení mozkové tkáně. Při krvácivé příhodě je riziko vyšší právě kvůli útlaku mozkové tkáně.
Při mozkových cévních příhodách je rozhodující místo a rozsah. Velmi důležitou roli hraje množství času od vzniku po rozeznání a zahájení vhodné léčby.
Stejně i kvantitativní poruchy vědomí vznikají na podkladě toxické příčiny. Což může způsobit alkohol, léky a drogy, chemická látka nebo vdechování zplodin hoření či kvašení.
To je v případě intoxikace plyny, jako je například oxid uhelnatý a uhličitý. První ze zmíněných vzniká při hoření a spalování, jako je to v případě automobilů. Jiný příklad je i plynový průtokový ohřívač.
Druhý je jako produkt kvašení. Příkladem je kvašení hroznů ve vinných sklepech nebo jiného ovoce určeného k dalšímu zpracování.
Fyzikální příčiny mohou být přehřátí organismu, ale také následek úrazu elektrickým proudem. Nebezpečné je zasažení bleskem.
Poruchy vědomí u dětí jsou známé i některým matkám. A to hlavně v předškolním věku. Febrilní křeče následkem horečky jsou příčinou bezvědomí.
Jinou skupinou jsou hormonální a endokrinní onemocnění, jako příklad je diabetes insipidus. Při orgánových onemocněních je to například v případě selhání jater.
Ne vždy je to ale chorobný stav. Krátkodobá ztráta vědomí může nastat při dlouhém stání v prostředí s vydýchaným vzduchem. Projeví se kolapsem.
Preeklampsie a eklampsie, známá také jako HELLP syndrom, vzniká v těhotenství. Dochází při ní k zúžení cév a častokrát i k bezvědomí.
Poruchy vědomí se vyskytují i u akutní infekční endokarditidy, která se projevuje rychlým zvýšením teploty, zimnicí a třesením těla. Při této chorobě dochází k zánětu výstelky srdce a je velmi nebezpečná.
I při infarktu myokardu může dojít ke ztrátě vědomí. Infarkt myokardu patří mezi ischemické choroby srdce a vzniká při ucpání cévy krevní sraženinou.
Při hypertrofické kardiomyopatii (onemocnění srdeční svaloviny) může dojít k synkopě, což je náhlá krátkodobá ztráta vědomí. Někdy je příčinou bezvědomí i fibrilace nebo jiné poruchy srdečního rytmu.
Při nízkém krevním tlaku dochází také ke krátkodobé ztrátě vědomí. A to zejména při velmi těžké hypotenzi, která může být způsobena i šokem.
V případě infekčních onemocnění přicházejí poruchy vědomí nejčastěji v souvislosti s komplikací infekce v organismu. Například při toxoplazmóze se vyskytují i bolesti hlavy a poruchy vědomí, pokud infekce postihne mozek a centrální nervový systém.
Poruchy vědomí a až bezvědomí mohou nastat i při klíšťové encefalitidě, což je infekční onemocnění virového původu postihující mozek a mozkové blány.
Nejčastěji se přenáší prostřednictvím klíštěte.
Dlouhodobé poruchy vědomí
Sem patří například kóma. Je to stav, kdy se člověk neprobírá k vědomí. Nekomunikuje. Mohou být přítomny projevy při stimulaci jako grimasy, pohyb končetin, ale nedochází k probuzení.
Vegetativní stav nebo i stav bdění bez odpovědi. Objevují se občasné pohyby a reflexní reakce na podněty. Ale nedochází ke komunikaci s okolím.
Locked-in syndrom je způsoben poruchou centrální nervové soustavy. Nejedná se o stav vědomí, ale dotyčný není schopen pohybu. Přítomna je jen schopnost vertikální hybnosti očí nebo mrkání. Je možné si ho plést s bezvědomím.
Psychické stavy
Do této skupiny se řadí katatonie a abulie. Projevem první jsou stereotypní pohyby končetin, grimasy, ztuhnutí těla v neobvyklé poloze a na neurčitou dobu.
Druhá zmiňovaná je charakterizována nedostatkem podnětů k činnosti. Lhostejnost, neschopnost jednat. Dotyčný si tento stav může uvědomovat.
Střední zdravotnická škola v Nitře mi dala základ pro uplatnění se v oblasti zdraví a nemocí. Díky ní jsem 2 roky pracoval na traumatologické klinice a ambulanci ve FN Nitra. Od roku 2006 jsem byl zaměstnán v záchranné zdravotní službě, kde jsem setrval do roku 2017.
Bakalářské studium jsem absolvoval na Univerzitě Konstantina Filozofa v Nitře v oboru urgentní zdravotní péče. Bakalářský titul mi umožnil pokračovat v poslání zdravotnického záchranáře. Mezitím jsem získal místo na tísňové lince 155. V přednemocniční zdravotní péči tak působím do dnešní doby.
Zájem o člověka, zdraví a i samotné nemoci jsem měl už v dětství, což mi dalo předpoklad věnovat se tomuto tématu i v dospělosti. Studium a získávání nových informací v praxi mi poskytlo skvělý podklad pro psaní odborných textů, a to v podobě článků, kterým porozumí i běžní lidé. Moje záliba v portálu Zdravotník má tak pevné základy v letech praxe i v osobním zájmu. Podobně mě zajímá i zdravá strava, výživa a celkově zdravý životní styl. Svůj volný čas vyplňuji rodinou a sportem.
Cílem portálu a obsahu není nahradit odborné vyšetření. Obsah má pouze informativní a nezávazný charakter, nikoli poradní. V případě zdravotních potíží doporučujeme vyhledat odbornou pomoc, navštívit nebo kontaktovat lékaře, lékárníka.