Břišní tyfus: Co je to tyfus a jak se projevuje? Pomůže očkování?

Břišní tyfus se označuje jako střevní horečka, ale můžeme se setkat i s pojmenováním tyfová horečka či odborně Typhus abdominalis. Jde o akutní infekční onemocnění, které postihuje tenké střevo a má celkové toxické příznaky. Mezi symptomy se řadí i horečka, z čehož byl odvozen název střevní horečka.

Onemocnění postihuje pouze člověka. Vyskytuje se na celém světě, ale převážně v zemích s nízkou úrovní hygieny, v chudých oblastech a tam, kde je vysoké koncentrace obyvatel. Riziko infekce stoupá při cestování do těchto oblastí.

Nejvyšší geografický výskyt onemocnění břišní tyfus:

• krajiny s teplým podnebím
• nízký hygienický standard
• rozvojové a chudé země a oblasti
• Asie
• Afrika
• Střední a Jižní Amerika
• oblíbené turistické destinace
  • Turecko
  • Tunis
  • Egypt

Celosvětově se ročně vyskytne přibližně 16 000 000 nákaz.
600 000 z nich končí úmrtím.
1 z 25 000 cestovatelů se infikuje břišním tyfem.
Při cestování do Indie se nakazí 1 z 3 000 turistů.

Původcem onemocnění je bakterie Salmonella enterica, sérotyp Typhi (zkráceně Salmonella typhi). Je patogenní pouze na lidi. Kromě toho, že člověk akutně onemocní, může se stát přenašečem této bakterie.

Bakterie je odolná vůči nízkým teplotám, neškodí jí zchlazení nebo mráz. Hyne při teplotě 60 °C po 15 až 20 minutách a při pasterizaci. Ve vodě přežije přibližně 3 týdny, ve fekáliích i 3 měsíce. Chlorování vody bakterie zabíjí.

Zdrojem infekce je převážně člověk, který má akutní formu onemocnění. Ale bakterií nakažený bacilonosič může být původcem šíření několik let, dokonce i celý život. Bakterie se usídluje ve žlučníku či močovém traktu a ledvinách. Pramenem nákazy mohou být i domácí zvířata, jako hovězí dobytek, prasata či kachny. Bakterii mohou přenášet i mouchy.

Onemocnění se řadí mezi nemoci špinavých rukou.

K přenosu dochází fekálně-orální cestou. Udává se i možná nákaza prostřednictvím dýchacího traktu. Potravinové produkty jako mléko, vejce, maso či voda mohou zapříčinit i epidemii. A to zejména po kontaminaci potravin zapříčiněnou nesprávným skladováním, přepravou či nedostatečnou tepelnou úpravou.

Existuje nebezpečí využití bakterie břišního tyfu jako bojové biologické zbraně.

Možná je i primární infekce z člověka či zvířete, rovněž i po kontaktu s kontaminovaným předmětem. Nebezpečné je, když je zdrojem infekce člověk, který o tom neví.

Příznaky onemocnění se objevují po inkubační době, která trvá v průměru 14–16 dní. Udává se i časové rozmezí 7–24 dní. Pokud je infekční dávka bakterií a jejích toxinů vysoká, k vypuknutí příznaků může dojít i za 6–36 hodin. Po prodělání nemoci zůstává člověku trvalá imunita.

Onemocnění bylo poprvé popsáno v 19. století.
V roce 1896 byla vyvinuta Widalova reakce jako diagnostický test.

Bakterie zasahuje zejména tenké střevo, a to převážně ileocekální oblast. Ileum je koncový úsek tenkého střeva a cékum (caekum) je začátek tlustého střeva. Endotoxiny, které produkují bakterie, způsobují zánět epitelu střeva, jeho otok a nekrotizaci (odumření). Bakterie se množí i v lymfatických tkáních a roznáší se lymfou a krví.

Příčinou onemocnění je infikování se bakteriemi Salmonella typhi. Bakterie vstupuje do organismu přes trávicí trakt, tedy spolknutím (ingescí). Řadí se mezi nemoci špinavých rukou. Tento způsob přenosu se označuje jako fekálně-orální. Udává se, že je možné i vdechnutí bakterií přes respirační systém.

Původcem je nakažený člověk. Je nakažlivý od prvního týdne onemocnění, ale i během rekonvalescence, tedy období uzdravování se. Bakterie se dokáží usídlit ve žlučníku, močovém traktu a ledvinách. Tímto způsobem může vzniknout dlouhodobé až celoživotní nosičství. Dotyčný se tak stává bacilonosičem, aniž by o tom věděl.

Bakterie jsou patogenní pouze pro člověka, ale zdrojem infekce jsou domácí hospodářská zvířata, jako je hovězí dobytek a prasata. Dokonce ji mohou přenášet i mouchy.

Nejčastější zdroje nákazy:

• infikovaný člověk, bacilonosič
• zvířata, zejména hovězí dobytek, prasata či kachny
• mouchy a jiný kontaminovaný hmyz
• infikované potraviny a voda
  • chybné skladování nebo přeprava
  • maso
  • vejce
  • mléko
  • voda infikovaná fekáliemi, nedostatek zásob pitné vody
  • zelenina zalévaná kontaminovanou vodou
  • majonézy
  • pomazánky
  • tlačenka, salámy, huspenina
  • zmrzlina
• infikované předměty
• přímý kontakt – člověk, zvíře, předmět

Příznaky břišního tyfu jsou celkové, ale i střevní. Z toho byl také odvozen název onemocnění. Bakterie Salmonelly typhi a její toxiny poškozují tenké střevo. Kromě toho jsou schopné se množit v lymfatickém systému člověka. Lymfou, ale i krví jsou následně transportovány napříč tělem a trávicím systémem.

Po inkubační době, které trvá přibližně 14 dní, se objevují příznaky. Neléčené onemocnění trvá 4 týdny. Po jeho prodělání člověk získává trvalou imunitu. Pokud byla rychlá antibiotická odpověď na nákazu, trvání imunitní paměti se může časově zkrátit. Proto jsou opakované infekce velmi vzácné.

Onemocnění má celkové příznaky, mezi které patří bolest hlavy jako typický počáteční syndrom spolu s horečkou. Vysoká tělesná teplota dosahuje až 40 °C a nereaguje na antipyretickou léčbu. Dlouhé trvání horečky může vést k dehydrataci a ta následně k poruše vědomí.

Tip: Přečtěte si více o dehydrataci v magazínovém článku.

Člověk cítí tíhu na žaludku, nechutenství a zvrací. Při břišním tufu je přítomná spíše zácpa, ne průjem. Přidružuje se schvácenost, bolest pravého podbřišku a břicho je nafouklé. Pokožka je bledá. Na hrudi a břichu se objevuje charakteristická bledě růžová vyrážka, označovaná jako roseola. Jazyk má hnědý povlak, tvar zabarvení připomíná písmeno V.

Mezi ostatní příznaky patří bradykardie, což je zpomalení srdeční činnosti, ale i nízký krevní tlak. Postiženému se zvětšují játra a slezina, čímž vzniká hepatosplenomegalie. Zvětšují se i lymfatické uzliny. Nemoc škodí svalům, kostem a mohou při ní vypadávat vlasy.

Příznaky onemocnění jsou závislé na léčbě. Včasná léčba zkracuje dobu trvání potíží, které jsou také mírnější. Tělesná teplota klesá do 5. dne. Onemocnění se však může projevit mírnější, ale i naopak těžší formou.

Břišní tyfus může mít více forem, a to:

• ambulantní tyfus má lehký průběh
  • tělesná teplota do 38 °C
  • nevyskytují se komplikace
  • onemocnění se často přechodí a nemocný se stává bacilonosičem
• abortivní tyfus – pokud příznaky onemocnění trvají pouze 2 týdny
• hypertoxický tyfus je těžká forma
  • vysoká horečka, hyperpyrexie
  • kardiální (srdeční) selhání
  • sepse, septický šok
  • bezvědomí
  • nemocný do tří dnů umírá

Tabulka uvádí časovou posloupnost symptomatologie při neléčeném břišním tyfu

Nemoc se vyznačuje rizikem vzniku komplikací. V případě trávicího traktu hrozí poškození střeva, jeho perforace a následné vytečení střevního obsahu do dutiny břišní a peritonitida. Peritonitida bezprostředně ohrožuje život člověka. Při onemocnění se vyskytuje i krvácení do střeva. To se následně projeví jako černá stolice (meléna).

Člověk je imobilní, potí se. To přispívá k vzniku proleženin. Dekubity se mohou sekundárně infikovat bakteriemi, což opět zhorší stav pacienta. Ostatní komplikace jsou například zánět žil, žlučníku, plic či srdečního svalu.

Diagnostika onemocnění se opírá o více metod. Důležitá je i anamnéza, cestovatelská anamnéza a klinický průběh. Prudký nástup intenzivní bolesti hlavy a horečka po vycestování do rizikových oblastí značí možnou infekci Salmonellou typhi.

Dále jsou důležitá laboratorní vyšetření, jako například mikrobiologické vyšetření stěrů z hrdla, sputa (hlenu), vyšetření krve, pozitivní hemokultura, likvoru či kostní dřeně. K diagnostice může posloužit i duodenální šťáva či žluč. Ve stolice ji přítomná bakterie Salmonelly, ale i početné zánětové buňky.

Následuje sérologické vyšetření (imunodiagnostika) a přítomnost IgM a IgG protilátek a diagnostický test Widalovou reakcí. Slouží jako diagnostika onemocnění, a to na protilátky proti tělnímu antigenu O, proti bičíkovému antigenu H a protilátku proti antigenu Vi.

Laboratorní nález se dá shrnout jako:

• anémie, což je nízký počet červených krvinek
• leukopenie, tedy málo bílých krvinek
• lymfocytóza, tedy zvýšené množství lymfocytů
• aneozinofilie, snížená hladina eozinofilů
• trombocytopenie, tedy málo krevních destiček
• kvůli zhoršení funkce jater i zhoršené srážení krve (hemokoagulace)
• kultivační důkaz
• důkaz specifických protilátek
• detekce nukleových kyselin metodou PCR

Při onemocnění je důležité včasné odhalení příčiny obtíží a včasná léčba. Ta zaručí mírnější a kratší průběh nemoci. To má vliv i na rozvoj komplikací a zabránění bacilonosičství.

Průběh onemocnění může být typický, lehký, ale i zkrácený či těžký. Neléčená nemoc probíhá 3–4 týdny, což uvádíme v tabulce příznaků. Pokud se břišní tyfus neléčí, může přejít do nosičství. Brzká diagnostika a včasná léčba zaručí lehčí průběh infekce, nižší hodnoty tělesné teploty a omezí vznik komplikací.

Inkubační doba trvá obvykle 14 dní, ale může být i mnohem kratší či naopak delší. Například po konzumaci infikované potraviny, která obsahuje velké množství bakterií a toxinů, se mohou symptomy objevit už za 6–36 hodin. Délka inkubace může trvat i 24 dní.

Akutní fáze začíná náhle vzniklou a intenzivní bolestí hlavy. Přidružuje se horečka, která nereaguje na antipyretika. Následně se přidává nechutenství a zácpa. Nemocný může mít suchý kašel, který může vést k nesprávnému zhodnocení onemocnění jako virózy.

Pokud se nákaza neléčí, pokračuje v typickém průběhu. Charakteristické je zbarvení jazyka do hněda ve tvaru písmena V či W. Dvě třetiny nemocných mají i růžovou vyrážku na trupu, na spodní části hrudě a na břiše. Přidružuje se riziko vzniku vředů epitelu střeva, perforace střev a zánět pobřišnice.

Na břišní tyfus musí člověk myslet pokaždé, pokud se u něj objeví příznaky po vycestování do rizikových oblastí. A to i po návratu domů, jelikož inkubační doba může být i delší. Stejně tak i po setkání s rizikovou skupinou obyvatel, do níž spadají například i uprchlíci.

Návod, jak se vyhnout nákaze střevní infekcí

Přinášíme stručný návod, jak se vyhnout střevním infekcím. A to nejen v případě cestování do rizikových oblastí světa.

1. výběr vhodných potravin – strava by měla být nezávadná, tepelně zpracovaná, syrové potraviny jako ovoce a zeleniny umyté
2. vaření potravin – jídlo by mělo být dostatečně tepelné zpracované
   • podmínkou je var při teplotě 70 °C v délce 20 minut
   • a to ve všech částech jídla, například při přípravě drůbeže v hloubce kosti
3. jídlo je třeba konzumovat po uvaření, jinak se v něm mohou množit mikroorganismy, které produkují toxiny
4. skladování potravin
   • teplota pod 10 °C
   • pokud má být jídlo teplé, tak při teplotě přibližně 60 °C
5. opětovné ohřívání potravin – při 70 °C a opět 20 minut
6. pozor na kontaminaci potravy
   • při krájení více druhů potravin nožem, na prkénku
   • při kombinaci už tepelně zpracovaného a syrového jídla
7. čisté nádobí a prostředí pro přípravu jídla
8. ochrana jídla před hmyzem a hlodavci
9. důkladná osobní hygiena a umývání rukou
10. pitná a nezávadná voda
11. očkování
12. bezpečné odstraňování fekálií a odpadů
13. epidemiologická opatření, jako je včasné hlášení, diagnostika a léčba

Očkování proti tyfu je vhodnou formou prevence, a to u dětí i dospělých.