Endokarditida: Jak se projevuje, infekční, neinfekční či revmatická? + Ostatní formy a jejich příčiny

Endokarditida je zánětlivé onemocnění vnitřní výstelky srdce, čili endokardu. Ve většině případů je za jejím vznikem infekční původ. Ale ne vždy.

Při zánětlivém procesu bývají postiženy zejména srdeční chlopně. Následně je možnou komplikací poškození chlopní a porucha funkce.

Což má vliv také na činnost srdce. Hrozí i srdeční selhání.

Další komplikací je riziko embolizace krevní sraženiny ze srdce do jiných částí těla.

Stručný pohled na srdce a endokard

Srdce je pumpa, která pumpuje krev do celého organismu, a tím zajišťuje přežití všech buněk.

Hlavní pracovní jednotkou srdce je srdeční sval. Ten se odborně označuje jako myokard. Určitě jste už slyšeli pojem infarkt myokardu, čili srdečního svalu.

Srdce má kromě svalu také jiné vrstvy, a to postupně:

• perikard – osrdečník, jakýsi vak, ve kterém je celé srdce uloženo
• epikard, což je blána na povrchu srdce
• myokard – srdeční sval je nejmohutnější vrstvou srdce
• endokard – vnitřní vrstva srdce, která je v kontaktu s krví
  • tvoří srdeční chlopně
  • plynule přechází do cév
  • má 4 vrstvy: 
    • endotel, složený z endotelových buněk
    • subendotel, což je kolagenní vazivo
    • elasticko-svalová vrstva, složená z kolagenní, elastické tkáně a částečně buněk hladké svaloviny
    • subendokard je řídké vazivo, jsou v něm uložené struktury převodového systému srdce

Endokard má různou tloušťku.
Přičemž nejtlustší je v předsíních.
A tam, kde ze srdce vystupují velké cévy.

Chlopně nemají cévy. K jejich výživě dochází difúzí, tedy přestupem okolní protékající krve.

Přítomnost cév v endokardu chlopní je znakem probíhajícího patologického procesu. Stává se tak zejména při endokarditidě.

Srdce obsahuje 4 dutiny, které se označují jako předsíně a komory.
Pravá strana srdce má jednu předsíň a jednu komoru.
Stejně tak levá strana má také předsíň a komoru.

Proč je to důležité?

Krev z těla se vrací přes velké žíly do srdce přes pravou předsíň. Jde o odkysličenou krev, kyslík byl spotřebován v buňkách organismu.

Pro život je třeba krev opět okysličit. Opětovné nasycení krve kyslíkem probíhá v plicích.

Proto dýcháme, abychom do plic a krve dostali kyslík.
A nadbytečný oxid uhličitý z plic ven.
Kyslík se v plicích váže na hemoglobin.
Hemoglobin je krevní barvivo, které tvoří červené krvinky.
Na 1 gram hemoglobinu se naváže 1,34 mililitru kyslíku.

Krev z pravé předsíně se přesouvá do pravé komory.
→ 
Z pravé komory následně přes plicní arterii do plic.
→ 
V plicích se krev obohatí kyslíkem.
→ 
Je okysličená.

+

Z plic se krev přesouvá do levé komory.
→ 
Z levé komory se následně vypudí do aorty → tedy do celého těla.

Krevní oběh = cirkulace se dělí na:

1. malý krevní oběh = plicní krevní oběh
2. velký krevní oběh = tělový krevní oběh

K tomu všemu je potřebná pumpa, jejíž roli zastupuje srdce.

Přečerpávání krve zabezpečují 2 fáze:

1. stažení srdce = systola, vypuzení krve z dutin srdce
2. diastola = relaxace svalu srdce, nasávání krve do dutin

=

1. Systola – postupným stahováním srdečních dutin se krev posouvá dále v oddílech srdce do plic a zpětně do srdce. Následně i ze srdce do aorty, tedy celého těla.

2. Diastola – je fáze uvolnění srdečních oddílů. Tehdy se dutiny srdce plní krví.

Při postupném vypuzování a nasávání krve jsou důležité srdeční chlopně.

Chlopeň je jednosměrný ventil. Při jejím otevření krev proudí dál. Tlakový gradient při srdečních fázích ji uzavře. Čímž brání zpětnému toku krve do předešlých částí srdce.

Pokud je poškozena, tuto funkci vykonává nedokonale nebo vůbec. To časem vede k selhávání činnosti srdce.

Chcete vědět více informací o endokarditidě?
Co ji zapříčiňuje?
Jak se projevuje?
Léčí?

Co je to endokarditida?

Zánět vnitřní výstelky srdce se označuje jako endokarditida. V tomto případě může jít o zánět, který se nachází na vnitřní stěně srdce.

Nejčastěji postihuje endokard na srdečních chlopních.

Následkem zánětlivého procesu dochází k poškození chlopně. To zapříčiní poruchu funkce, z čehož plyne možné riziko postupného selhávání srdce.

Další z možných komplikací poškození vnitřní výstelky srdce je:

Endokard je v těsném kontaktu s protékající krví.

Při zánětu dochází k poškození endokardu. Na místě narušené výstelky se začne tvořit krevní sraženina – trombus –, přichycením krevních destiček.

Ve zkratce, jde o rizikový faktor odtržení této sraženiny.

Krevní sraženina, ještě jako přichycený trombus, je vypuzena srdcem do velkého tělního oběhu. V tuto chvíli jde již o embolus.

Embolus = Krevní sraženina nebo cizí těleso putující v cévách.

Embolus může ucpat cévu kdekoliv v těle. Za tímto místem ucpání dochází k nedokrvení, tedy ischemii.

Příkladem je ucpání cévy:

• srdce = srdeční infarkt
• mozku = cévní mozková příhoda
• střev = ischemie střeva, cévní ileus
• ledviny = nedokrvení a infarkt ledviny
• a jiné

Endokarditida jako taková se vyskytuje ve více formách. Podle toho se i rozděluje.

Tabulka uvádí druhy endokarditidy

Co je za příčinou endokarditidy?

Ve většině případů se přikládá význam infekčnímu původci. Ale infekce není jediným důvodem.

Jak je i v předešlé tabulce vidět, zánět endokardu se dělí na více forem. A také podle vyvolávající příčiny.

Jenže.

V podstatě jde o poškození vrstvy endotelu. A k poškození dochází na různorodém základě. Přitom poškozená chlopeň je riziková pro vznik komplikací.

Uvádíme, že narušení chlopní je příležitostí pro rozvoj srdečního selhávání či embolizace odříznutým trombem.

Zrod problémů podporuje deformace chlopně, a tím je narušena její funkce.

Zničená chlopeň mění vlastnosti proudění krve. Což podporuje tvorbu krevních sraženin uvnitř srdce.

Plus.

Krev, která proniká přes nedokonale uzavřený ventil, přetěžuje srdce. Hromadí se tam, kde nemá, což má za následek zvětšení či rozšíření oddílů srdce.

A to vede k postupnému selhávání srdeční činnosti. Rychlost průběhu závisí na několika faktorech.

Přispívajícím faktorem je již přítomné onemocnění chlopní či náhrada chlopně za umělou a vrozená vývojová choroba srdeční.

Jaký původ může mít endokarditida?

Na vzniku zánětu endokardu se může podílet vícero činitelů. Ze širšího pohledu se dělí na nerevmatickou a revmatickou endokarditidu.

Tabulka uvádí příčiny vzniku endokarditidy

Některé rizikové faktory přispívající k možnému vzniku endokarditidy:

• nebakteriální trombotické vegetace – trombus na endokardu při jeho poškození
  • při degenerativních změnách chlopní – kalcifikace
• špatný stav chrupu, zubní kaz, zánět v dutině ústní
  • ale i při dentálním výkonu, vytržení zubu a při poškození sliznice v ústní dutině
  • hlavně u lidí se špatnou ústní hygienou
• hnisavá tonzilitida
• cirhóza jater
• alkoholismus
• karcinom
• diabetes mellitus - cukrovka
• léčba steroidy
• zánětlivé střevní onemocnění
• porucha imunity
• drogová závislost a podávání drog do cév
  • 12krát vyšší riziko
  • většinou pravostranné endokarditidy
• systémový lupus
• dialyzovaný pacient
• popáleniny
• polytrauma – úrazy postihující více orgánů
• operace a lékařské výkony
  • hlavně dlouhodobí pacienti
  • lidé s předchozí endokarditidou
  • intravenózní přístup při podávání léků
  • také při tracheální intubaci
  • gastroskopii
  • katetrizaci, srdečních výkonech a náhradě srdeční chlopně
  • tonsilektomii – při odstranění mandlí
  • pacienti s dlouhodobě zavedeným močovým katétrem
  • a jiné

Při výskytu rizikových faktorů a u pacientů s vyšším stupněm rizika je podávána antibiotická profylaxe. Tedy prevence infekční endokarditidy podáním antibiotik před či po výkonech.

Projevem endokarditidy mohou být nejrůznější potíže. Infekční bude provázet i zvýšení tělesné teploty až horečka. Naopak, neinfekční formu ne.

K základním všeobecným projevům onemocnění patří:

• celkové příznaky jako při chřipkovém onemocnění
• únava
• celková slabost
• malátnost
• vyčerpanost
• snížení výkonnosti
• potíže zhoršené námahou
• nechutenství a nevolnost
• hubnutí
• bledost
• bolest kloubů a svalů
• bušení srdce a tachykardie (zrychlená srdeční činnost)
• bolest na hrudi
• dušnost
• noční pocení
• zvýšení tělesné teploty až horečka při infekci
• závratě
• pocit na omdlení až synkopa, kolaps
• otoky dolních končetin, později postupující výše
• šelest na srdci
• různé komplikace

Plus.

Při neinfekční endokarditidě nemusí přítomný trombus způsobit žádné významné potíže. To však až do doby, dokud se neodtrhne a neputuje cévami jako embolus.

Následně je příčinou obtíží podle toho, kde způsobil embolii, tedy ucpání cévy, a ischemii. Například při ucpání cév srdce to bude infarkt srdečního svalu a při mozkových tepnách cévní mozková příhoda.

Diagnostika probíhá na základě anamnézy, klinických příznaků neboli podle toho, jak se onemocnění projevuje.

Samozřejmě jsou nutná také ostatní vyšetření.

Důležité je laboratorní vyšetření krve, jako je krevní obraz, hemokultivace, sedimentace erytrocytů či CRP. A to kvůli odhalení infekčního původce.

Jinak se provádí měření krevního tlaku a vyšetření ostatních fyziologických (životních) funkcí, jako je například puls, dýchání, saturace krve kyslíkem. Doplňuje se EKG, kterým se sleduje činnost srdce a přítomnost arytmie.

Vysoký význam při diagnostice má ECHO.

ECHO = echokardiografie – ultrazvukové vyšetření srdce.
Při tomto vyšetření se hodnotí srdce,
jeho celková velikost,
rozměry dutin,
tloušťka stěn,
myokard. 
Stejně i struktura chlopní.
A jiné... 

Z ostatních zobrazovacích metod je to RTG hrudníku.

Průběh onemocnění se odvíjí od formy.

Příkladem je akutní infekční endokarditida, která se rozvíjí z jiného zánětu v těle. Bakterie se do srdce dostávají krevní cestou.

V srdci se uchytí na stěně endokardu nebo na chlopni. Nejčastěji jde o aortální či mitrální chlopeň, méně často stěny srdce.

Aortální chlopeň = chlopeň mezi levou komorou a aortou.
Mitrální chlopeň = chlopeň mezi levou předsíní a levou komorou.

Po uchycení v srdci způsobují zánětlivé poškození, na které se zachytávají krevní destičky, trombocyty a fibrin. Spolu s množením bakterií se vytváří charakteristická vegetace.

Vegetace = shluk bakterií, na které nasedají trombocyty, fibrin, erytrocyty (červené krvinky), zánětlivé buňky.

Destrukce a deformace chlopní probíhá rychle, stejně tak i stupňování potíží vyskytujících se při infekční endokarditidě.

Typický je akutní a progresivní průběh.

Projevem jsou vysoké horečky, bolest na hrudi, dušnost a celkové projevy zánětlivého procesu. Jako je slabost, bolest kloubů, celého těla, nevolnost, nechutenství a jiné.

V pozdějším stadiu, pokud se hned neléčí, hrozí selhání srdce, šok až smrt.

Komplikací je odtržení vegetace z chlopně, její vypuzení do tělního oběhu. Zde hrozí ucpání cévy, tedy embolizace v jiné části organismu. Příkladem je zmíněný srdeční či mozkový infarkt, ale také tvorba vzdálených abscesů – zánětlivých ložisek.

Přispívajícím faktorem je přítomný degenerativní proces na chlopni, její poškození, přítomnost zánětu v organismu a snížení obranyschopnosti.

Popisovaný je i zvrat neinfekční endokarditidy v infekční.

Subakutní forma infekční endokarditidy probíhá pozvolněji, ne tak prudce jako akutní. Také vývoj obtíží má mírnější průběh.

Trvání během měsíců až let.

Typické jsou celkové příznaky, jako je únava, malátnost, bolest kloubů, zvýšená tělesná teplota, která může přetrvávat delší dobu, noční pocení.

Podobně je možnou rizikovou komplikací embolizace vytvořená sraženinou při zánětlivém procesu.

Uvádí se, že v minulosti byla hlavním zdrojem poškození endokardu revmatická horečka.

U ostatních forem endokarditidy se průběh mění v závislosti na primárním onemocnění.

+ rizikové přidružení problémů napříč celým lidským organismem

Nástěnné a chlopenní vegetace mohou být infekční, ale také neinfekční. Při neinfekčním procesu se poškozená vrstva endokardu pokrývá krevními elementy.

Stejně z toho plyne možnost uvolnění sraženiny a její vypuzení do cévního řečiště.

A například...

Rizikovou komplikací pravostranné endokarditidy může být embolizace do plicní tepny či do plic a jejich nedokrvení. Následně jde o pneumonii čili zápal plic a tvorbu abscesů – ohraničených zánětlivých ložisek.

Pravostranná = nacházející se v pravém srdci.

Všeobecně.

Při infekční endokarditidě je možnost rozsevu zánětu krví do jiných oblastí těla, jako je:

• perikard
• srdeční sval
• mozek
• pohrudnice
• ledviny
• cévy
• a jiné

Srdeční problémy vycházejí z poškození chlopně. Závažný rozsah způsobí poruchu funkce s rozvojem srdečního přetížení a selhání.

U aortálních komplikací hrozí aneurysma.