Jak na zdravé zuby a proč je zubní kaz nebezpečný?

Víte, jak mít zdravé zuby? A proč je jejich zdraví a dobrý stav důležitý? Bolavé zuby mohou být nepříjemné a nikdo je nechce dobrovolně zažívat.

Prvotní zpracování potravy probíhá v ústní dutině. Zuby ji rozmělní na menší kousky a pomocí slin se vytvoří sousto. Sousto pak po polknutí putuje jícnem do žaludku.

Již v ústech dochází k prvnímu štěpení složek potravy. Sliny obsahují různé enzymy. Ty se podílejí na trávení, zejména cukrů. Kromě toho mají sliny význam také pro zvlhčení potravy.

Sliny obsahují i různé další složky. Například ionty vápníku, chloridu, sodíku a draslíku. Jsou v nich obsaženy i stopy fluoridu. Funkcí slin je také ochrana zubů. Zuby chrání především před zubním kazem. A lysozym pomáhá při ničení bakterií.

Zuby spolu se slinami hrají velkou roli také při příjmu potravy. Při bolestech zubů dochází k nechutenství a sníženému příjmu potravy. Zuby se však podílejí také na tvorbě řeči a různých zvuků. Jsou důležité i při tvarování obličeje.

Co je to zub? Stručný pohled do základní teorie

Zuby (latinsky dentes) jsou tvořeny tvrdými tkáněmi.

Lidé mají různé specializované zuby, jejichž tvar se podle toho liší. U lidí nejdříve rostou dočasné neboli mléčné zuby.

Tabulka ukazuje rozdíl v počtu zubů v dětství a v dospělosti

V dětství máme 20 dočasných neboli mléčných zubů (dentes decidui). Ty postupně vypadávají a jsou nahrazovány stálými zuby (latinsky dentes permanentes). Těch máme 32. V některých případech však tento počet nemusí být dodržen.

Stálých zubů máme 32. Ale...

Zuby mohou chybět, například stoličky nebo takzvané zuby moudrosti. V jiných případech může být jejich počet vyšší. Tyto změny v počtu zubů mají také své odborné názvy, a to:

• hypodoncie (absence určitého zubu)
• oligodoncie (nepřítomnost celé skupiny zubů)
• anodoncie (chybí celý chrup, což je poměrně vzácná vrozená vada)
• hyperdontie (větší počet zubů)

Jak se zuby oddělují?

V průběhu času se vlivem druhu potravy a způsobu její přípravy zuby více specializovaly. Přizpůsobily se určitým funkcím. Nejprve nám rostou zuby dočasné. Ty jsou teprve následně nahrazeny zuby stálými.

Tabulka ukazuje, jak se zuby dělí podle tvaru

První zuby, které se objevují přibližně v 8. měsíci života, jsou dolní řezáky.

Poté horní a další zuby. Přibližně do druhého roku života dítěte se prořezávají všechny zuby. Jako poslední se prořezávají stoličky, horní i dolní.

Mléčné zuby se začínají měnit na stálé přibližně ve věku 5-6 let.

Jako první se mění stoličky, řezáky a pak ostatní zuby. Někdy ve 14. až 15. roce dorůstá kompletní stálý chrup.

Třetí stoličky, označované také jako zuby moudrosti, rostou jako poslední. Toto období začíná někdy v 17. roce.

Může pokračovat až do 30. roku věku.

Během evoluce lidé zkrátili oblast spánků, a to i na základě změn stravovacích návyků. Zuby moudrosti tak často nemají místo.

Někdy je jejich dorůstání bolestivé nebo rostou ve špatné poloze. Někdy nedorůstají vůbec. Někdy je v případě problému nutná operace stomie.

Nejhůře se prořezávají dolní zuby moudrosti. Až jeden z pěti lidí má s jejich růstem potíže.

Z čeho se zuby skládají?

Zub se skládá z korunky (corona dentis) a kořene (radix dentis). Korunka a kořen jsou spojeny krčkem (cervix dentis). Zub je dutý a tato dutina se označuje jako cavitas dentis.

Kořen zubu je zakončen kořenovým hrotem. Kromě toho je v dutině zubu kořenový kanálek. Ten tvoří vstup do zubní dutiny. Zubní dutinu vyplňuje zubní dřeň (pulp dentis).

Dřeň obsahuje nervy, cévy a zbytek je vyplněn pojivovou tkání. Cévy jsou zastoupeny tepnami, které zub vyživují, ale také žílami. Žíly odvádějí krev ze zubu. Kromě toho jsou v zubu také pulpové cévy.

Zub se skládá z následujících tkání:

• Zubní sklovina (latinsky enamelum, řecky nebo enamel) pokrývá povrch zubu.
• Dentin (latinsky dentium) je největší částí zubu. Nachází se pod sklovinou a je o něco měkčí než sklovina.
• Kořen zubu je pokryt zubním cementem (latinsky cementum).

Zubní sklovina je nejtvrdší látkou v našem těle.

Umístění zubů v zubní jamce

Zuby jsou usazeny v zubním lůžku. Jsou upevněny v okostici pomocí zubního kořene. Okostice je tvořena dásní, parodontálními vazy, alveolární kostí a cementem. Je také známá jako závěsný aparát zubů (periodoncium).

Zub jako takový je obklopen dásňovým žlábkem, což je úzká štěrbina. Dásně (gingiva) jsou viditelnou částí parodontu. Dásně kryjí ostatní části a plynule přecházejí do ústní sliznice.

Potíže s dásňovým aparátem jsou zmíněny v článcích o kývání zubů a o parodontóze.

Zubní plak a zubní kaz

Tyto dva pojmy označují to, co má přímý vliv na zuby. Také výběrem nevhodných potravin negativně ovlivňujeme tvorbu a vznik zubního plaku i zubního kazu.

Stejně negativní vliv má nedostatečná ústní hygiena.

Zubní plak je především čirá a měkká vrstva na zubech. Tvoří se na zubech a hlavní oblastí pro jeho usazování je okraj zubu v blízkosti dásně. Obsahuje různé bakterie. Tyto bakterie se živí především jednoduchými cukry, jako jsou sacharidy nebo fruktóza.

Bakterie vytvářejí kyselé prostředí. To narušuje zubní sklovinu, což vede ke vzniku zubního kazu a zubního kamene.

Zubní kaz (odborně označovaný také jako caries dentis) je onemocnění, při kterém dochází k rozpadu zubní skloviny a zubní dřeně.

Hlavními původci zubního kazu jsou streptokokové bakterie, konkrétně Streptococcus mutans a Streptococcus sobrinus. Pokud se zubní kaz dostane až do zuboviny, dostaví se bolest.

Bolest je nejprve vyvolána horkým nebo studeným jídlem, tekutinou nebo vzduchem.

Pokud bakterie proniknou do hlubší vrstvy (do zubní dřeně), způsobí zánět. Pulpitida (zánět zubní dřeně) způsobuje intenzivní bolest a nevratné poškození zubní dřeně.

Hnis se hromadí a pak hrozí zánět kosti (parodontitida). Bolest zubu může ustoupit. A toto ustoupení bolesti je důsledkem poškození a odumření zubního nervu.

Komplikací zubního kazu, zejména v hlubších vrstvách zubu, je přenos zánětu do jiných částí těla. Bakterie se krevním oběhem dostávají také do srdce, kde mohou způsobit zánět endokardu (endokarditidu).

Příkladem jsou nebezpečná onemocnění, jako například:

• revmatická horečka - onemocnění dětského věku
• reaktivní artritida
• zánět ledvin
• zánět srdce - endokarditida a myokarditida
• vaskulitida a Kawasakiho nemoc
• kožní onemocnění, lupénka, ekzém
• nervová onemocnění
• záněty očí
• a další

Zubní plak se podílí také na tvorbě zubního kamene. Při ukládání minerálních látek se měkký plak mění v tvrdou hmotu. Zubní plak nelze odstranit ani tvrdým zubním kartáčkem.

Představuje riziko pro vznik zánětu dásní. Sám o sobě není bolestivý.

Jak si udržet zdravé zuby?

Od teoretického základu přejdeme k praktickým radám. Jak dobře víme, zuby jsou důležité pro naši výživu. Jejich role je samozřejmě také estetická. Dávají našemu obličeji tvar.

Přirozeně jsou vidět při mluvení a asi nejvíce při smíchu. Ten může u každého člověka odhalit nějaký zubní problém. Stav našich zubů ovlivňuje úroveň a způsob hygieny, ale také naše strava a stravovací návyky.

Co má na zuby negativní vliv?

Negativní vliv na zuby má nevhodná strava, ve které je vyšší podíl jednoduchých cukrů (sacharidů a fruktózy). Jedná se především o sladkosti, cukrovinky, ale také med, brambory, pečivo, ovoce, sušené mléko, ovoce.

Mezi zlozvyky patří i kouření. Dlouhodobé kouření mění barvu zubů na žluté až hnědé odstíny. Kuřáci jsou také náchylnější k paradentóze. Podobně ovlivňuje barvu zubů i časté pití kávy a černého čaje.

Stejně tak způsobují problémy i kyselé potraviny. Jedná se například o citrusové plody nebo jejich šťávy či slazené nápoje. Je proto důležité omezit kontakt s těmito potravinami na minimum. Je třeba se vyhnout dlouhodobému popíjení takových nápojů.

Po konzumaci ovoce, kyselých potravin nebo nápojů je nejlepší vypláchnout si ústa čistou vodou.

Okamžité čištění zubů kartáčkem se v tomto případě nedoporučuje.

Nejlepší je před čištěním zubů několik minut počkat. Přibližně 15 minut po jídle je dostačujících. Pokud jste jedli nebo pili kyselé nápoje, doporučuje se i 20 minut.

Rizikové faktory, které negativně ovlivňují zuby:

• sladkosti, žvýkací a tvrdé bonbony
• koláče, pečivo
• citrusové plody
• energetické nápoje
• káva a čaj
• slazené vody
• džusy, včetně čerstvých džusů, zejména citrusových džusů
• minerální vody, zejména slazené
• nakládané okurky
• víno
• ocet
• jedlá soda
• slané brambůrky, křupky, ale také sušenky
• a další nevhodné (rafinované) potraviny
• nevhodná a nedostatečná hygiena
• tvrdý zubní kartáček
• kouření

Co je pro naše zuby dobré?

Důležitá je nejen pravidelná hygiena, ale i její správná forma. Stejně tak je pro stav zubů zásadní strava. Prospěšné je pro ně žvýkání. Samozřejmě nejen žvýkačky, ale i čerstvá zelenina a ovoce.

Hygiena je zásadní

To, co může našim zubům pomoci nejvíce, je dostatečná a také správná ústní hygiena. Důležité je pravidelné čištění zubů. To by mělo probíhat alespoň dvakrát denně.

Samozřejmě nejlépe po každém jídle.

Opatrní bychom však měli být, pokud jsme jedli kyselé potraviny nebo pokud jsme pili slazené nápoje, které jsou pro naše zuby agresivní. Energetické nápoje a slazené minerální vody oslabují naši sklovinu nejvíce.

V takovém případě bychom měli čištění zubů kartáčkem odložit alespoň o 20 minut. Pauza v čištění zubů po jídle by měla být vždy alespoň 15 minut.

Tvrdý zubní kartáček je v tomto případě, ale i obecně, nevhodný. Lepší je zubní kartáček s měkkými vlákny. Do rutiny ústní hygieny je nutné zařadit mezizubní kartáčky nebo zubní nit.

Zubní kartáček by se měl měnit každé 2 měsíce.

Mezizubní kartáčky nebo zubní nit pomáhají čistit mezizubní prostory. Tedy místa, kam se běžným zubním kartáčkem běžně nedostaneme. V těchto prostorech se hromadí kousky potravy, které tam následně podporují růst bakterií tvořících zubní kaz.

Nevhodně ošetřené nebo špatně umyté mezizubní prostory podporují tvorbu zubního plaku. Zubní plak pak napomáhá usazování bakterií. V důsledku toho se tvoří výše zmíněný zubní kaz nebo zubní kámen.

K ústní hygieně lze používat i ústní vody. Je však třeba dbát na jejich složení. Alkohol je agresivní. Pokud je v ústní vodě přítomen, je třeba dodržovat doporučenou dobu výplachu.

Pro péči o zuby je důležitá také správná zubní pasta. Všechny zubní pasty ale nejsou stejné. Zubní pasty obsahující fluorid jsou pro zuby prospěšnější. Ten totiž podporuje tvorbu zubní skloviny.

Žvýkačky bez cukru jsou prospěšné

Podobně mohou pomoci i žvýkačky bez cukru. A to zejména tehdy, pokud nemáte možnost si zuby vyčistit. Při žvýkání těchto žvýkaček dochází ke zvýšené produkci slin.

Sliny mají antibakteriální účinek, odplavují kyselé a sladké. U sladkých nebo kyselých žvýkaček je tomu naopak. Kromě toho také pomáhají při mechanickém čištění zubů od zbytků jídla.

Na zdraví zubů se podílí také výběr stravy

Zubům můžeme dále pomoci vhodnou stravou. Nejlepší stravou pro zuby je nerafinovaná strava. To znamená taková, která není zpracovaná. Příkladem je čerstvá zelenina.

Nejlepší potravou pro zdravé zuby a dásně je celá, syrová strava s vysokým obsahem vlákniny, jako je zelenina a ovoce. Při konzumaci takových potravin pomáhá žvýkání. Žvýkáním se procvičují zuby a jejich závěsný aparát, což je posiluje.

Navíc tyto syrové potraviny nezanechávají tolik nečistot mezi zuby. Dokonce při kousání a žvýkání pomáhají čistit zuby od hrubých nečistot. Výhodou je také masáž dásní.

Užitečné jsou také potraviny s vyšším obsahem vitaminů A, C, D nebo minerálních látek a stopových prvků (konkrétně fosforu, vápníku) a bílkovin. Jedná se například o ryby, mléčné výrobky, zelenou zeleninu. Mezi potraviny, které jsou pro zuby prospěšné, patří také ořechy.

Vhodné jsou také čerstvé ovocné šťávy. U ovocných šťáv je však nejlepší pít je brčkem. Teplota nápojů by neměla být příliš vysoká nebo naopak příliš nízká.

Pití brčkem minimalizuje kontakt tekutiny se zuby.

Stejně tak hraje roli rozložení jídel během dne. Důležité jsou přestávky mezi jídly, které by měly trvat alespoň 2 hodiny, optimálně alespoň 3 hodiny.

Příklady vhodných potravin a tekutin:

• mléčné výrobky
• ryby
• mrkev
• celer
• petržel
• luštěniny
• cibule
• jablka
• hruška
• jahody
• kiwi
• ořechy, mandle
• mák
• sezam a sezamový olej
• mléko
• voda
• zelený čaj

Preventivní prohlídka a návštěva specialisty

Je důležité nezapomínat na pravidelné odborné prohlídky u zubního lékaře. Minimálně jednou ročně by měl na preventivní prohlídku jít každý. Nejvhodnější je však nechat si zkontrolovat chrup dvakrát ročně.

Se zuby nám může pomoci dentální hygienistka, ale také poučení a rady týkající se správné ústní hygieny.