Vysoký krevní tlak: Co značí hypertenze, jaké má hodnoty, projevy?

Vysoký krevní tlak se odborně označuje jako hypertenze.

Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje vysoký krevní tlak jako:

Arteriální systémová hypertenze v dospělosti označuje stav, kdy dojde k dlouhodobému zvýšení krevního tlaku nad hodnoty 140/90 mmHg. Takto zvýšený krevní tlak musí být naměřen několika nezávislými měřeními, a to minimálně dvakrát.

Jedná se o nejčastější onemocnění srdečně-cévního systému, které údajně postihuje až 25 % světové populace.

Víme, co je krevní tlak?

Pojem krevní tlak známe všichni.

Krevní tlak je hydrostatický tlak krve, který je vytvářen krví na stěnu cév. Vzniká při vypuzování (vytlačování) krve ze srdce do cév.

Srdce je svalová pumpa, která pumpuje okysličenou krev do celého organismu. A to neustále.

Nejvyšší krevní tlak se označuje také jako systolický krevní tlak.

Ten vzniká při stažení srdečního svalu a vypuzení krve do aorty. Jeho hodnota by neměla být vyšší než 140 mmHg.

Naopak diastolický krevní tlak je přítomen při uvolnění srdečního svalu a nasávání krve do srdce.

Je to nejnižší hodnota tlaku, která by neměla být vyšší než 90 mmHg.

První se zapisuje systolický a druhý diastolický krevní tlak.

Systolický tlak před lomítkem 120 / 80 diastolický krevní tlak za lomítkem.

Krevní tlak není během celého dne stejný. Jeho výška se mění na základě různých činitelů. Patří k nim fyzická či duševní aktivita, zátěž a klid, spánek, poloha těla, doba dne – denní rytmus (cirkadiánní rytmus).

Je zcela normální, že krevní tlak postupně stoupá s věkem.

Více se o krevním tlaku dozvíte i v článcích:

• Vysoký krevní tlak - o nemoci arteriální hypertenze
• Magazínové články
  • Typické příznaky hypertenze
  • Vhodné a nevhodné potraviny při hypertenzi
  • Jak jej snížit i bez pomoci léků - spíše jako doplněk k lékové terapii či prevence vzniku

Vysoký krevní tlak se rozděluje...

Hypertenze se rozděluje na primární a sekundární formu.

Primární forma je onemocněním, které nemá přesně odhalenou příčinu. Na vzniku tohoto druhu se podílejí různé rizikové faktory. Označuje se proto i jako multifaktoriální.

Některé rizikové faktory jsou ovlivnitelné a druhé neovlivnitelné.

Příkladem těch neovlivnitelných je vyšší věk, pohlaví, genetická predispozice či porucha vazomotorické regulace.

Z těch, které se dají člověkem ovlivnit, jsou to například nadváha a obezita, kouření, nadměrný stres či obecně nesprávná životospráva. A negativně působí i znečištění okolního životního prostředí nebo vzduchu.

Víte, jaký je rozdíl mezi nadváhou a obezitou?

Jaké hodnoty má hypertenze?

O vysokém tlaku krve hovoříme tehdy, pokud se jeho hodnoty dlouhodobě pohybují nad hranicí 140/90.

Vyšší hodnoty krevního tlaku ovšem mohou mít různou míru a závažnost. Podle toho se následně i dělí.

Tabulka znázorňuje rozdělení hypertenze podle její míry

Zajímavé informace: Přehledná tabulka hodnot krevního tlaku

Jaké jsou příčiny vysokého krevního tlaku?

Primární (esenciální) hypertenze nemá známou příčinu. Na rozdíl od sekundární, která je důsledkem jiného zdravotního problému.

Běžné zvýšení krevního tlaku

Je zcela normální, pokud si člověk naměří vysoký krevní tlak za jistých podmínek, které nejsou chorobné.

Krevní tlak je ovlivněn fyzickou zátěží. Stoupá při manuální práci, rychlé chůzi, chůzi do schodů, při běhu, turistice, při sportovní aktivitě.

Důležité je, aby následně v klidu postupně ustoupil.

Rovněž krevní tlak stoupá i při duševní neboli psychické zátěži. Pokud se někdo rozčílí, má dlouhodobý pracovní stres, problémy v rodině a podobně.

Dlouhodobý stres je za vznikem i jiných zdravotních obtíží kromě hypertenze.
Příkladem je syndrom dráždivého tračníku či tetanie.

Hypertenze – riziko vzniku jiných potíží

Dlouhodobě zvýšený krevní tlak krve má negativní dopad na celý organismus. Při jeho přetrvávání trpí samotný srdečně-cévní systém, oči, ledviny a celé lidské tělo.

Tabulka uvádí stadia hypertenze podle vlivu na organismus

Hypertenzní krize

Stav těžké a akutní formy vzestupu krevního tlaku ohrožující zdraví a život člověka.

Krevní tlak stoupá nad hodnoty 210/130.

Podmínkou krize je přítomnost ostatních potíží. Příkladem jsou neurologické symptomy (závratě, zvracení, porucha rovnováhy či pohyblivosti), bolest na hrudi, porucha zraku. Vážnou komplikací je cévní mozková příhoda, srdeční selhání či infarkt srdečního svalu.

Často je její příčinou nedostatečná či zanedbaná léčba vysokého krevního tlaku.
Případně sekundární hypertenze.
Čtěte také článek Hypertenzní krize.

Bolest jako příčina vyššího krevního tlaku

Příkladem jiné, ne dlouhodobé příčiny hypertenze je bolest.

Hodnoty tlaku krve zvýší i bolest. Tento negativní subjektivní pocit je sice nepříjemný, ale potřebný. Bolest je ochranou před poškozením organismu nebo jeho části.

Vzniká jako důsledek působení různorodých sil nebo jiných poškozujících činitelů. Ty působí buď zevně na tělo (při popálení či úrazu), ale také zevnitř, jako zprostředkování symptomu nemoci.

Bolest je příznakem rozličných onemocnění. Často se vyskytuje jako první.

Bolest vzniká v centrální nervové soustavě – mozku. Pocit bolesti je zprostředkován nervovými zakončeními v kůži nebo ve vnitřních orgánech.

Bolest může být akutní (která vzniká náhle) či chronická (která je dlouhodobá). Povrchová bolest je dobře lokalizována, například na kůži.

Naopak viscerální neboli hluboká somatická bolest se ohraničuje hůře. Často se přenáší na jiná místa, než ve kterých vzniká. Známe také fantomovou bolest, která je pociťována z místa amputované části těla.

Sekundární hypertenze

Tento druh hypertenze se označuje také jako symptomatická. Jde o stav, kdy je známa organická příčina zvýšení krevního tlaku.

Postihuje přibližně 5–15 % postižených s hypertenzí. Ostatní případy zastupuje esenciální forma.

Nejčastější příčiny sekundární hypertenze jsou:

• hormonální, jako je například feochromocytom, primární Aldosterismus, Cushingův syndrom, hypertyreóza, akromegalie
  • onemocnění endokrinního systému (žláz s vnitřní sekrecí) – nadledviny (dřeň či kůra), hypofýza
• těhotenství a preeklampsie či eklampsie
• onemocnění ledvin jako zánět, nádor, důsledkem úrazu
• renovaskulární, patologické zúžení ledvinových cév – stenóza renální arterie
• neurologické, jako například při cévní mozkové příhodě
• mechanické poškození, jako například koarktace aorty, což je vrozené zúžení aorty
• léky, jako například glukokortikoidy, hormonální antikoncepce, sympatomimetika

Krevní tlak mohou zvýšit i běžně a volně dostupné kapky do nosu – hlavně jejich nadměrná a dlouhodobá aplikace.

Co ještě ovlivňuje zvýšení krevního tlaku?

Kromě organického poškození existují rizikové faktory, které zhoršují hypertenzi nebo zvyšují pravděpodobnost jejího nástupu.

Patří sem například:

• kouření
• nadváha a obezita – zejména při BMI nad 30
• cukrovka
• porucha metabolismu tuků, zvýšený cholesterol
• nadměrný příjem stravy, tedy přejídání se
• nadbytek příjmu solí a Na (sodíku) ve stravě a tekutinách (vysoce mineralizované vody)
• nedostatek hořčíku (Mg, hořčík), draslíku (K, kalia) či vápníku (Ca, kalcia) ve stravě
• nedostatek pohybové aktivity
• nadměrná míra stresu, dlouhodobá psychická zátěž
• únava a nedostatek spánku
• alkoholismus
• chrápání a spánková apnoe
• nízká porodní hmotnost
• užívání drog, kokain, amfetamin
• znečištění vnějšího prostředí

Během těhotenství pozor

Vysoký krevní tlak v těhotenství spolu s otokem může signalizovat preeklampsii. Ta je riziková pro těhotnou, ale také pro plod.

V případě těhotenství se o něm mluví pokud:

Systolický krevní tlak stoupá nad hranici 140 mmHg.

Nebo...

Je diastolický tlak vyšší než 90 mmHg.

Plus:

+ Jako hypertenze se označuje i v momentě, pokud krevní tlak stoupne o:

1. systola 25 mmHg
2. diastola 15 mmHg
3. ve srovnání s hodnotami krevního tlaku před těhotenstvím

U 5–7 % těhotných žen se vyskytuje takzvaná gestační hypertenze.
Až 20 % prvorodiček může mít hypertenzi.

Proto je měření krevního tlaku během prohlídek u lékaře významné. Důležité je upozornit lékaře (gynekologa) při náhodném domácím naměření hypertenze.

Tyto příznaky v těhotenství nepřehlédněte:

1. bolest hlavy
2. porucha zraku
3. nauzea (pocity na zvracení)
4. až zvracení
5. otoky, nejprve začínají na nohou a v okolí kotníků, později postupují i výše

Hypertenze v dětském věku

V období dětství se vyskytuje v nižší míře. Uvádí se 1–2 % věkové kategorie od 10 do 16 let. Procento stoupá na 15 v případě mladých od 20. do 30. roku života.

Stejně jako v dospělosti, také v dětství je rizikem pro vznik rozličných obtíží a pozdějších onemocnění. Platí to zejména pro aterosklerózu nebo jiná srdečně-cévní onemocnění a poškození ledvin. Proto je její včasné odhalení velmi důležité.

Primární hypertenze se vyskytuje v nižší míře v porovnání se sekundární. Mezi nejčastějšími příčinami je obezita, ale také problémy s ledvinami.

Přečtěte si také: Rizika obezity v dětském věku a mládí

Definice hypertenze u dětí:

Výstup krevního tlaku nad 95. percentil hodnoty pro daný věk, pohlaví a výšku.

Měřená hodnota samozřejmě musí být potvrzena ve 3 nezávislých měřeních. Důležité je při měření krevního tlaku dodržet zásady. Je důležitá správná poloha dítěte při měření, vhodné umístění manžety a její šířka a klid před měřením.

Při vyhodnocení krevního tlaku a hypertenze u dětí se používají takzvané percentilové grafy.

Příznaky obecně

Hypertenze je nebezpečná, protože se delší dobu může vyskytovat i bezpříznakově (asymptomaticky). Právě tato její vlastnost z ní činí záludného společníka lidského zdraví.

Často se označuje také jako tichý zabiják.
Jejím prvním příznakem může být akutní infarkt srdečního svalu nebo cévní mozková příhoda.

Při zvýšení krevního tlaku se vyskytuje:

1. únava a celková slabost
2. bolest hlavy
3. závratě
4. porucha rovnováhy a pohyblivosti
5. porucha zraku - zamlžené, neostré, dvojité vidění
6. hučení v uších nebo jiné sluchové problémy
7. brnění v končetinách
8. zarudnutí a nával tepla
9. zvýšené pocení
10. nevolnost, tíha na žaludku
11. pocit na zvracení (nauzea) až zvracení
12. třes těla, chvění
13. krvácení z nosu (epistaxe)
14. bolest na hrudi, neurčitý diskomfortní pocit na hrudi
15. bušení srdce
16. ztížené dýchání
17. otoky
18. porucha spánku

Diagnostika a léčba ve zkratce

Při diagnostice je důležitá anamnéza, přítomnost rodinného výskytu a ostatních rizikových faktorů. Dotyčný vždy popisuje své obtíže. Opakovaně se měří krevní tlak, doplňuje se 24hodinové měření, takzvaný tlakový Holter.

Důležité je vyšetření celého organismu a odhalení následků hypertenze.

Proto se doplňuje EKG, ECHO, RTG, sonografie, CT či MRI (podle potřeby a vyskytujících se potíží), oční vyšetření, konkrétně vyšetření očního pozadí. Plus se provádí odběr krve a moči pro laboratorní vyšetření.

Léčba a důležité upozornění.

Pokud má člověk hypertenzi a užívá léky – léčbu si samovolně neupravuje.
Ordinovanou terapii nevynechá.
Rizikem je akutní forma (hypertenzní krize).

Snaha o domácí léčení či různé babské rady nepomohou. Nutná je medikamentózní terapie.

Používají se léky z různých skupin. Prospěšná je hlavně jejich kombinace.

Kombinační léčba zahrnuje:

• antihypertenziva, vasodilatancia
• ACEI – inhibitory angiotensin konvertujícího enzymu
• betablokátory
• blokátory kalciového kanálu
• diuretika
• blokátory angiotensinových receptorů

Jak předcházet hypertenzi či dopomoci dlouhodobé léčbě

Kromě uvedené farmakologické léčby je nutná i úprava na úrovni životního stylu.

Důležitá jsou opatření jako:

• redukce hmotnosti – při nadváze a obezitě
• snížení příjmu soli (5–6 mg za den), sodíku (Na)
• dostatek hořčíku, draslíku a vápníku ve stravě a tekutinách
• méně tučných a těžkých jídel
• stravovat se pravidelně, vícekrát během dne a menší porce
• racionální a vyvážená výživa
• přiměřená pohybová aktivita
• přiměřený pitný režim
• snížení míry stresu
• odpočinek, relax, spánek, dovolená
• dostatečná léčba přidružených onemocnění
• omezení alkoholu
• zanechání kouření