Syndrom spánkové apnoe: Co to je, jaké má příčiny a příznaky? Diagnóza

Spánková apnoe postihuje především lidi, kteří chrápou ve spánku.

Toto onemocnění je nebezpečné z důvodu denní únavy a vzniku závažných plicních a srdečních onemocnění.

Spánková apnoe je civilizační onemocnění, které se řadí mezi poruchy dýchání ve spánku v rámci poruch spánku a bdění.

Termínem "spánková apnoe" se označuje stav, kdy se dýchání zastaví na více než 10 sekund a opakuje se více než 5krát za hodinu. Termínem "hypopnoe" se označuje stav, kdy je dechový objem snížen o více než polovinu na dobu nejméně 10 sekund. V těchto situacích dochází k desaturaci neboli snížení nasycení krve kyslíkem (hemoglobinem).

Mezi hlavní typy spánkové apnoe patří:

• Obstrukční spánková apnoe je nejčastější forma onemocnění, je způsobená obstrukcí dýchacích cest.
• Centrální spánková apnoe vzniká při útlumu signálů z mozkového dýchacího centra do svalů, které ovládají dýchání.
• Syndrom komplexní spánkové apnoe je kombinace obstrukční i centrální spánkové apnoe, například při léčbě některými léky.

Ve vyspělých zemích se jedná o běžné onemocnění s prevalencí 5–8 % populace. Skutečná čísla mohou být ještě vyšší, protože se jedná o výrazně poddiagnostikované onemocnění.

Častěji jsou postiženi muži v poměru 2:1 k ženám, ale po menopauze se výskyt spánkové apnoe zvyšuje i u žen. Nejvyšší výskyt je mezi 40. a 50. rokem života.

Příčinou uzavření dýchacích cest během spánku je nerovnováha mezi silou svalů, které udržují dýchací svaly otevřené, a silou, která je uzavírá.

Během spánku klesá svalový tonus. Začínají převažovat síly okolní tkáně, které dýchací cesty uzavírají.

Takovou tkání může být tuk uložený kolem krku u obézních jedinců, zvětšené mandle, prodloužené dlouhé patro, zvětšený jazyk, abnormality spánků a čelistí, nádory v dutině ústní a v oblasti krku a podobně.

Dýchací cesty se pod takovou silou propadají, ochabují, jejich lumen se zužuje, až jsou zcela ucpány sevřenými stěnami hltanu. Přerušením přívodu vzduchu do plic klesá nasycení krve kyslíkem a stoupá podíl CO₂, zvyšuje se srdeční frekvence a krevní tlak.

Chemoreceptory, které se nacházejí v aortě a krčních tepnách, jsou velmi citlivé na změnu koncentrace krevních plynů.

Aktivace chemoreceptorů vede k zapojení dýchacích svalů a reflexnímu navození dýchání, po kterém následuje mikrobuzení.

Výsledkem vyplavení adrenalinu je zvýšení krevního tlaku a zúžení cév v systémovém i plicním oběhu.

Tento cyklus se během spánku několikrát opakuje a je doprovázen chrápáním.

Pokud se cyklus opakuje 5–15krát za hodinu, jedná se o mírnou poruchu,
15–30 apnoických pauz za hodinu je klasifikováno jako středně těžká porucha.
Více než 30 epizod apnoe je přítomno u těžké poruchy s mnoha zdravotními následky.

Centrální spánková apnoe je méně častou příčinou apnoických pauz během spánku. Dýchání je spontánní činnost řízená dechovým centrem v mozku.

Díky tomuto centru nemusíme své dýchání kontrolovat. Probíhá i během spánku, kdy nejsme při vědomí. Centrální spánková apnoe nastává, když dýchací centrum v mozku není schopno přenášet signály do dýchacích svalů.

V praxi to znamená, že člověk na krátkou dobu přestane dýchat, protože ho k tomu mozek "nepřinutí".

Rizikové faktory obstrukční spánkové apnoe:

• Nadváha a obezita výrazně zvyšují riziko vzniku spánkové apnoe. Nahromaděná tuková tkáň na krku a pod bradou může tlačit na dýchací cesty a bránit dýchání
• Široký a objemný krk
• Zúžené dýchací cesty v důsledku zvětšených krčních nebo nosních mandlí, zejména u dětí
• Mužské pohlaví a ženské pohlaví po menopauze
• Věk od 40 let výše
• Rodinná anamnéza
• Pití alkoholu, užívání sedativ. Tyto látky uvolňují krční svaly, které nemohou udržet dýchací cesty otevřené
• Nikotinismus. Kuřáci mají 3krát vyšší pravděpodobnost, že budou postiženi spánkovou apnoe
• Chronicky ucpaný nos, například při nosních polypech, křivé nosní přepážce nebo otoku sliznice při alergiích
• Chronická onemocnění, jako je srdeční selhání, vysoký krevní tlak, cukrovka 2. typu, Parkinsonova choroba, syndrom polycystických vaječníků, hormonální poruchy, náhlá mozková příhoda nebo astma, zvyšují riziko spánkové apnoe

Mezi rizikové faktory vzniku centrální spánkové apnoe patří např.:

• vyšší věk
• mužské pohlaví
• srdeční onemocnění, např. městnavé srdeční selhání
• užívání opioidních léků proti bolesti
• užívání léků proti bolesti

Příznaky spánkové apnoe se liší v závislosti na závažnosti onemocnění.

Nejtypičtějším příznakem je hlasité chrápání, které má během spánku různou intenzitu a je přerušováno tichem – apnoickou pauzou bez dýchání.

Během dne trpí pacienti značnou únavou způsobenou četnými přerušeními spánku během noci.

Únava je tak výrazná, že během dne dochází k mikrospánku. To může být potenciálně velmi nebezpečné, pokud člověk vykonává povolání, kde musí být bdělý a pozorný, např. profesionální řidiči.

Uvádí se, že u pacientů se spánkovou apnoe je až 7krát vyšší riziko dopravní nehody.

Mezi další běžné příznaky patří:

• ranní probuzení se suchem v ústech
• bolest hlavy ve spánku
• potíže s usínáním (nespavost)
• nesnesitelná ospalost během dne (hypersomnie)
• potíže s udržením pozornosti a soustředěním
• nervozita

Pozor na komplikace

Jednou ze závažných zdravotních komplikací spánkové apnoe je zvýšení krevního tlaku na patologické hodnoty a rozvoj srdečních onemocnění.

Za zvýšení krevního tlaku jsou zodpovědné náhlé poklesy koncentrace kyslíku v krvi, ke kterým dochází při spánkové apnoi. Příliš vysoký krevní tlak zatěžuje kardiovaskulární systém a mechanicky poškozuje cévy.

Neléčený vysoký krevní tlak zvyšuje riziko srdečního infarktu, náhlé mozkové příhody a arytmií, jako je například fibrilace síní.

Spánková apnoe také zvyšuje riziko inzulínové rezistence a cukrovky 2. typu.

Kombinace několika metabolických poruch, konkrétně vysokého krevního tlaku, vysoké hladiny cholesterolu, vysoké hladiny cukru v krvi a obezity, se nazývá metabolický syndrom a přímo souvisí s rozvojem srdečních onemocnění.

Kromě toho může být obstrukční spánková apnoe komplikací při celkové anestezii.

Pacienti se spánkovou apnoí mají zvýšené riziko vzniku komplikací během velkých chirurgických zákroků. Jsou náchylní k dechovým potížím, zejména pokud jsou pod sedativy a leží na zádech, což je při operaci běžné.

Prvním krokem k diagnóze jsou anamnestické údaje. Obvykle se získávají za pomoci partnera, který spí ve stejné místnosti.

Důležité jsou informace o kouření, požívání alkoholu a užívání různých hypnotik (léků na spaní), které mohou apnoi zhoršovat. Pacienti vyplňují různé dotazníky, na jejichž základě lékař stanoví diagnózu nebo zváží potřebu dalších vyšetření.

K další diagnostice jsou obvykle přizváni specialisté z mnoha oborů, např. neurolog, pneumolog, otorinolaryngolog (ORL) nebo psychiatr. Vzhledem k tomu, že se jedná o poruchu spánku, většina vyšetření bude probíhat ve specializovaných centrech pro poruchy spánku.

Vyšetření se skládá z posouzení spánkového režimu a zahrnuje noční monitorování dýchání a dalších tělesných funkcí během spánku ve spánkovém centru:

• Noční polysomnografie je vyšetření, při kterém je pacient napojen na přístroj, který monitoruje srdeční činnost, dechovou aktivitu, mozkovou činnost, pohyby rukou a nohou a koncentraci kyslíku v krvi během spánku.
• Domácí spánkové testy jsou zjednodušené testy pro domácí použití. Sledují také srdeční frekvenci, koncentraci kyslíku v krvi a dechovou aktivitu.

Kromě spánkových testů byste měli podstoupit vyšetření u ORL specialisty, aby se vyloučila přítomnost nosních obstrukcí, jako jsou polypy nebo křivé nosní přepážky.

Neurolog vyšetří příčinu centrální spánkové apnoe. Kardiolog posoudí stav kardiovaskulárního systému a míru jeho poškození při dlouhodobé spánkové apnoi.

Pacienti si začátku onemocnění často nevšimnou okamžitě.

Apnoické pauzy jsou krátké a nepostřehnutelné i pro partnera. Partner navíc většinou také spí a hlasité hluboké nádechy po apnoické pauze ho nemusí probudit.

Partner obvykle zpozorní, když se začnou objevovat časté pauzy v dýchání nebo chrápání, po nichž následuje lapavý dech. Situaci doprovází denní únava, nesoustředěnost, nervozita a pokles výkonnosti.

Tehdy lidé poprvé navštíví lékaře. Většinou předpokládají spíše jiné příčiny svého vyčerpání.

Vedle spánkové apnoe existuje přidružené onemocnění zvané chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN). Kombinace těchto dvou diagnóz se označuje jako překryvný syndrom.

Jedná se o kombinaci dvou typů obstrukce dýchacích cest. V důsledku CHOPN dochází k dynamickému útlaku dolních cest dýchacích, což ztěžuje výdech. Zároveň dochází ke kolapsu horních cest dýchacích v důsledku spánkové apnoe, což zase ztěžuje nádech.

U těchto pacientů dochází k těžké hypoxémii neboli chronickému nedostatku kyslíku v tkáních.

Tato kombinace stavů vede k dalším závažným diagnózám, jako je chronická plicní srdeční choroba, polycytemie (zvýšený počet krevních buněk), poruchy srdečního rytmu a městnavé srdeční selhání. S těmito diagnózami je spojena vysoká úmrtnost.